Kormai a ti druzí …….

ČVUT v Praze, Fakulta strojní
vedoucí pracoviště
Ústav výrobních strojů a zařízení
Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii

j.smolik@vcmt.cvut.cz

V předchozích číslech MM Průmyslového spektra jsme mohli sledovat seriál pana Kormaie, ve kterém se nezřídka pouštěl do kritiky kvality vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a spolupráce výzkumných organizací s  průmyslem v našem oboru strojírenské výrobní techniky. Nebudu s panem Koramaiem polemizovat o jeho zkušenostech a doporučeních pro výrobce obráběcích strojů a konstruktéry. Pro mne je však s podivem, s jak malou mírou informací, pochopením stavu věcí a odborné erudice pan Kormai dokáže kritizovat oborový výzkum a vzdělávání v ČR, což bohužel snižuje důvěryhodnost jeho článků. Dovolím si některé věci komentovat optikou našeho pracoviště – Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Jsem přesvědčen, že stav vědy, výzkumu a vzdělávání není tak tristní, jak se to zřejmě pohledem ze Švýcarska na webové stránky v ČR jeví. Naše pracoviště se stalo v posledním desetiletí oborovou výzkumnou základnou, a to především a díky intenzivní a otevřené spolupráci s  výrobci obráběcích strojů v ČR. Pracoviště vzniklo z iniciativy podniků, Společnosti pro obráběcí stroje, ČVUT a díky úsilí prof. Ing. Jaromíra Houši, DrSc. Jako spoluzakladatel a současný vedoucí pracoviště se za stav a úroveň výzkumu v oblasti obráběcích strojů v ČR cítím spoluzodpovědný, a proto jsem rád za možnost tohoto prostoru na stránkách MM Průmyslového spektra.

Oficiální statistiky uvádějí, že obor Machine Tools v České republice úspěšně prosperuje. Stále se držíme v absolutních číslech na 13. místě v  produkci výrobních strojů na světě, jsme na 7. místě v produkci na obyvatele a na 1. místě v poměru produkce CNC strojů ku strojům ručně řízeným. V oboru Machine Tools existuje jen jeden trh – a to svět – a v  této globální konkurenci se daří dlouhodobě exportovat více jak 85 % veškeré produkce. ČR je 4. největší dodavatel strojů do Německa, které je největším evropským odběratelem a také jedním z nejnáročnějších průmyslových trhů. Zásluhy na dlouhodobé úspěšné konkurenceschopnosti mají především sami výrobci strojů. Je to ale jistě také celkové prostředí, jehož je součástí vzdělávání, které připravuje absolventy pro práci v podnicích, výzkum, který podporuje inovace a vývoj nových strojů a technologií, a dále také spolupráce napříč mezi podniky v rámci Svazu strojírenské technologie, Technologické platformy SVT a  Společnosti pro obráběcí stroje. Celkově náš obor nejen dlouhodobě prosperuje, ale také společně vytváří dlouhodobou národní oborovou strategii a prosazuje své obchodní i technické zájmy jak politicky, tak i  odborně v mnoha konkrétních aktivitách.

V následujícím popíši některé zkušenosti přímo související s praxí našeho společného pracoviště Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii a Ústavu výrobních strojů Fakulty strojní ČVUT v  Praze.

Pro oborové výzkumné a vzdělávací pracoviště je nezbytné, aby bylo v  živém kontaktu s podniky. V současnosti naše pracoviště řeší 18 grantových projektů, ze kterých je 15 vedeno podniky a univerzitní pracoviště je v roli partnera. Pouze dva projekty jsou bez přímé účasti podniků. Dále řešíme každoročně okolo 100 komerčních zakázek pro firmy. Průměrně každý náš odborný pracovník strávil v roce 2013 v podnicích přibližně 10,5 % své pracovní doby. Je to číslo plynoucí z aktivit, které je třeba realizovat v podniku na montáži, ve výrobě nebo u  koncového zákazníka. Přirozeným vedlejším efektem pak je zkušenost výzkumníků s prostředím firem a s prací ve firmách. Máme jeden tým odborníků, kteří se věnují výzkumným a komerčním projektům. Více než polovina z nich se také podílí na oborové výuce ve specializaci Výrobní stroje a zařízení. Pokud nebudeme uvažovat začínající výzkumníky na doktorském studiu, pak u nás není odborník, který není v kontaktu s  průmyslem a nemá zkušenost z praxe. Čas ukazuje, že u nás již vyrostla řada výzkumníků respektovaných v průmyslu a žádaných do společných projektů. Absolutní délka času praxe však není tak významná jako pokora a  otevřenost před problémy, které člověk v praxi potká. Problémy a  znalosti je třeba převalovat v hlavě, konfrontovat se zkušenostmi odjinud, konfrontovat s teoretickými předpoklady a vytvářet si nadhled. Současně nic z toho není možné, pokud by podniky neměly ochotu, důvěru a  zájem spolupracovat. Úspěšnost a efektivita spolupráce podniku s naším výzkumným týmem je silně určena schopným manažerem a odborníkem z  průmyslu, který zvládá efektivně vytěžovat potenciál našeho týmu. Jsem velmi vděčný za všechny podniky a kolegy z průmyslu, kteří dokážou synergicky využívat náš potenciál a předkládat nám nové problémy a  výzvy.

Konkurenceschopnost firmy je daná mnoha faktory, jako je správné pochopení požadavků zákazníka, jméno na trhu, ekonomická situace v daném teritoriu a segmentu, prodejní cenou, ale také platebními podmínkami, termíny na dodání stroje, rozsahem záruk a servisu, technickými parametry užitných vlastností a mnoha dalšími faktory. Konstruktéři a  vývojáři ovlivňují především hlavní užitné vlastnosti, tedy přesnost, jakost, výkon, hospodárnost, spolehlivost a ohleduplnost k životnímu prostředí. Zatím není běžné, že by firmy prováděly analýzy, které by alespoň částečně objektivizovaly, jaký podíl na konkurenceschopnosti stroje má ten který z uvedených faktorů. Naše pracoviště zpravidla s  podniky řeší konkrétní technický problém. Výsledkem je například lehčí příčník s vyšší statickou a dynamickou tuhostí nebo stroj s vyšší přesností díky pokročilým teplotním kompenzacím. Úspěšnost stroje jako komplexního celku na trhu podniky přirozeně sledují, ale analýzu toho, která vlastnost a který faktor jsou pro konkrétní zakázky jak významné, neprovádí. Z pohledu výzkumného pracoviště tedy nevíme přesně, jak naše práce ovlivnila konkurenceschopnost a obrat. Sledujeme však, zda jsme zadaný úkol splnili a nalezli cestu k řešení. Měřítkem užitečnosti a  smysluplnosti naší práce je jedině zájem podniků mít s námi projekty a  řešit náročné problémy. Zájmem podniků se pak řídí velikost našeho pracoviště, neboť například letos 93 % našeho rozpočtu tvoří grantové a  komerční projekty s podniky. Zbylých 7 % je institucionální podpora a  peníze na pedagogiku. Celkový rozpočet pracoviště je letos cca 80 mil. Kč. Pokud by nebyl zájem o naši práci a výsledky ze strany firem, těch 93 % našeho pracoviště by tu nebylo, protože by nemělo smysl ani peníze.
Sami uvnitř pracoviště usilujeme o kontrolu efektivity naší práce. Máme zaveden systém projektového řízení nad veškerou naší činností ve vlastním informačním systému, evidenci docházky, evidenci práce, interní audit věcného plnění, kontrolu ekonomické efektivity, nákladovosti a  další. Pracujeme s těmito podklady a statistikami jako základem pro řízení pracoviště, plánování, odměňování a minimalizaci projektových rizik. Pracovat jako odborný pracovník v našem týmu není lehké právě kvůli požadavkům na efektivitu a erudici. Jste stále pod tlakem termínů, pod tlakem požadavků firem, stále hodnocen, často v podnicích, s mnoha přesčasy. K tomu je třeba vést diplomanty, dále odborně růst, pracovat na doktorátech a habilitacích, plnit formální požadavky grantových agentur, publikovat a do toho si uchovat kreativní mysl. Jsem upřímně vděčný za všechny své kolegy, kteří to dobře zvládají.

Mám za to, že celkově má v současnosti obor obráběcích v ČR vitální a  ambiciózní skupinu výrobních firem s velmi erudovanými týmy odborníků a  solidní výzkumnou základnou.

Pokud nás měla kritika pana Kormaie, ale i řada jeho zkušeností a  podnětů inspirovat k reflexi toho co děláme a jak to děláme, tak se to povedlo. Nejsem přesvědčený o tom, že jako pracoviště jsme ideálem výzkumu a vzdělávání a sám bych kritikou nás i celého systému podpory VaV a vzdělávání, který někdy nedobře formuje vztahy mezi průmyslem a  akademickou sférou dokázal popsat knihu. Ale vážně a s plnou odpovědností vnímám především kritiku i uznání od našich průmyslových partnerů, výzkumných partnerů a studentů, kteří nás skutečně znají a ta je klíčová pro změny a zdokonalení na našem pracovišti a v našem týmu.

Mám za to, že celkově má obor obráběcích strojů v ČR nejen bohatou tradici konstrukční, výrobní a výzkumnou, ale především zde má v  současnosti vitální a ambiciózní skupinu výrobních firem s velmi erudovanými týmy odborníků a solidní výzkumnou základu. Potenciál pro prosperitu, vysokou konkurenceschopnost a růst produkce obráběcích strojů je v ČR veliký. Vzhledem ke znalosti řady v současnosti běžících vývojových a výzkumných projektů českých výrobců obráběcích vím, že podniky připravují mnoho perspektivních řešení, z nichž některé se jistě stanou těmi úspěšnými, které zajistí jak jednotlivým podnikům, tak i  celému oboru v ČR prosperitu a růst.

technický ředitel Toshulin
pedagog na Mendelově univerzitě v Brně
pedagog na FSI VUT v Brně

jiri.marek@toshulin.cz

Dostal jsem se do nepříliš šťastné situace. Mám na jedné straně reagovat na člověka, jehož seriál jsem vždy, jak se říká, zhltl jedním dechem, na druhé straně patřím mezi hlasité kritiky stavu českého technického školství, které Kormai také kritizuje. Technický životopis zmíněného pána je takový, že mu ho můžeme buď závidět, anebo si myslet něco souvisejícího se rčením: „Až nás poznají, tak půjdeme o dům dál“. Tento příspěvek nebude recenzí jeho výroků a prohlášení ve smyslu oponentního posudku. To ani nejde, Kormai neobhajuje doktorát ani nehabilituje. Spíše volněji okomentuji jeho úvahy.

S Kormaiem lze souhlasit v tom, že pokud jakýkoliv konzultant nenese přímou zodpovědnost na hospodářském výsledku firmy, může jít o frašku nebo „hraběcí rady“. Těch dostávají všichni ředitelé a majitelé víc než dost každý den. Vždy si vzpomenu při nabídkách různých poradců na slova majitele slovenské firmy Decodom: „Když je to tak jednoduché, jak nám radí, proč to tedy nedělají sami, pokud vědí, jak na to.“

Netvrdím, že všechno, co řeknou poradci a konzultanti, je špatné. Spíše je nutné podtrhnout tu skutečnost, že radit bez realizací a přímé odpovědnosti (jakékoliv, i nefinanční) je svým způsobem jednoduché a osvobozující. Není mi známo, kolik toho Kormai přesně poradil a co poradil. Já ho totiž neznám, a to ani z doslechu. Z jeho popisu souvislostí v moderním průmyslovém podniku, úvah o inovacích, lidském činiteli, popisu řízení rizik a znalostí je ale zřejmé, že ví, o čem hovoří – přesněji řečeno píše. Detailně vystihuje palčivé problémy průmyslového podniku vyrábějícího obráběcí stroje, jenž musí každodenně bojovat o své místo na trhu s touto komoditou.

Za zvlášť zdařilé a výstižné považuji pojednání o konstruktérech o jejich každodenním chlebu. Jeho typologie konstrukčních osobností je trefná. Opět musím konstatovat, že strávil s touto poněkud „svéráznou a tvořivou“ kastou průmyslových pracovníků mnoho hodin. Konec konců i on sám je podle všeho konstruktérem. Pokud vše, co napsal a prožil, a jeho rady jsou míněny upřímně, pak se mi chce skoro říci, že je oním švýcarským Mirkem Dušínem – strojírenským hrdinou českého foglarovského typu. Docela mu závidím, že se mohl v dobách svých studií setkávat na ETH Zurich s prof. Hubkou, mimochodem Čechem, který položil základy systematického konstruování.

Ačkoliv bych mohl s Kormaiem v této oblasti z principu vřele souhlasit a mít radost z toho, že kritizuje i jiný člověk než já, neudělám to. Myslím si, že navštívit několik seminářů, případně přednášek na vysokých školách nestačí, aby naprosto pronikl do podstaty českého vysokého školství a do podstaty center kompetence.

Tak předně – posláním vysokých škol je vzdělávat. To, že je výsledný „produkt“ – abslovent – někde lepší, někde horší, je skutečnost. Někteří absolventi mají namísto vysokoškolských znalostí znalosti spíše středoškolské. Kormai však argumentuje, jako kdyby byl člověkem, který přímo zaměstnává absolventy českých strojírenských fakult. No, nevím, kolik jich přímo v zahraničí nebo u nás ve firmách potkal. Usuzovat na základě přímé úměry špatný absolvent rovná se špatný učitel je poněkud unáhlené. Nepochopil jsem z textu přímo, co ho vede k tomuto tvrzení. Vzal v úvahu tu skutečnost, že na základě jeho oblíbené Gaussovy křivky existují správně namotivovaní absolventi, a opačně i ti, kterým jde pouze o to, aby jenom takzvaně prolezli studiem s odřenýma ušima? U nás v České republice někteří akademičtí funkcionáři hovoří o masifikaci vzdělávaní. Pamětníci jistě vědí, proč a jak vznikalo.

Netvrdím a nikdy tvrdit nebudu, že je všechno na českých technických vysokých školách perfektní. Ne, není, ale ne vše je špatné. Za špatný považuji způsob financování vysokých kol, dále Metodiku hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů, zejména pak to, co se nyní připravuje. Co o tom Kormai ví? Toto nezjistí tajným navštěvováním přednášek. Divím se představitelům strojních fakult, že mlčeli a nevyjádřili se k tomuto faktu již dávno před tímto mým příspěvkem.

Pár slov ke stážím v průmyslových podnicích. Jsou potřeba a žádoucí. Konkrétní realizace v průmyslových podnicích České republiky není připravena na realizaci praxí v masovém měřítku. Tyto praxe ale v omezené míře a na základě osobních vztahů probíhají. Konkrétním příkladem budiž firma Toshulin. Zde v délce dvou let byla realizována stáž jednoho odborného asistenta z VŠB-TU Ostrava. O účasti lidí z průmyslové praxe na výuce nechci a nebudu polemizovat. Souhlasím na 100 % s Kormaiem, že jde spíše o výjimky, které na strojních fakultách přednášejí. O nutnosti větší motivace ze strany strojních fakult, aby přitáhly lidi z praxe, jsem se namluvil také mnoho.

Centrum kompetence Strojírenská výrobní technika, které Kormai nepřímo zmiňuje, znám velmi dobře, protože působím v jeho řídicích orgánech, kde zastupuji průmyslový podnik, v němž pracuji. Vzhledem k tomu, co vím, mohu prohlásit, že pracovníci centra kompetence v průmyslové praxi tráví ne zrovna málo času. Jinou otázkou však je, nakolik jsou jejich výstupy, které realizují na svých pracovních pobytech, upotřebitelné. Míru upotřebitelnosti každý z průmyslových podniků může hodnotit jinými kritérii. Co by bylo snesitelné v jednom podniku, nemusí být v jiném. Uvedu malý příklad. Mechatronické simulace jeden podnik použije, protože jeho výpočtové oddělení nemá tyto znalosti. Naopak druhý podnik má na vysoké úrovni tyto simulace a ocenil by spíše posuny v oblasti nápadů vzhledem ke svému produktu. Jak toto Kormai ví, co jeden podnik potřebuje, a druhý ne?

Zná Kormai podmínky a principy práce vyplývající z uzavřených smluv mezi oním centrem CK-SVT, které vede Dr. Smolík, a participujícími podniky z České republiky? Nebo si myslí, že je zná? Spíše si to jenom myslí a nezná je. Pak by věděl, že některé smluvní podmínky nelze změnit a je nutné je respektovat.

Měl jsem možnost pozorovat odborný růst pracovníků nynějšího CK-SVT i v minulosti, kdy řada z nynějších pracovníků působila ve výzkumném centru VCSVTT, které založil prof. Houša. Ne vždy jsem s nimi souhlasil a i nyní v některých názorech a věcech nesouhlasím. Provedu-li však srovnání deseti let do minulosti, pak eviduji výrazný posun kupředu.

Pokud shrnu své předešlé úvahy, lze konstatovat, že plně souhlasím s Kormaiovými názory na tvorbu obráběcího stroje. Přesvědčivě vystihl, co se děje v průmyslových podnicích, a to v kladném i záporném slova smyslu. Viděl jsem na svých toulkách po českých strojírenských firmách otevřené jeho články, kde byl zvýrazněný text. O textech se živě diskutovalo. Dokonce někteří generální ředitelé četli jeho texty a kvitovali je. Takže tyto texty vlastně nepřímo prošly oponenturou již v podnicích, i když na ně přímo v MM Průmyslovém spektru nikdo nereagoval. To mě nepřekvapuje, protože v průmyslu se moc nepíše, moc nemluví, ale spíše se dělá.

Méně souhlasu i přes svůj kritický postoj, vyjadřuji k jeho kritice strojních fakult a centru kompetence CK-SVT. Přesněji řečeno, ne vše je špatné. Lze najít i pozitivní aspekty. Je mi však záhadou, proč lidé z akademické obce mlčí, neoponují. Paradoxně se jich zastávám více já tímto textem a šéfredaktor Roman Dvořák se svojí aktivitou ohledně kritiky Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů směrem k Radě pro výzkum, vývoj a inovace.