Témata
Reklama

Tvorba obráběcího stroje, část 3 - role inovací v podniku

Přinášíme vám třetí díl našeho seriálu. V tomto díle se dostáváme opět na velmi tenký led. V technickém světě a ve stavbě obráběcích strojů zvlášť, není žádný pojem tak zprofanovaný jako jsou inovace.

Tento článek je součástí seriálu:
Tvorba obráběcího stroje
Díly
Peter Kormai

Čecho-Švýcar zabývající se celý svůj profesní život specifikami vývoje, konstrukce a prodeje výrobních strojů, především obráběcích. Názory tohoto odborníka, který tuzemské technické veřejnosti není příliš znám, ale jehož jméno bylo či stále je skloňováno v takových etablovaných firmách, jako v americké Cincinnati Milacron, japonské Mori Seiki, jeho domácí Dixi, německé Dorries Scharman, italské Pama a celé řadě dalších, stále vyvolávají u zástupců firem i vysokých škol různorodé reakce.

Ať se jedná o politika, majitele či generálního ředitele strojírenské firmy, všichni si berou slovo inovace jako zaklínadlo zejména před novináři. Otázkou ale zůstává, jestli alespoň trochu vědí, co je obsahem tohoto pojmu, lidově řečeno, co to znamená.

Reklama
Reklama

Zaklínači hadů, co jenom o inovacích mluví

Poradenské firmy, různí konzultanti, rádoby inovátoři z různých strojírenských center kompetence, pseudoinovátoři z vysokých škol honící „bobříky do hodnocení“ a všichni ostatní, co mají s firmou podepsanou smlouvu tak, že nenesou přímou zodpovědnost na hospodářském výsledku svých předkládaných řešení, jsou vlastně šťastní lidé. Ještě horší je to s představiteli podniku, kteří takovou smlouvu podepíšou. Radit a nebýt zodpovědný přímo na komerčním úspěchu bych přirovnal ke snaze hladového člověka otevřít konzervu s masem papírovým otvírákem. Znamená to jenom jedno – ani ti, kdo nabízejí něco, co nazývají inovací, a ani ti, kdo se jí dožadují, nevědí, co je pravou podstatou inovace. Upřímně řečeno, těm, co dodávají „inovace“, aniž by zodpovídali za výsledky své práce zvýšením obratu firem, tak trochu závidím. Jeden můj známý říká, že nejlepší nakreslený stroj je takový, který se nikdy nepostaví, a ty za něj dostaneš výplatu. S tím lze souhlasit jenom do té míry, pokud je majitel firmy, kde pracuji, „odporně bohatý“a může si to dovolit a zavře nad tím velkoryse oči. Kolik jich takových znáte?

Co je inovace

Inovací není rozhodně pouze vymyšlení nového, zdokonaleného anebo vylepšeného obráběcího stroje. To samo o sobě nestačí, ono je potřeba ho také umět prodat a efektivně vyrobit. Na tento fakt mnohdy firemní konstruktéři zapomínají a myslí si, že když stroj vymysleli, tak to pro ně končí a ať se snaží prodávat ostatní útvary, zejména prodejci. Inovace je proces, který přináší do podniku nové aktivity nejenom uvnitř, ale i vně podniku. Inovace znamená předmět inovace prodat zákazníkovi. Jenom taková inovace má smysl a trefila do černého. Vynikajících neprodejných technických řešení je v každém podniku jistě dostatečné množství. Víme, co vlastně zákazník chce a za jaké provedení a typ nového (inovovaného) obráběcího stroje je ochoten zaplatit? Potenciálně dodávaný stroj mu řečeno jedním slovem musí přinést hodnotu. Vedení firem by mělo změnit organizaci duševní tvorby, výroby a montáže a všech navazujících podnikových procesů.

To však ještě nic neznamená. Firma musí vědět, jakými cestami se dozví, co vlastně zákazník potřebuje. Musíme buď komunikací přímo se zákazníkem anebo přes dobře informované partnery (ne jenom překupníky) poznat jeho potřebu. Pokud se firma do této potřeby „trefí“, pak má kýžený zdroj financí. Inovace také znamená zapojit do tohoto procesu partnery mimo vlastní výrobní závod. Při všech těchto procesních činnostech vnitřních (v podniku) i vnějších (mimo podnik) je nutné stále kalkulovat náklady. To, zda bylo vše správně provedeno, potvrdí jenom zákazník koupí nově vyvíjeného obráběcího stroje. Jsou známy desítky případů v zahraničí i u nás, že ti, kdo si mysleli, jaký mají perfektní nový stroj, ve skutečnosti neprodali ani jeden kus. Proč? Zaměřili se pouze na technické řešení a zapomněli vzít v úvahu všechny procesy mimo podnik, a co je horší, i procesy uvnitř svého podniku. Inovovali izolovaně bez všech shora uvedených návazností.

Inovace je nesmírně složitý a komplikovaný proces s mnoha návaznostmi. Pro inovaci nemůžeme sestavit jednoduchou několika řádkovou definici, tak jak ji někteří poradci, učitelé anebo jiní publikují, přednášejí anebo rozšiřují do hlav majitelů podniků a generálních ředitelů.

Role inovací v podniku

Ta může být dvojí. Buď inovace naplní pravou podstatu svého obsahu, anebo ne. Jiná možnost není. Ani částečně, ani napůl. Zejména technici v podniku a konstruktéři zvlášť, mají tendenci najít kompromis mezi úspěšnou nebo neúspěšnou inovací. Používají výrazy „to nevadí, stejně nás to posunulo kupředu, něco jsme se naučili“. Ano, na jednu povedenou inovaci, jak tvrdí někteří guruové, jich musí být alespoň deset nepovedených jinak to nemá smysl. S tímto lze souhlasit, ale jenom částečně. Obráběcí stroj je komodita, která se nevyrábí v takovém množství jako třeba žiletky na holení, dámské menstruační vložky anebo elektronické spotřebiče. Pokud není firma finančně stabilní, může snaha o nesprávně pochopenou inovaci vést k jejímu krachu. Ve světě obráběcích strojů tedy není příliš místa na omyly a pokusy. Je to pouze otázka trpělivosti toho, kdo tento proces financuje. Jenom taková inovace je úspěšná, která znamená pro podnik a její pracovníky objednávku na další stroj. To je jenom polovina úspěchu. Ta druhá je, že stroj řádně předám, instaluji a uvedu u zákazníka do provozu.

A proto musí být vše, co se týká inovačního procesu, správně pochopeno, připraveno a posléze realizováno. Pochopení znamená vědět, co je podstatou inovací, co je obsahem tohoto slova. Připravit inovaci znamená provést důslednou „dělostřeleckou přípravu před útokem na trh a zákazníka“ přes všechny zainteresované zdroje. Realizace znamená doslova „protlačení předmětu inovace“ přes útvarové podniky a všechny ostatní co navazují. Nepochopení těchto tří atributů vede například k tomu, že se nakreslí, vyrobí a smontuje neprodejný obráběcí stroj. Konstruktéři jsou hrdi na to, jak to „hezky udělali“, jaké je to superdílo, ale ono není prodejné. Stroj je drahý, obchodní partneři o něm nic nevědí, obchodníci v mateřské firmě (pokud existují) hledí jak z jara po vylíhnutí, protože jsou zvyklí prodávat starý model stroje.

Tento smyšlený příklad vykresluje podstatu neúspěchu podniku, který chce inovovat a nemyslí na inovaci v souvislostech. Inovace ve firmě převrací zaběhané pořádky a zatuchlost podnikových útvarů. Vnáší nový vítr do spolupráce tak, aby se projevil synergický efekt ve spokojeném zákazníkovi, který vše platí. Správně pochopené, provedené a realizované inovace mají v podniku zásadní roli, pokud má ten uspokojovat nejenom zákazníka, ale i své zaměstnance.

Inovace v ČR

Průmyslový podnik může k inovacím prostřednictvím P2R (pochopení, provedení a realizace) přistupovat sám s pomocí jiné organizace (vysoká škola, strojírenské centrum kompetence) anebo díky spojení několika podniků s cílem inovační synergie pro společné uzly. Všechny známé podniky na obráběcí stroje v České republice podle mého názoru nejsou lídry v oboru, a to ani v Evropě, i když někteří si to evidentně myslí. Je možné pozorovat známý efekt. Konstruktéři jejich podniku vyjedou na EMO, IMTS v Chicagu, Metalloobrabotku v Moskvě, Jimtof v Japonsku, případně jiný významný veletrh ve světě a lidově řečeno „tahají kočku za ocas“. Nevšiml jsem si v jejich portfoliu, že by to byli oni, kdo představí takový obráběcí stroj, který budou jiní kopírovat. Mám pocit, že je to přesně naopak. Jak to tedy, že prodávají? Někteří z nich si uvědomili, že cesta vede ke snižování nákladů, dodávání customizovaných strojů pro obrábění zákazníkovy součásti – a to vše minimálně v takové kvalitě jako u jejich konkurentů. Jenže proč dříve Česká republika dokázala v některých typech obráběcích strojů být právě těmito inovačními lídry? Jakou roli hrálo VÚOSO a jeho někteří pracovníci? To je složitá otázka, na kterou není možné v tomto příspěvku dát rychlou odpověď.

O roli českých technických vysokých škol v inovacích obráběcích strojů lze úspěšně pochybovat. Jisté strojírenské centrum kompetence v Praze je z velké části obsazeno mladými lidmi a vede je mladý doktor. Nic proti mládí, ale kolik z nich sedělo v podniku a zná jejich skutečné potřeby? Odpovězte si každý po svém. Většinu z nich jsem měl možnost pozorovat na jimi pořádaných veřejných seminářích. Na první pohled a poslech jde o zajímavé přednášky, avšak nejsem si jist, zda posouvají české průmyslové podniky k lídrovství v oboru, anebo alespoň o několik stupňů nahoru. Chápu některé podniky, že jejich služeb využívají, protože nemají čas provádět rozsáhlé rešerše, tisknout barevné obrázky, které jsem viděl na jejich seminářích. Je to to, co chtějí? Neměli by podniky tlačit toto centrum k přímé odpovědnosti za jejich obrat, když jim radí, jak a co zlepšit (inovovat) na jejich strojích?

O tom, kolik pracovníků z průmyslové praxe učí na strojních fakultách části strojů či konstrukci obráběcích strojů, raději pomlčím. Neznám přesné číslo, ale stesky ředitelů v odborném tisku svědčí o tom, že současní absolventi těchto oborů mají znalosti odpovídající maturantům. Až na čestné výjimky. Jak potom mohou podniky být lídry v inovacích obráběcích strojů? Tím, že budou mít absolventi znalosti z matematiky, po kterých se znovu účelově volá? Tím, že budou více učit lidé z praxe? Tím, že se změní přístup státu k vysokým technickým školám? Tím, že podniky přiloží ruku k dílu vzdělávání? Opět mnoho otázek, ale odpovědi jsem nikde neslyšel ani nečetl.

Chybí jednoticí prvek

O nutnosti hledání průniku praxe s teorií se namluvilo na veřejnosti tolik prázdných slov ze všech stran, že pokud by se slova uměla převést na elektrickou energii, tak středně velkému městu vystačí na rok života. Všimněte si, proč inovace fungují např. v Německu? Na to někdo v České republice bezesporu za státní peníze udělal studii. Jenomže v Česku chybí akce – uvedení do praxe. V této zemi všichni poukazují na druhého a nikdo nepřiloží ruku k dílu. Nikdo nezačne. Až na výjimky jako např. v Uherském Brodě (Slovácké strojírny), kde to uchopili podle mého názoru za správný konec se vzděláváním. Další výjimkou je Podniková univerzita ve Fosfě, která sice není z oboru obráběcích strojů, ale dává jasný vzkaz. Je třeba začít jednat, vyvodit akci, a ne si stěžovat.

Neměly by se průmyslové podniky vyrábějící obráběcí stroje chovat stejně? Jistě asi každý nebude mít svoji podnikovou univerzitu, která může rozpohybovat do akce inovativní procesy. Hraje Svaz strojírenské technologie v inovacích roli, jakou by mohl mít? V MM Průmyslovém spektru 6/2013 je rozhovor s dnes již bývalým prezidentem SST Otépkou o bouřlivé situaci v této organizaci. Jinde (např. TT anebo WWW stránky SST) se zase dočteme, jak jiný významný představitel SST navštěvuje spoustu zemí napříč kontinenty. Ale kolik se těchto cest přetavilo v inovace, v objednávky strojů pro konkrétní podniky? Na to neumím odpovědět, ale jedno vím – namísto toho, aby členové SST přestali mezi sebou vést nesmyslné půtky a začali táhnout za jeden pomyslný provaz, odvolávají prezidenty a nehledají společný průnik inovačních zájmů.

V této tradičně průmyslové zemi chybí inovační sjednotitel. Ústavy na strojních fakultách českých vysokých škol to nejsou. Strojírenská centra kompetence to nejsou. SST, kde jsou organizovány podniky samotné, to také není. Obchodnicky řečeno, nemáme, a jak to vypadá, v dohledné době ani nebudeme mít inovační sjednotitel k dodání. Škoda.

Zbožínek ml. sjednotitel?

V Kuřimi začíná vznikat něco, co podle mého názoru možná bude precedentem pro inovační synergii v oboru obráběcích strojů. Je to Intemac , jenž chce posílit roli výrobců a dodavatelů obráběcích strojů. Projekt realizuje Jihomoravský kraj ve spolupráci s  Jihomoravským inovačním centrem za výzkumného partnerství VUT v Brně a strategického partnerství významných strojírenských firem (TOS Kuřim – OS, ČKD Blansko – OS, ŠMT Plzeň, Tajmac-ZPS a Toshulin). Vidím v tom opět snahu o začátek jiným způsobem než doposud. Už jenom to, že budova je v bývalém areálu TOS Kuřim. Čas ovšem ukáže, zda bude Zbožínek ml. tím jednoticím prvkem mezi jednotlivými strojírenskými podniky vyrábějícími obráběcí stroje, které chtějí účelně inovovat.

Závěrem

O tom, že pojem inovace je v oboru českých obráběcích strojů zprofanovaný, špatně chápaný a hlavně špatně realizovaný, není třeba vést větších polemik. To stejné platí i o ústavech vysokých škol a centrech kompetence zabývajících se obráběcími stroji. V České republice chybí inovační sjednotitel, který by docílil synergického efektu i mezi podniky. Chybí výrazná osobnost v inovacích obráběcích strojů, která by byla prakticky a průmyslově zaměřená, byla všemi uznávána a respektována.

Ing. Peter Kormai
peter.kormai@seznam.cz

50 Π slov Petera Kormaie

Nechci se dotknout FSI VUT, ale nejde to. Jak lze číst v dostupných materiálech na fakultních WWW stránkách, tak 5. 12. 2013 proběhla volba nového děkana. Vítězný kandidát předložil Programové prohlášení, které je umístěno tamtéž – a mně jde z něho mráz po zádech. Svědčí to o tom, že jeho voliči jsou možná ti, kteří chodí tzv. ze „školy na školu“ a o praxi nezavadili a nikdy nezavadí. Ufffff. Kandidát chce pružně reagovat na změny vnějších podmínek a nové trendy, a to proto, aby zviditelnil fakultu ve světě. Chce rozpočtovou stabilitu a ekonomickou efektivitu s tím, aby prostředky končily u těch, kdo je tvoří. Má na mysli ty finanční prostředky, které dostane od státu, z grantů nebo získá spoluprací? Spoluprací s průmyslem asi ne, protože jinak by jeho proděkani nebyli lidé, kteří zůstali na škole po škole. Je velmi naivní myslet si, že pomocí profesních svazů, jak sám pouze jednou píše, bude spolupracovat s průmyslem.

Autor našeho seriálu Peter Kormai je čechošvýcar, absolvent strojního inženýrství se zaměřením na obráběcí stroje na ETH Zurich. Postupem času získával praxi u různých strojírenských firem po světě. Nejprve pracoval u Cincinnati Milacron v USA, poté přešel ke švýcarskému Dixi v Le Locle. Následně dostal nabídku od japonské Mori Seiki a po skončení svého čtyřletého závazku přešel k německému výrobci obráběcích strojů Dorries Scharman. Poté střídavě od roku 2006 krátce působil u DMG, Schiess a italské Pamy. Předmětem jeho zájmu je konstruování obráběcích strojů, propojování a návaznost konstrukce na ostatní podnikové útvary, průmyslové inženýrství. Nemohl nikde publikovat své závěry a úvahy, protože byl vždy vázán smlouvou o mlčenlivosti, kterou podepsal u svých průmyslových partnerů. Vzhledem k tomu, že ho otec naučil plynně mluvit rodnou řečí, začal se zajímat i o svoji zem, ve které tak krátce po narození pobýval. Tak narazil na časopis MM Průmyslové spektrum, který ho zaujal natolik, že v něm začal po uplynutí závazků k průmyslovým partnerům publikovat.

Reklama
Související články
Inženýrská akademie ČR - Stroje pro chytrý textil

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Názorové fórum odborníků

Na tomto místě budeme pravidelně přinášet názory odborníků k tématům, která se objeví v aktuálním vydání MM Průmyslového spektra. V dubnovém vydání jsme zástupcům vysokých škol a firem položili následující otázku:

Související články
Ohlédnutí za soutěžemi mladých programátorů

Soutěž v programování CNC obráběcích strojů se koná pravidelně každý rok v rámci MSV v Brně v kategoriích podle řídicích systémů (abecední pořadí) Fanuc, Heidenhain a Siemens. Pořadatelem je Svaz strojírenské technologie pod záštitou MPO České republiky. V roce 2016, ve čtyřech dnech strojírenského veletrhu, vyslalo své reprezentanty na 35 škol – zejména gymnázia, SOŠ, SPŠ a VOŠ.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kormai a ti druzí …….

V předchozích šesti vydáních MM Průmyslového spektra jsme otiskli seriál článků autora Čechošvýcara Petera Kormaie, věnovaný problematice tvorby obráběcího stroje, které byly pravidelně doplňovány jeho sloupkem „50π slov“. Názory tohoto odborníka, který tuzemské technické veřejnosti není příliš znám, ale jehož jméno bylo či stále je skloňováno v takových etablovaných firmách, jako v americké Cincinnati Milacron, japonské Mori Seiki, jeho domácí Dixi, německé Dorries Scharman, italské Pamy a celé řadě dalších, vyvolaly u zástupců firem i vysokých škol různé reakce. Jak autor, tak i my do redakce jsme obdrželi několik dopisů či telefonátů. Když dotyční byli požádáni o veřejnou publikaci svého názoru, z různých důvodů nabídku odmítli... Nakonec se nám podařilo získat reakci od zástupců jak výrobní sféry, tak i výzkumně-akademické. Prvním je profesor Marek, technický ředitel Toshulin, druhým doktor Smolík, vedoucí výzkumného centra VCSVTT a zároveň ředitel ústavu na FS ČVUT v Praze. Věřím, že jejich názory a fakta uvedená v daném seriálu vám pomohou dotvořit si vlastní názor.

Ing. Roman Dvořák
šéfredaktor, vydavatel

Tvorba obráběcího stroje: část 5 - konstrukční proces a podnik

Přinášíme vám pátý díl našeho seriálu, ve kterém se budeme zabývat procesem nejvíce ovlivňující tvorbu obráběcího stroje. Jedná se o konstrukční proces s jeho hlavními aktéry - konstruktéry. Právě odborné a charakterové vlastnosti konstruktérů výrazně ovlivňují, jak úspěšně bude další tvorba obráběcího stroje probíhat.

Tvorba obráběcího stroje, část 4 - řízení znalostí, změn a rizik

Přinášíme vám čtvrtý díl našeho seriálu. V tomto díle se budeme zabývat znalostmi, změnami a riziky. I kolem těchto pojmů panuje řada dojmů a ne příliš jednotných interpretací. Berte prosím tento text jako příspěvek do diskuse.

Tvorba obráběcího stroje, část 2 - všemocný lidský činitel

Přinášíme vám druhý díl našeho seriálu. V tomto díle se dostáváme na velmi tenký led. Budeme rozebírat skutečnosti, týkající se lidí, kteří jsou nedílnou součástí při tvorbě obráběcího stroje.

Tvorba obráběcího stroje, část 1 - všeobecné souvislosti jeho vzniku

V mnoha odborných publikacích můžeme číst o tom, jakou vlastnost má ten či onen obráběcí stroj, jak se chová jeho struktura po mechanické stránce, jak je zkonstruován a které prvky jsou použity pro jeho stavbu. To vše má přesvědčit budoucího zákazníka, anebo informovat odbornou veřejnost.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Dny obráběcích strojů, nástrojů, robotů a softwaru

Dny otevřených dveří firmy Grumant se staly tradicí, letos proběhl již 6. ročník. Návštěvníkům byly k dispozici novinky od předních světových výrobců nástrojů a obráběcích strojů. Zajímavá byla také prezentace průmyslového robotu. Zájem zákazníků potvrzuje návštěvnost, která pravidelně stoupá s každým dalším ročníkem, a letos byl zaznamenán její rekordní nárůst.

Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit