Témata

Tvorba obráběcího stroje, část 3 - role inovací v podniku

Přinášíme vám třetí díl našeho seriálu. V tomto díle se dostáváme opět na velmi tenký led. V technickém světě a ve stavbě obráběcích strojů zvlášť, není žádný pojem tak zprofanovaný jako jsou inovace.

Tento článek je součástí seriálu:
Tvorba obráběcího stroje
Díly
Peter Kormai

Čecho-Švýcar zabývající se celý svůj profesní život specifikami vývoje, konstrukce a prodeje výrobních strojů, především obráběcích. Názory tohoto odborníka, který tuzemské technické veřejnosti není příliš znám, ale jehož jméno bylo či stále je skloňováno v takových etablovaných firmách, jako v americké Cincinnati Milacron, japonské Mori Seiki, jeho domácí Dixi, německé Dorries Scharman, italské Pamy a celé řadě dalších, stále vyvolávají u zástupců firem i vysokých škol různorodé reakce

Ať se jedná o politika, majitele či generálního ředitele strojírenské firmy, všichni si berou slovo inovace jako zaklínadlo zejména před novináři. Otázkou ale zůstává, jestli alespoň trochu vědí, co je obsahem tohoto pojmu, lidově řečeno, co to znamená.

Zaklínači hadů, co jenom o inovacích mluví

Poradenské firmy, různí konzultanti, rádoby inovátoři z různých strojírenských center kompetence, pseudoinovátoři z vysokých škol honící „bobříky do hodnocení“ a všichni ostatní, co mají s firmou podepsanou smlouvu tak, že nenesou přímou zodpovědnost na hospodářském výsledku svých předkládaných řešení, jsou vlastně šťastní lidé. Ještě horší je to s představiteli podniku, kteří takovou smlouvu podepíšou. Radit a nebýt zodpovědný přímo na komerčním úspěchu bych přirovnal ke snaze hladového člověka otevřít konzervu s masem papírovým otvírákem. Znamená to jenom jedno – ani ti, kdo nabízejí něco, co nazývají inovací, a ani ti, kdo se jí dožadují, nevědí, co je pravou podstatou inovace. Upřímně řečeno, těm, co dodávají „inovace“, aniž by zodpovídali za výsledky své práce zvýšením obratu firem, tak trochu závidím. Jeden můj známý říká, že nejlepší nakreslený stroj je takový, který se nikdy nepostaví, a ty za něj dostaneš výplatu. S tím lze souhlasit jenom do té míry, pokud je majitel firmy, kde pracuji, „odporně bohatý“a může si to dovolit a zavře nad tím velkoryse oči. Kolik jich takových znáte?

Co je inovace

Inovací není rozhodně pouze vymyšlení nového, zdokonaleného anebo vylepšeného obráběcího stroje. To samo o sobě nestačí, ono je potřeba ho také umět prodat a efektivně vyrobit. Na tento fakt mnohdy firemní konstruktéři zapomínají a myslí si, že když stroj vymysleli, tak to pro ně končí a ať se snaží prodávat ostatní útvary, zejména prodejci. Inovace je proces, který přináší do podniku nové aktivity nejenom uvnitř, ale i vně podniku. Inovace znamená předmět inovace prodat zákazníkovi. Jenom taková inovace má smysl a trefila do černého. Vynikajících neprodejných technických řešení je v každém podniku jistě dostatečné množství. Víme, co vlastně zákazník chce a za jaké provedení a typ nového (inovovaného) obráběcího stroje je ochoten zaplatit? Potenciálně dodávaný stroj mu řečeno jedním slovem musí přinést hodnotu. Vedení firem by mělo změnit organizaci duševní tvorby, výroby a montáže a všech navazujících podnikových procesů.

To však ještě nic neznamená. Firma musí vědět, jakými cestami se dozví, co vlastně zákazník potřebuje. Musíme buď komunikací přímo se zákazníkem anebo přes dobře informované partnery (ne jenom překupníky) poznat jeho potřebu. Pokud se firma do této potřeby „trefí“, pak má kýžený zdroj financí. Inovace také znamená zapojit do tohoto procesu partnery mimo vlastní výrobní závod. Při všech těchto procesních činnostech vnitřních (v podniku) i vnějších (mimo podnik) je nutné stále kalkulovat náklady. To, zda bylo vše správně provedeno, potvrdí jenom zákazník koupí nově vyvíjeného obráběcího stroje. Jsou známy desítky případů v zahraničí i u nás, že ti, kdo si mysleli, jaký mají perfektní nový stroj, ve skutečnosti neprodali ani jeden kus. Proč? Zaměřili se pouze na technické řešení a zapomněli vzít v úvahu všechny procesy mimo podnik, a co je horší, i procesy uvnitř svého podniku. Inovovali izolovaně bez všech shora uvedených návazností.

Inovace je nesmírně složitý a komplikovaný proces s mnoha návaznostmi. Pro inovaci nemůžeme sestavit jednoduchou několika řádkovou definici, tak jak ji někteří poradci, učitelé anebo jiní publikují, přednášejí anebo rozšiřují do hlav majitelů podniků a generálních ředitelů.

Role inovací v podniku

Ta může být dvojí. Buď inovace naplní pravou podstatu svého obsahu, anebo ne. Jiná možnost není. Ani částečně, ani napůl. Zejména technici v podniku a konstruktéři zvlášť, mají tendenci najít kompromis mezi úspěšnou nebo neúspěšnou inovací. Používají výrazy „to nevadí, stejně nás to posunulo kupředu, něco jsme se naučili“. Ano, na jednu povedenou inovaci, jak tvrdí někteří guruové, jich musí být alespoň deset nepovedených jinak to nemá smysl. S tímto lze souhlasit, ale jenom částečně. Obráběcí stroj je komodita, která se nevyrábí v takovém množství jako třeba žiletky na holení, dámské menstruační vložky anebo elektronické spotřebiče. Pokud není firma finančně stabilní, může snaha o nesprávně pochopenou inovaci vést k jejímu krachu. Ve světě obráběcích strojů tedy není příliš místa na omyly a pokusy. Je to pouze otázka trpělivosti toho, kdo tento proces financuje. Jenom taková inovace je úspěšná, která znamená pro podnik a její pracovníky objednávku na další stroj. To je jenom polovina úspěchu. Ta druhá je, že stroj řádně předám, instaluji a uvedu u zákazníka do provozu.

A proto musí být vše, co se týká inovačního procesu, správně pochopeno, připraveno a posléze realizováno. Pochopení znamená vědět, co je podstatou inovací, co je obsahem tohoto slova. Připravit inovaci znamená provést důslednou „dělostřeleckou přípravu před útokem na trh a zákazníka“ přes všechny zainteresované zdroje. Realizace znamená doslova „protlačení předmětu inovace“ přes útvarové podniky a všechny ostatní co navazují. Nepochopení těchto tří atributů vede například k tomu, že se nakreslí, vyrobí a smontuje neprodejný obráběcí stroj. Konstruktéři jsou hrdi na to, jak to „hezky udělali“, jaké je to superdílo, ale ono není prodejné. Stroj je drahý, obchodní partneři o něm nic nevědí, obchodníci v mateřské firmě (pokud existují) hledí jak z jara po vylíhnutí, protože jsou zvyklí prodávat starý model stroje.

Tento smyšlený příklad vykresluje podstatu neúspěchu podniku, který chce inovovat a nemyslí na inovaci v souvislostech. Inovace ve firmě převrací zaběhané pořádky a zatuchlost podnikových útvarů. Vnáší nový vítr do spolupráce tak, aby se projevil synergický efekt ve spokojeném zákazníkovi, který vše platí. Správně pochopené, provedené a realizované inovace mají v podniku zásadní roli, pokud má ten uspokojovat nejenom zákazníka, ale i své zaměstnance.

Inovace v ČR

Průmyslový podnik může k inovacím prostřednictvím P2R (pochopení, provedení a realizace) přistupovat sám s pomocí jiné organizace (vysoká škola, strojírenské centrum kompetence) anebo díky spojení několika podniků s cílem inovační synergie pro společné uzly. Všechny známé podniky na obráběcí stroje v České republice podle mého názoru nejsou lídry v oboru, a to ani v Evropě, i když někteří si to evidentně myslí. Je možné pozorovat známý efekt. Konstruktéři jejich podniku vyjedou na EMO, IMTS v Chicagu, Metalloobrabotku v Moskvě, Jimtof v Japonsku, případně jiný významný veletrh ve světě a lidově řečeno „tahají kočku za ocas“. Nevšiml jsem si v jejich portfoliu, že by to byli oni, kdo představí takový obráběcí stroj, který budou jiní kopírovat. Mám pocit, že je to přesně naopak. Jak to tedy, že prodávají? Někteří z nich si uvědomili, že cesta vede ke snižování nákladů, dodávání customizovaných strojů pro obrábění zákazníkovy součásti – a to vše minimálně v takové kvalitě jako u jejich konkurentů. Jenže proč dříve Česká republika dokázala v některých typech obráběcích strojů být právě těmito inovačními lídry? Jakou roli hrálo VÚOSO a jeho někteří pracovníci? To je složitá otázka, na kterou není možné v tomto příspěvku dát rychlou odpověď.

O roli českých technických vysokých škol v inovacích obráběcích strojů lze úspěšně pochybovat. Jisté strojírenské centrum kompetence v Praze je z velké části obsazeno mladými lidmi a vede je mladý doktor. Nic proti mládí, ale kolik z nich sedělo v podniku a zná jejich skutečné potřeby? Odpovězte si každý po svém. Většinu z nich jsem měl možnost pozorovat na jimi pořádaných veřejných seminářích. Na první pohled a poslech jde o zajímavé přednášky, avšak nejsem si jist, zda posouvají české průmyslové podniky k lídrovství v oboru, anebo alespoň o několik stupňů nahoru. Chápu některé podniky, že jejich služeb využívají, protože nemají čas provádět rozsáhlé rešerše, tisknout barevné obrázky, které jsem viděl na jejich seminářích. Je to to, co chtějí? Neměli by podniky tlačit toto centrum k přímé odpovědnosti za jejich obrat, když jim radí, jak a co zlepšit (inovovat) na jejich strojích?

O tom, kolik pracovníků z průmyslové praxe učí na strojních fakultách části strojů či konstrukci obráběcích strojů, raději pomlčím. Neznám přesné číslo, ale stesky ředitelů v odborném tisku svědčí o tom, že současní absolventi těchto oborů mají znalosti odpovídající maturantům. Až na čestné výjimky. Jak potom mohou podniky být lídry v inovacích obráběcích strojů? Tím, že budou mít absolventi znalosti z matematiky, po kterých se znovu účelově volá? Tím, že budou více učit lidé z praxe? Tím, že se změní přístup státu k vysokým technickým školám? Tím, že podniky přiloží ruku k dílu vzdělávání? Opět mnoho otázek, ale odpovědi jsem nikde neslyšel ani nečetl.

Chybí jednoticí prvek

O nutnosti hledání průniku praxe s teorií se namluvilo na veřejnosti tolik prázdných slov ze všech stran, že pokud by se slova uměla převést na elektrickou energii, tak středně velkému městu vystačí na rok života. Všimněte si, proč inovace fungují např. v Německu? Na to někdo v České republice bezesporu za státní peníze udělal studii. Jenomže v Česku chybí akce – uvedení do praxe. V této zemi všichni poukazují na druhého a nikdo nepřiloží ruku k dílu. Nikdo nezačne. Až na výjimky jako např. v Uherském Brodě (Slovácké strojírny), kde to uchopili podle mého názoru za správný konec se vzděláváním. Další výjimkou je Podniková univerzita ve Fosfě, která sice není z oboru obráběcích strojů, ale dává jasný vzkaz. Je třeba začít jednat, vyvodit akci, a ne si stěžovat.

Neměly by se průmyslové podniky vyrábějící obráběcí stroje chovat stejně? Jistě asi každý nebude mít svoji podnikovou univerzitu, která může rozpohybovat do akce inovativní procesy. Hraje Svaz strojírenské technologie v inovacích roli, jakou by mohl mít? V MM Průmyslovém spektru 6/2013 je rozhovor s dnes již bývalým prezidentem SST Otépkou o bouřlivé situaci v této organizaci. Jinde (např. TT anebo WWW stránky SST) se zase dočteme, jak jiný významný představitel SST navštěvuje spoustu zemí napříč kontinenty. Ale kolik se těchto cest přetavilo v inovace, v objednávky strojů pro konkrétní podniky? Na to neumím odpovědět, ale jedno vím – namísto toho, aby členové SST přestali mezi sebou vést nesmyslné půtky a začali táhnout za jeden pomyslný provaz, odvolávají prezidenty a nehledají společný průnik inovačních zájmů.

V této tradičně průmyslové zemi chybí inovační sjednotitel. Ústavy na strojních fakultách českých vysokých škol to nejsou. Strojírenská centra kompetence to nejsou. SST, kde jsou organizovány podniky samotné, to také není. Obchodnicky řečeno, nemáme, a jak to vypadá, v dohledné době ani nebudeme mít inovační sjednotitel k dodání. Škoda.

Zbožínek ml. sjednotitel?

V Kuřimi začíná vznikat něco, co podle mého názoru možná bude precedentem pro inovační synergii v oboru obráběcích strojů. Je to Intemac , jenž chce posílit roli výrobců a dodavatelů obráběcích strojů. Projekt realizuje Jihomoravský kraj ve spolupráci s  Jihomoravským inovačním centrem za výzkumného partnerství VUT v Brně a strategického partnerství významných strojírenských firem (TOS Kuřim – OS, ČKD Blansko – OS, ŠMT Plzeň, Tajmac-ZPS a Toshulin). Vidím v tom opět snahu o začátek jiným způsobem než doposud. Už jenom to, že budova je v bývalém areálu TOS Kuřim. Čas ovšem ukáže, zda bude Zbožínek ml. tím jednoticím prvkem mezi jednotlivými strojírenskými podniky vyrábějícími obráběcí stroje, které chtějí účelně inovovat.

Závěrem

O tom, že pojem inovace je v oboru českých obráběcích strojů zprofanovaný, špatně chápaný a hlavně špatně realizovaný, není třeba vést větších polemik. To stejné platí i o ústavech vysokých škol a centrech kompetence zabývajících se obráběcími stroji. V České republice chybí inovační sjednotitel, který by docílil synergického efektu i mezi podniky. Chybí výrazná osobnost v inovacích obráběcích strojů, která by byla prakticky a průmyslově zaměřená, byla všemi uznávána a respektována.

Ing. Peter Kormai
peter.kormai@seznam.cz

50 Π slov Petera Kormaie

Nechci se dotknout FSI VUT, ale nejde to. Jak lze číst v dostupných materiálech na fakultních WWW stránkách, tak 5. 12. 2013 proběhla volba nového děkana. Vítězný kandidát předložil Programové prohlášení, které je umístěno tamtéž – a mně jde z něho mráz po zádech. Svědčí to o tom, že jeho voliči jsou možná ti, kteří chodí tzv. ze „školy na školu“ a o praxi nezavadili a nikdy nezavadí. Ufffff. Kandidát chce pružně reagovat na změny vnějších podmínek a nové trendy, a to proto, aby zviditelnil fakultu ve světě. Chce rozpočtovou stabilitu a ekonomickou efektivitu s tím, aby prostředky končily u těch, kdo je tvoří. Má na mysli ty finanční prostředky, které dostane od státu, z grantů nebo získá spoluprací? Spoluprací s průmyslem asi ne, protože jinak by jeho proděkani nebyli lidé, kteří zůstali na škole po škole. Je velmi naivní myslet si, že pomocí profesních svazů, jak sám pouze jednou píše, bude spolupracovat s průmyslem.

Autor našeho seriálu Peter Kormai je čechošvýcar, absolvent strojního inženýrství se zaměřením na obráběcí stroje na ETH Zurich. Postupem času získával praxi u různých strojírenských firem po světě. Nejprve pracoval u Cincinnati Milacron v USA, poté přešel ke švýcarskému Dixi v Le Locle. Následně dostal nabídku od japonské Mori Seiki a po skončení svého čtyřletého závazku přešel k německému výrobci obráběcích strojů Dorries Scharman. Poté střídavě od roku 2006 krátce působil u DMG, Schiess a italské Pamy. Předmětem jeho zájmu je konstruování obráběcích strojů, propojování a návaznost konstrukce na ostatní podnikové útvary, průmyslové inženýrství. Nemohl nikde publikovat své závěry a úvahy, protože byl vždy vázán smlouvou o mlčenlivosti, kterou podepsal u svých průmyslových partnerů. Vzhledem k tomu, že ho otec naučil plynně mluvit rodnou řečí, začal se zajímat i o svoji zem, ve které tak krátce po narození pobýval. Tak narazil na časopis MM Průmyslové spektrum, který ho zaujal natolik, že v něm začal po uplynutí závazků k průmyslovým partnerům publikovat.

Související články
MM Podcast: Glosa - Poselství Garcíovi

Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme, avšak máme možnost se k nim svobodně postavit. Pokud tak ale činíme ve stresu a se strachem, negativní dopad to jen znásobí. Naopak, uvedeme-li se do klidu s vědomím své vnitřní síly, víry a odhodlání, vše se může nakonec vyvíjet úplně jinak. 

Technická podpora vždy po ruce

Prostřednictvím nové aplikace LiveTechPro nabízí společnost Ceratizit kompetentní okamžitou technickou podporu i v období místního a národního lockdownu vyvolaného pandemií covid-19.

Názorové fórum odborníků

Výzkum a vývoj v oblasti řezných nástrojů podle doc. Jany Petrů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (www.mmspektrum.com/200519) mj. dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování a konstrukce nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL.
Zabývá se těmito trendy také vaše společnost? Naleznou uživatelé výše popsané inovace ve vašich produktových portfoliích? Uveďte příklad.

Související články
Další krok k bezobslužné výrobě

Studie čínské univerzity Beihang, publikovaná v časopise International Journal of Production Research, přímo spojuje prediktivní údržbu s kvalitou výrobků. Jak je však pro výrobce tato dosahovaná prediktivita a vynikající kvalita u operací využívaných při soustružení oceli slučitelná se snižováním počtu pracovníků na dílenských pracovištích nebo s bezobslužnou výrobou? Článek objasňuje důvody, proč jsou pro kvalitu obráběných součástí nezbytné vhodné nástroje ve spojení s procesy zabezpečenými proti selhání.

Související články
Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře, Část 1. Komunikace je jako mariáš

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží nachodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak ikaždodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Pět principů pro zvýšení efektivity

Tork, spadající pod společnost Essity, uvádí na trh novou příručku představující princip „kaizen“. Díky němu mohou podniky zavést filozofii kontinuálních vylepšení.

Když je řemeslo posláním

V součinnosti se zákazníkem navrhovat nástroje s maximální hospodárností a produktivitou – to je cílem rodinné nástrojářské společnosti UniCut, jejíž produkty můžete najít ve výrobních firmách prakticky po celém světě. Její jednatel, Ing. Petr Inemann, s nímž jsme měli možnost hovořit, převzal vedení firmy po svém otci. Nezdědil však jen firmu, ale především, jak sám říká, lásku k řemeslu.

Abychom na změny zareagovali včas

Covid-19 je humanitární krize, která má bezprecedentní dopady na všechna průmyslová odvětví. Podniky stojí před novou výzvou, na kterou musí reagovat. Některé podniky tuto výzvu využijí ke svému rozvoji a expanzi, některé ji jen přežijí, a budou i takové, které zaniknou. První reakcí bývá zastavení všech investic, včetně investic do informačních technologií. A právě informační technologie ukážou, kdo bude vítězem, a kdo poraženým.

Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Technologie pro mistry horkého tváření

Zavítáte-li do části města Olomouc s názvem Bystrovany, bezpochyby vás zaujme architektonicky velmi čistá budova, součástí jejíž fasády je velké plastické červené logo Weba. Když pak vejdete dovnitř, ohromí vás výrobní hala monumentálních rozměrů s množstvím sofistikovaných strojů různých značek – zejména pak značky Mazak. Od loňského roku mezi nimi můžete spatřit i automatickou obráběcí linku se dvěma stroji Mazak Variaxis 1050.

Hodinky, nebo číselníkové úchylkoměry?

Dnes nejspíše neexistuje strojírenská výroba, kde by se „hodinky“, jak je mnohdy toto měřidlo nazýváno, nepoužívaly. Stejně tak jako „šupléra“ –označující posuvné měřítko– se slangový název „hodinky“ dostal strojařům pod kůži tak, že při použití odborně správného výrazu – číselníkový úchylkoměr – často zaváhají, oč vlastně jde. Pojďme se tedy podívat na hodinky, které jsou nepostradatelným pomocníkem každého strojaře, ale čas měřit neumí.

Inovace podnikatelského modelu, Část 3. Inovační projekty

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit