Témata
Reklama

Tvorba obráběcího stroje: část 5 - konstrukční proces a podnik

Přinášíme vám pátý díl našeho seriálu, ve kterém se budeme zabývat procesem nejvíce ovlivňující tvorbu obráběcího stroje. Jedná se o konstrukční proces s jeho hlavními aktéry - konstruktéry. Právě odborné a charakterové vlastnosti konstruktérů výrazně ovlivňují, jak úspěšně bude další tvorba obráběcího stroje probíhat.

Tento článek je součástí seriálu:
Tvorba obráběcího stroje
Díly
Peter Kormai

Čecho-Švýcar zabývající se celý svůj profesní život specifikami vývoje, konstrukce a prodeje výrobních strojů, především obráběcích. Názory tohoto odborníka, který tuzemské technické veřejnosti není příliš znám, ale jehož jméno bylo či stále je skloňováno v takových etablovaných firmách, jako v americké Cincinnati Milacron, japonské Mori Seiki, jeho domácí Dixi, německé Dorries Scharman, italské Pama a celé řadě dalších, stále vyvolávají u zástupců firem i vysokých škol různorodé reakce.

Firma, která má ve své činnosti zahrnut kromě výroby a montáže také vývoj, setká se dříve nebo později, ať je umístěna kdekoliv na světě, s fenoménem lidských projevů v procesu konstruování. Tento proces je dominantní a hraje hlavní roli. Dříve jsme hovořili také o všemocnosti lidského faktoru. Ta je v tomto tvůrčím procesu obzvlášť umocněna. Pokusím se dále diskutovat ne o hledání variant řešení při konstruování obráběcího stroje, na to existují učebnice o systematickém konstruování, ale spíše o lidské podstatě konstruktérů.

Reklama
Reklama

Konstrukční proces

Konstrukční proces můžeme jednoznačně označit za tvůrčí. Nevznikl by bez něj žádný obráběcí stroj. Je v podniku nezastupitelný. Výstupem tohoto procesu jsou informace a znalosti pro ostatní podnikové útvary sdělované výkresovou dokumentací. Jde o těžkou a namáhavou duševní činnost. Pro čtenáře z oboru obráběcích strojů to jistě není žádná novinka. Zmiňuji to proto, že přes výše uvedené atributy konstrukčního procesu jsou to především lidské vlastnosti konstruktérů, které mohou následnost všech dalších podnikových procesů podílejících se na tvorbě obráběcího stroje zhatit.

Vlastnosti konstruktérů

Konstruktéři jako tvůrčí lidé mohou působit na ostatní podnikové pracovníky všelijak. Je to ovlivněno jejich chováním uvnitř podniku na základě specifických osobních vlastností a přístupů. Uvedeme některé z nich, a to záporné i kladné.

Záporné jsou tyto:
• Nechuť měnit úspěšně zrealizovaná konstrukční řešení. Tento technický pragmatismus je brzdou tvůrčí činnosti a nutí setrvávat v zajetých kolejích.
• Naopak naprostá touha vše změnit. Tato technická mánie vede k velkému prodražování konstrukcí obráběcího stroje a nadměrnému riziku pro celou firmu.
• Strach jít do zdravého technického riskování vede k „zamrznutí“ na současném stavu provedení obráběcích strojů.
• Častá absence ekonomického uvažování při konstruování znamená neohlížet se na nákladové důsledky technického provedení.
• Hraní si na svém konstruktérském písečku bez zájmu, co se děje za dveřmi konstrukční kanceláře.
• Technická ješitnost spočívající v dokazování si svých schopností za majitelovy peníze.

Kladné jsou následující:
• Schopnost jít k jádru technického problému pomocí systematických přístupů.
• Časté realizování práce za jiné podnikové útvary (montáž, nákup, výroba) v zájmu expedice obráběcího stroje.
• Řešení technických problémů ve variantách.
• Umění nalezení kompromisu jednání mezipodnikových útvarů zainteresovaných do tvorby obráběcích strojů.
• Flexibilita a adaptibilita.
• Zachování si chladné hlavy při útočících technických problémech.

Typy konstruktérů

Tak jako existuje nepřeberné množství lidských charakterů, tak existuje i nepřeberné množství typů konstruktérů. Zmíním ty, se kterými jsem se během své průmyslové praxe setkal.
• Konstruktér kopírovač – přenáší do svých řešení to, co viděl na výstavách, u konkurence, co někde vyčetl, a to často bez znalostí širších souvislostí. V podstatě se jedná o nebezpečný typ konstruktéra.
• Konstruktér čekatel – tento pracovník čeká na to, až nápad přijde sám a nečekaně. Jinak řečeno, spoléhá na svoji intuici.
• Konstruktér systematik – tvůrčí pracovník, hledající v kombinaci s  podnikovými, konkurenčními nebo doposud nenalezenými řešeními jejich optimální variantu z ekonomického a technického hlediska.
• Stagnující konstruktér – to je konstruktér, který nechce ustoupit ze svých dříve realizovaných řešení, před vším novým zavírá oči.
• Jájistický konstruktér – začíná slovy, já to říkal, a vždy zná řešení, až když je smontován stroj a vyskytnou se na něm problémy.
• Konstruktér alibista – je aktivní konstruktér v roli vedoucího konstruktérského týmu, který učiní rozhodnutí a v případě neúspěchu se hájí slovy, že to špatně udělali jeho lidé.
• Konstruktér Mirek Dušín – má vlastnosti podobné foglarovskému hrdinovi, umí se přiznat k chybě, slabším kolegům pomáhá, řeší bez reptání meziútvarové problémy, sám má vynikající znalosti a je pilný.

Jak se projevují v podniku

Ve všech strojírenských firmách ve světě bez výjimky existují všechny typy konstruktérů s uvedenými vlastnostmi. To je mimo jiné dáno také gaussovským rozdělením. Působení kladných i záporných vlastností se naplno projeví zejména ve stresech při dokončování obráběcího stroje.

Konstruktér kopírovač přináší řadu krušných chvilek do podnikového života. Bez souvislostí přenese řešení do podnikové praxe s myšlenkou ve své hlavě, však ono to jinde pracuje, tak to musí i u nás. Zapomíná však na to, že všechno nejde zobrazit na výkresech a to, co je v hlavách, nelze přenést. Obdobná situace nastane u tohoto typu konstruktéra po jeho návratu ze strojírenského veletrhu. Má chuť řešit to, co viděl jinde, a bez jakéhokoliv racionálního argumentu mermomocí napodobuje konkurenci. To je velmi špatná, leč často viditelná situace v průmyslových podnicích.

Konstruktér čekatel je na tom o poznání lépe. Ono totiž konstruování na základě intuice přináší často mnoho úspěchů. Mozek podvědomě pracuje na řešení technického úkolu i v čase volna, aniž by si to konstruktér uvědomoval. Stimulace této činnosti probíhá studiem prospektové dokumentace, diskusí s kolegy, na služebních cestách, obchodních jednáních i při servisních zásazích. Mnoho technických novinek a pokrokových řešení obráběcích strojů takto vzniklo. Jednou z nevýhod je, že není možné vysvětlit, jak nápad vznikl, nelze často navodit opakovaně a hlavně nejde tímto způsobem řešit na povel. Z hlediska termínových řešení konstrukčních úloh je to ne příliš přínosný pracovník.

Pokud konstruktér pracuje systematicky, je to značka ideál. Rozebere všechny návaznosti na sousedící skupiny obráběcího stroje, umí posoudit svůj návrh z pohledu nejenom technického, ale i ekonomického, probírá důsledku svých návrhů v návaznosti na montážní i výrobní technologii. Samá pozitiva, nicméně jedno negativum zde je. Někdy mu jeho teoretické rozebírání trvá příliš dlouho a to není často akceptovatelné. Pro podnik to znamená na jedné straně jistotu dokonalosti technického řešení, na straně druhé však riziko zpoždění zakázky. Posuzovat, co je výhodnější, je nutné případ od případu. Univerzální návod či odpověď neexistuje.
Naopak stagnující konstruktér za každou cenu lpí na tom, čeho podnik dosáhl v minulosti, na jeho minulých vítězstvích. Při jakékoliv změně nelogickými, osobními a pocitovými argumenty obhajuje stará provedení konstrukčních skupin. Jistě že ne vše staré je špatné a nelze paušalizovat, ale často je nutné z hlediska akceptovatelnosti požadavku toho, kdo kupuje, změnit téměř vše. Uvědomuje si tento brzdný element, že zákazník tvoří jeho výplatu? Často žije v zajetí minulosti, kterou bez rozmyslu hájí. Není žádnou výjimkou, že velmi úspěšní konstruktéři, kteří firmu doslova postavili na nohy v těžkých dobách, hrají právě tuto roli obhájců minulých řešení. Tady je potřeba vzít do hrsti zdravý rozum, jak říká jedno české přísloví. Jde to velmi ztuha, zejména přihlédnou-li manažeři k jeho velkým zásluhám. Někdy je nutné tento typ lidí vzhledem k rozkladu konstruktérského kolektivu a jeho rozdělení slušným způsobem a se vší úctou vyprovodit z podniku.

Jájistický konstruktér je nikdy nekončícím podnikovým folklórem. Psychologové by ho možná zařadili k sebestředným jedincům poslouchajícím jenom sebe. Po boji je každý generál a v konstrukci to platí dvojnásob. Vidět řešení poskládané v železe a divit se, proč stroj nejede, a pouštět do již tak chmurné podnikové atmosféry věty začínající slovy, já to říkal, je někdy k uzoufání. Na rozdíl od předchozího tento typ konstruktéra nemá žádné současné ani minulé zásluhy. Jeho poznámky doslova dráždí jednak ty, co hledají viníky, jednak lidi, kteří z principu a z různých jiných důvodů brojí proti konstruktérům. Tito politováníhodní konstruktéři jsou často v kolektivu trpěni, protože někdy mívají světlé chvilky a účelně spolupracují. Pokud ale jejich jájismus trvá příliš dlouho, je třeba ho bez okolků utnout.
Konstruktér alibista je dalším nebezpečím v podnikových procesech. Často prosazuje svá řešení, která jsou často ztělesněním jeho nezdravých technických tužeb a představ. A pokud mu nejsou nakloněni jeho podřízení, ba co víc, nepřesvědčí ho argumenty o nesprávnosti jeho úvah, pak při problémech s realizací jeho myšlenek poukazuje na to, že to udělali špatně jeho lidé. Tento krajně nepřípustný způsob je hodně rozšířený. Mohli bychom hovořit o dětském způsobu obrany, o způsobu nehodném dospělého tvůrčího člověka. Můžeme říci, že zdravě uvažující jedinci se k tomuto způsobu vůbec nesníží.

Konstruktér foglarovského typu Mirek Dušín je ideál, po kterém zajisté každý podnik touží. Je slušný, pomáhá a chrání slabé. Takových lidí jsem za celou svou praxi však potkal velmi málo. Neznamená to však, že tento člověk je geniálním konstruktérem, z něhož padají řešitelné nápady jeden za druhým. Spíše má cit pro podnikovou realitu a meziútvarovou spolupráci. Umí být nad věcí, a když všichni kolem šílí, tak s přehledem vyřeší to, co je pro druhé naprosto neřešitelné.

Závěr

Konstrukční proces je jedním z nejdůležitějších podnikových procesů, které se podílejí na tvorbě obráběcího stroje. Ovlivňuje totiž velkou měrou všechny následné procesy. Je to způsobeno tím, že výsledkem vlastního konstrukčního procesu je výkresová dokumentace, která „dává práci“ všem ostatním podnikovým útvarům. Pro konstrukční proces je specifický ještě jeden atribut. Konstruktér pracuje s velmi malou mírou určitosti informace. Na začátku je často jenom informace v podobě jedné věty vyjadřující přání zákazníka, které musí konstruktér převést do výkresové dokumentace. Jiné podnikové útvary pak mají vysokou míru informační určitosti. Více než kde jinde v souvislosti s vědomím toho, že tvořím něco, na čem jsou druzí závislí, projevují se na plynulosti tvorby obráběcích strojů osobnosti konstruktérů. Konstruktéři jsou nepostradatelnou součástí každého podniku i přes jejich některé negativní profesionální i lidské vlastnosti. Neznamená to však, že si mohou při vědomí si své důležitosti dělat, co chtějí.

Pro majitele i celý podnik by bylo nejlepší, pokud by existoval konstruktér složený ze systematického konstruktéra a Mirka Dušína. V praxi ale často bývá systematický konstruktér spojen s konstruktérem čekatelem anebo „jájistou“ – to pokud neunese chválu okolí na svá řešení. Podnik nejsou jenom konstruktéři a konstrukční oddělení by nemělo být uzavřenou elitou. Opak však bývá někdy pravdou. Zejména tam, kde chybí lidská pokora a úcta k práci druhého.

Výuka konstruktérů v ČR

Odborná výchova konstruktérů je dokončována na vysokých školách. Úroveň konstrukčních oborů na českých a moravských vysokých školách je velmi žalostná. Jsem pevně přesvědčen o tom, že je to plně zrcadlový odraz kvality učitelů. Informace, které jsou jim ze stavby obráběcích strojů předávány, mají učitelé často vyčtené pouze z prospektů bez znalosti návaznosti na podnikové procesy.

Například chybí povědomí o technologičnosti konstrukce, technicko-ekonomickém vyhodnocení navržené konstrukce. Ani se nedivím představitelům průmyslové praxe, že nechtějí příliš spolupracovat s vašimi strojními fakultami. Chybí tam tah na bránu, chybí povědomí o tom, jak to v podniku chodí a co vše musí konstruktér znát.

Ing. Peter Kormai
peter.kormai@seznam.cz

50 Π slov Petera Kormaie

Dostala se mi náhodou do rukou přednáška jednoho profesora, kterou přednesl na letošním Akademicko-průmyslovém fóru pořádaném na Strojní fakultě VUT v Brně. Pojednávala o problémech spolupráce univerzity a průmyslových podniků. Mimo jiné jsem se dozvěděl, že akademici jsou motivováni svými vnitřními cíli, preferují otevřenost poznání a jak jinak dlouhodobé úkoly. Ba co víc, usilují o uznání prostřednictvím počtu publikací. Tento názor byl možná vzat v úvahu při změně Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací. Naopak podniky usilují o zisk a soustřeďují se na okamžité výsledky. Rozumím tomu, že se nesmí na akademické pracovníky tlačit, protože chtějí dlouho pracovat nejlépe na neurčitých úkolech placených těmi, kdo se soustřeďují na zisk. Doporučil bych onomu panu profesorovi jít na stáž do klasického výrobního podniku nejméně na rok a možná by to mohl být jeho první počin, po kterém volá. Jenže to by musel navíc změnit myšlení, o kterém hovoří v závěru své prezentace. Možná by pak ve své další prezentaci lépe pochopil druhou stranu praktického břehu, která tvoří HDP, aby on mohl svobodně psát takové prezentace, jaké píše. U mne uznání touto prezentací rozhodně nezískal.

Reklama
Související články
Ohlédnutí za soutěžemi mladých programátorů

Soutěž v programování CNC obráběcích strojů se koná pravidelně každý rok v rámci MSV v Brně v kategoriích podle řídicích systémů (abecední pořadí) Fanuc, Heidenhain a Siemens. Pořadatelem je Svaz strojírenské technologie pod záštitou MPO České republiky. V roce 2016, ve čtyřech dnech strojírenského veletrhu, vyslalo své reprezentanty na 35 škol – zejména gymnázia, SOŠ, SPŠ a VOŠ.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Jak připravit pro studenty techniku přitažlivou a zajímavou?

Přinášíme vám rozhovor s Ing. Evou Klocovou, která téměř rok podniká nelehké kroky k získání licence České republiky k mezinárodní soutěži v učňovských dovednostech WorldSkills. Kdo jí zná, dá nám za pravdu, že jde do toho celým svým srdcem, podobně jako do všech svých profesních aktivit. V jaké fázi cesty se nyní nachází?

Související články
Soutěž pro středoškoláky

Jubilejní, již pátý ročník soutěže o Putovní pohár partnerských škol Siemens - Sinumerik Cup se letos konal v Mohelnici, v prostorech zdejší Střední školy technické a zemědělské a stejně jako před třemi lety, kdy tato škola byla hostitelem, i letos zdejší ředitel Jiří Ženožička se svým týmem organizaci pojal velmi profesionálně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Výrobce & zákazník = spolupráce2

Více než tři roky uplynuly od naší poslední návštěvy strojírenské firmy STT Servis v Dlouhé Loučce u Uničova. V rodinném podniku vedeném sourozenci Šárkou a Tomášem Ticháčkovými, jehož specializací je zakázkové CNC obrábění, se čas rozhodně nezastavil a my jsme s překvapením stanuli před výrobními prostorami, které za uplynulá léta prošly velkou změnou.

Partnerství k podpoře a zviditelnění strojařiny

Česká republika se v současné době nachází v celé řadě oblastí na rozcestí. K těm nejzásadnějším patří školství, které od roku 1990 prochází dramatickým vývojem a stále hledá svoji optimální cestu, bohužel s velmi často měněnými cílovými souřadnicemi. Základním úkolem vzdělávacího systému vždy bylo připravit jedince nejen na život, a to v čím dál složitějším prostředí, ale jasnou součástí tohoto úkolu musí být u vysokých a středních škol – s podporou základních a mateřských – příprava na budoucí profesi s plnohodnotným a přínosným uplatněním na trhu práce.

Výrobní stroje a komponenty na VŠ

V nynějším vydání jsme o strukturovanou prezentaci požádali ústavy zaměřené na výrobní stroje a komponenty. Naši nabídku vyslyšela pracoviště na strojních fakultách v Praze a Ostravě.

Kovosvit MAS a výzkumné centrum RCMT

Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) při Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze ze své podstaty aplikačního výzkumu již dlouhodobě spolupracuje s výrobními podniky. Patří mezi ně zejména celá řada výrobců obráběcích strojů ‒ k zásadním partnerům pak Kovosvit MAS, se kterým se spolupráce datuje hned ke vzniku pracoviště po roce 2000.

Možnosti v prosperující firmě

Je na zaměstnanci, jak dokáže využít zavedený systém kariérního postupu a prosadit se třeba z pozice obráběče kovů na vyšší manažerský post, říká personalistka firmy Brück AM Drahomíra Smetáková.

Úspěšná strojírenská technologie v Plzni

Po dvou letech se opět z iniciativy katedry obrábění Fakulty strojní ZČU v Plzni začátkem února konal další ročník konference Strojírenská technologie a samozřejmě kde jinde než v plzeňském pivovaře. V podstatě se v současnosti jedná o jedinou akci v oblasti technologie obrábění, kde se scházejí pracovníci všech technologických kateder a ústavů z České republiky i ze Slovenska společně s průmyslovou praxí. Letošní ročník byl účastníky hodnocen velmi pozitivně a my se k tomuto verdiktu přidáváme.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit