To, co je pro jednu firmu klíčové, ale nemusí být vůbec podstatné pro firmu jinou, byť ze stejného podnikatelského řetězce. Zatímco některý generální ředitel řeší převážně nedostatek lidí nebo jak má naškálovat své služby, jiná firma se chce zaměřit na 100 % eliminaci chyb ve výrobě a získat co největší profit. Uvedení AI do praxe a vytvoření digitálního dvojčete se tak řídí individuálními požadavky zákazníka. Celé řešení se navíc musí firmě vyplatit a dávat jí smysl. Stěžejním bodem při tvorbě digitálního dvojčete je nastavení prvotní infrastruktury, následuje vyladění datové základny a konečná implementace AI napříč celou organizací – od plánování zdrojů a správného výběru technologií, přes výrobu či logistiku, až po zákaznický servis či marketing.
Kromě logistiky je jedním z projektů společnosti DNAi také uplatnění digitálního dvojčete ve zdravotnictví, které bude mít schopnost predikovat potenciální nemoci a doporučit vhodnou preventivní léčbu. Lékařská péče se díky tomu zoptimalizuje a mnohem více zefektivní. Stejný holistický přístup razí společnost i ve vzdělávání, kde vyvíjí “kognitivního tutora”. Ten bude umět díky AI personalizovat vzdělávání každému dle jeho individuálních potřeb.
„Věci, na kterých pracujeme, jsou obrovský game changer pro budoucí směřování umělé inteligence. Před námi jsou obrovské změny k lepšímu. Jedná se o velkou výzvu, při které musíme dbát na etiku, a správně propojovat svět lidí a umělé inteligence. Cílem rozhodně není lidí nahradit, ale maximálně vytěžit potenciál AI tak, aby jim v jejich práci pomáhala a posouvala jejich schopnosti,” uzavírá Pavel Wimmer.
__________________________________________________________________________________________________
Zdroj: Tisková zpráva Insight PR. Zpracováno redakcí.