Témata
Reklama

Banky nabízejí úvěry pouze soběstačným firmám

16. 07. 2002

František Peterka

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vašispolečnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

F. Peterka: Astos Aš, a. s., se svými cca 200 pracovníky je dnes patrně již jediná firma na Chebsku, která navazuje svým výrobním programem i počtem zaměstnanců na předchozí státní podnik. Jeho hlavním výrobním programem byly magnetické, článkové a hrablové dopravníky. Vyráběly se od r. 1979 v kooperaci s německou firmou Kabelschlepp GmbH Siegen. Používají se převážně k vynášení třísek od obráběcích strojů. Za 22 let se jich vyrobilo zhruba 15 tisíc kusů. Oba akcionáři převzali s majetkem státního podniku všechny pracovníky, závazky a pohledávky, ale také výrobní program s dobrou technickou úrovní, kvalitou a dobrými cenami. Příslušenství obráběcích strojů bylo doplněno zařízením pro filtraci řezné kapaliny - magnetickými separátory a pásovými filtry. Tlakové nádoby byly nahrazeny skříněmi bubnových filtrů a dopravníků pro německou firmu Knoll GmbH Saulgau a přepravními paletami pro motory Mercedes. Hlavním výrobním programem však je příslušenství obráběcích strojů, které tvoří 80 % produkce. Díky dobře zvolenému výrobnímu programu rostl objem výroby meziročně
o 10 - 15 %, v r. 2001 dokonce o 36 % proti roku 2000.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na zahraničních trzích.

F. Peterka: Naše výrobky jsou vyváženy do celého světa jako příslušenství obráběcích strojů. Jejich předností je samozřejmě nižší cena ve srovnání s konkurencí ze zemí EU, ale i zcela srovnatelná kvalita a design. Svědčí o tom i skutečnost, že ještě před dvěma letyjsme dodávali kompletní dopravníky renomovaným výrobcům z Německa a Holandska, kteří je pak prodávali pod svým jménem s cenou o třetinu vyšší. Tím jsme si sice "pěstovali" konkurenci, pro nás však bylo důležité, že platili včas. To se však bohužel nedá říci o většině našich výrobců obráběcích strojů, kteří jsou našimi zákazníky. Od r. 2000 se však naše ekonomická a především odbytová situace natolik zlepšila, že další zakázky naší konkurenci již odmítáme.

MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?

F. Peterka: Protože nevyrábíme obráběcí stroje, zatím s ním nespolupracujeme. I pro nás je však přínosem výchova odborníků, kteří se zabývají řešením skutečných problémů výrobců obráběcích strojů. Výzkumnému centru bychom chtěli nabídnout spolupráci na vývoji a zkouškách dalších druhů filtračních zařízení.

MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či z hlediska vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?

F. Peterka: Až do loňského roku jsme měli nedostatek konstruktérů způsobený polohou našeho města a tím, že v něm nejsou strojírenské tradice - o Aši se vždy mluvilo jako o městě textilu. V současné době již máme po dlouhé době v konstrukci plný stav. Je vybavena CAD systémy v dostatečném počtu licencí, a tak již většinu dokumentace máme zpracovánu na počítačích.

MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?

F. Peterka: S ohledem na kurz koruny mohu říci, že naštěstí náš přímý vývoz činí jen 40 % produkce. Ještě před dvěma lety to bylo 65 %. O důvodech jsem se již zmínil ve druhé otázce. Největší část vývozu jde do Německa a do Belgie. Uvědomovali jsme si však, že naše zaměření exportu do zemí EU je krátkozraké. Protože v loňském roce zájem našich tradičních odběratelů o třetinu převyšoval naše kapacitní možnosti, nemohli jsme paradoxně okruh našich zákazníků rozšířit. I když zakázek máme stále dost, zhoršila se platební morálka našich největších tuzemských zákazníků. To byl jeden z hlavních důvodů naší účasti na moskevské výstavě Metalloobrabotka koncem května letošního roku. Zájem o naše výrobky předčil všechna očekávání. O úspěchu naší expozice svědčí i to, že necelých 14 dní po skončení výstavy jsme měli z Ukrajiny, Ruska a Běloruska zakázky v objemu přesahujícím průměrnou měsíční produkci. A co je důležité - vesměs s platbami předem.

MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?

F. Peterka: Pozitivně hodnotím činnost MPO, které účinně pomáhá exportérům hledat nové kontakty v zahraničí. Znepokojuje mě však postoj naší vlády k vývoji kurzu koruny, který českému průmyslu způsobuje obrovské škody. Účinná opatření vlády ke snížení jejího kurzu by byla tou největší pomocí českému exportu. Rozčilují mě totiž názory našich politiků, že s vývojem koruny musí podniky bojovat vyšší produktivitou, racionalizací, technickým rozvojem atd.
Souhlasil bych s nimi, nebýt obrovské finanční zátěže privatizačních úvěrů, v našempřípadě s lichvářským úrokem 15,2 % (v době tzv. balíčku opatření až 28 %).Spíše však postrádám otázku k úrovni ochrany domácího průmyslu. Vládě setotiž za pomoci asijskými dovozci zkorumpovaných politiků podařilo téměřzlikvidovat český textilní průmysl. A o ochraně českého strojírenského průmyslutaké nelze hovořit.

MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

F. Peterka: Jiné vývojové úkoly než ty, které jsou dány marketingovým průzkumem trhu, si firma naší velikosti nemůže dovolit. Přiznám se však, že v této oblasti nejsem s naší prací zcela spokojen, protože jsme se nechali poněkud "ukolébat na vavřínech" dosavadní poptávkou po našich výrobcích.

MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?

F. Peterka: Od roku 1996 do roku 2000 nebylo možné o nějakém přístupu bank k financování strojírenství hovořit. Prostě téměř neexistoval. A i kdyby existoval, další úvěry mimo nutné privatizační úvěry by byly, pro již zmiňované lichvářské úroky, zcela likvidační. Od loňského roku si však pod dojmem našich velmi dobrých výsledků zástupci bank předávají dveře a předhánějí se v nabídkách výhodnějších úvěrů. Zcela zbytečně. Nástupce Investiční a poštovní banky Československá obchodní banka zcela zneužívá svého postavení daného úvěrovou smlouvou privatizačního úvěru, dává si nesplnitelné podmínky, a tak výsledkem je stále úrok 15,2 % a přísliby do budoucna. Podotýkám, že jsme dosud neměli žádný skluz v placení. Jsem přesvědčen, že takových klientů banky mnoho nemají.

Děkujeme vám za rozhovor

František Peterka
předseda představenstva a generální ředitel Astos Aš, a. s.
Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 20792
Datum: 16. 07. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit