Témata

Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Nadace Tomáše Bati připravují jedinečnou akci, která má zde dlouhou tradici. Konference „Baťův odkaz světu: Síla lidského potenciálu a technologií“ se uskuteční 24. a 25. dubna 2024. Bude nejen odborným setkáním, ale také inspirativním a poutavým zážitkem. Koná se vždy jednou za pět let za spoluúčasti řady významných partnerů.

Reklama

Během konference se uskuteční celá řada moderovaných diskusí a workshopů. Chybět nebudou aktuální ekonomická témata, očekává se velmi živá diskuse o nových podnikatelských výzvách, synergii lidí a technologií, o technologiích měnících úkoly a možnosti průmyslového inženýrství, či jak na službu zákazníkovi v digitální době nebo řízení měst a regionů. 

Reklama
Reklama
Reklama

„Podařilo se nám získat více než 50 výrazných osobností z firemního, akademického a veřejného života. Budou se účastnit moderovaných diskusí na plenárních zasedáních, odborných sekcí a workshopů. Návštěvníci konference tak budou mít ojedinělou příležitost se s těmito významnými odborníky setkat, vyměnit si názory a sdílet zkušenosti na aktuální téma „lidé a technologie pro dnešní i budoucí svět,“ popisuje jedna z organizátorek konference prof. Drahomíra Pavelková. 

Tomáš Baťa

„Nejistotě v budoucnosti můžeme předejít jediným způsobem, a to jistotou ve vlastních lidech.“

„Žádná velká díla nevznikla, protože někdo něco musel, ale protože chtěl. Přeji si, aby v našem podniku pracovali lidé, kteří chtějí. Podmínky k takovému chtění musí náš podnik nabízet.“

To platí i v dnešní době. Lidé, jejich znalosti, dovednosti, postoje, způsoby vzdělávání a sdílení poznatků v podmínkách měnícího se světa jsou klíčem pro úspěšné fungování jakéhokoliv podniku.

Přijďte diskutovat o tomto tématu s odborníky, s osobnostmi firemního, vzdělávacího a veřejného života.

Podrobnosti o konferenci a přihlašování najdou zájemci na internetových stránkách www.batuvodkazsvetu.cz

„Konference nebude pouhým vzpomínáním na baťovskou éru. Ale myšlení, způsoby řízení i přístup Tomáše Bati a jeho následovníků k podnikání, vzdělávání a k veřejnému životu pořád zůstávají velkou inspirací. Filozofie Tomáše Bati, že "nejistotě v budoucnosti můžeme předejít jediným způsobem, a to jistotou ve vlastních lidech," je i v dnešní době a pro budoucnost podnikání a vzdělávání nesmírně aktuální,“ doplňuje děkan FaME prof. David Tuček. 

Reklama

Účastníky čeká také bohatý doprovodný program v podobě exkurzí, které  si mohou volit ze společností Kovárna Viva, Tajmac – ZPS, Amazon Kojetín či  Continental Barun. Souběžně s akcí probíhá i doprovodná výstava. Organizátoři rovněž připravují společenský večer v Baťově vile.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně má v současnosti více než 10 000 studentů a je známá svou podnikatelskou esencí, odhodláním podporovat inovativní vzdělání a rozvoj lidského potenciálu. Organizační tým konference složený ze zástupců Fakulty managementu a ekonomiky UTB a Nadace Tomáše Bati i tentokrát věří ve vysokou účast z řad veřejnosti i řečníků, kteří do Zlína přinesou po pěti letech ty nejčerstvější zkušenosti, vášeň pro inovace a technologie v podnikání a vzdělávání.

Firmy
Související články
Budovat udržitelnou zemi

Ing. Ladislav Verner je zakladatelem a ředitelem společnosti Soma orientující se na výrobu flexotiskových strojů, podélných řezaček, laminátorů, montážek a vysekávaček. Je absolventem VUT v Brně. Pracoval jako vývojář, konstruktér a projektant – bez komunistické knížky. V roce 1992 koupil divizi bývalé Tesly a tím se začala psát historie společnosti Soma v Lanškrouně. Krédem Ladislava Vernera je, že k úspěchu vede jediná cesta, založená na kompetentnosti, zdravé sebedůvěře, a hlavně na silném zaujetí. Kompetentnost chápe jako detailní znalost potřeb zákazníka, sebedůvěru jako víru v sebe sama a svůj tým a zaujetí jako hnací sílu k prosazení nápadů, které ostatní považují za nemožné. Fair play a fair business je to, co Ladislav Verner ctí a považuje za podstatné.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Promluvy Štefana Kassaye: Protiřečení na denním pořádku

Kolem nás, u nás, všude, kde existuje život, se každou vteřinu odehrávají miliony událostí, které zasahují jednotlivce, komunity, státy. Rostou nepokoje, protesty a skandování, pouliční bitvy, rebelie. Systémy budované člověkem v sílící zlovůli a vlivem ničivých výroků se řadu let dostávají do úpadku. Jsme svědky válečných konfliktů, nových a nových hrozících válek.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Promluvy Štefana Kassaye: Je možné se obejít bez léků?

Odpovědi na otázku v titulku tohoto podcastu by mohly být různorodé. Dosud nevíme o možnostech přesné definice zdraví. Ale předpokládám, že mnozí z nás by to i považovali za absurdní. Už jen proto, že zdraví každého jedince je odvislé od celé řady vlivů, které na něho neustále působí.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit