Témata

Ing. Ladislav Verner je zakladatelem a ředitelem společnosti Soma orientující se na výrobu flexotiskových strojů, podélných řezaček, laminátorů, montážek a vysekávaček. Je absolventem VUT v Brně. Pracoval jako vývojář, konstruktér a projektant – bez komunistické knížky. V roce 1992 koupil divizi bývalé Tesly a tím se začala psát historie společnosti Soma v Lanškrouně. Krédem Ladislava Vernera je, že k úspěchu vede jediná cesta, založená na kompetentnosti, zdravé sebedůvěře, a hlavně na silném zaujetí. Kompetentnost chápe jako detailní znalost potřeb zákazníka, sebedůvěru jako víru v sebe sama a svůj tým a zaujetí jako hnací sílu k prosazení nápadů, které ostatní považují za nemožné. Fair play a fair business je to, co Ladislav Verner ctí a považuje za podstatné.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Motto, že krize je příležitostí, nachází v lanškrounské Somě plné zosobnění do reality. Firma jako jedna z mála navzdory kovidu, problémům s narušením mezinárodních řetězců či válce na Ukrajině stále prosperuje a dosahuje mimořádných úspěchů. Vzpomeňme například otevření nového závodu v Lanškrouně, Technologického centra   showroomu v americké Atlantě či vstup na nové trhy.

Ladislav Verner je veřejně známá osoba. Ve svých vystoupeních a komentářích se především zabývá důvody současného stavu českého průmyslu a na příkladu své firmy ukazuje možné cesty k její nápravě. 

Při příležitosti jeho kandidatury do představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR jsme jej požádali o rozhovor.

 MM: Začněme prosím vaším názorem na důvody současné vrcholící hospodářské krize v ČR. 

L. Verner: To by bylo na národohospodářskou přednášku na téma „Český národní zájem”. Podnikatelsky vzato, po 30leté transformaci českého průmyslu, je to jednoznačně krize na příjmové straně státního rozpočtu, která však v současné době může být naší současnou připraveností řešena spíše pouze na straně výdajové než příjmové! Je prokazatelné, že její příčinou jsou malé příjmy ČR z průmyslu (pozn. příjem z daně právnických a fyzických osob v roce 2022 z celkových příjmů cca 1,6 bilionu korun byl pouhých cca 230 miliard), přestože “daň z práce” (sociálního pojištění) je procentuálně v EU jedna z největších. Problém je v tom, že úroveň mezd je u nás i po 30ti letech stále na třetině mezd německých. Nejrozšířenější profesí je zde operátor a 90 % z nich nedosahuje průměrné mzdy. Zvyšováním “daně z práce” se spíše naženou lidé do ulic, než by se významně zvýšil tento příjem státu. To samé nebezpečí hrozí zvyšováním DPH. Struktura příjmů ČR je v pořadí: daň ze sociálního pojištění, DPH, dotace z EE, spotřební daň a teprve následují příjmy od právnických a fyzických osob. Oněch 230 miliard korun je velmi málo, když navíc chybí cca 500 miliard z odlivu vlivem transferových cen mezi zahraniční matkou a tuzemskou dcerou, mínus přibližně 300 až 400 miliard korun dividend převedených do zahraničí. 

Jak vybudovat úspěšnou firmu? Po staletí platí stále stejný recept, že řemeslník, rozumějme pracovník, co něco umí, se má vždy lépe než nádeník, tedy operátor, co nemusí mnoho nabídnout, ale musí vydržet pracovat 12 hodin v noci i o nedělích. Lidský um a zkušenosti v dané profesi jsou jediným zdrojem inovaci svých vlastních finálních produktů –výrobků, či služeb. V tržní ekonomice nikdo nekupuje včerejší noviny. Musíme se stále snažit přicházet s inovacemi, které odlišují naše produkty nějakou originalitou, která přinese výhodu našim zákazníkům oproti produktům konkurence. (Foto: Archiv L. Vernera)

MM: Co je tedy příčinou tohoto stavu?                                        

L. Verner: Je to nepochopení nebo spíše ignorováni tržní ekonomiky jako takové v době globalizace, do které jsme vstoupili v roce 1990. V současnosti řešíme výroky děkana Ševčíka namísto toho, abychom se zajímali o to, co se na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze studentům přednáší. Zda-li to není stále ona “teorie o svobodné ruce trhu”. Bez znalosti významu a důsledků HNP (hrubý národní produkt) pro domácí ekonomiku nebude česká ekonomika prosperovat nikdy. Řeknu vám, jak se přednáší definice globalizace na Národohospodářských fakultách dnes v tržně rozvinutých prosperujících zemích, jako je Švýcarsko nebo Německo.  Definice globalizace má totiž líc a rub. První část – „Udržet a budovat ve své mateřské zemi (budou zde žít naší potomci, máme zde hroby našich předků) veškeré činnosti a profese s vyšší přidanou hodnotou, s vyšší mírou lidského umu, výzkum, vývoj, marketing, prodej, které jsou cestou k vlastním finálním konkurenceschopným výrobkům, prodejným po celém světě.“ Je to o cestě k prosperitě, svobodě, nezávislosti.  Druhá část – „Na transfer světem poslat prodejem především svoje vlastní finální výrobky, a to v pozici přímého kontaktu na konečné uživatele. To, o co je doma nejmenší zájem, práci pro nekvalifikovanou, málo vzdělanou pracovní sílu s nízkou průměrnou mzdou a s nízkou přidanou hodnotou podílu lidské práce ve výrobku za odměnu těm, kteří místo strategického programu a výrobku hledali strategického partnera.“ Pokud tuto definici využije finalista, je to cestou k jeho vyšší životní úrovni a získání vlivu nad těmi, kteří využívají pouze druhou část této definice, tedy subdodavatelství nefinálních výrobků. Využití a setrvačná podpora druhé části definice je bohužel dominantně situace v českém průmyslu s kterým stojí a padá prosperita českého hospodářství.   

Reklama

MM: Na několika významných fórech jste prezentoval vaši diagnózu českého průmyslu a definoval jste, co je třeba si představit pod pojmem český národní zájmem. Podtrhujete nezastupitelnou roli vlastních finálních výrobků pro prosperitu společnosti. Kde máme hledat kořeny těchto vizí a strategií, kterými dnes argumentujete?

L. Verner: Pokud jste aktivním účastníkem globálního byznysu v pozici podnikatele podnikajícího s vlastními finálními výrobky technologického charakteru s vysokou mírou lidského umu v celé řadě profesi počínaje vývojem a konče servisem, prodejných do celého světa, stačí bedlivě pozorovat, vnímat a vyhodnocovat děje kolem vás takové, jaké skutečně jsou a ne tak, jak jenom vypadají, nebo se snaží vypadat. Také musíte být rozumný vlastenec, který neupřednostňuje okamžité a zjevně krátkodobé zájmy nad zájmy budoucích generací.Českému průmyslu a tím i české společnosti by prospěl skutečně vlastenecký přístup vlády, Svazu průmyslu, Hospodářské komory, parlamentu a jiných institucí, které ovlivňují hospodaření v této krásné země. Mělo by přestalo platit, že naši konkurenti z EU s uspokojením zvenčí vnímají, jak si Češi neumí vládnout a hospodařit.   

MM: Oznámil jste vaši kandidaturu do představenstva na pozici viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR. Co vás k tomu vedlo?

L. Verner: Mám co nabídnout ve formě služby tomuto národu ze svých zkušenosti našeho podnikání v globální ekonomice. Aktuálně jsem obohacen vystoupeními kandidátů na prezidenta a viceprezidenty svazu a mám obavu z toho, že hlavní problém průmyslu na českém území – nadměrný počet firem v závislé pozici subdodavatele nefinálních výrobků, tedy absence finalistů – nikdo z nich bohužel nezmínil. Pouze se někteří zmiňují o zvýšení přidané hodnoty stávající převládající výroby. Nemyslím si, že toto mnozí nevnímají, ale boji se to zmínit, neboť ze strany nadnárodních firem, které je nominovaly do struktur svazu není v zájmu tento nezdravý stav řešit. V tržní ekonomice nikdo nechce napomáhat růstu své konkurence. Toho si měla být vědoma politická garnitura 90 let, která zvolila a českou veřejnost přesvědčila ke zcela nevhodnému způsobu privatizace čs. průmyslu pod heslem: najdi si svého strategického partnera a buď dobrý (levný, kvalifikovaný) subdodavatel. Část z nich se v minulosti navíc osobně podílela buď politickou činnosti nebo z pozice českého vedení v té době privatizovaných firem a dnešní tragická ekonomická situace českého hospodářství je pro ně nastaveným zrcadlem i jejich neúspěchu. Opravdoví úspěšní čeští průmyslníci –finalisté tento problém znají a jeho ignorování Svazu průmyslu již některé z nich vedlo k odchodu ze svazu, jako například Jaroslava Řasu s firmou ABRA Software.  Svojí činností ve svazu bych se chtěl pokusit o nápravu.   

MM: Z vašich veřejných přednášek na téma českého průmyslu je cítit, že v absenci finálních výrobků ve firmách spatřujete další negativní důsledky a dopady na tuzemskou ekonomiku. Můžete je i zde zmínit? 

L. Verner: Vše souvisí se vším. Průmysl se v bývalém Československu přes všechny specifika tehdejší doby musel všude prosazovat s finálními výrobky. To samo o sobě přinášelo práci v mnoha profesích s mnohonásobně větší potřebou míry lidského umu než v současných montovnách, které v našem průmyslu dnes převažují. Uveďme výzkum, vývoj, projekci, konstrukci na začátku a marketing, prodej a servis na konci produkčního cyklu tisíců tehdejších domácích výrobců finálních výrobků, které každé hospodářství potřebuje. Od výroby špendlíků, knoflíků až po technologické celky na export jako cukrovary, pivovary či tiskárny. Výše zmíněné profese dnes z převažujícího množství firem zcela zmizely a ve zbývajících profesích, jmenujme například řízení těchto firem, vykonávají i vysoce postavení manažeři práci kvalifikovaných asistentek. Pro studium a výchovu stovek potřebných profesí existovaly u nás vysoké školy a univerzity všeho typu a stovky středních škol a odborných učilišť.  Po roce 1990 drtivá většina těchto vzdělávacích subjektů pokračovala do dnes ve své existenci, a navíc se doslova nekontrolovatelně objevily na trhu desítky nových univerzit a desítky nových integrovaných škol. To vše se musí mimo jiné financovat z příjmů státu. V posledních 30 letech se potkali tři velmi negativní důsledky těchto změn. Míra lidského umu (rozumějme vzdělání a zkušeností ve stovkách řemesel) fakticky nepotřebná pro práci v převažujících montovnách katastrofálně klesla. Početně zvýšená nabídka vzdělání vedla rovněž brutálně k poklesu náročnosti na studenty při přijetí i během studia. V neposlední řadě přestala existovat dřívější zcela logická a přirozená zpětná vazba z podniků na odpovídající kvalitu absolventů, neboť k dnes nabídnuté jednoduché práci není dnes potřeba znalostí ani zkušeností. A to vše probíhalo a doposud probíhá za neustálého volání podniků po kvalifikované pracovní síle a udělování stovek miliard korun ze strany státem poskytovaných IP na tzv. rekvalifikaci pracovníků. Stát se zcela mylně zaměřil, bez ohledu na jakékoliv negativní dopady, pouze na udržování nízké nezaměstnanosti. Odtud vychází i neúměrné zvyšování státních úředníků, nikoliv státních pracovníků. Absolventi mnoha univerzit musí někde najít zaměstnání, nikoliv práci, když současný český průmysl nabízí stále menší počet kvalifikovaných příležitostí s potřebnou mírou profesní seberealizace. Vše v duchu hesla nemusí to být, ale musí to vypadat. Všechny transformační zdroje z privatizace jsou dnes vyčerpány, mnoho vzdělávacích institucí je zcela zbytečných, přičemž úroveň vzdělanosti celé společnosti ohromně klesla. Projevuje se to na všech úrovních života společnosti zcela viditelnou až neuvěřitelnou degenerací v mnoha lidských činnostech. Domácí politika v tom hraje prim.    

MM: Děkuji za rozhovor a oceňuji vaši nelhostejnost k současnému stavu tuzemského průmyslu a potažmo celé ekonomice. 

Firmy
Související články
Baťův odkaz světu

Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Nadace Tomáše Bati připravují jedinečnou akci, která má zde dlouhou tradici. Konference „Baťův odkaz světu: Síla lidského potenciálu a technologií“ se uskuteční 24. a 25. dubna 2024. Bude nejen odborným setkáním, ale také inspirativním a poutavým zážitkem. Koná se vždy jednou za pět let za spoluúčasti řady významných partnerů.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvané Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Umělá inteligence ve strojírenství: Adéla Čekalová

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omego tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

České kořeny slavných rakouských značek

V reprezentativních prostorách Velvyslanectví České republiky ve Vídni byla slavnostně představena unikátní publikace, která vrhá nové světlo na společnou hospodářskou historii střední Evropy. Kniha s názvem Wie hat es angefangen? Tschechische Wurzeln österreichischer Marken (v české verzi: Jak to začalo? České kořeny v podnikání rakouských/vídeňských firem) od renomované historičky a profesorky ekonomie Jany Geršlové mapuje fascinující příběhy podnikatelů, kteří přišli z českých zemí a zásadním způsobem budovali rakouský průmysl a obchod.

Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

Interim není vždy krizový manažer

Interim management se u nás stal již dostatečně známým pojmem. Z dosavadních prezentací a článků je však tato část managementu dost často zaměňována s managementem krizovým. Pojem interim management, který zpravidla definujeme jako „angažovanost manažera na určitou předem stanovenou dobu s jasně definovaným cílem“, však zahrnuje celou řadu dalších situací, které podle autorova názoru v současné době nabývají na důležitosti. Smyslem článku je bližší popis interim managementu a dále pak představení kroků, které Česká asociace interim managementu (CAIM) ve své praxi aplikuje.

MM Glosa: Tatra není dědictví. Tatra je závazek.

Jsou příběhy, které se staly inspirací. A pak jsou příběhy, které se inspirací stát mohly – ale místo toho se proměnily ve varování. Příběh Tatry patří bohužel stále více do té druhé kategorie. Ne proto, že by kopřivnická legenda ztratila svůj technologický potenciál, nyní ještě více zabarvený do zelena než kdy dříve. Ale proto, že ji dusí něco mnohem prozaičtějšího: vlastnický spor dvou třicátníků, kteří po svých otcích zdědili podíly – avšak nikoliv jejich spojenectví, natož schopnost domluvit se, dokud to bylo ještě možné.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit