Témata

Budoucnost nepočká. Nové výzvy si musíme vzít za své co nejrychleji

03. 11. 2021

Tradičně vám ve veletržním vydání MM Průmyslového spektra, v „předvečer“ konání Sněmu Svazu průmyslu a dopravy, přinášíme komentář jeho prezidenta Jaroslava Hanáka k předchozímu období. Nejinak je tomu i letos. Tentokrát mají jeho slova obzvláště silný apel.

Jaroslav Hanák

Český podnikatel v dopravě, od dubna 2011 zastává pozici prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR. V roce 1991 spoluzakládal Asociaci dopravních, spedičních a servisních firem Čech, Moravy a Slezska (ADSSF). V čele asociace figuruje od jejího založení v pozici prezidenta.Od roku 1991 je také viceprezidentem pro osobní dopravu ve sdružení Česmad Bohemia, od roku 2003 prezidentem Svazu dopravy ČR. V roce 2003 byl zvolen viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR a o osm let později, v roce 2011, hlasy 90 % delegátů jeho prezidentem.Potvrzen v této funkci byl i ve volbách roku 2015 a 2019.

Od roku 2003 byl členem a od roku 2011 místopředsedou Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tzv. tripartity) za stranu zaměstnavatelů a podnikatelů. Od roku 2013 je také poradcem prezidenta ČR Miloše Zemana pro oblast průmyslu, dopravy a stavebnictví a od roku 2015 členem Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst.

Z mezinárodních funkcí zastával pozici viceprezidenta řídící rady International Road Transport Union (IRU) pro osobní dopravu se sídlem v Ženevě a člena dopravního výboru BusinessEurope v Bruselu.

Reklama

Máme za sebou dva náročné roky. Pandemie, která ještě zcela neodezněla, byla obrovskou zkouškou nejen pro podniky, ale i pro rodiny. Česká ekonomika téměř skončila na malou chvíli na ventilátoru. To už je ale minulost, je potřeba dívat se dopředu. Máme před sebou nové výzvy, tři obrovské transformace ekonomiky, které musíme uchopit jako příležitost a dobře se připravit.

Loni na jaře se mnohé podniky prakticky ze dne na den ocitly bez zakázek, musely se naučit nové procesy a zvykat si na prostředí, které nastavila pandemie. Řídit pracovníky na home office, střídat směny tak, aby se nepotkávaly, pravidelně dezinfikovat společné prostory, testovat zaměstnance, to vše firmy zvládly a za to jim patří obrovský dík. Bez úsilí podniků bychom krizi rozhodně nepřekonali. Všem firmám chci za jejich obětavost a nasazení poděkovat.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: „Pokud se má naše země rozvíjet a lidé mají být spokojení, potřebujeme tady mít jak fungující a šikovné firmy, tak efektivní a proklientskou vládu.“ (Zdroj: SP ČR)

Česká ekonomika a podniky se už z krize oklepávají. Jak jsme viděli, první fáze restartu ekonomiky byla tentokrát mnohem rychlejší než po světové hospodářské krizi v letech 2008 a 2009.

Problémem však je, že jsme narazili na několik limitací a konjunkturu nejsme schopni využít na maximum, abychom zacelili všechny rány, které si firmy nesou z koronavirové krize. Může za to například přetrvávající nedostatek dílů a subdodávek, což je celosvětový problém, růst cen vstupů a nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Ceny některých surovin a materiálů meziročně stouply i několikanásobně, a mnohé z nich ani nejsou dostupné, výrazně zdražila i elektřina a plyn. Kvůli pandemii rostly také ceny obalových materiálů. Vstupy navíc zdražují podle našeho šetření mezi firmami rychleji, než rostou ceny finální produkce. Tento rozdíl tak musejí podnikatelé často pokrýt buď úsporami nákladů, nebo snížením své ziskové marže. Kvalifikovaní pracovníci chybí podle květnového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy 44 % podniků. Situace na trhu práce se navíc v dohledné době nezlepší.

Reklama
Reklama

Musíme se připravit na tři transformace ekonomiky

Dosavadní model fungování naší ekonomiky nastavený v 90. letech minulého století začíná být vyčerpaný. Objevuje se stále více překážek, které nás brzdí na cestě, abychom se měli všichni lépe. Za 30 let jsme se naučili perfektně vyrábět, ale většinou pro ostatní.

Na našich podnikatelských misích s představiteli státu vidím, že české výrobky mají ve světě stále dobré jméno, lidé je mají spojené s kvalitou a tradicí. Když ale dodáváme jen malé součástky do ledniček a aut finálních výrobců, celou slávu sklízí někdo jiný. A s ní i vysoké marže, ze kterých bychom mohli lépe platit naše lidi a dál je investovat. Proto potřebujeme druhou transformaci ekonomiky. To znamená více finálních výrobců s jasnou vizí, kvalitními produkty a na ně navázanými službami, které dokážou prodat po celém světě.

To ale jen těžko půjde bez lidí. Nedostatek zejména kvalifikovaných odborníků naše firmy brzdí už teď. V následujících letech budou do důchodu odcházet Husákovy děti, ročně z trhu práce odejde o 30 tisíc lidí více, než na něj přijde mladých absolventů. I proto musíme už teď začít pracovat na digitální transformaci. Potřebujeme naše výroby digitalizovat, nahradit těžkou manuální práci stroji. Chytře robotizovat a automatizovat vše, co jde.

Mám radost, že rok od roku roste podíl firem, které mají zpracovanou nebo zpracovávají strategii své digitální transformace. Ukazují to naše každoroční průzkumy, které mapují zavádění Průmyslu 4.0 ve firmách. Těší mě hlavně fakt, že nad svou transformací podniky stále více přemýšlejí v kontextu celé výroby. Koupit jednoho robota a myslet si, že něco vyřeším, to není správná cesta. Mezinárodní strojírenský veletrh tyto a další trendy, kam se digitalizace posouvá, představí.

Zelenou revoluci musíme chytit jako příležitost

Výzvou pro nadcházející roky je zelená transformace. Zdaleka se netýká jen firem, bude vyžadovat změny v celé společnosti. Z evropské sedmadvacítky zemí to budeme mít skoro nejtěžší. Jsme jedna z nejprůmyslovějších zemí EU a nemáme slunce jako na jihu Evropy ani vítr jako přímořské oblasti. Vypořádat se s tím ale musíme a věřím, že to dokážeme.

Energeticky náročnější sektory nebo ty, kterých se to technologicky dotýká, se právem cítí ohrožené, pokud jednotlivé cíle pro snižování emisí nebudou odpovídat jejich reálným technologickým možnostem. Takové sektory budou potřebovat pomoct. Green deal proto musí být zároveň „real deal“ a návrhy obsažené například v balíčku Fit for 55 nesmí poškozovat konkurenceschopnost našich firem. V řadě odvětví ale vzniknou také nové obchodní příležitosti. Proto je nutné podporovat rozvoj nových technologií, výzkum a vývoj. Je rovněž klíčové, aby Česká republika dokázala co nejefektivněji využít všechny prostředky z evropských fondů, které mají pomoci firmám s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Reklama

Důležitá bude aktivita státu

Všechny zmíněné výzvy nepřekonáme za pár let. Je to proces, který bude trvat třeba dvě desetiletí. Na novinky se budeme muset připravit všichni, celá společnost, i proto je maximálně důležitá role státu. Měl by podporovat podniky v investicích do výzkumu a vývoje, zjednodušit administrativu a takzvaně nestát v cestě rozvoji. Musí především zajistit, aby se zvýšila digitální gramotnost lidí, aby se mohli rekvalifikovat, když jejich pracovní pozice zaniknou a budou potřebovat nové dovednosti. Představili jsme proto osm prioritních oblastí, na které by se měla zaměřit budoucí vláda. A musí na tom začít pracovat hned od začátku, budoucnost nepočká.

Chceme, aby se Česko posunulo mezi špičku v žebříčku hospodářsky rozvinutých zemí. Pokud se má naše země rozvíjet a lidé mají být spokojení, potřebujeme tady mít jak fungující a šikovné firmy, tak efektivní a proklientskou vládu. Je na novém kabinetu, aby vytvářel stabilní, předvídatelné a motivační prostředí pro podnikání i pro život.

Související články
Zlatá hřivna českého průmyslu

Pandemie covid-19 nás nutí zamýšlet se nad smyslem a fungováním věcí ve všech oblastech. Katastrofické scénáře se střídají s nadějnými zprávami a nikdo neví, co přijde zítra, jak se budeme muset chovat v příštích dnech a týdnech a jaké vzniknou nové překážky, nová opatření proti šíření viru.

Inženýrská akademie ČR - Stroje pro chytrý textil

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Inženýrská akademie ČR - Optimální řešení pro dokonalé projekty

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Související články
Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inženýrská akademie ČR - Výzkumná spolupráce v oblasti jaderné energetiky

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Inženýrská akademie ČR - Města chytrá i odolná

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Inženýrská akademie ČR - Kvalitní vzdělávání

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Inženýrská akademie ČR - Energie pro udržitelný život

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Reforma českého vzdělávacího systému

Prvotní příčinou úpadku českého vzdělávacího systému byla fatální změna společnosti, která nastala po privatizaci v 90 letech minulého století. Na tento přerod nedokázal tehdejší establishment a další navazující vlády patřičně reagovat a fatální následky se projevují každým rokem znatelněji.

Inženýrská akademie ČR - V hlavní roli technologie

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Inženýrská akademie ČR - Informační technologie ve službách asistivních technologií a „chytré“ péče

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Fórum výrobních průmyslníků

Podle aktuálně zveřejněných statistik ČSÚ přinesl rok 2018 historicky nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj vynaložené z tuzemských veřejných a privátních zdrojů. Celkem se jednalo o 103 miliardy Kč a po dlouhé době se podařilo rozpočtované zdroje na výzkum vyčerpat. Spatřujete ve vašem oboru, že by postupné navyšování financí do výzkumu a vývoje přinášelo kýžený inovační růst a napomáhalo to ve vaší konkurenceschopnosti, nebo rostete především díky vaší proinovační produktové strategii financované z vlastních zdrojů?

Fórum děkanů strojních fakult

Podle aktuálně zveřejněných statistik ČSÚ přinesl rok 2018 historicky nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj vynaložené z tuzemských veřejných a privátních zdrojů. Celkem se jednalo o 103 miliardy Kč a po dlouhé době se podařilo rozpočtované zdroje na výzkum vyčerpat. Jak podle vás optimálně měřit efektivitu tak-to vynaložených investic? Jakou metodikou na vaší fakultě hodnotíte, zdali daný podpořený VaV projekt, na kterém jste participovali, byl úspěšný, či nikoliv?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit