Témata
Zdroj: SP ČR

Tradičně vám ve veletržním vydání MM Průmyslového spektra v „předvečer“ konání sněmu Svazu průmyslu a dopravy, přinášíme komentář jeho prezidenta Jaroslava Hanáka k předchozímu období, kterým si český průmysl prošel. Tentokráte jsou jeho slova směřovaná podnikatelům a průmyslníkům plna obdivu a respektu.

Jaroslav Hanák

Český podnikatel v dopravě, od dubna 2011 zastává pozici prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR. V roce 1991 spoluzakládal Asociaci dopravních, spedičních a servisních firem Čech, Moravy a Slezska (ADSSF). V čele asociace figuruje od jejího založení v pozici prezidenta.Od roku 1991 je také viceprezidentem pro osobní dopravu ve sdružení Česmad Bohemia, od roku 2003 prezidentem Svazu dopravy ČR. V roce 2003 byl zvolen viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR a o osm let později, v roce 2011, hlasy 90 % delegátů jeho prezidentem.Potvrzen v této funkci byl i ve volbách roku 2015 a 2019.

Od roku 2003 byl členem a od roku 2011 místopředsedou Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tzv. tripartity) za stranu zaměstnavatelů a podnikatelů. Od roku 2013 je také poradcem prezidenta ČR Miloše Zemana pro oblast průmyslu, dopravy a stavebnictví a od roku 2015 členem Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst.

Z mezinárodních funkcí zastával pozici viceprezidenta řídící rady International Road Transport Union (IRU) pro osobní dopravu se sídlem v Ženevě a člena dopravního výboru BusinessEurope v Bruselu.

Reklama

Vážení podnikatelé a průmyslníci, na úvod bych vám chtěl vyseknout hlubokou poklonu za to, že i přes veškeré překážky a problémy, které se na vás v poslední době valí, stále neztrácíte naději. Průmysl totiž v posledních letech prochází velkou zkouškou. Po dlouhém období růstu a konjunktury nás nejprve uzemnila pandemie, která ani teď, po téměř třech letech, nezmizela a my se před ní stále ještě musíme mít na pozoru. Další ranou pro vaše podnikání je nedostatek a zdražování materiálů a surovin, k čemuž se i v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině přidaly také obrovský růst cen energií a vysoká inflace.

Přesto jsem rád, že ani v těchto těžkých dobách ve svých firmách nečekáte se založenýma rukama. Ačkoliv je to někdy složité, tak investujete, inovujete, vyvíjíte nové technologie a výrobky, a myslíte při tom na budoucnost. I díky vašemu úsilí tak průmysl ukazuje svůj význam a podobně jako v předchozích krizích drží českou ekonomiku nad vodou. Za to si vás nesmírně vážím.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. (Zdroj: SP ČR)

Firmy hledají možnosti, jak ušetřit

Na průmysl výrazně dopadají vysoké ceny energie a další překážky. Přibývá podniků, které jsou nebo budou kvůli drahé energii v provozní ztrátě, ačkoliv minulé roky vykazovaly zisk. Nárůst cen je tak velký, že podniky musí alespoň částečně promítat zvýšené náklady do cen koncových produktů, které následně ovlivňují další řadu zboží a služeb na trhu. Přesto se firmy snaží najít cesty, které by jim dopad cen na jejich podnikání pomohly snížit.

To je mimo jiné i důvodem, proč společnosti investují do energeticky úsporných řešení, pracují na zvyšování produktivity a snižování nákladů. Růst cen energie má fatální dopad především na podniky, které k výrobě potřebují velké množství elektřiny nebo plynu a které je velmi obtížné nebo nemožné nahradit. Mezi tato odvětví patří sklárny, výroba keramiky, papírenství či slévárenství.

Firmy omezují spotřebu, odkládají se i plánované investice. Naopak ale rostou investice do úspor energie a lokální výroby energie z obnovitelných zdrojů. Pokud by však měla cena energie zůstat na stávající úrovni, tak dopad na konkurenceschopnost Česka jako jedné z nejprůmyslovějších zemí Evropy bude mimořádný.

Evropská unie proto umožnila poskytnout členským státům pomoc dle Dočasného krizového rámce. Několik zemí EU této příležitosti využilo, jako například Německo nebo Francie. Energeticky náročné firmy mohou požádat o podporu formou dotací, které alespoň část navýšení pokryjí. Další státy nabízejí pomoc formou zvýhodněných úvěrů či záruk. Díky tomu jsou v lepší pozici a naše firmy jsou oproti nim v konkurenční nevýhodě. Proto je také pro Českou republiku nezbytné přistoupit k programům dle Dočasného krizového rámce pro firmy, které jsou současným zdražením energií ohroženy nejvíce.

Reklama
Reklama
Reklama

Růst z první poloviny roku dále pokračovat nebude

Navzdory nepříznivým okolnostem výkon české ekonomiky v první polovině tohoto roku rostl. Ve zbytku roku se ale růst opakovat nebude. Řada odvětví již začíná stagnovat a zpomalovat, což naznačuje, že na český průmysl dopadá mnoho překážek v podobě vysoké inflace spojené i s nejistotou ohledně budoucích dodávek některých surovin. Firmy mají kvůli tomu zhoršený výhled, a snižuje se jim i poptávka, což limituje možnost promítat ceny vstupů, a to má tedy další dopad na hospodaření firem. Výhled je proto pro mnoho energeticky náročných podniků nejistý. Řada těchto sektorů je navíc dodavatelem dalších firem, tudíž je nutné počítat s tím, že se dopady budou mezi jednotlivými odvětvími přelévat.

Ostatně právě zdražování materiálů a surovin a ceny energie považují firmy dle aktuálního šetření Svazu průmyslu a dopravy a ČNB mezi nefinančními podniky za 2. čtvrtletí 2022 za suverénně nejzávažnější překážku pro svůj další rozvoj. A tyto nejistoty začínají ovlivňovat také poptávku. Patrný je prudký pokles zakázek v souvislosti s omezením koupěschopnosti odběratelů a odložením objednávek některých klientů.

O tom, jak je současná situace pro firmy složitá, budeme mluvit i na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kterým jako tradičně zahájíme Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. Spolu s našimi viceprezidenty chceme premiérovi a ministrům připomenout, aby obzvlášť v těchto těžkých dobách nezapomínali právě na firmy, protože průmysl tuto zemi vždy živil a živí. Zároveň chci naše vládní představitele vyzvat, aby maximálně využili zbývající měsíce českého předsednictví v Radě EU k posílení naší pozice v Evropě. Nejen pro české firmy, ale pro celou naši ekonomiku je dobře fungující evropský trh klíčový.

Do Brna se ale především těším na vaše špičkové výrobky, nápady a technologie, které na výstavišti opět uvidíme. Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně patří mezi nejvýznamnější evropské veletrhy v oboru strojírenství. Pro firmy je to každoročně velice prestižní a důležitá událost. Věřím, že celému národu znovu ukážeme, jak úspěšné, inovativní a schopné naše firmy jsou, a to i v době, která podnikání příliš nepřeje. Těším se, že spolu budeme moct být při tom.

Související články
Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Průmysl je pro Evropu požehnáním

Během roku 2023 hrozí evropské ekonomice recese. Český průmysl, podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje, se na rozdíl od jiných západních zemí potýká s markantním nárůstem cen energií, nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, růstem cen práce a zdlouhavým čekáním na cílené dotace. Přestože situace není jednoduchá, Jan Rafaj věří v sílu a odhodlání českých firem diverzifikovat a transformovat svůj byznys a doufá, že Evropa konečně pochopila důležitost lokálního průmyslu na starém kontinentě.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Promluvy Štefana Kassaye: Jak jen ty dny letí!

Skutečně. Každý má svůj čas vyměřený. Paralela jeho odpočtu na ciferníkových hodinkách mě vede k ohlédnutí po tom, co jsem udělal před několika lety, co jsem udělal dnes. Myšlenky se mi ubírají směrem k pokračující práci na díle Trilogie. Jak z jeho názvu vyplívá, rodí se tři knihy, které mi nedají spát. A čas letí! Bilancuji nad tím, jak tato časově náročná práce osloví čtenáře, kolik z nich si přečte tuto promluvu, kolik posluchačů vyslechne její zvukovou verzi.

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 3: Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit