Témata
Reklama

Budoucnost vidím v jednodušších strojích

16. 07. 2002

Marian Sedlář

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Sedlář: Akciová společnost ToOSHULIN je předním světovým výrobcem svislých soustruhů. Sídlí v Hulíně, kde zaměstnává 430 lidí.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na na zahraničních trzích.

Ing. Sedlář: Světový trh se svislými soustruhy je charakteristický tím, že na něm neexistuje žádný významný hráč, který by trh ovlivňoval a v podstatě určoval pravidla jeho chodu. V tom vidím potenciál, aby se firma ještě více prosadila. V současné době odhadujeme náš podíl na světovém trhu v rozsahu 10 až 15 procent, našimi největšími konkurenty jsou italští a japonští výrobci.
Postupem času se změnila struktura našich zákazníků a firma dnes dodává hlavně do energetiky a leteckého průmyslu, ale budoucnost vidíme i v méně sofistikovaných segmentech, tedy v jednodušších, levnějších strojích.

MM: Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?

Ing. Sedlář: Předpokládáme, že bude třeba rozšířit nabídku svislých soustruhů o stroje s větším průměrem upínací desky. U větších průměrů vidíme mezeru na trhu, kde by se firma mohla uplatnit. Dříve společnost vyráběla stroje s upínací deskou od 800 milimetrů do dvou metrů, dnes již máme v nabídce čtyřmetrovou upínací desku a chceme jít ještě dál až na průměr desky do 10 metrů.

MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?

Ing. Sedlář: Samozřejmě máme vlastní vývoj, ale za prospěšnou považujeme i spolupráci s výzkumným centrem, která běží na několika konkrétních projektech. Kapacit centra využíváme například i při různých speciálních měřeních.

MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či z hlediska vybavenosti,je vaše konstrukční a technologické oddělení?

Ing. Sedlář: Naši konstrukční kancelář považuji za silnou a stabilizovanou. Požadavkem trhu je stále více a více konstrukčních prací, stále více a více speciálních zakázek. A budoucnost vidíme právě ve speciálních zakázkách s vysokou mírou přidané hodnoty. A proč považuji konstrukci za silnou? Před 2 lety jsme řešili otázku dalšího posílení konstrukce, ale v našem regionu to bylo již těžko schůdné. Zřídili jsme proto detašovanou konstrukční kancelář v Brně, kde je zázemí VUT. V tamní kanceláři dnes pracuje významná část našich konstruktérů.
Vývoj techniky jde sice velice rychle dopředu, ale naše konstrukční oddělení je vybaveno na velice solidní úrovni.

MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?

Ing. Sedlář:Na export jde dlouhodobě zhruba 80 procent produkce firmy, z toho polovina do zemí Evropské unie, třetina do Spojených států a zbytek připadá na země Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Rádi bychom posílili svoje pozice v posledně jmenovaných teritoriích, ale tam nemá nikdo nic jisté. Každý si hlídá především svoje současné pozice. Samozřejmě naše aktivity směřují na udržení a rozšíření zákazníků na našich tradičních trzích.

MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?

Ing. Sedlář: V zásadě jsme soběstační a nevyužíváme nástroje proexportní politiky státu. Soudíme, že stát by tuzemským exportérům nejvíce pomohl tím, kdyby zrovnoprávnil cizí subjekty působící u nás s podmínkami pro české firmy. A kdyby si stát moudřeji uvědomoval okamžité dopady kurtového vývoje na exportéry. Neříkám, že posilování koruny je špatné, ale patnáctiprocentní roční zhodnocení může být smrtící.

MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?

Ing. Sedlář:Zatím dodávky z externích kooperací příliš nevyužíváme, ale chceme to změnit. Prvním krokem bylo na přelomu roku odprodání části firmy. Vznikla tak firma Modikov, která nám zajišťuje výrobu některých dílců a podsestav. V tomto trendu chceme pokračovat i tím, že kapacity na našich progresivních technologiích budeme nabízet externím odběratelům. Již v tomto roce vzroste objem přijatých externích kooperací oproti loňskému roku dvojnásobně. Některá specializovaná pracoviště zřejmě přejdou na třísměnný provoz.
Postupně se chceme orientovat právě na nabídku těchto technologií a u klasických technologií přecházet na nakupování hotových dílců. Pracují tak všechny světové firmy a je nutné se takovému trendu přizpůsobit.

MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Sedlář:Současný trh požaduje stále náročnější a technicky komplikovanější stroje. Nám nezbývá, než v předstihu vyvíjet takové stroje, protože zákazníci dnes požadují výrobky v krátké době. Pokud bychom nebyli připraveni, neuspěli bychom. Nikdo nám v marketingu nepomůže, ani stát ani Výzkumné centrum. Sledujeme pečlivě informace a podněty od našich zákazníků a obchodních zástupců.

MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?

Ing. Sedlář: Nemůžu odpovědět, protože naše firma využívá vlastních zdrojů a nevyužívá banky k financování výroby. Spolupracujeme se třemi bankami, z jejichž služeb využíváme zejména provádění devizových operací a poskytování bankovních garancí.
Děkujeme vám za rozhovor
Ing. Marian Sedlář
místopředseda představenstva a generální ředitel TOSHULIN, a. s.
Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 20793
Datum: 16. 07. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit