Témata
Reklama

Cestou k efektivitě průmyslu

Výraz Průmysl 4.0 či Industry 4.0 se v poslední době vyskytuje v mnoha periodikách a je diskutován na nejrůznějších konferencích. Objevuje se jak v roli nadějné cesty k efektivnějšímu průmyslu, po které se také již nemálo firem vydalo, tak v roli strašáka ve smyslu: bojte se o práci.

Pod toto sousloví jsou zahrnovány nejrůznější definice a vlastnosti. Zavádění inovací ve smyslu Průmyslu 4.0 je v podstatě příchodem 4. průmyslové revoluce. Jenže co to znamená v praxi? V podstatě se jedná o zavádění inteligentního počítačového řízení do průmyslu, samozřejmě v přímé vazbě na mechanické prvky a další elektroniku. Inteligentní řízení může být nejen částečně, ale dokonce i zcela bezobslužné – potom hovoříme o umělé inteligenci.

Lze namítnout, že Průmysl 4.0 není nic nového. V podnicích především výrobního charakteru je tento trend rozvíjen již delší dobu. Je to pravda, jednotlivá lokální řešení již dávno existují a vytvářejí vysokou přidanou hodnotu. Nicméně nynějším cílem je tato lokální řešení spojit v plnohodnotné celky s propojeným vzájemně interagujícím řízením. Kde je přesně hranice, je těžko stanovitelné. Důležité je, že se nejedná o převratnou novinku pro budoucnost, ale o průběžný proces, ve kterém se již nacházíme a který se bude pouze zrychlovat.

Reklama
Reklama
Reklama

Začíná se do praxe zavádět samoučící se inteligence, která nachází uplatnění především v kontrolních rolích.

Úspory, kvalita i rizika

Základním přínosem je zavedení bezobslužných procesů ve výrobě. Procesů, které dokáží reagovat na vnější podněty, vyhodnocovat situace a přizpůsobovat se jim. Když pomineme, že stroj, na rozdíl od obsluhy, nepotřebuje přestávky na odpočinek (pouze na údržbu), je hlavním přínosem jednak spolehlivost, jednak stabilní produktivita. V okamžiku, kdy inteligentní řízení dokáže „přemýšlet“, je také menší potřeba kontrolních a servisních pracovníků, kteří bdí nad jeho chodem.

Hodně diskutovaná je otázka, zda inteligentní továrny dokáží skutečně produkovat výrobky ve větší kvalitě i bez lidské kontroly. Odpověď je jednoduchá „ano, ale…“. Je totiž třeba mít procesy výroby nastaveny kvalitně. Celkový model musí předpokládat i různé nestandardní události a musí být schopen autokorekčních mechanismů. Do praxe se začíná zavádět samoučící se inteligence, která nachází uplatnění především v kontrolních rolích

Je však třeba říci i to, že každý pokrok má i své záporné stránky. Předchozí „průmyslové revoluce“ přinesly s sebou i změnu sociálně ekonomickou. Jedním z asi nejbolestnějších důsledků je riziko ztráty pracovních míst v určitém segmentu trhu. Jistě že ne všichni dělníci přijdou o práci, jak straší některé články, odborní pracovníci budou vždy zapotřebí, nicméně změna se může, a již dnes to pracovníci některých podniků pociťují, dotknout pomocného, manipulačního a neodborného personálu. Toto riziko však můžeme řešit s předstihem, například změnou vzdělávání dětí a mládeže.

Konkrétní řešení

Producenti jednotlivých segmentů, jejichž výsledkem pak bude komplexní Průmysl 4.0, již několik posledních let připravují konkrétní řešení podporující nástup této dnešní revoluce do výrobních podniků.

Jedním z nejdůležitějších prvků je sběr dat z výroby. Umožňuje provádět monitorování a vyhodnocení výrobních a technologických dat. Výhodou je možnost sběru libovolných technologických informací. Řešení může pracovat zcela nezávisle na ERP, nicméně nejvyšší přidané hodnoty dosahuje při plné integraci s tímto systémem.

Dalším důležitým dílem této skládačky je řízení skladů bez člověka. Najdeme je například v portfoliu produktů společnosti Gatema. Její WMS (Warehouse Management System) je on-line systém pro řízení skladů a evidenci skladových pohybů pomocí mobilních terminálů. Další důležitou složkou je evidence výrobních operací a kooperací pomocí mobilních terminálů. Společně umožňují plnou traceabilitu – zpětnou dohledatelnost materiálů použitých pro výrobu konkrétní výrobní dávky, šarže či výrobního čísla výrobku.


Aby bylo možné hovořit o Průmyslu 4.0, nesmí v podniku chybět nový přístup k informacím.

Bezdokladová výroba i údržba

Aby bylo možné skutečně hovořit o fenoménu Průmyslu 4.0, nesmí v podniku chybět nový přístup k informacím. Tzv. „bezdokladová výroba“ je založena na interaktivním sdílení informací v rámci podniku (a mnohdy i za jeho hranice). Netisknou se průvodky, výkresy, výdejky, pracovní lístky – všechny informace jsou okamžitě dostupné přes informační technologie a páteří řešení je kvalitní ERP systém. Lidé na jednotlivých pracovištích mají do tohoto systému plný přístup nebo možnost zjednodušených náhledů na úrovni elektronických kiosků, případně mobilní přístup prostřednictvím např. tabletů.

Aby však Průmysl 4.0 bylo možné úspěšně implementovat, je nutné, aby se spolu se změnou podnikových procesů směrem k inteligentní automatizaci, změnilo myšlení pracovníků. Jedině tak lze zajistit skutečně efektivní využití všech řešení.

Asseco Solutions

Ing. Lukáš Ontl

lukas.ontl@assecosol.com

Reklama
Vydání #3
Firmy
Související články
Digitálne dvojča & Factory Twin

Uplatnenie digitalizácie vo výrobe predstavuje revolučnú zmenu. Táto zmena má paradigmatický charakter, pretože sprístupňuje dáta z výroby všetkým výrobným prvkom, čo umožňuje uplatnenie nových systémov riadenia výroby v reálnom čase.

Urychlete svoji digitální transformaci

Jak může strategie digitální transformace, jejíž součástí je přechod na moderní distribuovaný řídicí systém, pomoci výrobcům dosáhnout vyšší produktivity, ziskovosti a snížit rizika? To se dozvíte, pokud se začtete do následujících řádek.

IoT na infrastruktuře elektrických rozvodů

Průmysl v současné době čelí potřebě transformovat lidskou činnost na činnost tvořivou a fyzicky náročnou rutinní práci na stroje a systémy. Jeho vyšší forma, inteligentní průmysl, pak předpokládá zjednodušené rozhraní mezi zákazníkem, výrobcem, dodavatelem a současně dává předpoklady tvorby komfortních pracovních podmínek.

Související články
Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Zajímavosti letošního MSV v Brně

Zájem firem je opět velmi vysoký, ve srovnání s rokem 2015, kdy měl veletrh stejnou skladbu, se očekává o sto firem více. Evidováno je 1 630 vystavujících firem z 28 zemí. Přibližně polovina vystavovatelů opět přijede ze zahraničí, nejvíce jako tradičně z Německa. Zajímavé je, že téměř pětina německých firem bude na MSV vystavovat poprvé.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Snění o možné budoucnosti Tatry

Podnikatelská vize může znamenat i popuštění uzdy fantazie, ale měla by být vždy spojená s pocitem smysluplnosti a užitečnosti. Představy a fantazii však může mít každý, nemusí k tomu být zrovna majitelem podniku. Často si představuji, jak bych řešil nějaké technické problémy, někdy fantazíruji i o tom, jak bych uspořádal určitou organizaci, aby dobře a efektivně plnila svůj účel. Protože jsem strávil hodně času krizovou záchranou Tatry a protože se snažím skloubit manažerské znalosti a zkušenosti s technickými dovednostmi, tak jsem si během covidové karantény v roce 2020 vysnil, jak by továrna Tatra mohla vypadat třeba v roce 2030. Jsou to mé představy, byť vycházejí i z řady diskuzí s různými kolegy nebo dalšími lidmi.

Kdo se nestará o budoucnost, ten ji nemá

Pavla Kafku znám jako nositele prestižního titulu Manažer roku 2005, jímž byl oceněn ve funkci CEO firmy Siemens, následně z jeho dlouholetého působení v České manažerské asociaci, a zejména pak, již ve funkci prezidenta ČMA, z organizování v paláci Žofín právě oceňované soutěže Manažer roku. V roce 2018 stál za organizací jubilejního 25. ročníku této akce ve Španělském sále Pražského hradu za účasti premiéra a vybraných ministrů.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit