Základním přínosem je zavedení bezobslužných procesů ve výrobě. Procesů, které dokáží reagovat na vnější podněty, vyhodnocovat situace a přizpůsobovat se jim. Když pomineme, že stroj, na rozdíl od obsluhy, nepotřebuje přestávky na odpočinek (pouze na údržbu), je hlavním přínosem jednak spolehlivost, jednak stabilní produktivita. V okamžiku, kdy inteligentní řízení dokáže „přemýšlet“, je také menší potřeba kontrolních a servisních pracovníků, kteří bdí nad jeho chodem.
Hodně diskutovaná je otázka, zda inteligentní továrny dokáží skutečně produkovat výrobky ve větší kvalitě i bez lidské kontroly. Odpověď je jednoduchá „ano, ale…“. Je totiž třeba mít procesy výroby nastaveny kvalitně. Celkový model musí předpokládat i různé nestandardní události a musí být schopen autokorekčních mechanismů. Do praxe se začíná zavádět samoučící se inteligence, která nachází uplatnění především v kontrolních rolích
Je však třeba říci i to, že každý pokrok má i své záporné stránky. Předchozí „průmyslové revoluce“ přinesly s sebou i změnu sociálně ekonomickou. Jedním z asi nejbolestnějších důsledků je riziko ztráty pracovních míst v určitém segmentu trhu. Jistě že ne všichni dělníci přijdou o práci, jak straší některé články, odborní pracovníci budou vždy zapotřebí, nicméně změna se může, a již dnes to pracovníci některých podniků pociťují, dotknout pomocného, manipulačního a neodborného personálu. Toto riziko však můžeme řešit s předstihem, například změnou vzdělávání dětí a mládeže.