Témata
Zdroj: Evropa v datech

Čím nahradit uhlí? Úkol pro novou vládu.

Odklon od uhlí nastává rychleji, než se před několika lety čekalo, ukazuje analýza projektu Evropa v datech. Nová německá koalice chce konec uhlí uspíšit o osm let oproti původním plánům, urychluje se také v Polsku. Právě tyto dvě země zatím společně s Českem zastávaly roli „uhelných šampionů“ Evropy. Do budoucna vsadí hlavně na vítr a plyn, Německo také na solární energii. V Česku se dá podle expertů z EGÚ Brno očekávat hlavně nárůst sluneční elektřiny a plynu. Předešlá vláda však jasný plán na náhradu uhlí nepředložila a nepřipravila ani mechanismy, jak fosilní zdroje udržovat v pohotovosti pro chvíle, kdy budou v síti potřeba. 

Reklama

Do deseti let poklesne výroba elektřiny z uhlí v EU o polovinu ve srovnání s rokem 2018. Ukazují to klimaticko-energetické plány jednotlivých států, které analyzoval britský think tank Ember. Země v nich uvádí své odhady ohledně mixu paliv a množství elektřiny, kterou budou v příštích letech vyrábět. Realita se od těchto odhadů může nakonec lišit v závislosti na počasí, odstávkách elektráren nebo jiných okolnostech. Plány ale dávají představu o tom, jak jednotlivé země o budoucnosti své energetiky uvažují. 

Uhelný trojúhelník

Nejvíce uhelné elektřiny by mělo podle plánů ubýt v Německu, Polsku a Česku. Zároveň ale tyto země zůstanou největšími výrobci elektřiny z uhlí v EU. Německo však bude na prvním místě vystřídáno Polskem. Naši severní sousedé si podle svých plánů uchovají prvenství ohledně podílu elektřiny vyráběné z fosilních paliv (68 % v roce 2030). Na druhém místě by měla následovat Belgie, kde ovšem jako hlavní palivo po odstavení jaderných elektráren převládne plyn. Na třetím místě se pak ocitne Česko, kde by se podle dosavadního vládního plánu mělo v roce 2030 vyrábět 39 % elektřiny z uhlí. 

Plány evropských zemí do roku 2030. (Zdroj: www.evropavdatech.cz)
Reklama
Reklama

Kdo nahradí uhlí?

Ve srovnání s jinými zeměmi se český mix pro produkci elektřiny do roku 2030 výrazně nezmění. Stejně jako dnes by měly druhým nejdůležitějším zdrojem po uhlí zůstat jaderné elektrárny. Český klimaticko-energetický plán do konce desetiletí nepočítá ani se zásadním snižováním nebo zvyšováním produkce elektřiny. Měla by se podle něj snížit o 4 %. Také Německo plánuje, že se jeho výroba elektřiny do roku 2030 sníží o 5 %. V té době už by měl jako hlavní zdroj dominovat vítr. I v Polsku se rychle rozvíjí větrná energetika, která by na konci desetiletí měla pokrýt 19 % výroby elektřiny. Celková produkce elektřiny by v Polsku měla do konce desetiletí vzrůst o 18,5 %. 

Budoucí energetický mix pro výrobu elektřiny v zemích EU. (Zdroj: www.evropavdatech.cz)
Reklama

Polsko má novou strategii

Národní plány se však nakonec mohou od reality lišit i proto, že proměna energetiky může být rychlejší, než se očekávalo. Dokumenty totiž pocházejí z doby předtím, než se evropské státy dohodly, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. To je výraznější omezení, než jaké Evropa plánovala dosud. Provoz znečišťujících elektráren se navíc může prodražit, pokud se na současné rekordní výši udrží nebo ještě poroste cena emisních povolenek. Mění se ovšem i přístup jednotlivých zemí. Polsko ve své nové energetické strategii do roku 2040 počítá i s odvážnějším scénářem, než který byl zmíněn výše. Při vyšších cenách emisní povolenky by tamní podíl uhlí na výrobě elektřiny mohl poklesnout na 37 % místo plánovaných 56 %. V Německu se pak urychluje odchod od uhlí, který měl nastat v roce 2038. Nová vládní koalice už uvedla, že počítá s rokem 2030. 

Vláda nepředložila koncepci

Také v Česku doporučila uhelná komise odchod od uhlí k roku 2038. Babišova vláda však doporučení vzala pouze na vědomí. Řada ministrů totiž preferovala dřívější termín, a to rok 2033. „Samotný datum je důležitý hlavně z mediálního a PR hlediska. V praxi je pro českou energetiku mnohem zásadnější, jaká je představa o tom, čím končící uhelné elektrárny nahradit. A dosavadní vláda tuto představu nezformulovala,“ podotýká analytik energetické skupiny Sev.en Energy Pavel Farkač. Poradenská společnost EGÚ Brno odhaduje, že Česko energetickou soběstačnost ztratí mezi lety 2028 a 2030, a to právě především kvůli uzavírání uhelných zdrojů. Poptávka poroste a okolo roku 2050 Česko v elektřině ročně spotřebuje o 25 terawatthodin, tedy o 40 procent více než dnes. Největší nárůst do té doby podle EGÚ Brno zaznamenají solární elektrárny následované plynovými a větrnými zdroji. Výsledkem by měl být energetický mix tvořený z jedné třetiny obnovitelnými zdroji, z další třetiny jadernou energií a zbývající třetinou z plynných paliv.

Zásoby a produkce uhlí ve světě. (Zdroj: www.evropavdatech.cz)

Německé kompenzace

S odchodem od uhlí se pojí také otázka kompenzací pro uhelné firmy. V Německu je vláda schválila minulý rok. Provozovatelé černouhelných zdrojů a malých hnědouhelných elektráren o podporu soutěží v aukcích. Zatím se konaly čtyři a ve druhé z nich uspěl se svými dvěma elektrárnami i Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského. Velké hnědouhelné zdroje mají konkrétní harmonogram odstavování a německá vláda rozhodla, že se mezi jejich provozovatele rozdělí předem stanovená částka 4,35 miliardy eur (v přepočtu asi 112 miliard korun). Plán však musí schválit Evropská komise, která dohlíží na fungování jednotného trhu. 

Kdo v Evropě odchází od uhlí

Zatímco v Česku, Německu a Polsku jsou debaty o konci uhlí na stole, ostatní sousedé a země V4 už mají rozhodnuto. Rakousko skončilo s uhlím loni, a po Belgii se tak stalo druhou zemí, která tento zdroj pro výrobu elektřiny využívala a opustila ho. Slovensko odejde od uhlí už za dva roky, Maďarsko v roce 2025. V Evropské unii odchod od uhlí podle projektu Beyond Coal ohlásilo nebo dokončilo osmnáct zemí. Vedle Belgie a Rakouska už s ním skoncovalo Švédsko a minulý měsíc i Portugalsko. Do roku 2025 ho dále mají v plánu opustit Francie, Itálie, Irsko a Řecko. K roku 2030 mají takový krok naplánovaný Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Španělsko a nyní i Německo. Později by mělo následovat Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko. Vůbec první zemí světa, která takový záměr oznámila, bylo v roce 2015 Spojené království. Bývalý člen EU chce uhlí přestat spalovat do roku 2024.

Kapacitní mechanismy v EU. (Zdroj: www.evropavdatech.cz)

Jak elektrárny udržet, dokud je potřebujeme?

Protože ukládání elektřiny se teprve rozvíjí, výkyvy ve výrobě solárních a větrných elektráren zatím vykrývají hlavně konvenční zdroje. Až donedávna byla cena elektřiny na trhu nízká a státy neměly jistotu, že energetické firmy budou investovat do nových elektráren. Některé země proto vytvořily kapacitní mechanismy, skrze které vyplácejí výrobce elektřiny za to, že udržují své kapacity v pohotovosti nebo budují nové zdroje. Různé typy kapacitních mechanismů fungují ve dvanácti zemích EU včetně Německa a Polska. V Česku zatím žádný nevznikl. „Z podkladů, s nimiž pracovala například uhelná komise, vyplývá, že ČR v horizontu 10 let vlivem úbytku uhelných elektráren reálně hrozí nedostatek výkonu. Stát přitom postrádá plán, jak tento nedostatek výkonu nahradit. Čistě na tržní bázi v Evropské unii prakticky žádné nové zdroje nevznikají. Tedy i český stát, pokud chce zajistit stabilní dodávky energie, by k tomu měl připravit potřebné nástroje,“ myslí si Pavel Farkač.


Zpracováno redakcí. Zdroj: tisková zpráva projektu Evropa v datech o budoucnosti uhlí v ČR

Firmy
Související články
MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

MM Podcast: Glosa - Green Deal je mrtev, ať žije Green Deal!

V rámci tzv. Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení své politiky v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění, tak aby se státy mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Komise plánovala do roku 2050 vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Vše ale bylo postaveno na dodávkách ruského plynu. S ohledem na eskalaci studené války a nestabilitu dodávek ropy a zemního plynu na Green Deal ve stávající podobě zapomeňme. Vracíme se k pálení uhlí, mazutu a kdoví čeho ještě...

Od matematických modelů k domácí elektrárně

Technici znají organický Rankinův cyklus (ORC) již od 19. století, ale až donedávna se nedařilo pro něj nalézt praktické využití. V posledních letech se na využití principu ORC zaměřili v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB). Výzkum tepelných cyklů s nízkým výkonem se jevil jako perspektivní v oblasti mikrokogenerace a využití odpadního tepla. Zvýšený zájem o ORC souvisel především s vývojem „domácí“‎ mikroelektrárny WAVE, která nyní již úspěšně „běží“‎ ve zkušebním provozu.

Související články
CzechTrade pomáhá strojařům – Švédsko

Agentura CzechTrade na stránkách MM Průmyslového spektra představuje zajímavé, potenciálně vhodné destinace pro export teritoriálně konkurenceschopné strojírenské produkce. Dnes se podíváme na švédský trh.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Experimentální zařízení pro měření dynamického chování radiálního vodního čerpadla

Součástí nabídkového řízení velkých vodních čerpadel je i přejímací test zmenšeného modelu čerpadla, na němž jsou zákazníkovi předvedeny jeho hydraulické charakteristiky a současně jsou testovány reakční síly v čerpadle. Tyto údaje jsou velmi důležité pro finální dimenzování stavby vodního díla.

Výzkumné a vývojové technologie v Řeži jsou příležitostí pro český výzkum a prům

Centrum výzkumu Řež s.r.o. (CVŘ) je výzkumná organizace, která navazuje na tradici jaderného výzkumu v řežském údolí a rozšiřuje jej do oblastí nových technologií ve sféře základního i aplikovaného, tzv. předkomerčního výzkumu. Je provozovatelem dvou výzkumných reaktorů a celé řady technologií pro výzkum a vývoj v jaderné oblasti.

S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Unikátní gravírovací technologie

Gravírování šperků? Skla? Samozřejmě, s tím se člověk setká denně. Ale gravírování v technickém průmyslu? Může mít v obrovských halách dokonalých strojů úspěch něco tak nenápadného? Společnost Mepac CZ dokázala, že ano.

Studentské práce oboru obráběcích strojů a technologií

V rámci programu odborného semináře pořádaného začátkem února 2022 Technologickou platformou strojírenská výrobní technika ve spolupráci s Ústavem výrobních strojů a zařízení při FS ČVUT v Praze a Společnosti pro obráběcí stroje byly technické veřejnosti představeny diplomové a disertační práce oboru obráběcích strojů a strojírenské technologie nominované do soutěže o nejlepší studentské práce každoročně pořádané společností SpOS.

Marné čekání na nové dotace

České firmy, obce a další organizace měly loni začít čerpat finance z balíku více než 700 miliard korun evropských dotací – ale nedočkaly se. Zpoždění přitom může ohrozit čerpání fondů EU určených pro Česko, například na investice do digitalizace, inovací nebo zlepšení životního prostředí. Kde se stala chyba?

Profesor Milan Zelený 80

Při příležitosti významného životního jubilea našeho milého kolegy, přítele a učitele profesora Milana Zeleného jsme oslovili lidi z jeho blízkého okolí a požádali je o zamyšlení co v jejich profesním a osobním životě znamenal a stále znamená.

Vidieť neviditeľné

Stretol som človeka, ktorý videl neviditeľné. Prišiel pred takmer 20 rokmi na moju konferenciu do Žiliny a rozprával o inováciách. Poznal som publikácie profesora Milana Zeleného a prekvapila ma pokora, s ktorou prijal moje pozvanie. Odvtedy sme toho zažili dosť veľa – spoločné projekty, semináre, knihy, konferencie, cesty autom a lietadlom, vzácne diskusie na rôzne témy.

Zájem o technické obory stále upadá

Přestože náš běžný život stále více závisí na technologiích, nedokážeme své děti motivovat pro studium technických oborů a ty dlouhodobě klesají. Nepříznivý trend chce zvrátit globální program Samsungu pro mladé – Solve for Tomorrow. Do prvního ročníku jeho české verze se přihlásily tři desítky středoškolských týmů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit