Následovalo vystoupení šéfredaktora magazínu MM Průmyslové spektrum Romana Dvořáka na téma Věk inovací & Svět podnikatelství. Na řadě makroekonomických a inovačních příkladů přítomným demonstroval, že všechno souvisí se vším a že úžasný svět techniky, ekonomiky, podniků a jejich synergií se vyvijí nezávisle na sloganech, veletrzích, konferencích a vládních iniciativách. Část své přednášky zaměřil na potřebu realizace změn v akademickém prostředí – pokud má podle něj nastat nějaká revoluce ve vztahu k průmyslu, tak právě zde, jelikož vysoké školy technického směru se doposud nedokázaly transformovat do nových podmínek a například nabízet profesně zaměřené obory. Podle současných údajů bude totiž v roce 2030 chybět na 400 tisíc kvalifikovaných pracovníků a zhruba 60 % lidí bude vykonávat práci, o jejíž formě nyní nemáme žádnou představu.
První blok uzavřel svým vystoupením profesor Mařík, pod jehož vedením vznikala Národní iniciativa Průmysl 4.0 a následný dokument Iniciativa Průmysl 4.0. Představil klíčové vize tzv. 4. průmyslové revoluce a shrnul hlavní body Národní iniciativy. Podle něj Průmysl 4.0 vyžaduje postupně integrovat veškeré výrobní, obchodní a ekonomické procesy a služby na principu distribuovaných znalostních systémů s vysokou mírou autonomie a bez viditelného centrálního elementu. Dále uvedl, že věda, výzkum a inovace již nebudou otázkou konkrétního podniku, ale budou se provádět na sdílených, investičně velmi náročných testbedech. Jedná se o výrobní poloprovozy nacházející se ve výzkumné organizaci a otevřené firmám podílejícím se na jejich financování. Tento model je dobře osvědčený u německé Fraunhoferovy společnosti. Jak profesor Mařík zmínil, první testbed by se měl s podporou společnosti Siemens realizovat v pražských Dejvicích v právě budovaném Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC.