Témata
Zdroj: Pixabay

Dotace k podpoření úspor ve firmách

Kvůli prudkému růstu cen energií je mnoho společností nuceno zvažovat investice do energeticky úsporných opatření. Na tuto situaci se snaží reagovat Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které v březnu letošního roku otevřelo dotační program na pořízení fotovoltaických elektráren. Pro velký zájem podnikatelských subjektů o danou výzvu došlo k navýšení její alokace o další miliardu korun na 4 mld. Kč. Současně se posouvá i termín ukončení příjmu žádostí do 31. srpna 2022.

Milan Sedláček

Mgr. Ing. Milan Sedláček, Ph.D. je předsedou představenstva a ředitelem společnosti Renards, zabývající se komplexním dotačním poradenstvím.
Vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně, obory Business Management a Evropská studia, doktorský titul získal v oboru Ekonomika a management podniků.
V oblasti dotací aktivně působí od roku 2007. Během této doby měl na starosti projekty podnikatelů, obcí, univerzit, Národního památkového ústavu apod. Celkově se podílel na řešení stovek dotačních projektů. Pro problematiku evropských dotací má adekvátní vzdělání, výhodně spojující ekonomické disciplíny a znalosti fungování a pravidel EU. Má doktorát z Ekonomicko-správní fakulty MU a současně magisterský titul z Evropských studií z Fakulty sociálních studií MU.
O dotacích často přednáší, například na Masarykově univerzitě, zpracoval několik odborných publikací o dopadu a souvislostech evropských dotací. Mimo to je expertem Industry clusteru 4.0 na dotační financování a členem dozorčí rady Regionální hospodářské komory Brno. Rád přispívá ke kultivaci dotačního prostředí a pojmenovává jak přínosy dotačního financování, tak jeho negativa.

Reklama

Dále byla pro podniky na začátku května z Národního plánu obnovy vyhlášena další výzva na úsporu provozních nákladů, tentokrát prostřednictvím úspory vody. Příjem žádostí probíhá od 12. května až do 30. září. Výzva je otevřena pro všechny podnikatelské subjekty, včetně podniků vlastněných až ze 100 % veřejným subjektem. Maximální míra podpory je až do výše 40 % způsobilých výdajů.

Nyní je optimální doba na zahájení přípravy projektů na energetické úspory, jež lze spolufinancovat z dotačních zdrojů EU,“ říká Milan Sedláček, předseda představenstva poradenské firmy Renards. (Zdroj: Renards)

Financovat lze takřka jakékoliv projekty prokazatelně vedoucí k vyčíslitelné úspoře vody alespoň ve výši 5 % nebo 100 m3 za rok. Úspora vody se dokládá vodním auditem, zpracovaným dle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu. Dotační titul s názvem „Úspora vody v průmyslu“ a alokací jedné miliardy korun podporuje například recyklaci vody ve výrobních odvětvích s vysokou spotřebou vody (energetika, průmysl potravinářský, papírenský, chemický, textilní a další), jímání, akumulaci a využívání dešťové a užitkové vody, snižování ztrát vody v uzavřených okruzích nebo rozvodech vody či zřizování vodních ploch v areálu podniku.

Reklama

Další podpora energetických úspor v průmyslu je plánována prostřednictvím dotačního titulu Úspora energie financovaného z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Jelikož Evropská komise nedávno schválila Česku Dohodu o partnerství pro období 2021–2027, což je základní zastřešující dokument pro čerpání fondů EU, lze očekávat otevření příjmů žádostí během letních měsíců letošního roku. Pravděpodobně již v červenci, jak uvádí aktualizovaný harmonogram výzev od MPO. Pro tuto výzvu byly vyčleněny 4 mld. Kč. Cílem je snižování energetické náročnosti a zvýšení energetické efektivity v podnikatelském sektoru prostřednictvím investic do zateplení, výměny oken, modernizace a rekonstrukce rozvodů elektřiny, plynu a tepla, modernizace osvětlení, pořízení fotovoltaické elektrárny či tepelného čerpadla apod. Na projekty je možné získat příspěvek až do výše 50 % způsobilých výdajů, v závislosti na velikosti podniku žadatele.

Nyní je tedy optimální doba na zahájení přípravy energeticky zaměřených projektů a příležitost využít možnosti jejich spolufinancování z dotačních zdrojů EU.

Na internetové adrese www.mmspektrum.com/220705 si můžete přečíst článek o tom, jak snáze získat finance na výzkum, vývoj a inovace, a kde najít pomoc při hledání vhodných partnerů pro společné projekty.

Související články
Český podnikatel pod tíhou bruselské legislativy

Podporuje Evropská unie svoji evropskou ekonomiku, potažmo národní ekonomiky jednotlivých zemí, nebo je to moloch, který je brzdou dalšího rozvoje? Jaký je aktuální stav a co můžeme ještě od bruselské legislativy očekávat? Na názor jsme se zeptali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR RNDr. Jiřího Hynka.

Finance na inovační projekty

Firmy, které měly na tento rok naplánované zahájení výzkumně-vývojových projektů, se konečně dočkaly možnosti požádat o dotace, a zlepšit tak ekonomiku těchto záměrů. Pro inovačně orientované firmy totiž budou brzy dostupné dlouho očekávané výzvy.

Co a kdo pomůže firmám ve výzkumu a vývoji

Výzkumně-vývojové aktivity pomáhají firmám k posílení konkurenceschopnosti, k růstu a k vytváření hodnot pro zákazníky, to je dlouhodobě známý fakt. Vyplatí se však investovat úsilí, lidské kapacity a finanční prostředky firem do těchto aktivit i v současné době, kdy se potýkáme hned s několika krizemi? A co nebo kdo nám v tom pomůže?

Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Moje osobní spotřeba je menší než leckterého mého zaměstnance

Kvido Štěpánek založil před 30 lety prosperující společnost. Dnes je její majetek odhadován na dvě miliardy korun. Za dobu své existence věnoval na dobročinnost více než 100 milionů korun. Tento nenápadný a skromný člověk inspiroval naši redakci, která ho požádala, aby se s ní podělil o své názory na filantropii, životní hodnoty a tradici dobročinnosti v Čechách.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích, Daňové odpočty

V prvním díle našeho miniseriálu o podpoře výzkumu a vývoje v České republice jsme se věnovali porovnání základních druhů podpory výzkumu a vývoje v České republice s uvedením jejich základních specifik a odlišností. V tomto díle bychom se rádi detailněji zaměřili na možnost podpory výzkumu a vývoje prostřednictvím daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Výzkumníkem smysluplně a zodpovědně

Vyslovíte-li mezi textiláky na celém světě pojem „tryskové tkaní“, bude více než pravděpodobné, že všichni budou vědět, o jakou technologii se jedná. Pokud se jich však optáte, zda vědí, kde a kým byla tato revoluční metoda tkaní vynalezena, kdy je nit namísto hlučného člunku unášena miniaturním proudem vody či vzduchu, se znalostí odpovědi se již tak často nesetkáte. Vám nezasvěceným prozradím, že tato převratná metoda, která zvýšila produktivitu výroby tkanin o minimálně sto procent, se zrodila ve Výzkumném ústavu textilních strojů v Liberci začátkem šedesátých let minulého století v hlavě Vladimíra Svatého, po jehož boku později stál Miroslav Václavík.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit