Témata
Reklama

Integrované povolení pro nová zařízení

Počátkem roku 2003 nabyl účinnosti Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění, týkající se ve velké míře provozovatelů zařízení pro povrchové úpravy. Tento článek je stručným vodítkem pro budoucí žadatele o integrované povolení.

Součástí vstupu ČR do EU bylo přijetí celé řady zákonů, které harmonizují se zákony EU. Řada těchto zákonů se týká ochrany životního prostředí a má význačný dopad na výrobce, kteří svou činností mohou ovlivnit kvalitu jednotlivých složek životního prostředí. Technologie povrchových úprav se ve větší či menší míře dotýkají všech složek životního prostředí. Zcela novým fenoménem v české legislativě se stal Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), který nabyl účinnosti počátkem roku 2003. Tento zákon vznikl na základě směrnice Rady ES 96/61/EC ze dne 10. 10. 1996. Týká se především velkých průmyslových a zemědělských podniků, výrobců potravin, provozovatelů skládek, spaloven atd.
Reklama
Reklama
Reklama

Technologie povrchových úprav, vymezené zákonem

Technologie, které lze souhrnně označit jako povrchové úpravy, jsou zařazeny do tří kategorií:
  • kategorie 2.3 - zařízení na zpracování železných kovů, část c - nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 t surové oceli za hodinu;
  • kategorie 2.6 - povrchové úpravy kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázní větší než 30 m3 ;
  • kategorie 6.7 - zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používajících organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 tun za rok.
  • Nejvíce problematická je kategorie 2.6, kde se vedly dlouhé diskuse o tom, které z pracovních lázní se do celkové kapacity zařízení započítávají. Na základě doporučení pracovní skupiny se uvažují pouze pracovní vany, kde probíhají chemické nebo elektrolytické procesy na povrchu materiálu (tedy nikoliv alkalické odmaštění oceli, oplachy apod.). Dále se však započítávají vany na snímání povlaků ze závěsů nebo špatně pokovených dílů.

    Kdy je třeba integrované povolení

    V poslední době přibývají a budou stále více přibývat nová zařízení, pro něž bude třeba integrované povolení ke stavebnímu povolení, tedy před kolaudací celého zařízení. Případy, ve kterých provozovatel musí mít pravomocné rozhodnutí o integrovaném povolení, upravuje zákon č. 76/2002 Sb. - Zákon o integrované prevenci. Tento zákon ve svých § 42, 43 a 45 rozlišuje několik typů zařízení, pro něž určuje, kdy jejich provozovatel musí žádost o IP podat, respektive mít vydané integrované povolení (viz tab. 1).
    V tomto zákoně je v § 45 uvedeno: "Stavební povolení podle zvláštního právního předpisu pro zařízení (§ 2 písm. a) nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení."
    Tento paragraf byl dále novelizován zákonem č. 521/2002 Sb., kde se doplňuje věta: "Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a jestliže do tohoto data nebylo pro toto zařízení vydáno stavební povolení, je povinen doložit integrované povolení současně s návrhem na zahájení kolaudačního řízení."
    Důležité je to, že se jedná o zcela nové zařízení, které se v současnosti staví a které musí mít integrované povolení ke stavebnímu povolení. Pokud by toto integrované povolení provozovatel neměl, stavební úřad by neměl vydat stavební povolení, neboť integrované povolení by v tomto případě mělo sloužit jako podklad pro vydání stavebního povolení.

    Posouzení vlivu na životní prostředí

    Pro každé nové "větší" zařízení musí provozovatel provést posouzení vlivu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA). V příloze tohoto zákona je definované, ve kterých případech podléhá záměr zjišťovacímu řízení a kdy podléhá posouzení, tzv. velká EIA. Vypracovaná EIA je jedním z podkladů pro vypracování žádosti o integrované povolení. EIA spolu s integrovaným povolením může být zpracovávaná současně, ale závěry z EIA musí být součásti integrovaného povolení.
    Pokud budoucí provozovatel chce stavět zařízení, které spadá pod režim EIA, již v tomto okamžiku by měl zjistit, zda bude také spadat pod režim zákona o integrovaném povolení. Základní podklady pro rozhodnutí, zda zařízení spadá pod režim integrovaného zákona, je možné najít v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.

    Co to bude pro budoucího provozovatele znamenat

    Po zjištění, že je třeba integrované povolení ke stavebnímu povolení, musí provozovatel vypracovat žádost o integrované povolení. Vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění je dán vyhláškou č. 554/2002 Sb. Po letmém prohlédnutí tohoto vzoru dospěje žadatel k přesvědčení, že to nebude lehké, ale že to zvládne sám.
    První kroky jsou velmi jednoduché - kapitola 2 (Identifikace provozovatele zařízení), kapitola 3 (Informace vztahující se k vydání IP) a kapitola 4 (Informace vztahující se ke změně IP) jsou snadné a překonatelné. Kapitola 5 (Popis zařízení a s ním přímo spojených činností) již tak snadná není. Obsahuje řadu podkapitol, které dost podrobně popisují činnost zařízení, jsou vyžadovány technologické popisy a bloková schémata.
    Pro správné vyplnění bude žadatel samozřejmě potřebovat dostatek informací, to znamená, že by měl mít k dispozici projekt technologie - takový projekt, který bude předán spolu s integrovaným povolením stavebnímu úřadu k vydání stavebního povolení a který splňuje zákon č. 50/1976 Sb., Stavební zákon. V dokumentaci je uvedena spousta relevantních informací, které se dají již do žádosti aplikovat. Pokud se jedná opravdu o úplně novou technologii, bude mít žadatel problém s tím, aby dobře vyplnil kapitolu 5.1.1 Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona, kapitolu 5.1.2 Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona a kapitolu 5.1.3 Přímo spojené činnosti. Pokud se "prokouše" touto částí, nemá ještě vyhráno.

    Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami

    Dalším úskalím je kapitola 5.4., kde bude muset žadatel porovnat své nově instalované zařízení s nejlepšími dostupnými technikami, tzv. BAT . Domníváme se, že toto je jeden z nejzávažnějších a nejtěžších bodů v žádosti, neboť se opakuje ještě v kapitole 7.1.5, 7.4.6, 8.9 a 10.12. Pro posouzení nejlepších dostupných technik jsou k dispozici tzv. BREF dokumenty.
    Tyto základní dokumenty popisující evropský standard, tzv. referenční dokumenty BREF, vznikají v procesu výměny informací o BAT. BREF nestanoví žádné povinné techniky, technologie nebo hodnoty emisních limitů, ale potřebné informace k posouzení aplikovatelnosti určité techniky jak obecně, tak v konkrétních případech. Záměrem BREF je poskytnout informace pro stanovení podmínek provozu, včetně informací o dosažitelných hodnotách emisních limitů, ale také o výši spotřeby surovin, energií a materiálů, které mohou být dosaženy. Informace uvedené v tomto dokumentu mají být použity jako vstupní ukazatele při určování BAT ve specifických případech.
    Kvalitně a komplexně zpracované porovnání nejlepších dostupných technik daného nového zařízení podle BREF je velmi dlouhý, pracný a pečlivý úkol, neboť pro povrchové úpravy je nutné použít několik "brefů", které s tímto problémem souvisejí. Konkrétně je nutné použít BREF pro povrchové úpravy s použitím rozpouštědel, BREF pro povrchové úpravy kovů, BREF pro nakládání s odpadními vodami a odpadními plyny, BREF pro výrobu a zpracování neželezných kovů, BREF pro zpracování železných kovů, BREF o obecných principech monitorování a BREF pro emise ze skladování. Tyto dokumenty jsou samozřejmě k dispozici na //www.ippc.cz, ale jejich aplikace na dané zařízení není jednoduchá. Ten, kdo tyto dokumenty vidí prvně, bude mít problém naučit se s nimi zacházet a vybrat z nich pro svou technologii to důležité a podstatné.

    Suroviny a energie

    Po zvládnutí porovnání s BAT (doporučujeme komplexní porovnání všech kapitol najednou) jsme u kapitoly 7, neboť kapitolu 6 Stručné netechnické shrnutí považujeme ze jednoduchou a doporučujeme ji vyplnit jako poslední, kde se shrne vše podstatné. V kapitole 7 Popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají/budou používat a jím jsou/budou produkovány, by měl nový provozovatel uvést vše, co ví o tom, které suroviny bude ke své technologii potřebovat. Samozřejmě že asi nebude moci vyplnit kolonky spotřeb za rok, ale měl by zde uvést údaje, které jsou mu známé, popřípadě informace, kdy tyto údaje doplní. Co se týče kapitoly 7.1.4, je jasné že by už měl mít představu o možných úsporách. Tyto informace by měl najít v projektové dokumentaci, neboť ta musí být vypracována z nějaké konkrétní představy a hlavně projektovaných kapacit. Do jednotlivých kolonek je nutné uvést, že se jedná pouze o výpočty, odhady, předpoklady a že skutečné hodnoty budou doplněny např. ke kolaudaci nebo až po roce zkušebního provozu apod. Na tomto místě je nutné podotknout, že celý proces integrovaného povolení je vhodné založit na vzájemné komunikaci mezi zúčastněnými stranami a zejména orgány státní správy.
    Je nutné, aby dokumentace obsahovala i budoucí rozmístění skladů, a to spolu s jejich provozními řády, v tomto stadiu pouze návrhy. Samozřejmě nelze zpracovat jakýkoliv provozní řád tak, aby byl přesně podle záměru instalované technologie, ale lze vytvořit návrh, který se doladí během zkušebního provozu, tak aby mohl být předložen a schválen.

    Odpady a vlivy na okolí

    Kapitola 8 je kapitolou o emisích a dalších vlivech ze zařízení. Žadatel zde musí uvést předpokládané emise a jejich zdroje. Ve většině projektů je toto již samozřejmostí. Nemá smysl věnovat se v tomto článku jednotlivým podkapitolám, jsou jasně dané a není z nich úniku. Kapitola 9 se týká charakteristiky stavu a ovlivnění dotčeného území. Zde lze doporučit prostudování dokumentace EIA, neboť informace obsažené v této dokumentaci jsou vodítkem k dalšímu postupu.
    Kapitola 10, Popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k předcházení vzniku, úpravě, využívání či odstraňování odpadu, vyžaduje taktéž vyplnění všech relevantních hodnot. Je důležité si uvědomit, že celým procesem se prolíná snaha o minimalizaci odpadů a dopadů na všechny složky životního prostředí. Kapitola 11 pojednává o monitoringu. Je nutné ho uvést v soulad s legislativou, ale i návrh jiného monitoringu je přípustný. Kapitola 12, Popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru, je oddechová, víceméně vyžaduje popsání rizik, vypracování návrhů základních havarijních řádů, projednání jejich správnosti a věcnosti atd.

    Podmínky provozu zařízení

    Důležitá je kapitola 13 - Návrh závazných podmínek provozu zařízení a jejich časové plnění -, kde si už sám budoucí provozovatel zařízení navrhuje závazné podmínky provozu. Doporučení je takové, že by se mělo začít vzduchem, vodou atd., uvést limity a postupovat podle § 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb. Čím více kvalitních závazných podmínek si žadatel sám uvede, tím je pravděpodobnější, že mu jeho návrhy úřad schválí a popřípadě doplní. Tato kapitola je o vyjednávání a je nutné, aby zde za provozovatele vystupoval kvalifikovaný pracovník, který se orientuje v problematice ochrany životního prostředí ve všech jeho složkách.
    Do kapitoly 14 uvede žadatel veškerá rozhodnutí, která do té doby obdržel. Pozor! Rozhodnutí by měla mít vyznačeno datum nabytí právní moci. Zbývající kapitoly by měly být vyplněny už bez větších problémů.
    Důležitou součástí žádosti o IP jsou přílohy. Bohužel, ty jsou ve většině případů úplně nových zařízení velkým problémem a zpomalením celého procesu. Málokterý budoucí provozovatel (i zahraniční) si uvědomuje, že tyto přílohy jsou nezbytnou součástí žádosti o integrované povolení. Nejvíce problematická je výkresová dokumentace (příloha č. V), dále pak manipulační, popř. provozní řády. Důležité je, jak již bylo zmiňováno, mít zpracované návrhy všech provozních řádů, grafické přílohy, návrhy na měření emisí atd. atd.

    Závěrem

    Jistě nelze vyjmenovat vše a pojmenovat všechna úskalí, ale bylo snahou naznačit alespoň cestu, jak postupovat. Dalším doporučením je, že budoucí žadatel by měl komunikovat s úřady, projednávat, vysvětlovat, zasvětit je do svého projektu. O široké škále zainteresovaných účastníků řízení se dozví z rozdělovníku různých rozhodnutí nebo přímo u pracovníků krajských úřadů, do jejichž kompetence spadá integrovaná prevence. Integrovaná prevence je o vyjednávání a komunikaci.
    Pokud by žadatel nechtěl sám zpracovat žádost o integrované povolení, je zde celá řada odborníků, kteří mohou pomoci zpracovat žádost o integrované povolení tak, aby byla přijata úřadem a aby mohl budoucí provozovatel začít stavět a vyrábět. Seznam těchto odborníků je uveřejněn na již zmíněném serveru či ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Cílenou radu lze získat i na Agentuře integrované prevence (AIP). Jednou z odborně způsobilých osob je SVÚOM, s. r. o., který se mimo jiné podílel na pilotních projektech zpracování žádosti o integrované povolení a má rovněž praktické zkušenosti s vypracováním žádostí pro klienty i zkušenosti s posuzováním vypracovaných žádostí pro AIP.
    Marek Thürner a kol.
    Reklama
    Vydání #10
    Kód článku: 41094
    Datum: 13. 10. 2004
    Rubrika: Trendy / Povrchové úpravy
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Vakuové odpařování - technologie budoucnosti

    Vakuové odpařování je v České republice poměrně málo používaná technologie. Má však velký potenciál pro budoucí rozšíření. Tato technologie nachází využití v povrchových úpravách, chemickém, strojírenském, potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Firma Kovofiniš je jednou z prvních českých firem, která nabízí vlastní vakuové odparky.

    Zvýšení výkonu u tribo stříkání

    Stříkání práškových barev systémem tribo je založeno na fyzikálních principech, které do značné míry určují výsledné parametry stříkacího zařízení. Výrobce stříkacích pistolí je postaven před úkol navrhnout optimální konstrukci, která bude poskytovat nejlepší možný výstup, jakým je dostatečně nabitý prášek, který vystupuje v požadovaném množství a s použitelnou rychlostí z ústí nabíjecí trubice. Jak název napovídá, nabíjení prášku tribo je založeno na principu tření.

    Šetrné a účinné čištění těžko dostupných míst

    Klasické postupy čištění ve vodě se dostávají na hranice svých možností, když jde například o kapilární struktury nebo komplexní geometrie. Za takové situace se nově na scénu dostávají tzv. CNP technologie (Cyclic Nucleation Process). Tato technologie pracuje na principu cyklické nukleace (tvorby krystalových zárodků z přesycených roztoků).

    Související články
    Komplexní způsob kontroly procesu odmaštění

    Článek pojednává o možnostech komplexní kontroly procesu odmaštění v průmyslových aplikacích, tj. především o možnostech kontroly stavu povrchu výrobků před procesem odmaštění a po něm a o kontrole stavu odmašťovacích kapalin pomocí UV-VIS spektroskopie.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Kompozitní povlaky jako možná náhrada za povlaky na bázi CrIV

    Tento příspěvek se týká oblasti povrchových úprav, zejména elektrolyticky vyloučených kovových povlaků, a to způsobu vytvoření kompozitní povrchové úpravy na bázi niklu s vysokou odolností proti opotřebení. Výsledkem provedeného výzkumu je technologický postup závěsového pokovení pro nový kompozitní povlak NiP-XLS, který by mohl nahradit povlaky na bázi CrIV.

    Stříkání a lakování - trendy jsou nepochybné

    Nutnost zvyšovat technicko-ekonomickou úroveň firmy je na denním pořádku. Inovace zvyšují podnikovou konkurenceschopnost, kterou lze spatřovat zejména ve flexibilitě, tvorbě přidané hodnoty, efektivnosti a kvalitě. Také v oboru povrchových úprav je trendem automatizace a robotizace.

    Ako zvýšiť kvalitu povrchových úprav

    Dokonale čistý a odmastený povrch dielov je základnou črtou pre všetky povrchové úpravy, ktorý má veľký vplyv na výslednú kvalitu produktu. Predovšetkým rôzne spôsoby nanášania kovov si vyžadujú starostlivú prípravu povrchu, aby sa zabránilo vzniku škvŕn, ktoré vznikajú v dôsledku povrchovej kontaminácie počas tvárnenia kovov.

    Předúprava oceli nízkoteplotním plazmatem pro zvýšení pevnosti lepeného spoje

    V příspěvku jsou shrnuty výsledky výzkumu vlivu plazmochemické předúpravy vzorků oceli DC01 na výslednou pevnost lepeného spoje. Pro předúpravu povrchu vzorků oceli byla použita RF štěrbinová tryska generující plazma. Jako pracovní plyn byl použit argon a argon v kombinacích s dusíkem nebo kyslíkem. Vliv plazmové předúpravy na povrch oceli byl vyhodnocen pomocí měření kontaktních úhlů a výpočtu volné povrchové energie. Po slepení vzorků oceli pomocí běžně užívaného lepidla Weicon Flex 310M HT200 byly testovány výsledné vlastnosti lepeného spoje pomocí standardních mechanických odtrhových testů podle ČSN EN 1465.

    Vývoj epoxidových barev na konstrukce

    Trendem dnešní doby je snižování nákladů na nátěrové systémy na konstrukce. Tyto systémy jsou ve většině případů složeny ze základní nátěrové hmoty (NH) epoxidového typu a vrchního polyuretanového emailu. V rámci úspory nákladů byla vyvinuta NH, která plní funkci obou těchto nátěrových hmot, to znamená, že má antikorozní vlastnosti, splňuje funkci vrchní NH a je možné ji aplikovat pouze v jedné vrstvě.

    Maskování pro povrchové úpravy

    Před mnoha lety, než jsem se začal zabývat povrchovými úpravami a maskováním, jsem netušil, jak komplexní obor to je a co všechno zahrnuje. Problematika je natolik obsáhlá a speciální, že by si zasloužila samostatný studijní obor na univerzitě. Zkusím proto v tomto článku popsat alespoň část svých dosavadních zkušeností a poznatků z mojí univerzity života.

    Zvýšení odolnosti polymerních nátěrů pomocí nano/mikrogelů

    Polymerní nátěrové hmoty aplikované na výrobcích plní různé funkce, nejčastěji estetickou a ochrannou. Moderní typy nátěrových hmot by měly tyto funkce kombinovat a rovněž i vyhovovat stále se zpřísňující chemické legislativě a požadavkům kladeným na ochranu životního prostředí a pracovních potřeb. Přirozeným důsledkem je neustálá potřeba vyvíjet a zavádět nové sofistikované formulace nátěrových hmot, a to jak v oblasti rozpouštědlových, tak i vodouředitelných nátěrových hmot.

    Plazmová předúprava povrchu - povrchová energie versus adheze

    V oblasti úprav povrchů materiálů je obecně přijímáno, že povrchová energie je jedno z rozhodujících kritérií pro adhezi nátěrových hmot, barev, lepidel nebo speciálních povlaků. Čím vyšší je povrchová energie, tím lepší by měla být přilnavost. Na základě získaných výsledků z oblasti předúpravy povrchu plazmatem nebo ionizací však nebyla prokázána přímá korelace mezi volnou povrchovou energií materiálů povrchově upravených různými technologiemi a výslednou adhezí nátěrové hmoty nebo lepidla.

    Čištění energetických zařízení

    Vnitřní povrchy otopných a chladicích systémů jsou během svého provozu postupně pokrývány, vlivem chemických a fyzikálně chemických reakcí, pevnými úsadami nečistot, minerálů a korozních produktů. Vzniklé látky jsou tepelným izolantem a brání přestupu tepla. To má za následek omezení účinnosti systémů, zvýšení energetických a tlakových ztrát ale i omezení možnosti regulace a celkově snížení účinnosti těchto systémů.

    Jak zefektivnit proces stříkání práškovými barvami?

    Jak již název článku uvádí, bude se v něm pojednávat o aplikaci práškových barev. Konkrétně se jedná o méně známou a využívanou možnost automatizace a mechanizace stříkání, kterou jsou postřikové stěny.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

    a mnoho dalších benefitů.

    ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

        Předplatit