Témata
Reklama

Jaderná energetika: Indové chtějí zlevnit jádro

K nejvíce ekologickému způsobu výroby elektrické energie bezesporu patří jaderná energetika. Podle statistik světové nukleární asociace WNA bylo v loňském roce ve třiceti zemích světa v provozu přes 430 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou cca 372 tisíc MW, což představuje produkci 13 % celosvětové elektřiny. Nyní se staví 68 reaktorů v plánu je výstavba dalších 162.

V našem novém seriálu o světové jaderné energetice bychom vás chtěli s některými projekty seznamovat. Dnes začínáme v Indii.

Džajtapúr ležící na březích Arabského moře býval ve středověku považován za vůbec nejdůležitější přístav Indie. Půjde-li vše podle plánu, může si nevelké městečko v roce 2021 připsat další prvenství. Nedaleko odsud má totiž vyrůst největší jaderná elektrárna na světě. S instalovaným výkonem 9 900 MW bude Džajtapúr téměř pětkrát silnější než Temelín a předčí i dosavadní jedničku – japonskou elektrárnu Kashiwazaki-Kariwa.

Plány na výstavbu megaelektrárny ve střední Indii však dostávají první trhliny. Džajtapúr má podle původní dohody z prosince 2010 postavit francouzský koncern Areva, a to včetně dodávky paliva na 25 let. Jenže nabízená cena, která se v přepočtu pohybuje kolem 18 miliard amerických dolarů za soubor šesti reaktorů typu EPR, se Indům zdá příliš. Státní Úřad pro jadernou energii (DAE) proto v prosinci loňského roku začal s Arevou jednat o zastropování ceny, za jakou budou reaktory třetí generace v Džajtapúru v ostrém provozu schopny dodávat elektřinu do přenosové soustavy. V představách DAE by jednotková cena za vyrobenou kilowatthodinu energie neměla překonat 6,50 rupie (2,14 Kč). Pro srovnání – první odhady kompenzačního schématu, který ČEZ požaduje pro nové bloky Temelína, počítají s minimálně 70 eury za megawatthodinu (1,9 Kč/kWh).

Reklama
Reklama
Reklama
V indickém státě Tamiland byl 21. října 2013 připojen k síti první blok jaderné elektrárny Kudankulam s ruským reaktorem VVER generace 3+.

K tlaku na francouzského dodavatele má Indie dobré důvody. DAE si předloni nechalo vypracovat studii od poradenské společnosti KPMG, podle níž lze po roce 2021, kdy by teoreticky mohly začít fungovat první reaktory v Džajtapúru, počítat s tím, že černouhelné elektrárny budou stále levnější než jádro. Cena se kilowatthodinu se má v případě „špinavých zdrojů“ udržet pod šesti rupiemi.

Tlak na cenu

Kromě toho existuje ještě jedno srovnání, tentokrát přímo z terénu. Jaderná elektrárna v Kudankulamu (KKNPP), kde byl loni v říjnu k síti připojen první reaktor vycházející z  konstrukce typu VVER, se po přepočítání nákladů na jednotkovou cenu prozatím „vejde“ pod limit čtyři rupie za kilowatthodinu. A nic se na tom nezmění ani za rok, kdy by se měl naplno rozeběhnout i druhý reaktor, budovaný pod taktovkou ruského Atomstrojexportu.

Někteří experti si proto myslí, že tlak na Arevu by mohl v rámci silné konkurence zabrat. „Bude to ale hodně záležet na ceně pojištění a na počtu indických komponentů, které v kontraktu hrají svou roli,“ myslí si Robinder Sachdev, analytik think-tanku The Imagindia Institute. Znamenalo by to ovšem, že Areva by musela v Indii jít s cenou výrazně dolů. Na světě totiž neexistuje referenční projekt využívající EPR, který by se blížil představě indických úřadů.

Naopak – třeba v britském Hinkley Pointu, kde s technologií od Arevy staví francouzský státní gigant EdF třetí blok tamější atomové elektrárny, se cena vyšplhá o třetinu nad zvažovaný indický strop. „Po dostavbě dalšího bloku v roce 2020 bude cena za kilowatthodinu dosahovat v přepočtu 9,20 rupie,“ upozorňuje aktivista Vivek Monterio.

Francouzi ostatně nejsou jediní, kdo se potýká s tím, že na indickém kontinentě nejsou schopni nabídnout konkurenceschopnou cenu energie. Memorandum, které DAE podepsalo s Westinghouse Electric, kalkuluje s tím, že americké reaktory AP-1000 budou v Mithi Virdhi na západním pobřeží Indie schopny vyrábět elektřinu za neméně než 12 rupií za kilowatthodinu. Odhady tedy ukazují, že Rusové mohou vyrábět energii z jádra přibližně dvakrát levněji než Francouzi a až třikrát levněji než Američané.

Hlad po energii

Areva i Westinghouse však mají pádný důvod, proč jít s cenou dolů. S výjimkou Číny neexistuje země, kde by byl hlad po levné energii tak velký jako v Indii. Indická vláda přitom sází vedle rozvoje obnovitelných zdrojů právě na jádro. Ve fázi výstavby je pět nových reaktorů. Do roku 2025 by jich mělo stát celkem 18, čímž by se počet atomových reaktorů v zemi zdvojnásobil a jádro by se na výrobě energie podílelo z devíti procent.

Výhodou Indie pro přední světové dodavatele jaderných zařízení je i fakt, že žádná technologie v zemi nezdomácněla. Vedle sebe tu existují starší těžkovodní reaktory budované v licenci (kanadské CANDU), klasické tlakovodní systémy (PWR, respektive VVER), ale i varné reaktory. Indie se také aktivně zapojuje do výzkumu tzv. množivých reaktorů s thoriumuranovým cyklem, které by samy produkovaly nejen energii, ale i jaderné palivo pro konvenční atomové elektrárny.

Ať už přetahovaná o levnější elektřinu z jádra dopadne jakkoliv, potrvá desítky let, než se z atomu stane skutečná energie pro masy. Statistiky zvyšující se energetické spotřeby Indie totiž nezahrnují podstatný fakt. Čtyřicet procent Indů nemá žádný přístup k elektrické síti a jsou odkázáni na domácí dieselagregáty. Tedy nejšpinavější a nejméně účinný zdroj energie, který si lze představit.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Další informace o plánech Indie v jaderné energetice naleznete v článku Indie zvažuje náklady, hledá optimální podmínky a ceny

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 140121
Datum: 12. 02. 2014
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Jaderná energetika: Reaktor do každé kapsy

Postavit velkou jadernou elektrárnu je projekt na celé desetiletí, ve kterém se investice počítají na miliardy dolarů a délka použitých trubek a kabelů na tisíce kilometrů. Náklady i rozměrné technologie lze přitom už dnes srazit do téměř "kapesních" formátů, aniž by konstruktéři museli ustoupit od výroby energie postavené na jaderném štěpení.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Související články
Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Hyperrychlost pro superspolehlivost

Rosatom vyvíjí a používá superpočítače schopné provést stovky trilionů operací za sekundu.

Bakterie a olej od hranolek zachraňují svět

Svět má slušnou šanci být zbaven jednoho ze svých nejtíživějších problémů. Týmu z Vysokého učení technického v Brně se totiž podařilo přijít s technologickou inovací, která dokáže zastavit pokrývání zeměkoule odpadem.

Jaderná energetika: Liga přestárlých

Kam nemůže slunce, tam musí lékař, praví staré přísloví. I ten si ovšem může na ledacos v těle posvítit – třeba pomocí radionuklidů v injekční stříkačce. Výroba nejpoužívanějších radiofarmak na bázi metastabilního izotopu technecia 99mTc, s nímž se provádí více než tři čtvrtiny vyšetření, je přitom závislá na několika dosluhujících reaktorech. A přestože v Česku podobné radionuklidy umíme vyrobit také, zatím stále marně čekáme, zda se na trhu naskytne další šance. V našem seriále o využití štěpení jádra pro civilní účely se tentokráte vypravíme do prostředí, které je nám všem blízké – lékařství a medicíny.

Úspory naruby - Obraťme toky řek

Při útlumu uhelných a jaderných elektráren a s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů energie, především slunce a větru, nastal problém s přenosem a akumulací jejich elektrického výkonu mimo špičku zatížení elektrizační sítě. Tento problém však mohou i v Česku do značné míry a levně vyřešit stávající vodní díla (přehrady, jezy a hráze včetně turbín a kanálů a regulací) s využitím stávající přenosové soustavy.

Na cestě za svobodou

Elbee je auto, které mohou postižení řídit přímo ze svého vozíčku. Výjimečnost tohoto vozidla byla letos potvrzena i na soutěži Česká inovace 2013, kde vyhrálo první místo v kategorii Inovační hvězda.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit