Témata
Reklama

Jak vnímáme stav průmyslu?

Inženýrská společnost DEL a poradenská společnost BDO realizovaly společný průzkum na téma kondice českého průmyslu. Provedla jej agentura Ipsos. Podle výsledků průzkumu manažeři i studenti sdílí názor, že kondice českého průmyslu je ve srovnání s ostatními zeměmi dobrá. Studenti jsou však pesimističtější.

Více než čtvrtina z nich si myslí, že průmysl stagnuje, a podle 14 % se dokonce propadá. Mezi manažery je o stagnaci průmyslu přesvědčen jen jeden z 10. Podle obou skupin se nejlépe daří automobilovému a strojírenskému průmyslu, nejhůře oděvnímu (textilnímu) a sklářskému.

„Jako hlavní bariéry rozvoje průmyslu manažeři nejčastěji zmiňují nedostatek pracovní síly, včetně té kvalifikované. Stěžují si i na množství regulací a administrativy. Studenti zase jako hlavní překážku zmiňují zahraniční konkurenci. Regulace uvádějí hned na druhém místě,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské společnosti BDO.

Jako problém vnímají manažeři také nízkou produktivitu práce, nedostatek investic do inovací a nedostatečné čerpání dotací EU. Z pohledu téměř dvou třetin manažerů chybí na českém trhu firmy s vyšší přidanou hodnotou, stejně to vidí polovina studentů. Ukazuje se tak, že klíč k vytvoření a udržení konkurenceschopnosti českých podniků tkví v inovacích a vlastních řešeních.

Reklama
Reklama
Reklama

Jak si vede český průmysl ve srovnání se zahraničím?

Co bude pro český průmysl klíčové?

Investice do lidí i technologií

Podle valné většiny studentů je pro zvýšení produktivity práce klíčový růst mezd. Ten však manažeři naopak vidí jako nejméně důležitý. Jako klíčové naopak převážná většina manažerů vnímá investice do vědy a výzkumu. Obě skupiny se však shodují, že průmyslovou výrobu v příštích letech promění postupující digitalizace a automatizace.

„Pro prosperitu českého průmyslu celkově bude podle obou skupin respondentů důležitý vývoj zejména v automobilovém sektoru. Významná jsou také očekávání, že stát v budoucnu vytvoří potřebnou digitální infrastrukturu,“ říká Jiří Kabelka, předseda představenstva společnosti DEL.

Zajímavá jsou podle jeho slov také očekávání ohledně úrovně konkurenceschopnosti českého průmyslu. Studenti sice tuzemský průmysl hodnotí hůře, ale jen 34 % z nich si myslí, že jeho úroveň by se snižovala, pokud by rostly mzdy. A naopak manažeři se obávají, že by kvůli růstu mezd ke snížení konkurenceschopnosti skutečně došlo.

Průmysl 4.0: neznámý pojem

Překvapujícím zjištěním byla neznalost pojmu Průmysl 4.0 ze strany studentů, a to technických oborů středních a vysokých škol. Jen zhruba pětina z nich je přesvědčena, že ví, co přesně znamená. Další pětina studentů tento pojem sice již slyšela, ale neví přesně, co znamená. A téměř tři pětiny dotázaných studentů o něm vůbec neslyšely. O znalosti Průmyslu 4.0 je naopak přesvědčena téměř polovina manažerů. Digitalizaci a automatizaci považuje za důležitou pro své firmy jen šest z 10 manažerů a polovina z nich již podniká kroky pro jeho implementaci. Většina manažerů, kteří plánují podniknout nebo již podnikají kroky pro implementaci Průmyslu 4.0, uvádí, že využívá nebo v budoucnu využije externí subjekty.

„Nejčastěji zmiňují spolupráci s vysokými školami, firmami ze stejného oboru nebo přímo specializovanými poradenskými společnostmi,“ vysvětluje Jiří Kabelka.

Největší překážkou implementace Průmyslu 4.0 je však podle manažerů právě nedostatek kvalifikované pracovní síly a také vysoké počáteční náklady. Téměř polovina studentů se v této souvislosti obává zániku pracovních míst. I přesto by se sami ve firmě zaměřili zejména na robotizaci, zatímco manažeři spíše na digitalizaci a vzdálenou správu dat.

Obava z celkového zhoršení ekonomických podmínek kvůli případné krizi figuruje mezi manažery zhruba ve třetině případů, menší část z nich se obává neúnosného zvyšování nákladů na mzdy.

O průzkumu

Sběr dat průzkumu proběhl v říjnu 2018. První cílovou skupinou průzkumu byly průmyslové firmy v České republice s 20 a více zaměstnanci. Druhou tvořili studenti a studentky (včetně čerstvých absolventů) technických vysokých škol nebo průmyslových či technicky zaměřených středních škol v České republice.

Výsledky v datech:

Podle 84 % manažerů průmyslových firem se českému průmyslu vede ve srovnání se zahraničím dobře. S tím souhlasí ale jen 59 % studentů technických oborů. Naopak podle 41 % z nich průmysl stagnuje nebo se propadá. Obě skupiny vnímají jako největší problém nedostatek kvalifikovaných pracovníků i lidí obecně. A zatímco růst mezd je pro zlepšení produktivity práce důležitý pro 78 % studentů, stejný názor má jen 28 % manažerů. Ti za důležité považují zejména investice do vědy a výzkumu (89 %) či postupující digitalizaci a automatizaci (76 %), tedy atributy Průmyslu 4.0. Překvapující je, že 57 % studentů o něm nikdy neslyšelo. Dalších 22 % o něm sice slyšelo, ale neví, co znamená.

DEL, BDO

[email protected]

Reklama
Související články
Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Ve znamení kvality: Budoucnost patří zvídavým

Rychlé výrobní tempo i nástup umělé inteligence nezastavitelně proměňují svět strojírenství a kontrola kvality dnes prostupuje celým procesem. Inženýr kvality se tak mění ve strategického manažera, jehož lidský nadhled, intuice a osobní odpovědnost jsou i v éře inteligentních strojů naprosto klíčové.

Související články
Umělá inteligence ve strojírenství: Adéla Čekalová

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Tvoje ekonomie: Magické slovo – konkurence

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme se na to, proč je člověk alfa a omega tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „Goodmanismus“.

Český management v průběhu století: Od roku 1918 po současnost

Management je disciplína řízení podniků, ale jeho kořeny sahají až do doby před několika stoletími. Naprostá většina praktických manažerských dovedností byla převzata z vojenství. Organizování jednotek, plánování bitev či zásobování jednotek, vlastní vedení bojů, kontrola plnění zadaných rozkazů či práce s lidmi jako zárodek manažerské personalistiky. O strategii a vedení hospodářských agend ani nemluvě.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Evropská unie a my: Monika Šimánková

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Snění o možné budoucnosti Tatry

Podnikatelská vize může znamenat i popuštění uzdy fantazie, ale měla by být vždy spojená s pocitem smysluplnosti a užitečnosti. Představy a fantazii však může mít každý, nemusí k tomu být zrovna majitelem podniku. Často si představuji, jak bych řešil nějaké technické problémy, někdy fantazíruji i o tom, jak bych uspořádal určitou organizaci, aby dobře a efektivně plnila svůj účel. Protože jsem strávil hodně času krizovou záchranou Tatry a protože se snažím skloubit manažerské znalosti a zkušenosti s technickými dovednostmi, tak jsem si během covidové karantény v roce 2020 vysnil, jak by továrna Tatra mohla vypadat třeba v roce 2030. Jsou to mé představy, byť vycházejí i z řady diskuzí s různými kolegy nebo dalšími lidmi.

Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit