Témata
Reklama

Kogenerační a trigenerační výroba energií

Při srovnání kogenerační (kombinované) výroby elektřiny a tepla s oddělenou (klasickou) výrobou energie dochází k rozsáhlým úsporám primárních paliv.

Principiálně platí, že výroba vyšší formy energie, tedy elektřiny, je vždy doprovázena vznikem tepla. Využitím tohoto tepla lze dosáhnout zlepšení využití paliva a z toho vyplývajících přínosů ekonomických i ekologických.
Reklama
Reklama
Reklama

Ekologický přínos

Ekologický přínos je dán zejména snížením množství primárního paliva při rovnocenném uspokojení energetických potřeb. Kogenerace však v poslední době velmi akcelerovala i využívání obnovitelných paliv - bioplynů z čistíren odpadních vod, skládek odpadů či zemědělských bioplynových stanic. Vzhledem k existujícím velikostem kogeneračních jednotek od několika desítek kW až po několik MW jednotkového elektrického výkonu je možné ekonomicky efektivně zpracovávat i velmi malé zdroje bioplynu. V západní Evropě se dokonce velice živě rozvíjí tzv. energetické zemědělství, které plánovaně pěstuje zemědělské plodiny vhodné pro výrobu bioplynu, který je pak použit pro kogenerační výrobu.

Kogenerační technologie s pístovými motory

V současné době jsou kogenerace jako princip i její hlavní vlastnosti známy odborné veřejnosti. Laická veřejnost však ve své většině stále tento pojem nezná. Faktem je, že obor kogenerace na bázi plynových motorů je v České republice ve srovnání se zeměmi střední a východní Evropy nejrozvinutější.

Obnovitelná paliva v ČR

Od počátku devadesátých let byly v oblasti obnovitelných zdrojů realizovány významné projekty využití bioplynu zejména na čistírnách odpadních vod. Společnost Motorgas Praha, jako vedoucí dodavatel kogeneračních technologií pro bioplyny, dodal pro tyto účely již 30 kogeneračních jednotek o celkovém elektrickém výkonu více než 6 MW. Kogenerační jednotky zajišťují mimo jiné energetiku např. na ČOV Plzeň, ČOV České Budějovice, ČOV Ústí nad Labem a na řadě dalších. V poslední době se stále více otevírají ekonomické možnosti využití bioplynů ze skládek a zemědělských bioplynových stanic.

Trigenerace

Použití trigeneračního přístupu je relativně novou věcí. Nejedná se o nějaký převratně nový fyzikální princip, ale o spojení kogenerační jednotky a absorpční chladicí jednotky za účelem maximálního využití kogenerace a zužitkování části vyrobeného tepla na výrobu chladu absorpčním způsobem. Novotvar trigenerace lze tedy přeložit srozumitelně jako "kombinovaná výroba elektřiny, tepla a chladu".

Výhody trigeneračního přístupu

Jak již bylo výše uvedeno, jedním z hlavních důvodů, proč se přistupuje k trigeneraci, je prodloužení efektivního ročního proběhu kogenerační jednotky. Zvýšeného efektu kogenerace se dosahuje zařazením dodatečné spotřeby tepla zejména v letním období. Letní spotřeba tepla je totiž hlavním limitujícím faktorem pro velikost a efektivitu kogenerační jednotky. Vhodnou "letní" spotřebou tepla může být právě využití tepelné energie z kogenerace jako vstupu pro absorpční chladicí proces. S vyrobeným chladem se pak nejčastěji klimatizují bytové, administrativní nebo technologické prostory.
Hlavní výhodou absorpční chladicí jednotky je nahrazení ušlechtilé vstupní elektrické energie méně ušlechtilou (a také levnější) energií tepelnou. Dalšími výhodami absorpční chladicí jednotky při srovnání s kompresorovými chladicími jednotkami jsou minimální hlučnost, jednoduchost a z toho vyplývající spolehlivost a ekologická nezávadnost.

Nevýhody trigeneračního přístupu

Nevýhody trigenerace jsou podobné jako nevýhody každé moderní technologie a nového technického přístupu. Stejně jako jsou kogenerační jednotky investičně náročnější než pouhé plynové kotle, jsou i absorpční chladicí jednotky nákladnější při pořízení než klasické kompresorové chlazení. Hlavní nevýhodou absorpční chladicí jednotky je tedy vyšší investice. Dalšími nevýhodami je nutnost chladicích věží o vyšším výkonu ve srovnání s kompresorovým chlazením a větší rozměry a hmotnosti technologie.

Technické podmínky trigenerace

Při spolupráci a optimalizaci vzájemného chodu kogenerace a absorpčního chlazení se dostáváme téměř vždy do rozporu požadavku na parametry tepelných okruhů. Zatímco kogenerační jednotky si nejlépe "vedou" v oblasti tepelného okruhu 90/70 0C, absorpční chladicí jednotky mají optimum vysoko nad 100 0C. Zvýšení parametrů na kogenerační jednotce se téměř vždy projeví v nutnosti snížit výkon a snižuje se i účinnost. Výkon se snižuje i u absorpčního chlazení, zde však naopak při snižování teplotního parametru.
Je tedy nutné pro každý jednotlivý případ hledat kompromisní optimum teplotní úrovně tepelného okruhu. Obvykle se kompromis nachází na výstupních teplotách kogenerace v rozmezí 100 - 110 0C.

Ekonomické vlastnosti trigeneračního přístupu

Cestou pro zlepšení ekonomické efektivity se jeví rozdělování výkonu chladicích jednotek mezi absorpční a kompresorové chlazení. Stejně jako se kombinují kogenerační jednotky se špičkovacími kotli, je vhodné kombinovat investičně náročné absorpční a levnější kompresorové chlazení. Investičně dražší trigenerace se pak navrhuje na pokrytí základního diagramu potřeby energií (elektro, teplo, chlad) a investičně levnější technologie jsou nasazovány na pokrytí špiček.

Příklad aplikace trigenerace

Trigenerační technologie kompletně projektovaná a dodávaná firmou Motorgas je v objektu Pražské plynárenské, a. s., v Praze-Michli. Uvedena do provozu byla v roce 1998. Strojovna trigenerace je tepelně propojena s kotelnou a spolupráce těchto dvou zdrojů je zajištěna řídicím systémem. Stejně je zajištěna i návaznost na odběr elektřiny z veřejné sítě. Kogenerační jednotka plní navíc funkci náhradního zdroje pro objekt Pražské plynárenské v případě výpadku veřejné sítě.
Nejdůležitější technická data projektu:
Kogenerační jednotka Motorgas TBG 260, 257 kWel / 365 kWt
Absorpční chladicí jednotka Carrier 16 JB - 010, 200 kW chl.
Ing. Vladan Švaňa
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 11213
Datum: 12. 12. 2001
Rubrika: Trendy / Energetické strojírenství
Autor:
Firmy
Související články
Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

Miliardy korun z Jižní Koreje poputují do ČR

Světový výrobce parních turbín, chytrých strojů a polovodičů, jihokorejský Doosan, představil v Praze významné investice do české ekonomiky. Zároveň podepsal klíčová memoranda s českými firmami o spolupráci na projektech v tuzemsku i v zahraničí.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

MM Glosa: Sviť slunéčko a ty větře duj!

Drahé energie jsou pro naše podniky v provozních nákladech stále zátěží, která se propisuje do kalkulací jejich cenových nabídek a předem je diskvalifikuje z vypisovaných tendrů. Evropský trh s energiemi se dosud nedostal z šoku, za nímž primárně nestojí válečný konflikt na Ukrajině, jak bylo donekonečna papouškováno, ale řada fatálních rozhodnutí v energetické politice evropských států, zejména pak Německa.

MM Glosa: Dojná kráva byrokracie

Ideologie Green Dealu, jako senzor laserového navádění, nás pronásleduje na každém kroku. Neutečeme před ní, neschováme se za roh. Žalostný stav zanedbané energetické sítě si vyžádá obrovské investice pro její potřebnou zásadní modernizaci. K financování poslouží desátky z nárůstu cen energií, ke kterým zákonitě musí dojít. Distribuční společnosti to pochopitelně ze svých zisků hradit nebudou. 

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

MM Podcast: Glosa - Tschüss Kernenergie

Zelené Německo nás intenzivnějším spalováním uhlí, substituujícím bezjadernou výrobu elektřiny pro uspokojení rostoucích direktivně nastavených požadavků na provoz elektromobilů, může v následujícím období dostihnout, a přiblížit se tak naší produkci 500 gramů emisí CO2 na jednu spotřebovanou kWh, tedy např. 20násobku objemu produkce Švédska, které naopak svoji energetickou koncepci zaměřuje na jádro.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit