Témata
Reklama

Oftalmologie je lékařský obor, který se zabývá anatomií, fyziologií a nemocemi očí. V Indii je šedý zákal nejčastější příčinou slepoty, jíž by šlo zabránit, a jistá firma vyrábí potřebné zařízení, které oční lékaři potřebují a používají k léčbě postižených.

Národní program indické vlády pro kontrolu výskytu slepoty již funguje několik desetiletí a je zaměřen na lidi v celé zemi, kteří jsou postiženi šedým zákalem. Pan R. V. Ravichandran je hlavním výrobním ředitelem ve firmě Appasamy Associates Group, jež je zákazníkem společnosti Haas. „Díky tomuto vládnímu programu se do našeho systému dostanou osoby postižené šedým zákalem, a to i z velmi vzdálených míst, které po týdnu nebo dvou mohou podstoupit operaci, která jim znovu vrátí zrak. Například ve Velké Británii pacienti musí čekat až několik týdnů.“

Reklama
Reklama
Reklama
„Protože velkou část naší výroby vyvážíme, máme nižší dovozní cla při pořízení strojů Haas,“ vysvětluje R. V. Ravichandran, hlavní výrobní ředitele firmy Appasamy Associates Group. „Naše firma také obdržela od indické vlády uznání a ocenění za export. Získali jsme ocenění od indické proexportní organizace EEPC (Engineering Export Promotion Council of India) za nejlepší výsledek v kategorii malovýrobních průmyslových odvětví.“

Šedý zákal se v Indii vyskytuje poměrně často, a to hned z několika příčin. Hlavní příčinou je ultrafialové záření. Lidé tráví velkou část života venku na velmi ostrém slunci, a proto v pokročilejším věku potřebují lékařskou pomoc. Další příčinou je špatná strava, která ovlivňuje všechny věkové skupiny, nejen seniory. Strava většiny lidí v Indii není příliš rozmanitá a často sestává pouze ze základních potravin, kterými jsou nekvašený chléb (roti) a rýže. Základním zdrojem jódu jsou mořské produkty, ale ve vnitrozemí jsou ryby vzácností. Výsledkem toho je nedostatek jódu, způsobující i u mladých lidí vznik mléčného, neprůsvitného zakalení čočky, které snižuje vidění až na nulu.

Firma Appasamy vyrábí 80 % intraokulárních čoček, používaných v Indii k léčbě pacientů se šedým zákalem. Náhradní intraokulární čočka je pružná, plastická vložka s polohovacími a přídržnými opěrami, nazývanými haptiky. Vlastní čočka pacienta se odstraní – obvykle po kryogenickém zmrazení – a nová čočka se implantuje dovnitř kapsulární membrány oka. Zejména u starších pacientů se často stává, že výsledné vidění je lepší než s vlastní čočkou před rozvinutím onemocnění. Appasamy vyrábí měsíčně 300 000 čoček i jednorázové injektory, které slouží k zavedení čočky do oka, a širokou řadu dalších nástrojů a zařízení používaných na očních klinikách a v nemocnicích. Firma má zastoupení a výrobní závod i v New Yorku – Ellis Opthalmics – nedaleko letiště JFK. Jeho produkce téměř celá směřuje zpět do Indie. „Indičtí lékaři požadují čočky vyrobené v USA a dovezené do Indie,“ uvádí pan Ravichandran, „přestože jsou dražší.“

S výjimkou čoček patřily mezi klíčové produkty a inovace firmy takové výrobky, které splňovaly místní potřeby za cenu daleko nižší než u dovážených produktů. V čele firmy i 33 let od jejího vzniku stále stojí její zakladatel P. S. N. Appasamy. V 70. letech minulého století pracoval v USA pro výrobce kontaktních čoček a brzy si založil vlastní firmu, vyrábějící nízkonákladový produkt na zmrazování jádra čočky před jejím odstraněním. V té době jediný obdobný produkt se stejnými vlastnostmi vyráběla pouze jedna evropská firma. Evropský stroj byl pro lékaře v Indii příliš drahý. Pan Appasamy zjednodušil konstrukci a dokázal prodávat vhodnější produkt za daleko nižší cenu. Nový stroj se rychle stal v Indii velmi populární a díky němu se zde léčba šedého zákalu stala mnohem dostupnější – především pro cestující lékaře, ošetřující pacienty ve venkovských a vzdálených oblastech.

300 000 čoček měsíčně

Appasamy zaměstnává více než 2 500 lidí: 1 380 ve výrobním závodě v Puduččéri a zbytek ve výrobních závodech ve městech Kalkata, Čennaj a Dillí. Roční obrat firmy v současnosti přesahuje 2 miliardy amerických dolarů a mnoho stěžejních produktů se vyrábí na lince složené ze 20 CNC obráběcích strojů Haas ve výrobním závodě v Puduččéri.

Výrobní park sestávající z jedné minifrézky Haas, jedenácti vertikálních obráběcích center VF-1 a osmi soustružnických center SL-10 vyrábí komponenty pro 1 800 různých chirurgických nástrojů a zařízení z produktového katalogu firmy Appasamy, mezi něž patří mikroskopy a štěrbinové lampy, používané na klinikách a operačních sálech, i tonometry, pomocí kterých se zkouší tlak oční bulvy.

„Tonometr patří mezi naše nejlépe prodávané produkty a sami jsme si ho navrhli,“ říká pan P. Prakash, zástupce ředitele pro CNC operace. „Každou z jeho 45 součástí vyrábíme na minifrézce Haas. Produkujeme 150 kompletních jednotek za měsíc.“

Laser vlastního vývoje

Dalším úspěšným produktem vlastní výroby firmy Appasamy je laser YAG. Po odstranění šedého zákalu a zavedení náhradní intraokulární čočky někdy dojde ke zvětšení tloušťky kapsulární membrány a „zamrznutí“ za čočkou, v důsledku čehož dochází k rozptylu světla ještě před dopadem na sítnici. Ke zmírnění tohoto problému se používá laser, s jehož pomocí se perforuje neprůsvitná plocha pouzdra a usnadňuje se tak průnik světla. Po 20 let vyráběla jediný dostupný laser YAG v Indii německá optická firma Carl Zeiss, než firma Appasamy navrhla a sestrojila nízkonákladovou verzi.

„Laser YAG je dalším úspěšným příběhem firmy Appasamy,“ uvádí pan R. V. Ravichandran. „Společnost Carl Zeiss za celou dobu existence prodala přibližně 1 600 laserů YAG. Nám se podařilo za osm let, co je náš produkt na trhu, prodat 1 000 kusů.“

Appasamy počítá mezi své zákazníky více než 10 000 indických lékařů. Ti všichni hledají levnější a jednodušší alternativy dovážených produktů; například ultrazvuková zařízení, která dříve stávala 200 až 300 tisíc dolarů, nyní Appasamy dodává za pouhých 10 tisíc dolarů.

Společností vyvinutý méně invazivní systém pro náhradu intraokulárních čoček eliminuje potřebu chirurgických stehů, neboť otvor vytvořený pro zavedení čočky je menší než 5 mm. Náhradní čočka se svine a zavede do oka, kde se rozvine jako květina. Bez potřeby chirurgických stehů je celý postup rychlejší a snadnější a existuje nižší riziko deformace oka a ztráty jeho tvaru. Vedle samotných čoček Appasamy vyrábí i jednorázové injektory, jejichž formy se obrábějí na stroji Haas VF-2 Super Speed.

Vyšetření zrakové ostrosti

Štěrbinová lampa Appasamy se skládá ze 60 součástí, z nichž jsou některé soustruženy, jiné frézovány, přičemž jsou vyrobeny z hliníku, nerezové oceli nebo mosazi. Firma vyrábí 350 kompletních jednotek měsíčně a má v úmyslu výrobu zvýšit na 500 kusů měsíčně. Optické prvky pro operační mikroskop se vyrábějí na strojích Haas VF-1. V nabídce jsou dva modely konečného produktu: jeden s průběžným zvětšením a druhý s krokovým zvětšením. Válcová část mikroskopu se obrábí z hliníku na strojích Haas VF-1 s přesností 5 mikronů. Keratometr, který slouží k měření zakřivení rohovky, byl dříve vyráběn v Japonsku a dovážen do Indie, avšak nyní ho vyrábí sama společnost Appasamy.

Produktová rozmanitost

Při výrobě tolika různých součástí a produktů není divu, že firma věnuje hodně času a úsilí konstrukci rychle vyměnitelných upínacích a spojovacích prvků. Výrobní série často čítají pouze 2–5 komponentů a některé stroje jsou vyhrazeny pro vývojové práce, zkušební programy – generované softwarem EdgeCAM – a pro zkrácení doby cyklu. V den své návštěvy jsem viděl dlouhou řadu nových strojů Haas ještě zabalených po cestě přes severní Pacifik, jak v nepoužívané části výrobního závodu čekají na rozbalení a instalaci.

„Tento týden jsme obdrželi 16 nových strojů Haas,“ říká pan Ravichandran, „deset strojů VF-1 a šest strojů ST-10. Na 80 % našich zaměstnanců na výrobní lince tvoří ženy, kterým se stroje Haas líbí kvůli snadné obsluze a údržbě. Tchajwanské stroje, které jsme měli dříve, byly velké, složité a naháněly strach.“

Mnoho produktů firmy Appasamy obsahuje jemné, malé komponenty, vyráběné na strojích Haas. Pan Ravichandran tvrdí, že operátorky strojů jsou velmi manuálně zručné, avšak hlavním důvodem, kvůli němuž pracují na těchto linkách přes den, je skutečnost, že večer, v noci a brzy ráno mohou být doma se svými dětmi.

„Ženy pracují na denní směně a muži pracují výhradně na noční směně,“ vysvětluje. „Mnoho žen přichází do naší firmy hned po absolvování střední školy nebo univerzity a pracují zde tři až čtyři roky, dokud se nevdají. Některé se vrátí zpět a některé dají přednost výchově dětí.“

Ekonomická prosperita

Se zdánlivě nevyčerpatelnou poptávkou po nemocničních zařízeních a přístrojích a s tak širokou základnou zákazníků z řad očních lékařů není vůbec překvapením, že Appasamy se poslední dvě desetiletí těší nepřetržitému růstu. Vzhledem k vytrvalému vývoji inovativních, nízkonákladových produktů je obchodování firmy velmi čilé. Lékaři v Indii mohou svobodně zakládat vlastní soukromé praxe, podmínkou čehož je cenově dostupné vybavení. Appasamy rovněž zavedla program, který pomáhá lékařům s koupí vybavení potřebného k operacím šedého zákalu.

Firma se ale zaměřuje i na export svých produktů a pravidelně se účastní veletrhů v USA a v Evropě. Díky tomu může využívat vládního programu pobídek v podobě nižších daní na dovážené obráběcí stroje.

Realita indického trhu

V posledních letech se hodně napsalo o prudkém rozvoji technologií po celé Indii, avšak autoři těchto článků většinou zmiňují internet a širokopásmové sítě, které umožnily místním lidem získat přístup k obchodním příležitostem tisíce mil daleko. Call centra v Indii změnila zákaznické služby všech amerických a britských pojišťoven i cestovních agentur, které kladou důraz na snižování nákladů. Díky tomu mohou absolventi indických středních škol a univerzit získat kancelářskou práci u západní firmy, aniž by museli opustit svá rodná města.

Avšak už méně se píše o tom, jak strojírenské firmy v Indii jako Appasamy využívají nejlepší dostupnou techniku a pomáhají řešit nejen tíživé sociální a zdravotnické problémy (například přinášejí slepým šanci znovu vidět), ale zároveň se postupně prosazují s inovativními indickými produkty na rostoucích západních trzích. Neboť co je dobré pro pacienty očních lékařů na venkově v Indii, to se zdá být dobrým řešením i pro pacienty ve zbytku světa.

Matt Bailey

michal@mbmc-uk.com

Na www.youtube.com v sekci Haas Automation naleznete mj. i tuto reportáž opatřenou českými titulky.

Reklama
Vydání #11
Firmy
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Novinky značky IMAO pro upínání obrobků

V dnešní době je velká poptávka po efektivní produkci různorodých výrobků v malém objemu a klíčem k vyšší produktivitě je použití přípravků, které lze flexibilně přizpůsobit mnoha různým obrobkům. Upínací prvky ONE-TOUCH se vyrábějí v mnoha různých provedeních, snadno z nich lze vybrat prvky vhodné pro upnutí požadované součásti. Upnutí a odepnutí součásti je jednoduché, bez použití dalšího nářadí a rychlé, zkracuje se čas potřebný pro manipulaci s obrobkem a tím i celkové náklady na výrobu.

Související články
Na cestě k nulové chybě upínání

I ta nejmenší cizí tělíska (prach, třísky apod.) mezi dutinou vřetena a stopkou nástroje mohou zapříčinit nepřesnost upnutí vrtáku nebo frézy, což má za následek výrobu zmetků nebo poškození nástroje a tím přerušení výroby. Toto mohou odstranit měřicí systémy se senzory.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Průmysl 4.0 v praxi

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit