Jaká jsou specifika lepení pěnových hmot?
Na první pohled není lepení těchto materiálů nic složitého. Mnoho uživatelů z průmyslové praxe však záhy zjistilo, že lepit pěny není vůbec jednoduché, a pokud má výrobce garantovat kvalitu spojení pěny s pěnou nebo s jiným materiálem, dostává se do úzkých.
V případě polyuretanových (PU) pěn je na vině především jejich otevřená struktura. Protože pěny jsou formátovány řezáním, jsou póry zpravidla otevřené a velmi účinně vstřebávají jakékoliv tekutiny. Nakonec právě proto se z nich vyrábějí například houbičky na mytí nádobí. Sají samozřejmě i lepidlo. Účinnou metodou lepení je proto nástřik lepidla, a to nikoliv kolmo k povrchu, ale šikmo pod úhlem 30–45°. V případě lepení nábytku a matrací jsou velmi vhodná a na práci nenáročná kaučuková lepidla s obsahem organických rozpouštědel. Příkladem je lepidlo nové generace Unilep Spray H6 českého výrobce LEAR, a. s., Brno. Lepidlo je formulováno tak, aby nenarušovalo strukturu pěny, nezpůsobovalo její nabobtnání, neobsahovalo škodlivé aromatické uhlovodíky a aby měl lepený spoj dlouhou životnost při zachování měkkosti. Nanáší se stříkací pistolí s horní nádobkou a průměrem trysek od 1,5 do 2,5 mm. Vhodná pistole je například Walther Pilot Vario NG-K. Tlak vzduchu je doporučen okolo 4–5 atm (0,4–0,5 MPa). Šikmý nástřik lepidla zajistí, že lepidlo v podobě kapiček ulpí na povrchu pěny a nezateče do otevřených pórů. Lepidlo má velmi rychlý nástup lepivosti, proto je prakticky ihned po nastříkání možné lepit tvarované výrobky z pěny. Při použití kaučukových lepidel je potřeba vzít v úvahu fakt, že teplotní odolnost spoje leží v oblasti kolem 50 až 60 °C, a nehodí se proto pro tepelné izolace.