Pojďme se vrátit k rozvojové metodě nazvané koučink, o které jsme psali v sérii článků na stránkách MM Průmyslového spektra v roce 2009, k metodě, která si po sportovní oblasti oprávněně vybudovala silné postavení ve sféře byznysu - a proto každý, kdo chce dnes být úspěšný, zvažuje využití služeb kouče.
Pro koučink platí dva principy. Jednak, že vychází z poznatků o funkcích lidského mozku, které jsou popsány ve vědecké literatuře, a jednak, že pracuje se standardy, prvky a procesy, které mají obecnou platnost. Co z toho vyplývá? Že rozvojovou metodu koučinku lze aplikovat ve všech oborech lidského konání. Proč ji tedy nevyužít i v oblasti školství? Jestliže s jeho pomocí je možné změnit kulturu firmy, proč pomocí téže metody nezměnit kulturu školy? Zásluhou koučinku lze zvýšit efektivitu, motivaci či konkurenceschopnost, nastavit dobré vztahy, utvořit a vést tým, dosáhnout lepších výsledků ve firmě. Proč by to tedy nešlo ve škole a vzdělávacích zařízeních?