Témata
Reklama

Lesk a bída učitelství

Jedno z obvyklých témat dnešních dnů v odborných i neodborných časopisech je nízká úroveň školství v ČR. Jak se o učitelích, vychovatelích a profesorech dnes vlastně mluví? Co zaznívá v tónu hlasu, když se hovoří o školství? Je to despekt nad jejich neschopností? A jak se při těchto hovorech cítí ti, jichž se to týká? Jsou ovlivněni emocemi nebo je jim to již jedno? Nejsou tak trochu lovnou zvěří? Každý po nich něco chce. Ministerstvo, obec, inspekce, rodiče těch, které učí a také ti, pro které jsou vlastně tady - děti a studenti. Co s tím? Jak zvládnout sílící tlaky?

Jak zajistit spokojenost učitelů, vychovatelů, profesorů, žáků, studentů, ale i jejich rodičů a prarodičů a v samém důsledku nás všech?  Jak najít to správné řešení, aby všichni byli spokojeni, vyhověli  svým představám, svým přáním a snům, aby učitelství se opět stalo posláním a celá společnost si ho vážila?

Reklama
Reklama
Reklama
Koučinkový specialista Ing. Milena Židlická se po dvou letech vrací na stránky MM Průmyslového spektra, aby se opět kontinuálně věnovala aplikacím metod koučinku. Tentokráte se zaměří na oblast školství.

Pojďme se vrátit k rozvojové metodě nazvané koučink, o které jsme psali v sérii článků na stránkách MM Průmyslového spektra v roce 2009, k metodě,  která si po sportovní oblasti oprávněně vybudovala silné postavení ve sféře byznysu - a proto každý, kdo chce dnes být úspěšný, zvažuje využití služeb kouče.

Pro koučink platí dva principy. Jednak, že vychází z poznatků o funkcích lidského mozku, které jsou popsány ve vědecké literatuře, a jednak, že pracuje se standardy, prvky a procesy, které mají obecnou platnost. Co z toho vyplývá? Že rozvojovou metodu koučinku lze aplikovat ve všech oborech lidského konání.  Proč ji tedy nevyužít i v oblasti školství? Jestliže s jeho pomocí je možné změnit kulturu firmy, proč pomocí téže metody nezměnit kulturu školy? Zásluhou koučinku lze zvýšit efektivitu, motivaci či konkurenceschopnost, nastavit dobré vztahy, utvořit a vést tým, dosáhnout lepších výsledků ve firmě. Proč by to tedy nešlo ve škole a vzdělávacích zařízeních?

Kvantoví fyzici v posledních letech přinášejí důkazy o tom, že si realitu vytváříme sami svým myšlením a svými rozhodnutími. Zjednodušeně to znamená, že co budeme očekávat, to se také stane. Všichni máme naučené  způsoby myšlení, které nás vedou k obvyklým rozhodnutím, tedy k očekáváním, která jsou víceméně neměnná. Metoda koučinku v rukách zkušeného kouče nám však umožní přijít si na rozhodnutí, která jsou pro nás nová a současně užitečnější a prospěšnější. Svým novým způsobem uvažování si začneme kolem sebe vytvářet novou skutečnost a v samém důsledku dosáhneme změn, které si přejeme.

Zní to velmi jednoduše a také velmi jednoduše toho lze dosáhnout. Jediným předpokladem je změnu chtít a být rozhodnut na sobě pracovat. A to u pedagogů, kteří tvoří intelektuální základ národa, určitě nebude problém.

Ing. Milena Židlická

kouč certifikovaný Erickson College

externí lektor MÚVS při ČVUT

milena.zidlicka@seznam.cz

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 110310
Datum: 16. 03. 2011
Rubrika: Management / Lidské zdroje
Autor:
Firmy
Související články
Lidé: Nejen je získat, ale i udržet

(Ne)dostatek pracovníků. To je problém, který musí dnes a denně řešit majitelé a manažeři snad všech výrobních firem. Univerzální recept jistě neexistuje, ale inspiraci lze čerpat u lidí s hlubokými zkušenostmi na trhu s lidskými zdroji. Jedním z nich je Jacek Kowalak, ředitel personálně poradenské agentury Randstad.

Manažer je jen člověk, Část 10. Vzdělávání v soft skills

Měkké vzdělávání bývá v technických profesích často takovou popelkou. Technika a věda míří stále kupředu, a proto je právě v této oblasti množství různých školení, kurzů a výukových programů širší než v některých jiných oborech. A protože lidé z technických profesí mají přirozený zájem právě o techniku, bývá oblast měkkých dovedností často zanedbávána. Dá se ale říci, že jsou v technických profesích měkké dovednosti méně důležité?

Manažer je jen člověk, Část 9. Vzdělávat se chytře

Současná doba je dobou neustálého růstu a rozvoje. Rostou firmy, sdružení, projekty, plány, a občas rostou i lidé.

Související články
Manažer je jen člověk, Část 8. Leadership nebo management?

V dnešní době jsou pojmy management a leadership hojně skloňovány. Ve světě se hovoří o významných inspirativních leaderech, kteří určovali trendy ve svém oboru. Jsou napsány knihy o tom, jaké vlastnosti měli, jak se dívali na svět, jakými zkušenostmi museli projít, aby se dostali na vrchol.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Manažer je jen člověk, Část 7. Bez motivace není akce

Motivace je z dlouhodobého hlediska jedním z nejvíce diskutovaných témat. O motivaci mluvíme v kontextu svého vlastního fungování, v kontextu fungování s druhými lidmi, mluvíme o ní v práci, v rodině, u dětí i u dospělých. Proč tomu tak je?

Jak přilákat mladé a talentované

Mladí lidé jsou dnes často nabádáni k tomu, aby pečlivě studovali, při studiu získávali potřebnou praxi a zkrátka dělali vše pro to, aby do budoucna měli uplatnění na pracovním trhu. Tento přístup je pochopitelně správný, nicméně v současné době, kdy se nezaměstnanost u nás pochybuje na minimu, je spíše na firmách, aby mladé a talentované zaměstnance pro svůj byznys ulovily.

Manažer je jen člověk, Část 3. Očekávání manažera a od manažera

Každý z nás má nějaký vzor leadera. Někoho inspirativního, komu by se chtěl přiblížit. Každý z nás má dozajista také vzory odstrašující spojené se špatnými zkušenostmi, ze kterých plynulo zklamání, vztek nebo pocity křivdy a bolesti.

Manažer je jen člověk, Část 2. Základ pro skutečného leadera

Být manažerem je někdy opravdu náročné. Být dobrým manažerem, to už je výzva. A být z manažera leaderem, to už je úkol jen pro ty nejlepší.

Průmysl ČR očima analytika pracovního trhu_1.díl

Ani před několika lety, kdy na úřadech práce stály fronty uchazečů o volná místa, nebylo obsazování náročných technických pozic nijak jednoduché. Již od roku 2011 byla česká výroba se strojírenstvím v čele ve velmi dobré kondici, hlad po lidech rychle rostl. Dnes, kdy je kvalifikovaných lidí obecně velmi silný nedostatek, je nabírání nových zaměstnanců v průmyslu ještě mnohem obtížnější.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Promluvy Štefana Kassaye: Sváteční gratulace ve znamení umělé inteligence

O průmyslových revolucích se toho již mnoho napsalo. Na toto téma jsme vyslechli na půdě Intercedu přednášku profesora Klause Mainzera, prezidenta Evropské akademie věd a umění, při příležitosti podepsání memoranda s vytyčením nosných bodů o šíření vědy a vzdělávání.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit