Témata

MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Tento článek je součástí seriálu:
MM Podcast
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 



Až odezní beznaděj, která nás v důsledku pandemie skličuje, a my naskočíme do kolejí „běžného“ života, v němž covid nebude hrát prim, začnou se opět ozývat ze skříně kostlivci, které jsme tam schovali v domnění, že se na ně třeba zapomene. Opak je pravdou – při současné akceleraci změn na sebe strhnou pozornost, i kdybychom je měli sebelépe na sedm západů zamčené a všemi různými prostředky upozaďovali jejich naléhavé volání.

Za hlavního kostlivce považuji budoucnost, kterou odkážeme našim dětem. Přesněji řečeno ekonomickou stabilitu a prosperitu naší země v lůně Evropy. „Prvním krokem k nápravě věci je třeba si problém uvědomit a následně se snažit jeho podstatu pochopit,“ říkával profesor Milan Zelený. To je částečně již splněno, neboť ti nejhlasitější samozvaní ekonomové, strhávající na sebe za každou cenu pozornost svojí podbízivou prezentační onanií, začali vykřikovat něco v tom smyslu, že jsme odvozenou ekonomikou, a vyvěšují hesla #stop_levné_ekonomice. Je dobře, že si to konečně uvědomují. Možná jim to ale mohlo dojít o něco dříve, kdyby se bývali zajeli podívat na realitu méně kvalifikovaných podnikových činností. Ty nyní směřují k tomu, aby práci s nízkou přidanou hodnotou nahradily roboty a umělá inteligence. OK, ale... Quo vadis? Řím hoří, a kdo je vlastně na vzestupu?

Kde je v tomto kontextu budoucnost našich dětí? Ztrácíme schopnost se rozvíjet, nemáme znalosti a zkušenosti, vše stavíme na informacích v rámci komunity, kde si plácáme po zádech, jak jsme dobří. Tleskáme dalším zahraničním investičním pobídkám, které k nám ale přinášejí kompletní uzavřený subdodavatelský řetězec, postujeme hraběcí rady v uzavřených sociálních bublinách odtržených od reality. Hodnota činu je rovna počtu liků a recipročních pochvalných komentářů. 

Ale, jakou roli, z globálního pohledu, v tom skutečně hraje český podnikatel? Připomíná mi to dětství prožité na vesnici na Vysočině. JZD sklidilo z pole brambory a my jsme se s babičkou sebrali a šli sbírat to, co přepadlo z vozu nebo škvírou přetřásacího pásu kombajnu. Paběrkovali jsme. A paralela k současnosti? Stejná. Paběrkujeme. Nadnárodní koncerny sklízejí lány a my čekáme na souvrati, co na nás zbyde. K důvodu tohoto stavu si vypůjčím příměr od již zmíněného Milana Zeleného: „Vyměnili jsme kapitál za misku čočovice, v chybném domnění, že peníze jsou kapitál.“ Oni mají vodu, pivo, auta... My jsme hodovali, peníze projedli a na další hostiny si s velkou pompézností stále půjčujeme. Stovky miliard ve jménu covidu. A po nás potopa. No responsibility, no future. God Save the Queen. 

Český podnikatel je ve své roli neskutečně diskriminován. Stát subvencuje zahraniční kapitál dotacemi na vytvoření pracovních míst, daňovými prázdninami, a především možností legální cestou vyvádět čistou nezdaněnou dividendu své zahraniční matce. Automotiv, tahoun světových ekonomik, jak se očekávalo, ztrácí svůj dech. S ohledem na emisní regulace, a tím vynucený přechod na elektromobilitu, jej čeká ještě pěkná rána do vazu. Nemluvě o tom, že aktuálně se paradoxně projevuje jeho obrovská slabina závislosti na globálním subdodavatelském řetězci – celosvětový nedostatek elektronických komponent nutí automobilky tlumit výrobu i přes rostoucí poptávku trhu. Nemluvě pak o sekundárním dopadu elektromobility na ekonomickou páteřní síť subdodavatelských firem v řetězci komponent pro spalovací a převodovou soustavu, jejichž výrobní provozy jsou layoutovány na 24/7.

Jaká je z toho cesta ven? Relativně jednoduchá, vyřčená téměř na jeden nádech v několika slovech. Naší budoucností jsou nové, ryze české, technologické firmy, působící lokálně s globálním impactem a daňově zvýhodněné, nikoliv dotačně. Cesta nevede k námezdní práci, za ni nám naše děti nepoděkují.

Buďte zdrávi na těle i na duchu.

Roman Dvořák

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Související články
Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Fórum děkanů strojních fakult

Dnešní otázka je v podobném duchu jako ta z minulého vydání, ale tentokráte míří do rezortu Ministerstva průmyslu. Pokud byste byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k podpoře aplikovaného výzkumu a vývoje?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit