Investice do nového stroje nebo výrobní linky se ve firmě řeší jednou za několik let, ale důsledky dobrého či špatného rozhodnutí se projeví každý den. Nejde přitom jen o samotnou technologii, ale hlavně o to, jaký partner za ní stojí.
V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…).
Až odezní beznaděj, která nás v důsledku pandemie skličuje, a my naskočíme do kolejí „běžného“ života, v němž covid nebude hrát prim, začnou se opět ozývat ze skříně kostlivci, které jsme tam schovali v domnění, že se na ně třeba zapomene. Opak je pravdou – při současné akceleraci změn na sebe strhnou pozornost, i kdybychom je měli sebelépe na sedm západů zamčené a všemi různými prostředky upozaďovali jejich naléhavé volání.
Za hlavního kostlivce považuji budoucnost, kterou odkážeme našim dětem. Přesněji řečeno ekonomickou stabilitu a prosperitu naší země v lůně Evropy. „Prvním krokem k nápravě věci je třeba si problém uvědomit a následně se snažit jeho podstatu pochopit,“ říkával profesor Milan Zelený. To je částečně již splněno, neboť ti nejhlasitější samozvaní ekonomové, strhávající na sebe za každou cenu pozornost svojí podbízivou prezentační onanií, začali vykřikovat něco v tom smyslu, že jsme odvozenou ekonomikou, a vyvěšují hesla #stop_levné_ekonomice. Je dobře, že si to konečně uvědomují. Možná jim to ale mohlo dojít o něco dříve, kdyby se bývali zajeli podívat na realitu méně kvalifikovaných podnikových činností. Ty nyní směřují k tomu, aby práci s nízkou přidanou hodnotou nahradily roboty a umělá inteligence. OK, ale... Quo vadis? Řím hoří, a kdo je vlastně na vzestupu?
Kde je v tomto kontextu budoucnost našich dětí? Ztrácíme schopnost se rozvíjet, nemáme znalosti a zkušenosti, vše stavíme na informacích v rámci komunity, kde si plácáme po zádech, jak jsme dobří. Tleskáme dalším zahraničním investičním pobídkám, které k nám ale přinášejí kompletní uzavřený subdodavatelský řetězec, postujeme hraběcí rady v uzavřených sociálních bublinách odtržených od reality. Hodnota činu je rovna počtu liků a recipročních pochvalných komentářů.
Ale, jakou roli, z globálního pohledu, v tom skutečně hraje český podnikatel? Připomíná mi to dětství prožité na vesnici na Vysočině. JZD sklidilo z pole brambory a my jsme se s babičkou sebrali a šli sbírat to, co přepadlo z vozu nebo škvírou přetřásacího pásu kombajnu. Paběrkovali jsme. A paralela k současnosti? Stejná. Paběrkujeme. Nadnárodní koncerny sklízejí lány a my čekáme na souvrati, co na nás zbyde. K důvodu tohoto stavu si vypůjčím příměr od již zmíněného Milana Zeleného: „Vyměnili jsme kapitál za misku čočovice, v chybném domnění, že peníze jsou kapitál.“ Oni mají vodu, pivo, auta... My jsme hodovali, peníze projedli a na další hostiny si s velkou pompézností stále půjčujeme. Stovky miliard ve jménu covidu. A po nás potopa. No responsibility, no future. God Save the Queen.
Český podnikatel je ve své roli neskutečně diskriminován. Stát subvencuje zahraniční kapitál dotacemi na vytvoření pracovních míst, daňovými prázdninami, a především možností legální cestou vyvádět čistou nezdaněnou dividendu své zahraniční matce. Automotiv, tahoun světových ekonomik, jak se očekávalo, ztrácí svůj dech. S ohledem na emisní regulace, a tím vynucený přechod na elektromobilitu, jej čeká ještě pěkná rána do vazu. Nemluvě o tom, že aktuálně se paradoxně projevuje jeho obrovská slabina závislosti na globálním subdodavatelském řetězci – celosvětový nedostatek elektronických komponent nutí automobilky tlumit výrobu i přes rostoucí poptávku trhu. Nemluvě pak o sekundárním dopadu elektromobility na ekonomickou páteřní síť subdodavatelských firem v řetězci komponent pro spalovací a převodovou soustavu, jejichž výrobní provozy jsou layoutovány na 24/7.
Jaká je z toho cesta ven? Relativně jednoduchá, vyřčená téměř na jeden nádech v několika slovech. Naší budoucností jsou nové, ryze české, technologické firmy, působící lokálně s globálním impactem a daňově zvýhodněné, nikoliv dotačně. Cesta nevede k námezdní práci, za ni nám naše děti nepoděkují.
Buďte zdrávi na těle i na duchu.
Roman Dvořák
Jak se současná doba odráží na chodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak i každodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?
Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?
V jaké kondici se nyní nachází vaše firma a jak máte zakázkově pokrytou druhou polovinu roku 2020 a výhledy na začátek příštího roku? Část 2.
V jaké kondici se nyní nachází vaše firma a jak máte zakázkově pokrytou druhou polovinu roku 2020 a výhledy na začátek příštího roku?
Jaké poznatky z aktuální situace ohledně zmírňování následků šíření covid-19 si přinášíte do svého manažerského přístupu vedení firmy?
V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.
Podle aktuálně zveřejněných statistik ČSÚ přinesl rok 2018 historicky nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj vynaložené z tuzemských veřejných a privátních zdrojů. Celkem se jednalo o 103 miliardy Kč a po dlouhé době se podařilo rozpočtované zdroje na výzkum vyčerpat. Jak podle vás optimálně měřit efektivitu tak-to vynaložených investic? Jakou metodikou na vaší fakultě hodnotíte, zdali daný podpořený VaV projekt, na kterém jste participovali, byl úspěšný, či nikoliv?
V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery tak i příp. s představiteli státu diskutovat? Část 2.
V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery, tak i příp. s představiteli státu, diskutovat?
Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou


