Moderně řízená úspěšná chemička

Bezesporu u nás existuje celá řada diskusních společenství manažerů napříč celou řadou oborů, více či méně úspěšných. Jedno z nich, které se řadí k první skupině s dlouhou tradicí, vzniklo z iniciativy profesora Milana Zeleného a naši čtenáři měli možnost v posledních dvou letech získávat základní teze závěrů setkávání formou článků, viz např. MM 9/2011 (www.mmspektrum.com/ 110922). Autorem těchto příspěvků byl jeden z účastníků, profesor Marek z Toshulinu, který mezi účastníky poznal svého blízkého kolegu a přítele Ing. Ivana Baťku, generálního ředitele firmy Fosfa. A díky tomuto svazku jsme dostali podnět k realizaci reportáže v této břeclavské firmě. Tolik úvodem – nyní pojďme společně nahlédnout do “kuchařky” návodů, jak během deseti let udělat z krachující firmy světovou špičku ve svém oboru.

Prvopočátek společnosti Fosfa sahá do daleké historie. Kořeny zdejší výroby začínají už v roce 1884, kdy pražská firma Adolf Schram v nejproduktivnější oblasti Rakouska vybudovala chemický závod na výrobu kyseliny sírové a supersfosfátu. Zásadním důvodem volby lokality dnešní Břeclavi bylo napojení na železniční trať, jež zajišťovala vývoz produkce na jižní Moravu, do Dolního Rakouska a Horních Uher. Následný vývoj společnosti a jeho produkce šly ruku v ruce s historií a požadavky naší republiky – od expanze ve výrobní program, bohužel i k jeho postupnému útlumu.

Po sto letech od založení společnosti byla v roce 1984 uvedena do provozu výrobna krmného dikalciumfosfátu s kapacitou 50 000 t/rok a o dva roky později výrobna tripolyfosfátu sodného s kapacitou 30 000 t/rok. Tyto moderní výrobny pozvedly nejen technologickou úroveň výroby, ale i její technické zázemí. V průběhu osmdesátých let se výrazně změnila tvář celého areálu závodu, zmizely dřevěné a hrázděné výrobní budovy z dob Rakouska-Uherska a byly nahrazeny moderními výrobními halami. V roce 1990 byl státní podnik Fosfa transformován na akciovou společnost. Podle slov ing. Baťky následná privatizace však bohužel vedla k výraznému útlumu výroby až na jediný výrobní program, jenž mezi lety 1997 a 2001 byla výroba krmných fosfátů.

Naštěstí v roce 2002 převzal společnost Fosfa právě Ing. Ivan Baťka, který zahájil novou etapu rozvoje zdejšího podniku. Stoletá tradice chemické výroby v Poštorné na Břeclavsku tak dostala nový náboj. Došlo k okamžité obnově výroby kyseliny fosforečné termické, fosforečných solí a detergentů. Během několika let si společnost Fosfa dokázala vybudovat významnou pozici na evropském trhu kyseliny fosforečné potravinářské. Současný rozvoj společnosti se ubírá především cestou speciálních produktů s vysokou přidanou hodnotou pro konečného spotřebitele. Jestliže v roce 2002 byl poměr tuzemský/zahraniční trh 82/18 %, v loňském roce činil 91 % ve prospěch exportu. Nejvíce firma vyváží do Německa, Maďarska, Rakouska. K výčtu aktivit v zahraničí ing. Baťka uvádí společný podnik KAZFOS v Kazachstánu se společností Kazphosphate.

Během deseti let se výrobní program postupně utvářel podle požadavků trhu a nutnosti diverzifikace cílových zákazníků. Fosfa dosáhla statutu největšího zpracovatele žlutého fosforu v Evropě.

Produkce firmy je nyní je rozdělena na čyři programy:
- technické aplikace;
- potravinářské aplikace;
- detergenty;
- hnojiva.

K největší komoditě patří výroba technických fosfátů, které se používají v různých průmyslových oblastech, jako je výroba čisticích prostředků, úprava vody, výroba skla a keramiky, metalurgie, povrchová úprava, výroba žáruvzdorných materiálů. Kyselina fosforečná je rovněž používána v různých technických oborech, např. při povrchové úpravě kovů, fosfatizaci, průmyslovém čištění, chemické úpravě vody, výrobě sloučenin fosforu atd.

Druhou komoditou jsou potravinářské aplikace. Kyselina fosforečná je vyráběna termickým procesem – spalováním žlutého fosforu, což je nejčistší způsob výroby kyseliny fosforečné, a díky tomu se používá především v potravinářském průmyslu, jako např. při výrobě nápojů, kvasnic, při rafinaci cukrů a tuků, při fermentačních procesech apod.

Všechny potravinářské fosforečnany a směsi si Fosfa vyrábí z vlastní kyseliny fosforečné, což zaručuje jejich vysokou čistotu. Jsou používány jako aditiva, která ochraňují a vylepšují kvalitu potravin. Používají se v mnoha potravinářských oborech – zejména při zpracování masa, mořských plodů, v mlékárenství a pekárenství.

Detergenty patří do třetí výrobní komodity. Společnost Fosfa je jedním z nejvýznamnějších výrobců detergentů pod privátními a vlastními značkami ve střední Evropě, který mj. dodává do obchodních řetězců, jako je Tesco, Globus, Penny, Billa, Kaufland, Coop, Carrefour atd. Jde především o prací, čisticí a dezinfekční prostředky.

Čtvrtou, poslední divizí cílí své produkty Fosfa na drobné pěstitele, ovocnáře, zelináře a zahradníky. Produkcí hnojiv se zde navazuje na více než stoletou tradici. Zdejší výroba nejen v této komoditě je podporována vlastním výzkumným a analytickým centrem, tak i spoluprací s akademickými pracovišti. Například spolupráce s Univerzitou Palackého Olomouc při vývoji regulátorů růstu by měla přispět k základu nových, tzv. chytrých hnojiv.

V poslední době si výrobní firmy stále častěji zakládají své vzdělávací instituce. Jednak je k tomu vede skutečnost, že přijímaní zaměstnanci s praxí či čerství absolventi nemají odpovídající znalosti, které je třeba dodatečně doplnit. Dalším důvodem je pak vznik společné platformy pro řešení projektů v jednotlivých odděleních firmy s úsilím o propojení teorie s praxí. Oba tyto aspekty bezesporu vedly i firmu Fosfa k založení Fosfa Univerzity. Stalo se tomu tak na jaře roku 2009, patronem univerzity se stal profesor Milan Zelený, jeden z nejvýznamnějších a nejcitovanějších ekonomů českého původu. Univerzita se snaží ve své činnosti navazovat na úspěchy podnikatelů, jakými byli pánové Baťa, Welch, Likera či Imaae.

Filozofie univerzity je v úzké vazbě na strategické cíle společnosti Fosfa, tedy žádní dělníci, ale 100 % spolupodnikatelů. V současné době zde studuje na 24 studentů.

Mezi hlavní cíle Fosfa Univerzity patří naučit zaměstnance – techniky – identifikaci a řešení problému, sjednocení společného jazyka ve firmě, vytváření a rozvoji firemní kultury. Studenti se učí pomocí analytických nástrojů najít systematické a dlouhodobé řešení problémů. Získat osobní zodpovědnost, sebedůvěru, otevřenost, odvahu a umět pracovat v týmu. Další osvojenou znalostí by měla být optimalizace procesu během každodenní praxe.

Fosfa Univerzita je v této době určena pouze pro zaměstnance společností. Vzdělávací systém je rozdělen na dva samostatné ročníky. Studium probíhá prostřednictvím modulového systému a unikátním způsobem kombinuje rozvoj profesních, procesních a „měkkých“ dovedností a znalostí s řešením konkrétních pracovních projektů. Profesní dovednost prezentovaná lektorem zaměřeným na tuto oblast je vzápětí doplněna potřebnou dovedností z oblasti „soft skills“ zprostředkovanou expertem v této oblasti. Nácvik obojího pak probíhá přímo na pracovištích jednotlivých studentů za podpory obou lektorů, kteří poskytují svým svěřencům zpětnou vazbu.

V rámci systému hodnocení dostávají studenti pravidelnou zpětnou vazbu od lektorů, mentorů a svých nadřízených. Na konci ročníku pak tato vazba obsahuje i rozvojový plán pro studenta. Studenti 2. ročníku jsou motivováni finanční odměnou za ukončený projekt s ověřením jeho účinnosti. Od roku 2009 univerzitu úspěšně ukončilo 98 absolventů 1. ročníku a 29 absolventů 2. ročníku. V současné době je 18 projektů realizovaných studenty Fosfa Univerzity. Studium je zakončeno závěrečnou prezentací projektu nebo řešeného problému. Letos v květnu byl otevřený tzv. nultý ročník univerzity – Tréninkové centrum, určené pro nové zaměstnance. Do budoucna má univerzita v plánu pořádat vzdělávací a podnikatelské konference, otevřít 3. a 4. ročník v angličtině a zpřístupnit univerzitu ostatním studentům, nejen vlastním zaměstnancům. Z důvodu nedostatku kvalitních středoškoláků uvažuje také o otevření své střední školy.

Ve firmě Fosfa byl vyvinut strategický systém hodnocení zaměstnanců společnosti. Jde o komunikační nástroj napříč celou organizací. Systém vyvinul ředitel společnosti Able Engineering – Lee Benson se svým týmem. Hodnocení zaměstnanců vychází z diferenciace podle Jacka Welch, akcionáře ETW, jenž se i nadále osobně podílí na jeho rozvoji.

Úspěch společnosti Fosfa lze mj. připsat i striktnímu ctění filozofie tohoto japonského systému řízení, jenž je zaměřen na zlepšování procesů ve výrobě a řízení podniku. Je ve firmě implementován od roku 2005. Kaizen ve své podstatě pobízí k nepatrnému, avšak neustálému zlepšování pracovních podmínek a následnému zvýšení efektivity práce. Za výsledné zlepšení jsou zodpovědní všichni pracovníci podniku, nejen management firmy, ale i ostatní zaměstnanci. Japonské učení o systematickém sebezdokonalování, řádu a kolektivní snaze o společný úspěch stojí bezesporu za současným postavením firmy Fosfa.
Ivan Ba’tka k tomuto tématu uvádí: “Jako významnou podporu a ohodnocení naší činnosti považujeme návštěvu největšího propagátora filozofie Kaizen, pana Masaaki Imaie, zakladatele a ředitele japonského Institutu Kaizen v naší firmě v roce 2006 a pana Ashoka Puriho, ředitele indického Kaizen Institutu, v květnu 2007.”

V roce 2009 se ve Fosfě rozhodli zrevidovat úroveň 5S – tzv. pět kroků dobrého hospodaření ve firmě, což je jeden ze základních úkonů k odstraňování plýtvání a zároveň k upevňování a neustálému zlepšování a zefektivňování již zavedené metodiky. Zároveň se rozhodli spustit projekt orientovaný na tok informací a materiálu, který má odhalit plýtvání jak v administrativních, tak i ve výrobních procesech.

Závěrem se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu ve firmě, do oblasti výroby. Při vstupu do firmy vás v přijímacích prostorech čeká posterová prezentace zlepšováků, které se podařilo realizovat jednotlivým zaměstnancům na jejich pracovištích. Toto poznání vám dává jasně najevo, s kým máte tu čest. Na oblast výroby se ve Fosfě klade zásadní důraz. Na snižování pracnosti, spotřeby vstupního materiálu, zvyšování výkonu, produktivity práce atd. Chemický proces s sebou přináší velké množství odpadního tepla, které je zde do důsledku využíváno a zpětně do procesu vraceno. Například firma již není závislá na dodávkách elektrické energie, ale je plně soběstačná a v některých okamžicích dodává i do sítě.

O úrovni modernizace výrobního parku a inženýrských zdrojů a sítí ve firmě Fosfa dávají představu uvedené obrázky.

Při návštěvě ve firmě Fosfa jsem byl přítomen na všech klíčových odděleních a útvarů celé společnosti – od obchodu přes výrobu, logistiku, projektové řízení, plánování výroby, IT až po vzdělávání a školení. Kompletní management se sestává z mladých zapálených odborníků, kteří velmi dobře vědí, co je jejich posláním, jaké cíle si definují a mají před sebou a jakým způsobem jich dosáhnou. Bylo to patrné z předkládaných úspěchů, z dosažených milníků, řešených projektů i z poučení z předešlých chyb. Přesně a jasně vše nalajnováno.

Generální ředitel Ivan Baťka kolem sebe vytvořil tým velice schopných lidí, kteří vědí, že úspěšné dosažení daného cíle je otázkou týmové práce. Jednotliví manažeři praktikují moderní způsoby řízení v kombinaci s lidským přístupem, dokážou lidi ve svých pracovních týmech zapálit pro společnou věc. Výsledek je patrný. Máme se zde všichni co učit.

Roman Dvořák
Poštorná, Břeclav
Foto: archiv firmy