Témata
Reklama

O všem rozhoduje stav řezné hrany

Doba životnosti břitových destiček, po kterou jsou schopné efektivního obrábění kovů s uspokojivou kvalitou obrobené plochy, má při současném vysokorychlostním soustružení ocelí přímou souvislost s neporušeností jejich řezné hrany. Tajemství úspěchu při soustružení v široké a značně různorodé aplikační oblasti P25 spočívá ve snížení rychlosti spojitého a dobře kontrolovatelného opotřebení a vyloučení nespojitého a často i nekontrolovatelného opotřebení. Pokud v důsledku nevhodného typu opotřebení dojde k poškození řezné hrany, má to za následek velmi rychlý rozvoj defektu, což se projeví nepřijatelnými rozměry nebo kvalitou obrobených součástí a vede ke ztrátě bezpečnosti obráběcího procesu.

O tom všem a také o tom, jakým příslibem pro tuto oblast obrábění nová generace břitových destiček je, jsme diskutovali s paní Miou Pålssonovou, senior product manažerkou působící ve společnosti Sandvik Coromant.

MM: Vůbec první vyráběné povlakované břitové destičky ze slinutého karbidu byly určeny pro oblast P25. Konkrétně to byla třída GC125 v roce 1970. V té době se jednalo o obrovský pokrok ve vývoji nástrojových materiálů, který ohromil celý kovodělný průmysl výhodami, jež poskytoval. O jakou inovaci se vlastně jednalo a jaký pokrok s sebou přinesla?

Mia Pålssonová: Zcela určitě se jednalo o zásadní objev, který vycházel ze znalostí umožňujících vytvoření účinné vazby mezi povlakem a substrátem břitové destičky. Až do té doby byly pro volbu veškerých břitových destiček ze slinutých karbidů charakteristické kompromisy mezi odolností proti otěru a houževnatostí, které byly z hlediska dané aplikace nejvýhodnější. Od toho se odvíjel vzájemný vztah mezi vlastnostmi, který bylo konvenčním způsobem obtížné změnit. Ale pak, díky rozsáhlému výzkumu v průběhu šedesátých let, bylo možné nanést jen několik milimetrů silnou, proti otěru odolnou vrstvu karbidu titanu na relativně houževnatou břitovou destičku na bázi karbidu wolframu. A tato tenká povlaková vrstva měla paradoxně velmi silný vliv na zvýšení odolnosti proti otěru – dokonce i poté, co došlo k jejímu opotřebení.

Reklama
Reklama
Reklama


Obr. 1. V celé značně široké a různorodé oblasti P25 je produktivita do jisté míry předmětem individuálního posouzení, které závisí na typu výroby. Obecně však jde o kombinaci efektivity obrábění, jejímž měřítkem je často rychlost úběru kovu, a využití obráběcího stroje, posuzovaného počtem obrobených kusů za hodinu. V případě řezné hrany se dostáváme zpět ke starým dobrým hodnotám řezných parametrů a  životnosti nástroje.

Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Snížení velikosti opotřebení hřbetu a opotřebení ve tvaru žlábku při soustružení ocelí bylo šokující. Striktně daný vztah mezi odolností proti otěru a houževnatostí byl porušen. Charakteristické je, že zvýšení řezné rychlosti, dokonce i ve srovnání se soudobou třídou P10, může dosahovat až 60 %. Životnost nástrojů se při nezměněné řezné rychlosti nejméně zdvojnásobila. Bez přehánění se v prostředí průmyslové výroby jednalo o skutečně historickou událost, která stála na počátku dlouhé řady inovací povlakovaných nástrojových tříd.

MM: Doba životnosti břitových destiček, po kterou jsou schopné efektivního obrábění kovů s uspokojivou kvalitou obrobené plochy, má při současném vysokorychlostním soustružení ocelí přímou souvislost s neporušeností jejich řezné hrany. Tajemství úspěchu při soustružení v široké a značně různorodé aplikační oblasti P25 spočívá ve snížení rychlosti spojitého a dobře kontrolovatelného opotřebení a vyloučení nespojitého a často i nekontrolovatelného opotřebení. Pro obráběcí nástroj to pochopitelně vždy představovalo náročný úkol, který však ještě nikdy neměl tak zásadní význam jako dnes.

Pokud v důsledku nevhodného typu opotřebení dojde k poškození řezné hrany, má to za následek velmi rychlý rozvoj defektu. Jeho důsledkem pak jsou nepřijatelné rozměry nebo kvalita obrobených součástí, a navíc vede i ke ztrátě bezpečnosti obráběcího procesu. Jakým způsobem jste při práci na nové generaci nástrojových tříd pro oblast P25 dosáhli toho, že břitové destičky jsou schopné si dlouhodobě uchovat neporušenou řeznou hranu?

Mia Pålssonová: Na zpomalení spojitě a tudíž i kontrolovaně probíhajícího opotřebení, jakož i na vyloučení vzniku nespojitě a často také nekontrolovatelně probíhajícího opotřebení, jsme vynaložili veliké úsilí. Jde o způsob, jak řešit problémy s uchováním neporušené řezné hrany. Může to znít jako obehraná písnička, ale skutečně jsme dosáhli zcela jiné úrovně sofistikace a opravdu jsme vyřešili problémy s mechanismy vedoucími k předčasnému lomu.

K opotřebení dochází u všech břitů a ve své podstatě to přináší celou řadu nesnází. Ale napříště již bude možné dosáhnout kontrolovaného průběhu opotřebení, který u prováděných obráběcích operací nabídne v budoucnosti řadu výhod. Opotřebení hřbetu je opotřebení otěrem, ke kterému dochází na podbroušené hřbetní ploše pod úrovní řezné hrany a jestliže probíhá správným způsobem, je přípustné – dochází k přirozenému mechanickému narušování nástrojového materiálu během obráběcího procesu. V některých případech může dokonce přinášet rozvoj stejnoměrného opotřebení hřbetu výhody pro vlastní obráběcí proces. Pokud je ale opotřebení hřbetu příliš rychlé, potom je zapotřebí některý z parametrů změnit. To se týká buď přímo obráběcího procesu, nebo nástrojové třídy.

Dalším častým typem opotřebení je opotřebení ve tvaru žlábku, ke kterému při soustružení ocelí dochází v důsledku působení tepla a tlaku. Jeho nadměrně velký rozvoj může mít za následek změnu geometrie břitové destičky spojenou se zhoršením kvality obráběcího procesu a následně i oslabení řezné hrany a jako takový představuje pro průběh obráběcího procesu riziko. Oba typy opotřebení jsou při soustružení ocelí běžné a přirozené, a dokud má toto opotřebení průběh, který máte vyzkoušený a dokážete ho kontrolovat, obráběcí proces splňuje všechny podmínky. Současně je zajištěno dosažení dostatečně vysokých řezných rychlostí a životnosti nástroje, které jsou zapotřebí pro dosažení vysoké produktivity.

Obr. 2. Mia Pålssonová – ve společnosti Sandvik Coromant působí jako senior manažer pro soustružnické nástroje.

Nástrojová třída nové generace určená pro oblast P25-GC4325, která využívá technologii Inveio* vytvořenou společností Sandvik, po této stránce obzvláště vyniká. Pro širokou a značně různorodou oblast P25 je schopná nabídnout delší a předvídatelnější životnost nástrojů, zvýšení objemu výroby i velmi vysokou spolehlivost, nezbytnou pro obrábění s omezeným dohledem a bezobslužnou výrobu.

MM: Pro moderní obrábění s omezeným dohledem začíná být předvídatelnost stále důležitější, přesto zde z hlediska uchování neporušené řezné hrany po dostatečně dlouhou dobu zůstává řada jiných hrozeb. Při soustružení ocelí se lze setkat s velice různorodými materiály – od měkkých nízkouhlíkových ocelí až po tvrdé, vysokolegované oceli, s tyčovým materiálem, ale i s výkovky, odlitky nebo předobrobenými součástmi. Jistě se při něm může vyskytovat řada potenciálně nebezpečných druhů opotřebení…

Mia Pålssonová: Jak je zřejmé, kontrola nesouvislých typů opotřebení je obtížnější a nemělo by k nim v průběhu obráběcího procesu vůbec docházet. Některé z nich se mohou vyskytovat při obrábění jiných typů materiálů, ale při soustružení ocelí by tomu tak být nemělo. My jsme pracovali na vývoji nové nástrojové třídy pro oblast P25, kde by se při obrábění s dodržením doporučených hodnot řezných parametrů neměly vůbec vyskytnout.

Tak například plastická deformace, při které dochází ke stlačování řezné hrany, je druh opotřebení, jehož rozvoj začíná v okamžiku, kdy pro použitou nástrojovou třídu dosáhne teplota příliš vysokých hodnot. V některých případech může být na jeho počátku několik malých tepelných trhlinek směřujících kolmo k řezné hraně. Začínat muže také tak, že v důsledku odlupování povlaku z břitu zůstává substrát břitové destičky bez ochrany. V průběhu plastické deformace dochází ke stlačení substrátu břitové destičky, v důsledku toho k popraskání povlaku a velmi rychlému vzniku defektu – bez jakékoliv kontroly. To je naprosto nepřijatelné.

Dosažení rovnováhy mezi rychlostí opotřebení se spojitým a s nespojitým průběhem, která při vysokých hodnotách řezných parametrů dovoluje zachování maximální bezpečnosti a spolehlivosti břitu po celou dlouhou dobu životnosti nástroje, je často věcí nalezení kompromisního řešení. Platí to i v případě, že dochází k překrytí s navazující oblastí P15 vyžadující vyšší tvrdost a s oblastí P35 vyžadující vyšší houževnatost. Aplikace při soustružení ocelí však vyžadují uvážení i dalších faktorů, které mají souvislost s nástrojem a které jsou určující z hlediska konečného výsledku, např. mikro- a makrogeometrie, poloměru zaoblení špičky, velikosti a tvaru břitové destičky. Je to právě jejich kombinace s třídou břitových destiček, která vždy rozhoduje o úspěchu.

Obr. 3. Břitové destičky společnosti Sandvik Coromant

K dispozici mám i názorný příklad, kdy jsme v automobilovém závodu v severní Americe nasadili nástrojovou třídu nové generace GC4325 proti stávající třídě P25. Obrábění výkovku ze slitinové oceli vyžadovalo půl minuty trvající záběr nástroje, přičemž část řezu byla přerušovaná. S ohledem na dosažení maximálního možného počtu řezných hran na břitovou destičku a snížení nákladů na nástroje na minimum si zákazník již v minulosti zvolil břitové destičky tvaru W, opatřené šesti řeznými hranami na destičku. Když jsme u třídy GC4325 přešli na břitové destičky tvaru C, opatřené pouze čtyřmi řeznými hranami na destičku, zato však mnohem méně náchylné k pohybům v průběhu obrábění, naše třída nové generace určená pro oblast P25 dosáhla 150 obrobených kusů na břit. Změnou generace nástrojové třídy a tvaru břitové destičky se tak okamžitě podařilo dosáhnout pětinásobného prodloužení životnosti břitové destičky.

MM: Téměř každý, kdo se zabývá obráběním, může vhodným způsobem využít třídu P25. Pro všechny aplikace při soustružení ocelí je všeobecně vnímána jako první volba a bezpečná univerzální břitová destička. U řady operací však může sloužit také pro optimalizaci a dokonce i jako prostředek pro řešení problémů. Stávající třída P25 (GC4225), představená před několika roky, představuje z hlediska technických parametrů absolutní špičku na trhu. Tak proč nová nástrojová třída právě teď? A jaké nové cíle jste si při jejím vývoji vytyčili? Nakolik důležitá až doposud pro kovoprůmysl byla současná úroveň bezpečnosti řezné hrany?

Mia Pålssonová: Naším cílem u nové třídy GC4325 bylo dosažení ještě vyšší úrovně bezpečnosti obráběcího procesu při ještě vyšších doporučených hodnotách řezných parametrů. Při soustružení ocelí v aplikační oblasti ISO P25 jsou nároky vznikající při řezu vůbec nejvyšší, jaké mohou být. Střídání materiálů, obráběných součástí, operací, podmínek a omezení nelze srovnat s jakoukoliv jinou oblastí obrábění. Dá se v takovém případě očekávat stále vyšší standardní výkonnost od jediné nástrojové třídy? Ano, díky pokroku v oblasti vývoje nástrojových materiálů a výrobních postupů, jsme v tomto směru úspěšní již od roku 1970 a nyní se nám to podařilo znovu – dosáhnout toho, aby průmyslové obrábění kovů bylo zase o něco rentabilnější.

Nástrojová třída, kterou nyní uvádíme na trh, je již v pořadí sedmou generací povlakovaných soustružnických nástrojových tříd pro oblast P25. K dispozici je bohatý sortiment břitových destiček, spolehlivě pokrývající širokou oblast soustružení ocelí, s dobrými možnostmi pro další optimalizaci. Přináší více než dvojnásobné zlepšení ve srovnání s tím, co v době svého uvedení na trh umožnila naše současná třída určená pro oblast P25-GC4225. Při zkouškách se nám s touto třídou podařilo dosáhnout nejlepších výsledků za více než deset let.

Jako přední světový výrobce obráběcích nástrojů usilujeme o to, a současně se to od nás i očekává, neustále nabízet zákazníkům zlepšení pro jejich výrobu. Nová třída GC4325 je novinkou v právě představené nabídce produktů a pracovních postupů. Jsme si vědomi toho, že rozšířená oblast soustružení ocelí klade na řeznou hranu mnohem víc nejrůznějších požadavků. Pokud jde o vývoj této nástrojové třídy, bylo při něm dosaženo zlepšení adheze povlaku, která je nanejvýš důležitá z hlediska potlačení jakýchkoliv možností vzniku nespojitého a nekontrolovatelného opotřebení. Substrát břitových destiček pak musí být schopen odolávat působení vysokých teplot, aniž by v něm docházelo k jakýmkoli strukturálním změnám. Povlak i substrát jsme vyvíjeli jako jeden celek v měřítku, jaké až doposud nebylo možné.

V závislosti na aplikaci není problém s použitím řezných rychlostí hodně přes 400 m.min-1, a tak se námi doporučované hodnoty řezných parametrů pohybují mnohem výše, než bylo pro tuto oblast v minulosti běžné. Ale to je pouze jedna část celé historie, protože jsme se ve značné míře soustředili také na provozní bezpečnost a předvídatelnou životnost nástrojů, které jsou hlavní předností této nové třídy.

MM: Ale kam až lze řezné rychlosti zvyšovat? Neblížíme se horní hranici, kterou ještě mohou stroje a nástroje zvládnout? Co když já, jako obsluha stroje, už nedokážu ještě pokročilejší nástrojové třídy využít?

Mia Pålssonová: Zjistili jsme, že pokud jde o řezné rychlosti, zpracovatelský průmysl se v průměru pohybuje přibližně na 70 % námi doporučovaných hodnot. To zčásti samozřejmě závisí na různých faktorech, jako jsou výkonnostní kapacita stroje, průměr obrobku, kvalifikovanost obsluhy stroje nebo obavy z rizika. Pokusy, které nyní provádíme s novou třídou P25, pomohou přesvědčit také uživatele, kteří se až doposud s volbou řezných parametrů drželi raději poněkud zpět, jelikož tato třída poskytuje extrémně vysokou provozní bezpečnost.

Obrábění stále nabízí obrovský potenciál, který je ještě možné vytěžit, a ten se nyní ještě zvýšil. Pro někoho, kdo dokáže plně využívat své současné prostředky, zde vidíme možnost zvýšení produktivity o dalších 30 %.

V celé značně široké a různorodé oblasti P25 je produktivita do jisté míry předmětem individuálního posouzení, které závisí na typu výroby. Ale myslím si, že se všichni shodneme na tom, že jde o kombinaci efektivity obrábění, jejímž měřítkem je často rychlost úběru kovu, a využití obráběcího stroje, posuzovaného počtem obrobených kusů za hodinu. V případě řezné hrany se pak dostáváme zpět ke starým dobrým hodnotám řezných parametrů a životnosti nástroje (viz obr. 1).

Typickým příkladem právě takového typu oceli, kde se nám s novou třídou P25 podařilo dosáhnout daleko většího úspěchu, než jsme původně očekávali, je ocel používaná pro výrobu kuličkových ložisek a jí podobné slitinové oceli. Ty pro řeznou hranu představují zvláštní výzvu, protože obsahují tvrdé, velice abrazivní karbidové částice, které často způsobují velice rychlé opotřebení ve tvaru žlábku a někdy jsou i příčinou nebezpečného vývoje opotřebení. V tomto směru jsme vyvinuli substrát a povlak břitové destičky s mnohem lepší schopností odolávat difuznímu opotřebení působícímu za vysokých teplot. Potlačili jsme vlivy, které způsobují vytváření žlábku na čelní ploše břitu. Tak jsme také získali jistotu, že třída GC4325 má velmi dobrou schopnost udržet ideální průtok řezné kapaliny v oblasti vzniku třísky. To znamená, že umožňuje použití vyšší řezné rychlosti, ale také disponuje nezbytnou spolehlivostí břitu a nabízí dlouhou, předvídatelnou životnost nástroje potřebnou pro bezobslužnou výrobu.

MM: Tak velký skok vpřed pro oblast obrábění – mám na mysli to, že zde hovoříme o pokroku, který lze srovnat s úplně první povlakovanou karbidovou třídou, na němž měly ohromný podíl právě inovace v oblasti struktury povlaku a karbidového substrátu. Taková úroveň schopností této nové třídy, za tím musí být ještě něco jiného. Jaké další pokrokové novinky ještě stojí za vývojem třídy P25 nové generace?

Mia Pålssonová: Za tímto úspěchem lze samozřejmě najít daleko víc a z velké části jde o případ, kde jsme využili komplexní pohled na všechny faktory. Víceméně všechny výrobní úlohy a postupy používané u této třídy byly přizpůsobeny novým vývojovým trendům, což se projevilo zvýšením výkonnosti na novou úroveň. Pokud bych měla jmenovat pouze jedinou ze všech inovací stojících za GC4325, musím se zmínit o nové krystalové struktuře povlakové vrstvy, která je v přímé souvislosti se zcela novou úrovní odolnosti proti otěru.

Získat představu o tom, jaká je úroveň výkonnosti a jak se mění stav břitu, můžete, když srovnáte vývoj opotřebení u několika různých, v současnosti běžných tříd P25, které jsou všechny zavedeny a používány pro stejnou soustružnickou operaci. Pouze jediná z nich si uchovala funkční řeznou hranu s mírným a rovnoměrným opotřebením, předvídatelnou životnosté a nezbytnou bezpečností – GC4325.

*Technologie Inveio
Důmyslně propracovaná technologie navržená až do nejmenšího detailu. Technologie, která představuje úspěch, jehož se podařilo dosáhnout díky usměrněné krystalografické orientaci, kdy růst každé krystalové vrstvy je řízen tak, aby její nejodolnější strana byla natočena proti místu řezu. Právě tím, že atomy zde mají těsnější uspořádání, je dosaženo největšího přímého účinku na pevnost břitové destičky, její odolnost proti otěru a životnost – opravdová inovace, která od základu změní podobu obrábění kovů. Zkrátka Inveio.

Sandvik Coromant
www.sandvik.coromant.com/cz
Nevena Rasic
n.rasic@pinnaclemarcom.com

Reklama
Související články
MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Efektivní vrtání

Široká nabídka produktů řady WTX-Change společnosti WNT s vyměnitelnými TK vrtacími hlavami se nyní ještě rozšiřuje o dvě nové geometrie. Výhody z toho plynoucí mohou nyní využívat především firmy specializující se na obrábění ocelí s vyšší pevností a na obrábění šedých litin. Další již známou přidanou hodnotu představuje možnost výměn TK vrtacích hlav na ocelovém nosiči.

Související články
Možnosti využití vizualizace v ekodesignu

Stále rostoucí požadavky na snižování emisí skleníkových plynů, zejména emisí oxidu uhličitého (CO2), vyvolávají potřebu integrace principu udržitelného rozvoje i do již pevně zaběhnutých vývojových postupů u různých typů produktů. Z pohledu chystaných legislativních požadavků může být u nových výrobků významné prokázat, že při jejich vývoji byla zvolena strategie, která v rámci jejich celého životního cyklu nejméně zatěžuje životní prostředí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vyvrtávání hlubokých otvorů

V současné době jsou kladeny stále vyšší nároky na nástroje pro obrábění. Čím dál více se obrábí těžkoobrobitelné a různé nestandardní materiály. K tomu jsou obrobky po konstrukční stránce čím dál složitějšími.

Automatizace výroby s minimálními personálními nároky

Ať už s možností frézování, nebo soustružení, 4osého, nebo 5osého obrábění, s výměnou palety, či bez ní, s kruhovým zásobníkem palet, věžovými upínacími přípravky pro vícenásobné upínání obrobků, automatizací a progresivním ovládacím panelem, univerzální 5osá obráběcí centra lze flexibilně přizpůsobit a rozšířit pro každou aplikaci.

Věnujte pozornost vedlejším časům při obrábění

Firma Grumant se již 25 let zabývá prodejem nástrojů a strojů pro třískové obrábění. Zároveň je již známo to, že klade silný důraz na podporu svých zákazníků. 25 let zkušeností jejích techniků ukazuje, že řada zákazníků se soustředí hlavně na kontrolu a optimalizaci strojního času a přehlíží ztráty časů vedlejších. A právě zkrácení vedlejších časů je klíčem k razantnímu zvýšení produktivity, zisku a překvapivě i cesta jak odlehčit problému nedostatku kvalifikovaných obráběčů.

Aditivní výroba unikátních řezných nástrojů

Aditivní technologie jsou jedním z nosných pilířů Průmyslu 4.0. Od roku 2014, kdy v ČR 3D tisk kovů odstartoval „ve velkém“, byla o této problematice napsána celá řada publikací, díky nimž je tato technologie považována za poměrně známou. Jedním z průkopníků 3D tisku v ČR je firma Innomia, která přinášela informace o technologii DMLS do povědomí českého průmyslu již několik let před tímto zmiňovaných boomem.

Budoucnost nástrojových materiálů bez kritických kovů

V současné době jsou nejrozšířenějšími nástrojovými materiály slinuté karbidy a nástrojové oceli. Slinuté karbidy, tedy cermety tvořené vysokým podílem karbidů, převážně karbidu wolframu, a dále TiC, TaC a NbC, a kobaltem jako pojivem jsou využívány především pro výrobu výměnných břitových destiček pro strojní obrábění, případně vrtáků do zdiva a betonu. Díky výborné otěruvzdornosti a velmi dobré lomové houževnatosti jsou v poslední době tyto materiály využívány pro různé aplikace, jako je obrábění ocelí, litin i neželezných kovů.

Nástroje pro přesné a výkonné obrábění

Společnost WNT v nedávné době uvedla na trh celou řadu novinek v oblasti technologie obrábění, které mají pro své uživatele řešení pro svoji univerzálnost v použití, stabilitu procesu obrábění, ekonomičnost provozu a v neposlední řadě procesní spolehlivost.

Nový utvařeč třísek

Neustále probíhající vývoj nové technologie povlakování, známé pod obchodním označením Dragonskin, pokračuje ve společnosti WNT vytvořením nové řady vyměnitelných břitových destiček pro soustružení s inovativní geometrií utvařeče třísky -XU. Zaměřením na tvarové a všeobecné soustružení řeší tento utvařeč mnoho problémů zejména v operacích, kde je vyžadováno dokonalé utváření třísky.

Patrick De Vos

Patrick De Vos se narodil v roce 1959 v Belgii. Už při studiu se věnoval oboru výrobní technologie. Po jeho skončení na škole zůstal ještě dva roky jako učitel a vědecký pracovník a věnoval se optimalizaci obráběcího procesu a výrobních technologií. Od roku 1983 pracuje pro Seco, kde vystřídal několik různých pozic. Od roku 2006 zastává svoji současnou funkci manažera výuky, kde je zodpovědný za vzdělávání zaměstnanců i zákazníků.

Nesousledné frézování

K výrobě zákaznických nástrojů neodmyslitelně patří rozvaha o životnosti a údržbě navrhovaných nástrojů. Její součástí je doporučení strategie obrábění včetně jeho smyslu. A to je zase přizpůsobeno konstrukčním možnostem obráběcího stroje. Konvenční stroje, které zajišťují posuv pomocí prosté soustavy šroub-matice, umožňují pouze nesousledný způsob frézování. Důvodem je obtížně odstranitelná vůle mezi šroubem a maticí. Ta by při volbě sousledného obrábění vedla v mezích této vůle ke vtažení obrobku pod frézovací nástroj a jeho jistou destrukci.

Cesty k vyšší energetické účinnosti v třískovém obrábění

Energie je stále dražší. Z analýzy spotřeby energie u obráběcích strojů a z návazného procesu obrábění je možné odvodit konkrétní závěry pro zvýšení energetické účinnosti a stanovit, co je základem pro optimalizaci nástrojů a procesu obrábění.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit