Obráběčky a tvářečky stále „jedou“

Od července 2008 působí na pozici ředitele Ing. Ivan Čapek, který po osmi letech nahradil Ing. Zdeňka Holého, se kterým jsme přinesli průřezový rozhovor jeho kariéry v minulém vydání MM Průmyslového spektra. Dnes vám předkládáme povídání s ing. Čapkem.

MM: Na postu ředitele svazu SST střídáte ing. Holého, který se celý život pohyboval ve výrobní sféře. Vy jste naopak zastával posty v obchodní branži, naposledy jste dlouhá léta stál v čele Strojimportu. Je možné, že se tyto rozdílné backgroundy projeví i na způsobu řízení. V čem po svém předchůdci „převezmete žezlo“ a naopak, které vaše manažerské názory se rozcházejí a budete je koncepčně řešit rozdílným způsobem?

Ing. Čapek: Skutečně jsem pracoval dlouhá léta v obchodní branži, jak říkáte, ale stále to bylo v oboru obráběcích a tvářecích strojů. Protože jsem se povětšinou zabýval jejich vývozem, musel jsem být vždy velmi dobře obeznámen s naším aktuálním sortimentem i sortimentem naší konkurence. Jsem sice vzděláním ekonom, ale zčásti z nutnosti a především ze zájmu jsem si hned od počátku své pracovní kariéry vybudoval ke strojům velice dobrý vztah. Měl jsem možnost rozšiřovat si své technické znalosti prakticky denně, a to především kontaktem s předními odborníky z řad zahraničních zákazníků, které jsme spolu s našimi techniky z výroby museli přesvědčovat o výhodách a kvalitě českých strojů.

K další části vaší otázky byl řekl, že způsob řízení jakékoli instituce se vždy odvíjí z velké části od osobního stylu manažera, protože cíle, kterých chce naše asociace dosáhnout, jsou jasně vymezeny Koncepcí strategického rozvoje Svazu strojírenské technologie na léta 2008–2015, kterou začal uvádět v život už můj předchůdce ing. Holý. Já osobně hodlám klást důraz především na prosazování zájmů členských firem Svazu navenek a budu usilovat o celkové zvýšení prestiže našeho oboru v rámci české ekonomiky. Za velmi důležitou zásadu pokládám respektování zájmů jednotlivých členských organizací SST, a to v míře co nejvyšší, ale současně tak, aby přitom nebyly narušovány oprávněné zájmy ostatních. To je nepochybně úkol těžký, ale nezbývá než usilovně a přitom diplomaticky hledat a nacházet přijatelná kompromisní řešení. Zdůrazňuji znovu, že jde o stěžejní úkol, který si nekladu jen já jako ředitel, ale který stojí před všemi mými spolupracovníky na Svazu. Rád bych též pokračoval v dobře nastartované podpoře vědecko-technického rozvoje, a to nejen v oboru obráběcích, ale také tvářecích strojů.

MM: Jakým způsobem chcete nadále spolupracovat s evropskou organizací Cecimo, jejímž je Svaz členem? Jakými informacemi nejen pro vaše členské podniky, ale pro celou tuzemskou odbornou veřejnost, disponujete?

Ing. Čapek: V evropské asociaci pro obráběcí a tvářecí stroje Cecimo jsme dosud jedinou členskou asociací ze zemí bývalé RVHP a s pocitem vnitřního uspokojení mohu prohlásit, že jsme v oboru respektováni. Od pracovníků Cecimo získáváme pro naše členy informace o vývoji oboru ve formě pravidelně zpracovávaných statistik, prognóz rozvoje nebo marketingových studií jednotlivých trhů hlavního zájmu. Prostřednictvím Cecimo jsme také informováni o novinkách ve vývoji evropských technických a bezpečnostních norem a v neposlední řadě využíváme služeb Cecimo při organizaci naší účasti na nejvýznamnější evropské výstavě obráběcích a tvářecích strojů EMO v Milánu nebo v Hannoveru, ale i na výstavách konaných v mimoevropských zemích, jako je například IMTS Chicago a další. Cecimo podporuje také specializovaný veletrh obráběcích a tvářecích strojů IMT, který pořádáme při Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně každý druhý rok, konkrétně v letech, kdy se nekoná EMO. IMT tedy proběhne v Brně právě letos, od 15. do 19. září, a příští EMO se bude konat v Milánu, v říjnu 2009.

MM: Jednou z náplní Svazu je hájit zájmy jeho členských podniků na exportních trzích. Na jaké oblasti se chcete zaměřit?

Ing. Čapek: Nemyslím si, že záštita našich zájmů na exportních trzích je úplně přesný výraz, který by vystihoval současnou situaci. Ve všech zemích, kam je soustředěn náš hlavní zájem, máme totiž cestu na trh otevřenou. Prakticky nikde – a to především díky našemu členství v Evropské unii – už pro nás neexistují zábrany typu cel nebo prohibitivního zdanění. Proto se SST nyní soustřeďuje především na hledání nových cest, získávání vstupů na netradiční trhy a uvádění naší produkce do dynamicky se rozvíjejících oblastí, kde je nutno seznámit tamější podnikatelskou veřejnost, popřípadě i některé instituce, s českou a slovenskou nabídkou. Jdeme tedy dvěma cestami: tam, kde nejsme dosud příliš známí nebo kam zatím naši výrobci pronikli jen s omezeným výběrem strojů, se snažíme o širokou kampaň na lokálních výstavách a veletrzích, pořádáme ve spolupráci s agenturou CzechTrade technické prezentace, distribuujeme katalogy v papírové i elektronické formě atd. Tam, kde jsme naopak už dobře zavedení, chceme přesvědčit naše zákazníky o tom, že naše stroje jsou na vysoké technické úrovni a že jsme schopni nabídnout nová řešení technologických postupů, která přinesou výrazné zefektivnění jejich výroby. V takových případech volíme mimo jiné strategii účastí na technických konferencích a odborných seminářích. Vždy věnujeme maximální pozornost tomu, aby expozice našich členských podniků na specializovaných výstavách a veletrzích byly na co nejvyšší technické i estetické úrovni.

MM: V celé řadě destinací již čeští výrobci obráběcích a tvářecích strojů coby vývozní organizaci nevyužívají služeb Strojimportu, jak tomu bývalo v masové míře dříve, ale prodávají napřímo či prostřednictvím svého partnera operujícího na tamním trhu. Jak se na tento fakt díváte?

Ing. Čapek: Tento fakt beru jako výsledek zcela přirozeného vývoje. Současně je ale nutné uvědomit si skutečnost, že stále existují trhy, kde se při sporadických vývozech jednotlivým výrobcům nevyplatí udržovat stálé zastoupení nebo kde přetrvávají vysoká rizika platební nejistoty či jiná. V takových případech je jistě vhodné vyhledat spolehlivého spojence, ať už jde o Strojimport nebo jinou v oboru zavedenou společnost. Existuje totiž řada zemí, v nichž si zahraniční pobočky Strojimportu vybudovaly velmi silnou pozici na trhu, takže je pro jednotlivé vývozce výhodné využít možností, které tento prostředník nabízí.

MM: V následujícím období budeme postupně na stránkách MM Průmyslového spektra představovat nové či inovované výrobky vašich členských podniků, které byly realizovány buď zcela či zčásti za pomoci financí ze státního rozpočtu skrze programy MPO Tandem a Impuls. V jaké míře jsou v České republice využívány státní prostředky na podporu výzkumu a vývoje? Jak se bude jejich přidělování vyvíjet do budoucna v kombinaci ze strukturálními fondy EU?

Ing. Čapek: Už v souvislosti s otázkou týkající se mých manažerských priorit jsem se zmínil o tom, že podpora výzkumu a vývoje představuje právě jednu z nich. Státní prostředky na podporu výzkumu a vývoje jsou prostřednictvím programů Ministerstva průmyslu a obchodu Tandem a Impuls směrovány do strojírenství, neboť to bezesporu patří k nejdůležitějším sektorům české ekonomiky. Obráběcí a tvářecí stroje pak v rámci celého strojírenství zaujímají zvláštní postavení. Obor je výrazně proexportně zaměřen a silná mezinárodní konkurence trvale motivuje naše výrobce k vývoji a realizaci nových technických poznatků a stále dokonalejších strojírenských technologií. Svaz strojírenské technologie si je vědom, že se obor neobejde bez aktivní podpory výzkumné a vývojové báze a snaží se vycházet v tomto směru svým členským podnikům vstříc.

V roce 2000 stál Svaz u zrodu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii při ČVUT Praha. Centrum je založeno na spolupráci Strojní fakulty Českého vysokého učení technického a řady našich členských podniků, při výrazném podílu financování z MŠMT a v neposlední řadě i ze zdrojů našeho Svazu. Členské subjekty SST zadávají Centru zpracování svých výzkumně vývojových řešení na komerční bázi.

V letošním roce bylo za účasti některých členských podniků založeno při Západočeské univerzitě v Plzni obdobné centrum pro vývoj tvářecích strojů. Při jeho rozjezdu se opět počítá s finanční podporou Svazu.

Pokud jde o finanční podporu ze strany státu, naše členské podniky využívají zejména již zmíněných rezortních programů Tandem a Impuls, které jsou vypisovány Ministerstvem průmyslu a obchodu. V letech 2006–2008 využilo této možnosti 16 našich členů, někteří i opakovaně. Projekty jsou rozloženy do několika let a musejí být ukončeny nejpozději do konce roku 2010. Počínaje rokem 2009, po notifikaci Evropskou komisí, mají být tyto programy nahrazeny programem TIP (Technologie, Informační systémy, Produkty).

Státní podpora vědy a výzkumu (VaV) v kombinaci se strukturálními fondy je využívána v rámci programu Inovace z programů OPPI. V souladu s nastavenými pravidly jsou realizovány projekty, které navazují až na ukončený vývoj, protože program nepodporuje práce konstrukčního a vývojového charakteru. Domnívám se však, že i tento program spolu s již zmíněnými resortními programy MPO, případně s programem Potenciál (rozšíření vývojových kapacit) z OPPI, může výhledově pro naše členské podniky představovat jistý přínos.

Cílem SST pro nejbližší období je podrobně zmapovat všechny stávající možnosti využití zdrojů státních i unijních finančních prostředků a účinně napomáhat členským podnikům v zapojení jejich výzkumu a vývoje do jednotlivých vhodných programů takovým způsobem, aby tyto prostředky byly investovány především do inovace a modernizace výrobků.

Osobně však na základě svých dosavadních zkušeností nejsem zcela přesvědčen o tom, že je proklamovaná podpora výzkumu a vývoje ze státních i evropských zdrojů dostatečná. Tento můj názor vychází především z praxe, neboť je mi známo, že jak naši výrobci, tak i výzkumníci narážejí až příliš často na bariéry snad ani ne tak finančního, jako hlavně byrokratického rázu. Ty jim v mnoha případech znemožní finanční dotace čerpat a často představují doslova studenou sprchu, která i nadšeného optimistu přesvědčí o existenci jen nesnadno překonatelného rozdílu mezi teorií a praxí. A budete se mnou jistě souhlasit, že je to přinejmenším škoda.

MM: Ano, bohužel je tomu tak, ale věřme, že i zde se situace časem zlepší. Pane řediteli, jménem našich čtenářů a jménem svým vám přeji mnoho úspěchů a štěstí ve vaší obtížné práci, která vás na pozici ředitele Svazu strojírenské technologie bezesporu čeká.

Roman Dvořák

www.sst.cz