Témata
Reklama

Od dětství mě přitahovaly stroje

Cesta k průmyslovému designu nemusí být vůbec dlouhá, pokud si obor zamilujete a jdete vytrvale za svým cílem. Inženýr Jaromír Chmelař se rozhodl pro techniku už v dětství a vzhledová i koncepční řešení strojů navrhuje již více než pětatřicet let. A zdá se, že by za nic na světě neměnil.

„Vzpomínám si, jak fascinující pro mě bylo vnímat ten soulad síly, výkonu a mohutnosti, společně s tvarem strojů. Úplně nejvíce na mě zapůsobily parní lokomotivy. Ty mne ke strojnímu oboru doslova přitáhly,“ začíná své vyprávění Jaromír Chmelař a vykládá na stůl kolorované obrázky parních lokomotiv, jejich nákresy i fotografie. Tyto stroje stále vyhlížejí jako naprosto dokonalé. Mezi obrázky převažuje česká konstrukční škola parních lokomotiv Škoda Plzeň a ČKD Praha, nechybějí ani „nesmrtelné“ stroje stavební a tiskařské, nákladní a osobní vozy, lokomotivy či letouny. A také dobří učitelé a inspirátoři: z těch českých zejména designér Otakar Diblík. To všechno má své četné místo v dílně a ateliéru průmyslového designéra Jaromíra Chmelaře v malebném městečku Dobruška v Královéhradeckém kraji.

Reklama
Reklama

Škola života a dobrých příkladů

Jaromíra Chmelaře bavilo již od dětství kreslení a rýsování a s tím úzce související stavba modelů. Rád navštěvoval místa, kde pracovaly stroje, aby zachytil jejich tvar a proporce. Doma si pak zhotovoval věrné zmenšeniny – makety. „Vyrostl jsem vlastně na pozorování strojů a konstrukčně také zřejmě na klasické subtilní stavebnici Merkur,“ říká s nostalgií v hlase. Není divu, že dále následovalo studium na střední technické a následně i na vysoké škole, čímž přerostl jeden velký klukovský sen do nádherné profese. Dlouhodobá praxe ve vývojovém oddělení u výrobce polygrafických strojů v Dobrušce pak naplňovala permanentní touhu vytvořit a oživit tajemný mechanismus strojů. A aby dostál heslu vlivné německé školy Bauhaus o jednotě umění, techniky a řemesla, zvolil Jaromír Chmelař ještě studia na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Design výrobků pod vedením profesora Otakara Diblíka, který si všiml při spolupráci v dobrušském závodě jeho návrhů tvarových řešení krytů a osobitého stylu kreslení. „K mému velkému překvapení mi nabídl možnost externího studia u sebe v ateliéru designu VŠUP Praha – další šťastná náhoda, která mne přivedla k hlubšímu studiu designu po delší, téměř čtrnáctileté přestávce od technického studia na ČVUT. Byl jsem nadšen a zároveň jsem si uvědomil velký závazek a odpovědnost. Vždycky si toto setkání vybavím, když začínám první skicu či návrhový model v počítači,“ komentuje setkání inženýr Chmelař.

A jaký vlastně byl legendární architekt a designér Otakar Diblík? Jaromír Chmelař na něj vzpomíná jako na otevřeného, srdečného a vstřícného člověka, jako na oporu a inspiraci pro všechny studenty. „Měl velice široký intelektuální záběr, vynikající znalosti z oboru technického i uměleckého. Patřil ke staré škole, ovlivnil ho zejména sochař Vincenc Makovský, čelní představitel meziválečné avantgardy. Zajímal se také o vesmír; navrhoval a stavěl hvězdářské dalekohledy a fotografoval vesmírné objekty. Vždy na mě působil jako blízký člověk. Vždyť jsme se s ním setkávali každodenně i po jeho emigraci v roce 1968, prostřednictvím jeho prací pro tehdejší československý průmysl,“ podotýká inženýr Chmelař a vyjmenovává nejvýznamnější počiny Otakara Diblíka. Znovu společně objevujeme originální řešení tvaru kabiny traktoru Zetor Crystal (prosklená kabina), dodnes elegantní rychlíkovou lokomotivu E32 (S 489) zvanou „laminátka“, interiér letounu L200 Morava (originálně řešený tvar řídicí volant letounu), nezapomenutelný tvar autobusů Karosa Vysoké Mýto Škoda 706 RTO a také luxusní vybavení dálkového autobusu 706 LUX pro výstavu EXPO 58 v Bruselu či obytný campingový přívěs zaoblený do tvaru vajíčka. Nelze zapomenout ani na tiskařské stroje Romayor pro Adast, které předurčily tvarové řešení této kategorie strojů na mnoho let dopředu (oceněno cenou CID Radou výtvarné kultury výroby 1968). Dokladem kvality budiž i to, že některé ze zmiňovaných dopravních prostředků a strojů je možné vidět v provozu dodnes.

„Panu profesoru Diblíkovi vděčím za to, že mi otevřel oči ve věci chápání designu jako nedílné součásti tvaru stroje s jeho konstrukční, funkční a technickou stránkou – prostě za komplexní pohled na design. Dále za jeho nekompromisní postoj a vedení k nutnosti dotažení designu do těch nejmenších detailů. Také za jeho tvůrčí přístup k řešení i za školu důležitosti začlenění ergonomických požadavků. A především za možnost spolupracovat s ním na projektech a poznat skutečnou práci průmyslového designéra,“ dodává ve svém vyznání Jaromír Chmelař.

Dobré základy a design současnosti

Získávat dobré zkušenosti díky spolupráci na četných, rozsahem velkých i malých projektech s výrobními firmami se daří Jaromíru Chmelařovi dodnes. Je držitelem několika prestižních cen za vynikající design a stále si pochvaluje možnost porovnat své schopnosti s mladými kolegy. „Snažil jsem se s výrobci, kteří realizovali mé návrhy, účastnit pravidelně soutěží,“ vysvětluje. „Rozšiřujete si tím rozhled a máte možnost sledovat vývoj i v dalších oblastech techniky. Člověk by se neměl zastavit a zůstávat stále na stejné úrovni. Čím složitější bývá stroj, tím více cítím odpovědnosti – a to také z důvodu obrovských nákladů na vývoj a na vyrobení prototypu. Obvykle musíte sledovat více souvislostí a zpravidla také komunikovat s více lidmi,“ dodává Jaromír Chmelař a za největší úspěch na poli průmyslového designu považuje už to, že má možnost plně se věnovat takové činnosti, kde může uplatnit svůj talent, spojit funkčnost stroje s estetickým vjemem a zpříjemnit uživatelům i obsluze dobu strávenou u stroje. „Řekl bych, že největším úspěchem pro mne je to, že se na mě i opakovaně obracejí výrobci a žádají mě o spolupráci na reálných projektech. A já jim mohu pomoci výrobek ovlivnit vzhledově a přispět k jejich obchodním úspěchům a růstu firmy a pokračovat tak v bohaté tradici našeho strojírenství a průmyslového designu. Další velkou motivací je i to, že jako samostatně pracující jedinec designér a konstruktér se mohu podílet i na poměrně velkých a rozsáhlých projektech. Úspěchem a cílem je vždy to, že spolupracující firmy úspěšně prodávají své výrobky, rozvíjejí se a mohou dále vyrábět a inovovat,“ upřesňuje.

Nové směry a požadavky digitální doby

Přestože doba pokročila a průmyslový design stále hledá nové výzvy a témata, vše stojí podle slov Jaromíra Chmelaře na „starých a osvědčených základech“. Design je třeba chápat jako možnost tvůrčí spolupráce na vzhledu předmětů či výrobků s transparentním cílem, který spojuje úsilí konstruktérů základu stroje a jeho funkčních částí do celkově vyladěné formy proporcí a tvaru. „Jedná se vždy o soubor více disciplín, který zahrnuje vlivy technologické, materiálové i ekonomické (náklady na výrobu a přípravu), dále bezpečnostní a ergonomické předpisy. Nové výzvy se nejspíš budou týkat ekologie, úspor energie, ekonomiky provozu a také potlačování agresivity a hledání harmonie,“ vysvětluje úspěšný designér a připomíná, že výroba spotřebního zboží, předmětů a také průmyslová výroba strojů se vyvíjí velmi rychlým tempem a o to více je třeba širší spolupráce různých profesí. Konkrétně pak zmiňuje například nový trend řešení v oblasti ovládání u variantního modulového tiskového stroje. Řízení se z běžného ovládacího pultu vybaveného dotekovým displejem přemístilo na čelní velkoplošnou zobrazovací desku krytu stroje (displej prakticky rozměrově přes celou délku středního tiskového modulu) s možností libovolné velikosti a množství textové i grafické informace (schéma stroje s ovládacími dotekovými poli, informace o zakázce, databáze zakázek včetně obrázků, nastavení tisku atd.). Samozřejmostí je sdílení dat na dálku, příjem dat zakázky a také diagnostikování stroje ze vzdáleného servisního centra či úprava řídicího softwaru. „To vše a mnoho dalšího již plně souvisí s vyspělými komunikačními a informačními technologiemi a s vývojem moderních počítačových sítí. Z designérského hlediska se lze soustředit třeba na úpravu řídicího systému stroje, na rychlost zobrazení grafiky, můžeme navrhnout i nový systém ovládání či vyvinout nové aplikace. Nicméně praktickou a širší použitelnost ověří teprve čas a delší provoz stroje, a pokud bude systém přínosem pro obsluhu a ekonomický provoz, může se myšlenka dále rozvíjet. Zde již musí mnohem více platit pravidlo ideální spolupráce v úzkém propojení již od začátku projektu,“ uvažuje inženýr Chmelař a nepochybuje o tom, že informační technologie se budou i nadále rozšiřovat do všech oblastí průmyslových strojů a zařízení. To všechno bude podle jeho slov však záviset na ochotě vývojových firem a zákazníků investovat v dnešní obtížné ekonomické situaci i do (často) neprozkoumaných a nepříliš ověřených aplikací. Souběžně s tím musí na adekvátní úrovni existovat reálný strojní funkční základ a výrobek musí mít především přínos pro potenciálního zákazníka.

Ing. Jaromír Chmelař (55 let)
Průmyslový designér a konstruktér
ČVUT Praha, Fakulta strojní
VŠUP Praha, ateliér Design výrobků pod vedením prof. Ing. arch. Otakara Diblíka
Působiště: Dobruška, kraj Královéhradecký
Praxe v oboru průmyslového designu 18 let, v oboru strojírenském 35 let. Samostatně pracující průmyslový designér ve vlastním ateliéru (www.designchmelar.cz)
Obor: polygrafické stroje, obalové stroje, výrobní stroje, obráběcí stroje, technologická zařízení a linky, topná technika, průmyslové výrobky a zařízení, přístroje atd.

Nové tryskací pracoviště Enetex TMT 1200/60R se zvýšením automatizace procesu tryskání dílů řeší zvýšení produktivity procesu, snížení nákladů při provozu, zvýšení kvality a zejména také snížení fyzické práce obsluhy zařízení. To je dosaženo zařazením manipulačního robota s 6-ti osami pro manipulaci s otryskávanými výrobky. Ekologie provozu je zajištěna odsáváním, filtrací a z hlediska ochrany obsluhy mnohými bezpečnostními prvky včetně vnější ohrady s průhledy. Úkolem projektu designu bylo upravit vzhled technologické linky tak, aby tvořila kompaktní celek s ústředním modulem tryskací kabiny ve střední části. Úspěšná premiéra nového zařízení na MSV 2013 BVV Brno.
Flexografický stroj Soma Premia představuje ve své třídě unikátní kombinaci nejprodávanějšího osmibarevného flexografického stroje firmy s vybavením, které však odpovídá technologiím dostupných jen ve strojích nejvyšší třídy. Stroj tiskne na pás z rolí z různého materiálu. Z hlediska designu bylo úkolem nejen vytvořit působivý vzhled, ale např. zabezpečit také snížení hlučnosti v okolí stroje – konstrukčně řešeno pomocí rovinných desek s vysokým tlumícím účinkem. Vznikly tak v podstatě jednoduché geometrické tvary hlavních dílů krytů. Zvýrazněné moduly částí jsou barevně odlišeny. Stroj je vybaven také novým pultem dálkového ovládání funkcí stroje pro dosažení nejkvalitnějších parametrů během tiskového procesu. Premiéra nového stroje na polygrafické světové výstavě Drupa 2012, Düsseldorf.
Ofsetový archový tiskový stroj KBA Rapida 76 určený pro vícebarevný tisk je dalším vývojovým stupněm osvědčených strojů z Dobrušky. Je vybaven mnohými doplňky pro vyšší automatizaci tiskového procesu včetně snímání tisku kamerou pro průběžné nastavení parametrů kvality tisku, dále automatickou výměnou tiskových desek při změně zakázky i např. mytím povrchů tiskových válců a mnohými dalšími funkcemi včetně sušení potisknutých archů. Design je navrhován pro dosažení jednotného stylu krytování kompletní výrobkové řady strojů KBA, vynikají zde moduly tiskových jednotek s výrazným oblým tvarem pro posílení optické tuhosti a stability vzhledu stroje.

Světová premiéra nového stroje na polygrafické výstavě Drupa 2012, Düsseldorf.

Nová řada svislých soustruhů OMOS SSK nabízí nová řešení v koncepci stroje. Provedení a tuhost konstrukce stroje zajistí dosažení kvalitních technických parametrů, stability a požadované přesnosti procesu obrábění. Originální design je koncipován pro modulární řešení různých variant vybavení obráběcího stroje, včetně rozměrových variant 30-35, 40-45 a 50-55 dle velikosti kruhového stolu a výšky prostoru obrábění. Premiérové předvedení novinky byla EMO 2013, Hannover.

Dvoustranná vrtačka skla pro tabulové sklo VTS 03 SCOUT a VTS 04 Boxer. Nové generace vrtacích strojů s inovovaným designem přinesly i nové prvky a konstrukční řešení. Obsluze stroje nabízejí další komfort při práci a zpřesňují vrtací operace i s pomocí laserového zaměření umístění otvoru.

Firma zaznamenala velice příznivý ohlas zákazníků – premiéra v roce 2010.


Povlakovací zařízení nové generace Platit Pi411 navazuje na úspěšné předchozí typy Pi80, 300, 111, 311. Zařízení je určeno pro vytváření tvrdých, odolných a otěruvzdorných PVD povlaků např. pro obráběcí nástroje. Design se vyznačuje jednoduchostí ploch, výrazným tvarovým pojetím krytu komory a kontrastními odstíny modulů krytů.

Světová premiéra na AMB Stuttgart 2012, letos předveden i na EMO 2013, Hannover.

Vlastimil Růžička

vlastimil.ruzicka@gmail.com

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 131240
Datum: 17. 12. 2013
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Související články
Letem technickým světem V

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Trojský most v Praze je unikátní

Trojský most přes Vltavu je v mnoha ohledech bezesporu ojedinělý. Díky svému rozpětí patří mezi největší mosty v České republice a nízkým vzepětím síťového oblouku a celkově subtilní konstrukcí bez opěrných pilířů v řece je zase označován za světový unikát.

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY New York jen nevzpomíná

Jedním ze symbolů Ameriky jsou mrakodrapy. Ten první postavili v roce 1885 v Chicagu, byl vysoký 42 metrů a měl deset poschodí. V porovnání se současnými projekty to však byl pouhý trpaslík.

Sázka na design, díl 7.

Dnešní díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, je zaměřen na oblast inovací. Výzkum a vývoj je živnou půdou pro inovace a je považován za klíčovou oblast budoucího rozvoje naší ekonomiky.

Sázka na design, díl 5.

Další díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, oslovuje nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro niž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu mají být použity – výrobky musejí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je představit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.

Sázka na design, díl 4.

Dnes již počtvrté se v našem seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, oslovujeme nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro niž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu mají být použity, ale musí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je představit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.

Sázka na design, díl 3.

Dnes již potřetí se v našem seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme oslovujeme nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro něž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu jsou použity, ale musí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je přestavit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.

Světelný design a technika

Imaginativně uspořádaný prostor spočívá v ovládnutí teorie chaosu, říká německý designér Ingo Maurer a kromě nesporné technické erudice a umělecké imaginace nabízí také lehkou ironii a nadsázku.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit