Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Od Storka až po Šmeral
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Od Storka až po Šmeral

Šmeral Brno, a. s., patří k předním výrobcům tvářecích strojů a jejich příslušenství ve světě. Společnost je pokračovatelem výroby zahájené v roce 1861 firmou Ignác Storek.

V předchozích vydáních časopisu jsme vám spolu se Svazem výrobců a dodavatelů strojírenské techniky představili odborně zaměřené příspěvky popisující produkci společnosti Šmeral Brno. Logicky jsme proto využili možnosti požádat o rozhovor generálního ředitele ing. Vladimíra Nováka. A začněme pěkně popořádku.

MM: Pane řediteli, jak to tehdy bylo po založení firmy panem Ignácem Storkem?

Ing. Novák: Historie dnešní společnosti sahá až do května roku 1861, kdy Ignác Storek, rodák z vesničky Odranec na Českomoravské vysočině, zaprotokoloval vzniklou provozovnu do živnostenského rejstříku. Na pronajatém pozemku, jenž je součástí dnešní společnosti Šmeral, postavil dřevěnou budovu slévárny s kuplovnou. Závod v prvních letech velmi dobře prosperoval, což umožnilo postupný rozvoj původně založeného závodu. Hlavními odběrateli odlitků byly státní dráhy, strojírenské a textilní podniky a cukrovary.
Po smrti zakladatele firmy v roce 1889 převzal firmu jeho syn Jindřich Storek. Hlavní rozvoj pak nastal po roce 1902, kdy byla postavena nová správní a administrativní budova včetně nových laboratoří. V roce 1905 byly pak zakoupeny rozsáhlé pozemky v okolí dnešní Šmeralovy a Stavební ulice, kde bylo v roce 1908 započato se stavbou nové ocelárny, vybavené pak dvěma siemens-martinskými pecemi. Po zprovoznění nové ocelárny bylo započato v roce 1910 s výstavbou strojírenských provozů, přičemž provoz byl zahájen v roce 1913. Strojírenská výroba byla zaměřena zejména na náhradní součásti pro textilní a hospodářské stroje, cukrovar, parní lokomotivy a pluhy a na hrubování slévárenských odlitků.
Významným mezníkem fy Ignác Storek bylo navázání spolupráce s prof. Viktorem Kaplanem, kterému byl udělen v roce 1913 patent za objevení nového typu vodní turbíny. První "Kaplanova" turbína byl vyrobena v roce 1919 právě ve firmě Ignác Storek. Kaplanovy turbíny byly vyráběny více než 30 let - až do roku 1952, kdy došlo k delimitaci výroby do ČKD Blansko. Celkem jich bylo vyrobeno více než 500 ks. Instalovány byly v Belgii, Brazílii, Bulharsku, Dánsku, Francii, Holandsku, Itálii, Rakousku, tehdejším Sovětském svazu a samozřejmě také v tehdejším Československu, jako např. na Oravě, ve Smiřicích, Písku, Předměřicích, Ilavě, Dobšiné a na dalších místech.
S postupným rozvojem výroby Kaplanových turbín se datují i začátky konstruování a výroby tvářecích strojů. Základ pro zavedení nového výrobního programu byl dán v roce 1920, kdy majitelé zakoupili od rakouské firmy Brüder Scherb licenci na výrobu různých druhů tvářecích strojů - výstředníkových lisů, nůžek a padacích kladiv. Vývoj tvářecích strojů šel od roku 1923 svou cestou, neboť byla založena vlastní konstrukční kancelář. První vývojové práce byly zaměřeny na mechanické kovací stroje, postupně pak lisy výstředníkové, vřetenové, klikové, buchary a tabulové nůžky. Prvním vyrobeným tvářecím strojem vlastní konstrukce byl již v roce 1925 dvoustojanový třecí vřetenový lis. Značný vzestup výroby tvářecích strojů byl zaznamenán 1936 a v dalších letech až do roku 1942. Další rozvoj tvářecích strojů nastal pak po roce 1949, kdy bylo ustaveno nové vývojové oddělení. Od tohoto období začíná vývoj těžkých lisů, přičemž jako první byl vyroben v roce 1952 kolenový razicí lis o síle 10 MN, v roce 1953 byl vyroben prototyp horizontálního kovacího lisu GFKM 800 a v roce 1954 pak první svislý kovací lis MKP 1500.
Tvářecí stroje jsou dodnes hlavním výrobním programem společnosti. Nástupnickou organizací firmy Ignác Storek byly od roku 1949 Spojené strojírny a slévárny B. Šmerala, n. p., Brno. V tomto období tvořilo podnik 7 závodů s celkem cca 3500 zaměstnanců. Dalším pokračovatelem původně založené firmy byly od roku 1958 Šmeralovy závody, n. p., Brno. Společně s TOS Rakovník, se závody v Hronově a v Zastávce u Brna a VUTS Brno tvořily pak VHJ pro zajišťování výroby a rozvoje tvářecích strojů a technologie tváření. Od roku 1965 se staly Šmeralovy závody spolu se závodem Zastávka u Brna součástí trustu TST Praha. Od roku 1980 nesl podnik název TST Praha, k. p., Šmeralovy závody Brno. V roce 1993 po privatizaci nese původně založená firma v roce 1861 název Šmeral Brno, a. s.
Společnost Šmeral Brno, a. s., je v současné době plně privatizována. Od roku 1996 má svého vlastníka, kterým je ze 48,3 % společnost BGM Group.

MM: Jakým výrobním programem v současné době vaše firma disponuje?

Ing. Novák: Hlavním výrobním programem jsou ze 42 % celkové produkce tvářecí stroje, především pak svislé kovací lisy a zařízení k nim přiřazená. Pro tento výrobní program je společnost vybavena potřebnými výrobními prostředky a vlastní vývojovou základnu a zkušebnu. Je třeba zdůraznit unikum v počtu vyrobených svislých kovacích lisů, kterých bylo do dnešního období vyrobeno více než 1300 ks a byly dodány do více než 50 zemí celého světa.
Druhým výrobním oborem je odvětví, ve kterém má tato společnost právě 140letou tradici, a to výroba odlitků. Tvoří cca 25 % z celkové produkce společnosti. Slévárna má roční kapacitu 10 tis. tun a je schopna vyrábět odlitky z ocelolitiny, šedou litinu, odlitky z legovaných ocelí - konstrukčních, korozivzdorných, žárupevných a žáruvzdorných.
Třetím oborem z hlediska objemu na celkové produkci - cca 13 % - je retrofitting vlastních i cizích tvářecích strojů. Tento program je pro společnost zajímavý zhruba v posledních 10 letech a zajišťuje jej samostatný úsek v rámci společnosti.
Okolo 11 % z celkové produkce zaujímá ve výrobním programu výroba nástrojů jak komerčního charakteru, tak i vybavení námi dodávaných tvářecích strojů.
Na vykrytí kapacit vyrábíme taktéž podle dokumentace zákazníka. Tyto tzv. PVP tvoří přibližně 9 % z celkové produkce společnosti. Například vyrábíme v některých případech i kompletní mechanickou část "konkurečních" výrobců tvářecích strojů. V jiných případech svařované stojany hydraulických či mechanických lisů.
Společnost Šmeral Brno, a. s., věnuje každoročně na rozvoj řádově 2,5 % z tržeb. Tuto částku považujeme za minimální na to, abychom se udrželi na trhu, ale samozřejmě i rozšířili své působení. V současné době veškeré investice na rozvoj byly věnovány do technologie příčného klínového válcování, které považujeme za velmi progresivní technologii. Více se mohli o této technologii dočíst vaši čtenáři v červnovém vydání časopisu. Nyní začínáme vyrábět první prototyp stroje, který dokáže válcovat vývalek o hmotnosti až 80 kg. Dále byla nedávno úspěšně ukončena etapa konstrukce a výroby kolenového razicího lisu se spodním pohonem označeného LLR 500B. Následně byl zahájen vývoj lisu LLR 1800B. Tyto velikosti lisů vyrábíme jako jediní v Evropě.

MM: Zabýváte se i repasí a modernizací dříve vyrobených strojů? Jaký je ze stran uživatelů o tyto služby zájem?

Ing. Novák: Již bylo uvedeno, že touto činností se společnost zabývá intenzivněji v posledních 10 letech. Retrofitting s modernizací či opravy menšího charakteru provádíme samozřejmě u vlastních strojů, ale také u strojů zhotovených jinými výrobci včetně zahraničních. Paleta retrofittovaných strojů se blíží číslu 60. Uživatelé přistupují k tomuto řešení z určitých "úsporných" opatření, neboť retrofitting vyjde samozřejmě levněji než nový stroj, přičemž z hlediska technického vybavení se blíží novému. Retrofitting poptávají jak velké firmy, tak i malé, firmy tuzemské i zahraniční.
Repase tvoří samostatnou kapitolu naší produkce. Pokud dodáváme repasované stroje, mají stejnou záruku jako přímo od výrobce, tedy jako stroje nové. Tím se velmi odlišujeme od konkurence. Zaujali jsme takovou politiku, že pokud si zákazník koupí stroj repasovaný naším konkurentem, necítíme se povinni dodávat mu náhradní díly. To hlavně proto, že tento stroj může být repasovaný jiným způsobem, než je v naší společnosti zvykem, a tím nedělá dobré jméno značce Šmeral.

MM: Kde především vaše stroje nacházejí uplatnění?

Ing. Novák: Lisy Šmeral jsou určeny především do kovárenských provozů pro práci za tepla k výrobě dílců s použitím v automobilovém průmyslu, na zemědělských strojích, pro výrobu komunálního nářadí apod.
V posledním období rozšiřujeme sortiment také pro práce za studena pro výrobu přesných dílců technologií stříhání, děrování či tažení. V tomto se rozrostly výrobky o další typorozměry kolenových razicích lisů se spodním pohonem a o hydraulické lisy pro slícovávání nástrojů. Připraven je taktéž víceetážový hydraulický lis s vytápěnými deskami pro lisování gumy.
V současné době dodáváme stroje do nově postavené kovárny v Saúdské Arábii. Snažíme se proniknout i do oblasti tváření za studena. Bojujeme o dodávku plně automatizované linky na lisování disků kol ruského odběratele.

MM: V minulém roce vzrostl dovoz tvářecích strojů do České republiky. Jak se s touto skutečností vaše firma vyrovnává?

Ing. Novák: Jak již bylo zmíněno na začátku, tvářecí stroje značky Šmeral pracují ve více než 50 zemích celého světa. Export tvářecích strojů v 80. a 90. letech představoval až 70 % produkce. V posledních 10 letech je export tvářecích strojů více než 90 %. Pokud je prezentováno, že v minulém roce vzrostl jejich dovoz, určitě tím není ohrožena jakákoliv existence společnosti Šmeral Brno. Jde zřejmě o takové druhy tvářecí techniky, které nejsou v působnosti naší společnosti. Nutno konstatovat, že pro tuzemský trh byly dodávky lisů Šmeral v posledních 10 letech velmi sporadické. Spíše se jednalo o provádění retrofittingu s modernizací u velkých či menších společností. Naopak se rozšířila exportní teritoria, např. o dodávky lisů pro kovárnu na výrobu přírub v Saúdské Arábii. Je velmi pravděpodobné, že se zase vrátíme na ruský trh. Největšími zahraničními odběrateli jsou firmy v Německu, Itálii, Francii, Španělsku, Brazílii. Úspěšně společnost působí na trhu v Japonsku a Tchaj-wanu, Číně, Indii, Jižní Koreji i USA. Takže získávání nových trhů a udržování si dřívějších je nejlepší způsob, jak se vyrovnat se stagnací dodávek v tuzemsku, resp. se zvýšeným dovozem tvářecích strojů do České republiky. I když uvedený fakt v otázce stojí za zamyšlení a provedení analýzy.

MM: Jaké vidíte perspektivy výroby tvářecích strojů? Jakým směrem se bude výroba ubírat?

Ing. Novák: Jsem přesvědčen, že technologie tváření stále bude patřit mezi výrobní technologie, které nabízejí úspory nákladů při výrobě součástí oproti např. třískovému obrábění. Trendem bude určitě náhrada tvářených železných součástí např. součástmi z hliníku, titanu apod., dále pak určitě výroba součástí tvářením s minimálními přídavky pro obrábění a integrované výrobní linky dodávané tzv. na klíč. Filozofie výrobce musí spočívat v tom, že pochopí záměry zákazníka a že mu nabídne, resp. dodá komplexní celek výrobních zařízení, který jej uspokojí v technickém řešení, v kvalitě, kvantitě, spolehlivosti a produkčnosti za splnění podmínky ekonomičnosti investice. Šmeral Brno, a. s., má zdroje pro takováto řešení. Jsem přesvědčen, že společnost disponuje v současnosti lidským, duševním a materiálovým potenciálem dávajícím předpoklady k tomu, aby značka Šmeral i nadále zaujímala důstojnou pozici mezi světovými výrobci tvářecích strojů.

Další články

Technologie tváření, slévárenství

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky













Sledujte nás na sociálních sítích: