Metoda se používá pro úpravu kluzných povrchů při výrobě nových a obnovení opotřebovaných částí. Výhodou je úprava, resp. renovace povrchu na požadovaný tvar bez demontáže zařízení za chodu během provozu. Vůle získané RVS technologií na všech funkčních třecích dvojicích v mechanismu jsou optimalizovány do takové míry, které jsou těžko dosažitelné běžnými, doposud používanými výrobními metodami. Výsledkem je spolehlivý, optimální, dlouhotrvající chod funkčních dvojic celého mechanismu (např. motoru či reduktoru).
Náklady na provedení renovace např. automobilového motoru metodou RVS se pohybují od 1500 do 4500 Kč. Při snížení spotřeby paliva o 10 % (to je při průměrné spotřebě 8 l/100 km minimálně o 0,8 litru benzinu na 100 km) dojde při ujetí 100 000 km k úspoře 20 000 Kč. Zvýšením životnosti motoru o 50 % (100 000 km provozu) dojde k úspoře minimálně 25 000 Kč. I když nebudeme uvažovat další úspory (například v podobě úspor oleje), lze celkové náklady a úspory porovnat poměrem 1500 až 4500 Kč : 45 000 Kč, tedy minimálně v poměru 1 : 10. Při aplikacích u dražších a speciálních zařízení (např. reduktory, těžní stroje, vojenská technika, lokomotivy) je tento poměr ještě příznivější a absolutní částky značně vyšší.
Uvedené technologie patří do progresivních technologií povrchových úprav, které jsou sledovány v laboratořích povrchových úprav Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze na základě úzké spolupráce s firmou Nagara Olomouc, která tento výzkum podporuje. Autoři článku poskytnou zájemcům o tuto problematiku na požádání další informace, případně zajistí odzkoušení dalších aplikací těchto materiálů.
Ing. Marie Válová
Doc. Ing. Viktor Kreibich, CSc.
Ing. Sergej Sovjak
ÚST FS ČVUT v Praze
Všechny obrázky, tabulky a grafy naleznete v tištěné podobě časopisu.