Témata
Reklama

Pozitivní přístup ve školách?

Právě začal školní rok. Co přinese studentům a žákům, co učitelům a profesorům? A jak se všichni zhostí svých úkolů? Nabídneme vám k možnému využití jeden z principů koučinku, kterým je tzv. pozitivní pohled na situaci, úkol či zadání.

U mnoha lidí sousloví „pozitivní přístup" vyvolá negativní pocit; vybaví si rádoby spokojené lidi, kteří nad vším jásají, mluví o štěstí, radosti a lásce, vytvářejí pocit neupřímného nadšení, a když jste naštvaní, vypráví vám, jak i přes vaši rozladěnost je to úžasné. To není to, o čem budeme mluvit. Pozitivním pohledem na věc v oblasti koučinku je myšleno nastavení člověka, které pojmenovává věci pozitivně. Uvedu příklad. Běžně říkáme „nechci, aby děti zlobily" - pozitivně naše přání zformulujeme do věty „chci, aby děti byly hodné".

Vysvětlení vhodnosti a efektivity použití pozitivně formulované věty má dvě roviny. Ta první vychází z vědecky ověřené skutečnosti fungování mozku. Lidský mozek nerozumí negaci a nechápe ji. Proč myslíte, že malé dítě, když mu řeknete „nesahej na ta kamna", na ně téměř okamžitě sáhne. Není to ani proto, že vás chce rozzlobit, ani proto, že chce dokázat svoji samostatnost, je to proto, že od vás slyšelo příkaz, aby si na ta kamna sáhlo. Předponě „ne" neporozumělo. Až když zjistí, že kamna pálí, už si příště dá pozor. Pokud však opravdu poslechne, zareaguje na vaše svraštělé obočí, stažená ústa a hrozivý hlas, které mu přináší neklid a obavu, že přijde o vaši lásku. Určitě však neví, co to je „nesahej".  Až společenský tlak, okolí a rodina nás všechny naučí, co to znamená, když platí „ne". Přesvědčím vás: vážení a milí přátelé, nesmíte si představit růžového slona ... co teď vidíte v hlavě?

Reklama
Reklama
Reklama
U mnoha lidí sousloví „pozitivní přístup“ vyvolá negativní pocit; vybaví si rádoby spokojené lidi, kteří nad vším jásají, mluví o štěstí, radosti a lásce, vytvářejí pocit neupřímného nadšení, a když jste naštvaní, vypráví vám, jak i přes vaši rozladěnost je to úžasné. To není to, o čem budeme mluvit. Pozitivním pohledem na věc v oblasti koučinku je myšleno nastavení člověka, které pojmenovává věci pozitivně. Uvedu příklad. Běžně říkáme „nechci, aby děti zlobily“ – pozitivně naše přání zformulujeme do věty „chci, aby děti byly hodné“. Vysvětlení vhodnosti a efektivity použití pozitivně formulované věty má dvě roviny. Ta první vychází z vědecky ověřené skutečnosti fungování mozku. Lidský mozek nerozumí negaci a nechápe ji. Proč myslíte, že malé dítě, když mu řeknete „nesahej na ta kamna“, na ně téměř okamžitě sáhne. Není to ani proto, že vás chce rozzlobit, ani proto, že chce dokázat svoji samostatnost, je to proto, že od vás slyšelo příkaz, aby si na ta kamna sáhlo. Předponě „ne“ neporozumělo. Až když zjistí, že kamna pálí, už si příště dá pozor. Pokud však opravdu poslechne, zareaguje na vaše svraštělé obočí, stažená ústa a hrozivý hlas, které mu přináší neklid a obavu, že přijde o vaši lásku. Určitě však neví, co to je „nesahej“. Až společenský tlak, okolí a rodina nás všechny naučí, co to znamená, když platí „ne“. Přesvědčím vás: vážení a milí přátelé, nesmíte si představit růžového slona ... co teď vidíte v hlavě? Jak to souvisí s naším příkladem? Jestliže si řekneme, že nechceme, aby děti zlobily, velmi pečlivě si v mozku ukládáme naše tvrzení, že chceme, aby děti zlobily. Tak oblíbené „ne“ náš mozek prostě nevzal. Druhá rovina správnosti použití pozitivně volených formulací souvisí s opět vědecky doloženou skutečností, a to se schopností člověka vytvářet si vlastní realitu. Již jsme se v minulých článcích zmínili, že člověk je schopen svými myšlenkami ovlivňovat svůj život. Jestliže si přejete, aby děti byly hodné, ony hodné opravdu budou. Při jednání s nimi vycházíte ze svého názoru, že jsou hodné. Váš názor vytvořený ve vaší mysli se vám odráží ve tváři, v očích, v hlase a v gestech. A hodné děti se stávají skutečností. Zkuste si jeden den zkoumat své myšlenky. Jak to asi už od rána vypadá: já nechci, aby pršelo; zase si nesednu v tramvaji; nestihla jsem nakoupit; neudělal jsem pro šéfa připomínky k zadání; nemám uklizeno; nikdo nezalil zahrádku; pes nebyl venku; v televizi večer zase nic nedávají ... Jaké máte pocity, když toto čtete? Určitě se usmějete, ale jak vám je? Smutno, těžce, nevolno! Co takhle vše pojmenovat jinak. Zítra vysvitne sluníčko; dnes to zkusím jet autobusem; já jsem ale dnes stihla věcí!, řeknu šéfovi, že potřebuji více času; na úklid si udělám volno o víkendu; prší, mám zalitou zahrádku; hezky se projdu se psem; tak si přečtu knížku ... Třeba vás napadnou jiné varianty řešení, ale tak to v koučinku je. Každý má pro sebe to nejlepší řešení, jen ho formulovat pozitivně. A jak je teď vám? Zvedla se vám nálada? A nemusíme se tvářit za každé situace šťastně, jen naučíme svůj mozek formulovat pocity, situace, možnosti a řešení jinak. Přeji vám, aby pozitivní způsob myšlení vám vešel do krve a byl pro vás přínosem v pracovních záležitostech i běžném životě. Ing. Milena Židlická kouč certifikovaný Erickson College člen Mezinárodní federace koučů externí lektor MÚVS při ČVUT pod foto pani Židlické, V sérii článcích Ing. Mileny Židlické se věnujeme metodám koučinku aplikovaným v oblasti školství. Dnes s ohledem na právě začínající školní rok zaměříme pozornost na jeden z principu koučinku – pozitivní přístup k řešení nastalých situací. Jaké v tomto ohledu máte na svých akademických pracovištích (a nejen nich) zkušenosti vy? Napište nám o tom. Je vám k dispozici e-mail: [email protected].

Jak to souvisí s naším příkladem? Jestliže si řekneme, že nechceme, aby děti zlobily, velmi pečlivě si v mozku ukládáme naše tvrzení, že chceme, aby děti zlobily. Tak oblíbené „ne" náš mozek prostě nevzal.

Druhá rovina správnosti použití pozitivně volených formulací souvisí s opět vědecky doloženou skutečností, a to se schopností člověka vytvářet si vlastní realitu. Již jsme se v minulých článcích zmínili, že člověk je schopen svými myšlenkami ovlivňovat  svůj život. Jestliže si přejete, aby děti byly hodné, ony hodné opravdu budou. Při jednání s nimi vycházíte ze svého názoru, že jsou hodné. Váš názor vytvořený ve vaší mysli se vám odráží ve tváři, v očích, v hlase a v gestech. A hodné děti se stávají skutečností.

Zkuste si jeden den zkoumat své myšlenky. Jak to asi už od rána vypadá: já nechci, aby pršelo; zase si nesednu v tramvaji; nestihla jsem nakoupit; neudělal jsem pro šéfa připomínky k zadání; nemám uklizeno; nikdo nezalil zahrádku; pes nebyl venku; v televizi večer zase nic nedávají ... Jaké máte pocity, když toto čtete? Určitě se usmějete, ale jak vám je? Smutno, těžce, nevolno! Co takhle vše pojmenovat jinak. Zítra vysvitne sluníčko; dnes to zkusím jet autobusem; já jsem ale dnes stihla věcí!, řeknu šéfovi, že potřebuji více času; na úklid si udělám volno o víkendu; prší, mám zalitou zahrádku; hezky se projdu se psem; tak si přečtu knížku ... Třeba vás napadnou jiné varianty řešení, ale tak to v koučinku je. Každý má pro sebe to nejlepší řešení, jen ho formulovat pozitivně. A jak je teď vám? Zvedla se vám nálada? A nemusíme se tvářit za každé situace šťastně, jen naučíme svůj mozek formulovat pocity, situace, možnosti a řešení jinak.

Přeji vám, aby pozitivní způsob myšlení vám vešel do krve a byl pro vás přínosem v pracovních záležitostech i běžném životě.

Ing. Milena Židlická

kouč certifikovaný Erickson College

člen Mezinárodní federace koučů

externí lektor MÚVS při ČVUT

[email protected]

On-line verzi časopisu MM Průmyslové spektrum si můžete zakoupit v digitální trafice PUBLERO.COM 

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 110932
Datum: 07. 09. 2011
Rubrika: Management / Lidské zdroje
Autor:
Firmy
Související články
Digitální gramotnost: Připravte tým na průmysl budoucnosti

Digitalizace a umělá inteligence zásadně proměňují nejen průmyslovou výrobu a požadavky zákazníků, ale také kvalifikaci zaměstnanců. Pokud chcete zvýšit svoji efektivitu, udržet konkurenceschopnost a připravit svůj tým na nové technologické výzvy, zapojte se do projektu Digi pro firmu, který realizuje Úřad práce ČR a který je financován ze strany Národního plánu obnovy.

Lidé: Nejen je získat, ale i udržet

(Ne)dostatek pracovníků. To je problém, který musí dnes a denně řešit majitelé a manažeři snad všech výrobních firem. Univerzální recept jistě neexistuje, ale inspiraci lze čerpat u lidí s hlubokými zkušenostmi na trhu s lidskými zdroji. Jedním z nich je Jacek Kowalak, ředitel personálně poradenské agentury Randstad.

Manažer je jen člověk, Část 10. Vzdělávání v soft skills

Měkké vzdělávání bývá v technických profesích často takovou popelkou. Technika a věda míří stále kupředu, a proto je právě v této oblasti množství různých školení, kurzů a výukových programů širší než v některých jiných oborech. A protože lidé z technických profesí mají přirozený zájem právě o techniku, bývá oblast měkkých dovedností často zanedbávána. Dá se ale říci, že jsou v technických profesích měkké dovednosti méně důležité?

Související články
Manažer je jen člověk, Část 9. Vzdělávat se chytře

Současná doba je dobou neustálého růstu a rozvoje. Rostou firmy, sdružení, projekty, plány, a občas rostou i lidé.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Manažer je jen člověk, Část 8. Leadership nebo management?

V dnešní době jsou pojmy management a leadership hojně skloňovány. Ve světě se hovoří o významných inspirativních leaderech, kteří určovali trendy ve svém oboru. Jsou napsány knihy o tom, jaké vlastnosti měli, jak se dívali na svět, jakými zkušenostmi museli projít, aby se dostali na vrchol.

Manažer je jen člověk, Část 7. Bez motivace není akce

Motivace je z dlouhodobého hlediska jedním z nejvíce diskutovaných témat. O motivaci mluvíme v kontextu svého vlastního fungování, v kontextu fungování s druhými lidmi, mluvíme o ní v práci, v rodině, u dětí i u dospělých. Proč tomu tak je?

Jak přilákat mladé a talentované

Mladí lidé jsou dnes často nabádáni k tomu, aby pečlivě studovali, při studiu získávali potřebnou praxi a zkrátka dělali vše pro to, aby do budoucna měli uplatnění na pracovním trhu. Tento přístup je pochopitelně správný, nicméně v současné době, kdy se nezaměstnanost u nás pochybuje na minimu, je spíše na firmách, aby mladé a talentované zaměstnance pro svůj byznys ulovily.

Manažer je jen člověk, Část 3. Očekávání manažera a od manažera

Každý z nás má nějaký vzor leadera. Někoho inspirativního, komu by se chtěl přiblížit. Každý z nás má dozajista také vzory odstrašující spojené se špatnými zkušenostmi, ze kterých plynulo zklamání, vztek nebo pocity křivdy a bolesti.

Manažer je jen člověk, Část 2. Základ pro skutečného leadera

Být manažerem je někdy opravdu náročné. Být dobrým manažerem, to už je výzva. A být z manažera leaderem, to už je úkol jen pro ty nejlepší.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

MM Glosa: Cesta do hlubin školní propasti

Před necelými devadesáti lety napsal Jaroslav Žák knihu, která se stala nesmrtelnou satirou českého školství, a Martin Frič podle ní natočil stejnojmenný film. Jedna věta z oné studentské klasiky se vryla do národní paměti: "Já nevím, pane profesore." Tehdy to byl důvod k smíchu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit