Praha hostila konferenci High Speed Machining

MM: V polovině září jste organizovaliDalší ročník mezinárodní konference i High Speed Machining je již minulostí.. Představte prosím našim čtenářům tuto akci, jejíž jedenáctý ročník se právě konal zde v Praze konal.

Dr. Kolář: Mezinárodní konference High Speed Machining je konference pořádaná mezinárodním konsorciem výzkumných center a univerzit. Její Pprvní ročník konference se konal v roce 1999 ve spolupráci PTW Darmstadt (Německo) a PariTec Metz (Francie). K nim později přibyl výzkumný ústav Tekniker (Španělsko). V roce 2009 konsorcium rozšířilo RCMT - – Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii, které je součástí Fakulty strojní ČVUT v Praze, a NUAA - – Nanjing University of Aeronautics and Astronautics (Čína). Konference se koná (s menšími výjimkami) každý rok. Protože hlavní organizátoři se postupně střídají, posouvá se i místo konání konference. Tento princip umožňuje organizovat konferenci s nejvyšší odbornou i organizační kvalitou.

Ing. Petr Kolář, Ph.D., (1978) absolvoval Střední průmyslovou školu v  Chrudimi. Pokračoval studiem na Fakultě strojní ČVUT v Praze, kde dosáhl v oboru Výrobní stroje a zařízení v roce 2002 titulu inženýr (Ing.) a  posléze v roce 2008 titulu doktor (Ph.D.). Při studiu absolvoval praxi ve firmě Erwin Junker Mělník, pro kterou zpracoval i svou diplomovou práci. Od roku 2001 je zaměstnán ve Výzkumném centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) na ČVUT v Praze. Postupně pracoval na pozicích konstruktér, výpočtář, aplikační inženýr, projektový manažer, vedoucí skupiny. Odbornými oblastmi zájmu jsou vřetena, rotační osy, strukturální optimalizace, dynamické vlastnosti strojů a stabilita obrábění. Od roku 2012 je odpovědný za komunikaci s firmami v oblasti akvizice a přípravy společných projektů. Díky jeho aktivitě se výrazně prohloubila a rozšířila mezinárodní odborná spolupráce a úspěšně implementoval plné projektové řízení v RCMT. Je technickým zástupcem RCMT při CIRP a vědeckým tajemníkem Společnosti pro obráběcí stroje. Je ženatý, má dvě děti.

V září 2014 se konference HSM konala poprvé v Praze za organizační spolupráce centra RCMT a Společnosti pro obráběcí stroje (SpOS). Konference byla sponzorována Mezinárodní akademií výrobního inženýrství CIRP, což je závazek i exkluzivní potvrzení špičkové odborné úrovně konference. RCMT společně se SpOS se tak staloy prvními a zatím jediným výzkumným ústavemjedinými institucemi v ČR, který které konferenci pod hlavičkou CIRP zorganizovaly na území ČR.

MM: Jaké konkrétní přínosy pro aplikační sféru mají konference tohoto formátu?

Dr. Kolář: Konference jsou sice oficiálně zaměřeny na prezentaci výsledků výzkumu, vždy je to ale však především možnost velké inspirace pro všechny zúčastněné. Zaměření konference na vysokorychlostní obrábění a všechny související aspekty – počínaje stavbou strojů, pohony a řízením, problematikou přesnosti obrábění až po vlastní technologický proces a jeho interakci se strojem – umožnilo představit velké množství zajímavých originálních myšlenek. Již úvodní keynote hlavní myšlenky přednášky byly dobrou kombinací výsledků aktuálního špičkového výzkumu, praktických zkušeností a vizí do budoucna. První přednášku měl pProf. Zäh z IFW Mnichov o modelování obráběcích strojů a očekávaných trendech v konstrukci středně velkých strojů v blízkých letech. Na něj navázal čistě firemním pohledem Dr. Gossel představením filoszofie vysokorychlostního obrábění pohledem firmy Röders. Posléze pProf. He z NUAA udělal zajímavý přehled aktuálního stavu výzkumu a aplikací v obrábění materiálů pro letectví, což účastníkům umožnilo udělat si názor na aktuální úroveň rostoucího leteckého průmyslu v Číně. Poslední přednáška od kolegů z IFW Vídeň byla o vývoji nástrojů pro mechanické zpevňování tvarových ploch, což je součást konceptu integrace hybridních (netřískových) technologií do moderních multifunkčních obráběcích strojů. Konference se účastnilo i několik zástupců českých průmyslových firem, kteří a ti potvrdili, že všechny prezentované příspěvky pro ně byly velkou inspirací a současně okamžikem k zamyšlení, jak konkurenceschopný je jejich vývoj i připravované aplikace dnes a v blízké budoucnosti. Tím se potvrdilo, že pokud jsou odborné příspěvky na vysoké úrovni, jsou zajímavé pro výzkumnou i aplikační sféru.

MM: Organizace CIRP je ve světě mezi technickou veřejností velmi dobře etablována. V České republice se zatím o její existenci a konkrétních přínosech mnoho neví. Přibližte ji prosím a uveďte platformu spolupráce s RCMT.

Dr. Kolář: Mezinárodní akademie výrobního inženýrství CIRP (z francouzského College International pour la Recherche en Productique) byla založena v roce 1951 na popud francouzského generála Pierra Nicolaua. Hlavní motivací byla snaha soustředěně podpořit výzkum a vývoj výrobních technologií, který akceleroval během tragických let druhé světové války a který byl současně nutným základem poválečné obnovy zničeného evropského hospodářství. Vysokou úroveň československé výrobní techniky i oborového výzkumu potvrzuje fakt, že krátce po založení CIRP se jeho aktivním členem stal i vedoucí pracovník Výzkumného ústavu obráběcích strojů a obrábění VUOSO Ing. Jiří Tlustý, CSc., který společně s Ing. Milošem Poláčkem, CSc., zahájil v padesátých letech výzkum samobuzeného kmitání při obrábění jako jednoho z prvků faktorů omezujících faktorů produktivního obrábění. V průběhu let se z CIRP stala celosvětová organizace sdružující špičkové výzkumníky v oblasti výrobní techniky a technologie. Její základní motivace – podporovat vývoj strojů a technologií pro efektivní a konkurenceschopnou výrobu – však stále trvá. Toto špičkové postavení CIRP jako platformy pro integraci a sdílení nejnovějšího know-how v oboru uznává i mnoho špičkových světových firem (viz přehled na www.cirp .net) a na činnosti CIRP participují formou firemního členství. Jádrem CIRP samozřejmě i nadále zůstávají především špičkoví odborníci z výzkumné sféry.

Po smrti Ing. Jaromíra Zeleného, CSc., nemá Česká republika nyní v CIRP žádného individuálního člena. Na činnosti CIRP se účastní RCMT a Fakulta strojní ho inženýrství VUT v Brně a RCMT jako dvě české instituce formou firemního členství. To umožňuje jejich zaměstnancům se pravidelně dvakrát ročně osobně setkávat se světovou špičkou v oborovém výzkumu, kriticky posuzovat své výsledky výzkumu i sledovat trendy ve výzkumu a vývoji na světových univerzitách i v členských firmách. RCMT aktivně pracuje v odborných skupinách Machines (stroje) a Cutting (obrábění) formou spoluúčasti na mezinárodním výzkumu, spolupráce při tvorbě přehledů aktuálních znalostí (tzv. CIRP keynote papers) i prezentacemi a diskusemi na odborných setkáních obou uvedených skupin. To vše jako celek přispívá ke zvyšování úrovně výzkumu realizovaného v RCMT ia zvětšuje jeho informovanost o globálních trendech a aktivitách ve výrobním inženýrství.

MM: Poznatky získáváte nejen na seminářích, ale i aktivními návštěvami zahraničních pracovišť. V nedávné době jste absolvoval přednáškovou stáž na Tchaij-wanu. Jaké postřehy a poznatky jste si odsud přivezl?

Dr. Kolář: S kolegou doktorem Ing. Janem Smolíkem j, Ph.D. jsme byli pozváni na Tchaij-wan na přednáškové turné kolegy z univerzity v Taichungu, se kterou má ČVUT v Praze dohodu o společném vzdělávání (tzv. double-degree study) a se kterýmiou se podařilo nastartovat úzkou spolupráci po konferenci MatarATAR 2012 v Praze. Týdenní návštěva sestávala z našich odborných přednášek pro studenty a výzkumné pracovníky univerzit v Taipeji a Taichungu. Dále jsme měli možnost navštívit výrobce obráběcích strojů a komponent,: firmy Sigma, Quaser, Awea, Goodwell, Hartford a Royal. Pro mě to byla první cesta do Asie, a navíc do místa, kde se vyrábí velké množství strojů, které silně konkurují českým výrobcům obráběcích strojů.

Výroba obráběcích strojů na Tchaij-wanu je na vysoké úrovni. Konstrukce strojů, které jsme viděli v montážních halách, trochu připomínají evropské stroje před patnácti lety. Robustní konstrukce „na jistotu“ (místy až zbytečně předimenzované), montáž zkušenými pracovníky s průběžnou kontrolou kvality a využití běžných „značkových“ evropských a japonských komponent. Když se to zkombinuje s nízkou cenou práce a materiálu na Tchaij-wanu, jsou výsledkem poměrně dobré stroje za relativně malou nízkou cenu, které si získávají stále více zákazníků po celém světě. Vysokou kvalitu produkce podtrhuje i fakt, že jsme v některých firmách viděli montáže strojů špičkových japonských značek. To nás přinutilo si znovu si klást otázku, na čem musí stavět svůj tržní úspěch české firmy, které mají přirozeně vyšší náklady na výrobu a montáž stroje. Je to o hledání přidané hodnoty pro zákazníka, která může být obsažena v kvalitním servisu, dobré zákaznické aplikační podpoře, užitečných softwarových řešeních, nižších provozních nákladech a vyšší produktivitě a přesnosti strojů. Tchaijwanské firmy jsou však dravé a ambiciózní a minimálně v oblasti servisu a zákaznické podpory nezaostávají, dokonce začínají dotahovat i světovou špičku. Základem této situace jsou chytří a motivovaní lidé, kteří postupně dokázali Tchai-wwan přeměnit z montážní manufaktury na významného hráče v oblasti vývoje a aplikací. Inovace strojů jsou řešeny především samotnými firmami, univerzity plní roli především v přípravě mladých bakalářů a inženýrů.

Sebevědomý růst branže obráběcích strojů na Tchaij-wanu v historicky krátké době ve srovnání s průmyslovou tradicí v českých zemích mi však opět připomněl slova jednoho německého profesora, že výrobní firmy, které odejdou do zahraničí, se již nikdy nevrátí, neboť v jiných částech světa nejsou hloupí lidé. Je v tom i imperativ pro nás ve vVýzkumném centru, abychom i nadále spolu s firmami přemýšleli nad tím, kde je přidaná hodnota našich řešení pro zákazníka, a tím pomohli udržet výrobu a zaměstnanost v ČR.

MM: Jste zástupcem výzkumné sféry. Co optikou vašeho pohledu je třeba udělat pro zefektivnění spolupráce mezi pracovišti vašeho formátu a výrobními podniky?

Dr. Kolář: Naše pracoviště je možná v českém prostředí specifické, protože objem pedagogických aktivit je necelých 10 % našeho časového fondu a rozpočtu. Zbytek, tedy 90 % aktivit, je výzkum a vývoj ve spolupráci s firmami – ať už formou společného řešení dotačních projektůgrantů, nebo přímé komerční spolupráce. Ze svých osobních zkušeností získaných v tomto prostředí považuji za klíčovou jasnou definici cíle projektu pomocí měřitelných technických parametrů a dále funkční komunikaci nejen mezi univerzitou a firmou, ale i napříč všemi odděleními ve firmě. Dále je dobrá spolupráce v jakémkoliv oboru hlavně o dobrých mezilidských vztazích. Naše nejúspěšnější projekty jsou ty, kde došlo je skutečně úzkému propojení řešitelských týmů z našeho vVýzkumného centra a z firmy, což zjednodušilo komunikaci a zesílilo výměnu technických znalostí. Firma není zákazník, ale partner, se kterým se podílíme na vyřešení konkrétního problému. To nás přirozeně vtahuje do celého realizačního řetězce, takže kromě vývojové spolupráce řešíme s firmami i aplikace na stroji a podporu marketingu.

MM: Děkuji za rozhovor a přeji hodně zdaru ve další vaší práci.

Roman Dvořák
roman.dvorak@mmspektrum.com