Témata
Zdroj: Veskom

Jedním z hlavních prvků koncepce Průmysl 4.0, spojené s digitalizací průmyslu, je přechod k prediktivní údržbě. Praktické implementace techniky preventivní údržby nacházíme již v několika průmyslových oblastech, zejména ve výrobních procesech: částečně v podobě periodické či diagnostické údržby a v podobě skutečné predikce, pokud jde o opotřebení zařízení a podle toho plánovanou údržbu.

Jiří Rach

Vystudoval SPŠT v Jablonci nad Nisou, poté pracoval jako technik CNC strojů Zeiss, Agie a Fehlmann. Následně působil jako přejímací technik a vedoucí v autorizovaných servisech firem Fiat, Toyota a Mazda. Od roku 2003 působí ve společnosti Veskom, kde již šest let vykonává funkci ředitele divize servisních služeb.

Reklama

Technika prediktivní údržby zahrnuje sledování dat z provozu zařízení a z údržby, aby bylo možné předvídat závady dříve, než k nim dojde, což umožňuje naplánovat servis zařízení během plánovaných odstávek. V této souvislosti se můžeme setkat i s pojmem monitorování kondicí, který zahrnuje sledování stavu stroje a předvídaní poruchy.

Jednoduché schéma znázorňuje rozdělení typů údržby. Vyplatí se klást důraz na údržbu preventivní. (Zdroj: Veskom)

Ve společnosti Veskom se již několik let věnujeme efektivní údržbě a hledání řešení, jak prostřednictvím této údržby snížit náklady na provoz zařízení.

Zásada: Aplikujte prediktivní údržbu všude tam, kde je to technicky možné a kde to dává ekonomicky smysl.

Co lze od prediktivní údržby očekávat?

Dnes se o prediktivní údržbě hodně mluví, ale plně funkčních aplikací v provozu je stále velmi málo. Na základě praktických zkušeností můžeme uvést několik hlavních výhod tohoto přístupu ke správě strojů, nesmíme však zapomínat ani na to, že prediktivní údržba má z pohledu uživatele i nevýhody v podobě větších nároků na organizaci a plánování a že přináší i zvýšení některých nákladů. Lze však říci, že výhody převažují.

Díky průběžnému sledování dat z provozu zařízení lze predikovat riziko poruchy a prostřednictvím efektivní údržby snížit náklady na provoz zařízení. (Zdroj: Veskom)
Reklama
Reklama

Výhody:

•  vyšší využití celkové životnosti zařízení (v případě firmy Veskom jde o kompresorové stanice, vakuové stanice a strojovny chlazení);

•  lepší předcházení výskytu poruch;

•  omezení havarijních stavů – odstávek zřízení;

• snížení provozních a servisních nákladů na zařízení;

• monitorování stavu zařízení v reálném čase (využíváme cloudovou technologii iConn).

Nevýhody:

• technický stav zařízení musí být průběžně monitorován a vyhodnocován;

• zvýšené náklady na monitorování (příslušné nástroje jsou součástí standardního vybavení většiny strojů dodávaných firmou Veskom);

• potřeba individuálního plánování – dochází k časovému souběhu servisních činností.

Více monitoringu a plánované údržby, méně havárií

Na základě výše popsaných faktů jsou ve Veskomu minulostí havarijní výjezdy o víkendech – v současné době řešíme především pravidelnou a preventivní činnost, ne takříkajíc infarktové situace spojené i s odstávkou výroby a zastavením stroje. Odpadlo také to, co stojí hodně peněz a co vyvolává velkou nervozitu především na straně uživatele zařízení.

Společnost Veskom poskytuje ucelené poradenství. (Zdroj: Veskom)

Veskom ví, jak na to, umíme to a dnes máme podloženo výpočty, že náklady na servis včetně oprav lze za dobu životnosti zařízení významně snížit.

Reklama

Preventivní servis a údržba se vyplácí, o tom ve Veskomu nepochybujeme. V rámci dlouhodobého vztahu s provozovatelem využíváme servisní smlouvy nabízející pravidelná měření, diagnostiku a monitoring zařízení. Na jejich základě mají partneři prodlouženou záruční dobu, stálý partnerský vztah a bezplatnou technickou podporu. Neříkáme, že mimořádné opravy zcela vymizely, ty jsou a budou. Dříve však zabíraly až polovinu odstávek provozovaných zařízení kvůli aplikované „údržbě po poruše“.

Tříminutové video představuje technologii iConn – otevřenou digitální cloudovou platformu pro systémy stlačeného vzduchu. (Zdroj: Veskom)
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Související články
Hydraulika a pneumatika. Quo vadis?

Vážení čtenáři, opět po roce se vám dostává do rukou letní vydání magazínu MM Průmyslové spektrum věnované hydraulice a pneumatice. Ve své úvaze se pokusím najít odpověď na úvodní otázku, tedy kam tyto tradiční obory směřují.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

Monitorování obráběcího procesu přináší přidanou hodnotu

Slovy Garyho Kinga z Harvardovy univerzity, zatímco dat je bezpočtu a je snadné je shromáždit, skutečná hodnota spočívá v tom, co s nimi uděláte.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Veletrh robotických příležitostí

Ve dnech 18. a 19. května letošního roku uspořádala společnost FANUC Czech ve svých nových prostorách akci příznačně nazvanou Veletrh robotických příležitostí. Na akci se formou přednášek a expozic s praktickými ukázkami robotů a robotických technologií prezentovala nejen hostitelská firma, ale také 20 jejích partnerů. Na veletrh během dvou dní zavítalo 265 registrovaných návštěvníků ze 105 firem, pozvání jsme přijali také my.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

25. mezinárodní konference Hydraulika a pneumatika

Novotného lávka v centru Prahy bude ve dnech 8.–9. června 2022 hostit již 25. mezinárodní konferenci Hydraulika a pneumatika, jejímž cílem je výměna odborných zkušeností a nových poznatků ve výzkumu a vývoji hydraulických a pneumatických prvků a systémů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit