Témata
Zdroj: Veskom

Jedním z hlavních prvků koncepce Průmysl 4.0, spojené s digitalizací průmyslu, je přechod k prediktivní údržbě. Praktické implementace techniky preventivní údržby nacházíme již v několika průmyslových oblastech, zejména ve výrobních procesech: částečně v podobě periodické či diagnostické údržby a v podobě skutečné predikce, pokud jde o opotřebení zařízení a podle toho plánovanou údržbu.

Jiří Rach

Vystudoval SPŠT v Jablonci nad Nisou, poté pracoval jako technik CNC strojů Zeiss, Agie a Fehlmann. Následně působil jako přejímací technik a vedoucí v autorizovaných servisech firem Fiat, Toyota a Mazda. Od roku 2003 působí ve společnosti Veskom, kde již šest let vykonává funkci ředitele divize servisních služeb.

Reklama

Technika prediktivní údržby zahrnuje sledování dat z provozu zařízení a z údržby, aby bylo možné předvídat závady dříve, než k nim dojde, což umožňuje naplánovat servis zařízení během plánovaných odstávek. V této souvislosti se můžeme setkat i s pojmem monitorování kondicí, který zahrnuje sledování stavu stroje a předvídaní poruchy.

Jednoduché schéma znázorňuje rozdělení typů údržby. Vyplatí se klást důraz na údržbu preventivní. (Zdroj: Veskom)

Ve společnosti Veskom se již několik let věnujeme efektivní údržbě a hledání řešení, jak prostřednictvím této údržby snížit náklady na provoz zařízení.

Zásada: Aplikujte prediktivní údržbu všude tam, kde je to technicky možné a kde to dává ekonomicky smysl.

Co lze od prediktivní údržby očekávat?

Dnes se o prediktivní údržbě hodně mluví, ale plně funkčních aplikací v provozu je stále velmi málo. Na základě praktických zkušeností můžeme uvést několik hlavních výhod tohoto přístupu ke správě strojů, nesmíme však zapomínat ani na to, že prediktivní údržba má z pohledu uživatele i nevýhody v podobě větších nároků na organizaci a plánování a že přináší i zvýšení některých nákladů. Lze však říci, že výhody převažují.

Díky průběžnému sledování dat z provozu zařízení lze predikovat riziko poruchy a prostřednictvím efektivní údržby snížit náklady na provoz zařízení. (Zdroj: Veskom)
Reklama
Reklama
Reklama

Výhody:

•  vyšší využití celkové životnosti zařízení (v případě firmy Veskom jde o kompresorové stanice, vakuové stanice a strojovny chlazení);

•  lepší předcházení výskytu poruch;

•  omezení havarijních stavů – odstávek zřízení;

• snížení provozních a servisních nákladů na zařízení;

• monitorování stavu zařízení v reálném čase (využíváme cloudovou technologii iConn).

Nevýhody:

• technický stav zařízení musí být průběžně monitorován a vyhodnocován;

• zvýšené náklady na monitorování (příslušné nástroje jsou součástí standardního vybavení většiny strojů dodávaných firmou Veskom);

• potřeba individuálního plánování – dochází k časovému souběhu servisních činností.

Více monitoringu a plánované údržby, méně havárií

Na základě výše popsaných faktů jsou ve Veskomu minulostí havarijní výjezdy o víkendech – v současné době řešíme především pravidelnou a preventivní činnost, ne takříkajíc infarktové situace spojené i s odstávkou výroby a zastavením stroje. Odpadlo také to, co stojí hodně peněz a co vyvolává velkou nervozitu především na straně uživatele zařízení.

Společnost Veskom poskytuje ucelené poradenství. (Zdroj: Veskom)

Veskom ví, jak na to, umíme to a dnes máme podloženo výpočty, že náklady na servis včetně oprav lze za dobu životnosti zařízení významně snížit.

Reklama

Preventivní servis a údržba se vyplácí, o tom ve Veskomu nepochybujeme. V rámci dlouhodobého vztahu s provozovatelem využíváme servisní smlouvy nabízející pravidelná měření, diagnostiku a monitoring zařízení. Na jejich základě mají partneři prodlouženou záruční dobu, stálý partnerský vztah a bezplatnou technickou podporu. Neříkáme, že mimořádné opravy zcela vymizely, ty jsou a budou. Dříve však zabíraly až polovinu odstávek provozovaných zařízení kvůli aplikované „údržbě po poruše“.

Tříminutové video představuje technologii iConn – otevřenou digitální cloudovou platformu pro systémy stlačeného vzduchu. (Zdroj: Veskom)
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Související články
Hydraulika a pneumatika. Quo vadis?

Vážení čtenáři, opět po roce se vám dostává do rukou letní vydání magazínu MM Průmyslové spektrum věnované hydraulice a pneumatice. Ve své úvaze se pokusím najít odpověď na úvodní otázku, tedy kam tyto tradiční obory směřují.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Monitorování obráběcího procesu přináší přidanou hodnotu

Slovy Garyho Kinga z Harvardovy univerzity, zatímco dat je bezpočtu a je snadné je shromáždit, skutečná hodnota spočívá v tom, co s nimi uděláte.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit