Témata
Zdroj: Veskom

Jedním z hlavních prvků koncepce Průmysl 4.0, spojené s digitalizací průmyslu, je přechod k prediktivní údržbě. Praktické implementace techniky preventivní údržby nacházíme již v několika průmyslových oblastech, zejména ve výrobních procesech: částečně v podobě periodické či diagnostické údržby a v podobě skutečné predikce, pokud jde o opotřebení zařízení a podle toho plánovanou údržbu.

Jiří Rach

Vystudoval SPŠT v Jablonci nad Nisou, poté pracoval jako technik CNC strojů Zeiss, Agie a Fehlmann. Následně působil jako přejímací technik a vedoucí v autorizovaných servisech firem Fiat, Toyota a Mazda. Od roku 2003 působí ve společnosti Veskom, kde již šest let vykonává funkci ředitele divize servisních služeb.

Reklama

Technika prediktivní údržby zahrnuje sledování dat z provozu zařízení a z údržby, aby bylo možné předvídat závady dříve, než k nim dojde, což umožňuje naplánovat servis zařízení během plánovaných odstávek. V této souvislosti se můžeme setkat i s pojmem monitorování kondicí, který zahrnuje sledování stavu stroje a předvídaní poruchy.

Jednoduché schéma znázorňuje rozdělení typů údržby. Vyplatí se klást důraz na údržbu preventivní. (Zdroj: Veskom)

Ve společnosti Veskom se již několik let věnujeme efektivní údržbě a hledání řešení, jak prostřednictvím této údržby snížit náklady na provoz zařízení.

Zásada: Aplikujte prediktivní údržbu všude tam, kde je to technicky možné a kde to dává ekonomicky smysl.

Co lze od prediktivní údržby očekávat?

Dnes se o prediktivní údržbě hodně mluví, ale plně funkčních aplikací v provozu je stále velmi málo. Na základě praktických zkušeností můžeme uvést několik hlavních výhod tohoto přístupu ke správě strojů, nesmíme však zapomínat ani na to, že prediktivní údržba má z pohledu uživatele i nevýhody v podobě větších nároků na organizaci a plánování a že přináší i zvýšení některých nákladů. Lze však říci, že výhody převažují.

Díky průběžnému sledování dat z provozu zařízení lze predikovat riziko poruchy a prostřednictvím efektivní údržby snížit náklady na provoz zařízení. (Zdroj: Veskom)
Reklama
Reklama
Reklama

Výhody:

•  vyšší využití celkové životnosti zařízení (v případě firmy Veskom jde o kompresorové stanice, vakuové stanice a strojovny chlazení);

•  lepší předcházení výskytu poruch;

•  omezení havarijních stavů – odstávek zřízení;

• snížení provozních a servisních nákladů na zařízení;

• monitorování stavu zařízení v reálném čase (využíváme cloudovou technologii iConn).

Nevýhody:

• technický stav zařízení musí být průběžně monitorován a vyhodnocován;

• zvýšené náklady na monitorování (příslušné nástroje jsou součástí standardního vybavení většiny strojů dodávaných firmou Veskom);

• potřeba individuálního plánování – dochází k časovému souběhu servisních činností.

Více monitoringu a plánované údržby, méně havárií

Na základě výše popsaných faktů jsou ve Veskomu minulostí havarijní výjezdy o víkendech – v současné době řešíme především pravidelnou a preventivní činnost, ne takříkajíc infarktové situace spojené i s odstávkou výroby a zastavením stroje. Odpadlo také to, co stojí hodně peněz a co vyvolává velkou nervozitu především na straně uživatele zařízení.

Společnost Veskom poskytuje ucelené poradenství. (Zdroj: Veskom)

Veskom ví, jak na to, umíme to a dnes máme podloženo výpočty, že náklady na servis včetně oprav lze za dobu životnosti zařízení významně snížit.

Reklama

Preventivní servis a údržba se vyplácí, o tom ve Veskomu nepochybujeme. V rámci dlouhodobého vztahu s provozovatelem využíváme servisní smlouvy nabízející pravidelná měření, diagnostiku a monitoring zařízení. Na jejich základě mají partneři prodlouženou záruční dobu, stálý partnerský vztah a bezplatnou technickou podporu. Neříkáme, že mimořádné opravy zcela vymizely, ty jsou a budou. Dříve však zabíraly až polovinu odstávek provozovaných zařízení kvůli aplikované „údržbě po poruše“.

Tříminutové video představuje technologii iConn – otevřenou digitální cloudovou platformu pro systémy stlačeného vzduchu. (Zdroj: Veskom)
Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Související články
Hydraulika a pneumatika. Quo vadis?

Vážení čtenáři, opět po roce se vám dostává do rukou letní vydání magazínu MM Průmyslové spektrum věnované hydraulice a pneumatice. Ve své úvaze se pokusím najít odpověď na úvodní otázku, tedy kam tyto tradiční obory směřují.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Monitorování obráběcího procesu přináší přidanou hodnotu

Slovy Garyho Kinga z Harvardovy univerzity, zatímco dat je bezpočtu a je snadné je shromáždit, skutečná hodnota spočívá v tom, co s nimi uděláte.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Docházejí nám lidé, ne nápady

V zářijovém příspěvku jsem psal o čínském modelu Kimi K3, který se dostal na první místo žebříčku Frontend Code Arena, před tehdejší nejlepší americké modely. Vypadalo to jako špatná zpráva pro Západ. Za pár týdnů se ukázalo, že tato mince má i druhou stranu.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit