Témata
Reklama

Přínos technických norem lze najít ve všech oblastech lidské činnosti

17. 07. 2006

Evropská unie se vyvíjí jako největší jednotné obchodní seskupení ve světě. Všechny státy, které ji tvoří, jsou vyspělými průmyslovými zeměmi s tradicí regulace a technické normalizace. Také tři z pěti nejdůležitějších světových normalizačních orgánů mají své sídlo v Evropské unii. Viceprezidentem jednoho z nich byl v červnu zvolen ředitel Českého normalizačního institutu ing. Otakar Kunc, CSc., kterého jsme při této příležitosti požádali o krátký rozhovor.

MM:

Počátkem června jste byl zvolen viceprezidentem evropské organizace CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice), k čemuž vám samozřejmě gratulujeme. Co od této funkce očekáváte a jaké změny v současném pojetí normalizace budete chtít prosadit?

Ing. Kunc: Za gratulaci vám děkuji. Je to poprvé, kdy byl zástupce nových členů zvolen do této funkce a z tohoto hlediska lze mé zvolení považovat za úspěch, který dává možnost ve větší míře zohlednit zájmy nových členů v rámci CENELEC. To je také hlavní záměr, se kterým do této funkce vstupuji. V současné době je v CENELEC již převaha členů, kteří zastřešují na národní úrovni elektrotechnickou i všeobecnou normalizaci, a s tím souvisí i požadavek na užší spolupráci mezi CEN (Evropský výbor pro normalizaci) a CENELEC, která by mohla vést k jejich budoucímu případnému sloučení. Já bych rád k tomuto záměru přispěl tím, že budu prosazovat odstraňování všech zbytečných odlišností, které byly v minulosti mezi oběma organizacemi, někdy i záměrně, vytvořeny.

Reklama
Reklama
Reklama

MM:

Současné technické normy jsou pouze doporučením. Jejich používání tak není povinné. Proč vlastně normy existují, když nejsou závazné?

Ing. Kunc: Technické normy nejsou obecně závazné ze zákona, ale jejich používání je požadováno například v rámci smluvních vztahů mezi výrobci a odběrateli. Dodržování norem je v řadě případů rozhodující podmínkou pro uplatnění na trhu. Jednoduše by se snad dalo na otázku, proč se normy používají, i když nejsou právně závazné, odpovědět tím, že jejich používání je výhodné, protože usnadňují výrobu a výměnu zboží, dorozumívání mezi výrobci a odběrateli, vytvářejí důvěru mezi výrobcem a spotřebitelem, přispívají ke snižování výrobních nákladů, odstraňují překážky na trhu atd. A to jsou také hlavní důvody pro vznik technických norem na podnikové, národní i mezinárodní úrovni. Existuje však také celá řada případů, kdy je dodržení požadavků konkrétních českých technických norem vyžadováno zákonem nebo vyhláškou. V těchto případech již lze o určité "závaznosti" těchto norem hovořit.

MM:

Co se stane, pokud výrobce požadavky normy nedodrží? Existují nějaké postihy a kdo o nich rozhoduje?

Ing. Kunc:

MM:

Říká se, že technické normy lze považovat za efektivní nástroj konkurenčního boje. Myslíte si, že je to skutečně pravda, obzvláště v současné záplavě levných, i když méně kvalitních výrobků z Číny?

Ing. Kunc: To, jestli norma bude nebo nebude nástrojem konkurenčního boje na trhu, hodně záleží na vyspělosti trhu. V případě, že jediným měřítkem pro rozhodování zákazníka bude cena bez ohledu na kvalitu, pak tomu tak nebude. Na vyspělých trzích však vedle ceny je dalším rozhodujícím parametrem i kvalita a vyspělost technického provedení. V tom případě už se technické normy uplatňují jako efektivní nástroj konkurenčního boje. O tom, že tomu tak je, nás přesvědčuje i to, že všechny významné společnosti se aktivně účastní zpracování technických norem, aby ovlivnily jejich obsah ve svůj prospěch a získaly tím výhodu na trhu.

MM:

Podle jakých norem je v Číně výroba realizována? Snaží se organizace CEN/CENELEC k uspokojivému řešení této problematiky přispět? 

Ing. Kunc:

MM:

Někteří výrobci a majitelé především menších a začínajících firem si stěžují na pořizovací cenu norem. Jak je prováděna cenová tvorba a jakým směrem budou ceny norem v dalších letech postupovat?

Ing. Kunc:

MM:

Existují i v oblasti normalizace a technických norem nějaké mýty a jakým způsobem vznikají?

Ing. Kunc:

MM:

Co by měl každý spotřebitel o technických normách vědět a na co se často v praxi zapomíná?

Ing. Kunc:

MM:

Jak se mohou čtenáři našeho časopisu zapojit do tvorby technických norem a je to vůbec možné v národní i mezinárodní úrovní?

Ing. Kunc: Do tvorby technických norem se může zapojit v podstatě každý, kdo o to má zájem. Je to možné buď prostřednictvím členství v Technických normalizačních komisích (TNK), které zřizuje ČNI ve vymezených oblastech jako své poradní orgány, nebo přihlášením se u zpracovatele úkolu plánu technické normalizace, který je zveřejňován ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Tímto způsobem je možné se podílet na tvorbě národních, evropských i mezinárodních norem. Bližší informace lze získat na internetové adrese www.cni.cz. Zde je možná užitečné připomenout, že ČNI je členem mezinárodních normalizačních organizací ISO a IEC, evropských normalizačních organizací CEN a CENELEC a vykonává funkci národní normalizační organizace v Evropském institutu pro telekomunikace ETSI. V rámci těchto organizací se můžeme účastnit technické práce ve všech případech, kdy o to projevíme zájem. Pro úplnost je třeba dodat, že převážná část tvorby norem se odehrává v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích a naší povinností je přebírat všechny evropské normy do národní soustavy při současném rušení konfliktních národních norem. Děkujeme za rozhovor.

Jiří Čumpelík

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 60738
Datum: 17. 07. 2006
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Související články
Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovace pro cestu do oblak

Vrtulník – stroj, který obdivujeme v nejnapínavějších scénách akčních filmů, ale který především hraje často klíčovou roli ve skutečném životě. Ať už jde o záchranu životů, nebo o dopadení nebezpečných zločinců. MM Průmyslové spektrum mělo možnost na vlastní oči vidět místo, kde se tyto dokonalé stroje dokončují a také v případě potřeby opravují – prostory společnosti Bell Textron Prague na pražské Ruzyni. Zde jsme též měli možnost mluvit s panem Stanislavem Štefanovem, manažerem prodeje civilních vrtulníků.

Moje osobní spotřeba je menší než leckterého mého zaměstnance

Kvido Štěpánek založil před 30 lety prosperující společnost. Dnes je její majetek odhadován na dvě miliardy korun. Za dobu své existence věnoval na dobročinnost více než 100 milionů korun. Tento nenápadný a skromný člověk inspiroval naši redakci, která ho požádala, aby se s ní podělil o své názory na filantropii, životní hodnoty a tradici dobročinnosti v Čechách.

Jako by byli přímo u stroje

Zlatá medaile udělená exponátu na MSV v Brně patří k neprestižnějším technologickým oceněním. Letos se jejím nositelem v kategorii Inovace v automatizační technice a Industry 4.0. stal tým z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky (ÚVSSR) Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Ocenění bylo konkrétně uděleno za inovativní využití neuronových sítí při konfiguraci řízení obráběcích strojů s využitím virtuální reality.
MM Půmyslové spektrum mělo možnost vidět působivou demonstraci řešení v činnosti v rámci expozice na MSV a současně se o něm dozvědět mnoho zajímavého od jeho tvůrců Ing. Michal Holuba, Ph.D., a Ing. Jana Vetišky, Ph.D.

O čem je toolmanagement?

Jednoho pošmourného listopadového dne jsem se vydal do Plzně, abych si popovídal s panem Oldříchem Bosmanem, jednatelem a zakladatelem společnosti BTS Technik.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit