Témata
Reklama

Průřez automatizací a robotizací výrobních procesů - II. část

V březnovém vydání jsme vám představili některé novinky loňského roku, zejména pak ty, které byly k vidění na mnichovském veletrhu Automatica. Náš pohled jsme zaměřili na roboty a robotizovaná pracoviště. V podobném duchu se ponese i tento druhý, závěrečný díl.

Poslední období nepřineslo v oblasti robotů a robotických systémů "pouze" nové technologie, ale v řadě případů dokumentovalo inovační procesy u už dříve úspěšně zvládnutých postupů nebo předvedlo jen dílčí novinky komplexních zařízení. Většinou se tyto inovace dotýkají procesů svařování, kde využitelnost robotů patří k nejčastějším. Příkladem může být konstrukce nových svařovacích hlav pro technologii hybridního svařování, které je v poslední době hojně využíváno. Jeho myšlenka spočívá ve využití výhod vzájemné kombinace svařování laserem a svařování obloukovým způsobem s převažujícím podílem té či oné technologie v závislosti na druhu a přípravě svaru. Novinkou v tomto směru je univerzální svařovací hlava, vyvinutá ve Fraunhofer Institutu ILT, která dovoluje kombinaci obloukového svařování MIG a WIG s lasery typu Nd:YAG i CO2. Její předností je i možnost využití této kombinace pro hybridní pájení. Svařovací hlava tohoto typu je k dispozici v několika provedeních: jednom standardním robustním provedení s vysokou odolností proti drsným pracovním podmínkám a dalších, postupně štíhlejších provedeních se snižující se hmotností, vhodných při své modulové stavbě už spíše pro robotická 3D pracoviště.
Zajímavé bylo i uvedení hned několika typů senzorů pro sledování dráhy a kvality švu při laserovém svařování, které vystupuje do popředí zvláště při požadavku kvalitního svaru při příliš hrubých tolerancích samotných svařovaných dílů, obvyklých třeba i při jiném způsobu svařování, nebo při nedostatečné přesnosti upínacího zařízení. Jedním z těchto senzorů je např. od firmy Trumpf TNS pocházející optický senzor s CCD kamerou, který je vhodný jak pro provoz in-line, tak i off-line při přípravě programů na PC. Obdobnou funkci vykonává na principu laserového měření vzdálenosti optický senzor CSE firmy Cloos a optický senzor LPF od firmy Precitec.
Reklama
Reklama
Reklama

Robot měří

Poměrně novou roli získávají ve výrobním procesu při stále užších tolerancích měřicí roboty. Pomocí nich je možné sledovat nejen absolutní rozměry, ale i formu, odchylky polohy nebo drsnost povrchu. V jednom provedení umožňuje měření všech těchto veličin Robomess-Linie Messroboter od firmy Microspace Chemnitz. Jeho provedení odpovídá šestiosému robotu s hlavicí vybavenou senzory vybranými podle zadání úlohy. Takovými senzory mohou být dotykové i bezdotykové senzory pro měření drsnosti povrchu a pro měření tvaru, včetně laserového senzoru, a vysokorozlišovací nebo standardní kamera pro zpracování obrazu. Robomess se osvědčil v sériové výrobě, například při kompletním proměřování klikových hřídelů a hlav válců v automobilovém průmyslu. S laserovým senzorem Conoprobe jej používá letecký průmysl pro proměřování rádiusů na dílech turbín, kde je třeba vyloučit stav pod určité minimum nebo poškození rádiusu s vlivem na vrubový účinek. Doposud se takové měření uskutečňovalo pomocí složitých laboratorních přístrojů, většinou dotykově, a trvalo polovinu pracovní směny. Pomocí 2D laserového skeneru při dílenském proměřování je postup záležitostí necelé půlhodiny. Ohromnou pomoc Robomess poskytuje i při proměřování chladicích kanálků u turbínových lopatek pro elektrárenské provozy, kde je na jednom dílu na 400 vrtání, přičemž průměr těchto otvorů se doposud kontroloval manuálně.

Stojanové konstrukce

V celém rozsahu průmyslových robotů zůstává zachován přibližně stejný podíl stojanových kloubových a portálových robotů s jejich vyšší opakovací přesností. Snad největší dynamiku při nasazování robotů obou těchto skupin předvedla na mnichovské Automatice firma Reis, a to počínaje malým kloubovým typem RV4 s nosností do 4 kg, který je při malých rozměrech univerzálně vhodný v omezených prostorových podmínkách a doplňuje tak dosavadní typovou řadu kloubových robotů RV o její nejnižší typ, ovšem s dosahem dokonce 1080 mm při přesnosti polohování 0,05 mm. Speciálně pro paletizaci předvedla firma Reis nové modulově sestavené roboty RP40 a RP80 s nosností 40 a 80 kg, kterými při dosahu 2,8 a 2,6 m obohatila už známý typ RP 150. U portálových robotů přišel Reis s nabídkou pěti- a šestiosých robotů, kde se vyšší přesnosti dosahuje především uplatněním lineárních pohonů u základních řízených os.
Vynikající je provázanost kloubových robotů Reis s laserovými technologiemi, včetně uplatnění CO2, Nd:YAG i diodových laserů, o čemž byla ostatně již zmínka v rámcové části propojení robotů s laserovými technologiemi. Pokud jde o využití laserů u portálových robotů, zejména pro technologie navařování a povlakování, platí zde obdobné zásady jako u těchto technologií ve spojení se stojanovými kloubovými roboty.

Rekonfigurovatelnost

Při současném tempu rozvoje robotů a robotizovaných pracovišť, ke kterému dochází i v důsledku všeobecného nedostatku odborných pracovních sil, přibývá k novým požadavkům na roboty stále více i požadavek na jejich pružnost, integrovatelnost do výrobního procesu a na schopnost rychlé adaptace na změněné podmínky. Rekonfigurovatelnost je orientována jak na kinematiku manipulátoru, zápěstí chapadla a uchopovací elementy, tak i na programovou stavbu. Řada montážních tříosých systémů je postavena na bázi miniaturních lineárních pohonů s modulovou koncepcí vazby mezi strojem a nástrojem. Jako konkrétní příklad z široké nabídky robotických modulů u jednotlivých výrobců průmyslových robotů vyberme modulovou koncepci, tentokrát na bázi tzv. inteligentních nástrojových jednotek robotů, kterou vyvinuli ve Fraunhofer institutu IPA, a to v podobě modulů převážně pro Scara roboty, se zaměřením na dávkování, závitování a uchopení. Taková jednotka zahrnuje integrované senzory prostředí, vlastní systémy pro zpracování dat i regulační obvody pro senzory a aktuátory, a navíc i senzorovou jednotku pro vlastní diagnostiku. Vyhodnocování dat a funkce regulačních obvodů jsou nezávislé na řízení robotu nebo na jiném podobném zařízení.
Zaměřením dávkovacího modulu je nanášení lepidla pro lepené spoje se současnou laserovou triangulační kontrolou tvaru a rozmístění nánosu lepicí hmoty ve švu nebo v jednotlivých bodech. Odchylky přesahující toleranci jsou signálem pro řídicí obvody aktuátoru. Zároveň se ultrazvukovým senzorem kontroluje vzdálenost modulu od povrchu obrobku. Všechny tyto úkony probíhají nezávisle na řízení robotu. Závitovací modul je vybaven senzory pro měření točivého momentu a úhlu natočení a vyhodnocování jejich dat probíhá opět nezávisle na řízení robotu, obdobně jako v předchozím případě. Integrováním kontrolní jednotky je možné dosáhnout u všech závitových spojení vysoké přesnosti, ±0,1 Ncm. Navíc se tento modul vyznačuje možností použití i u manuálních zařízení, vybavených vhodným způsobem uchycení. Uchopovací modul se svými taktilními senzory dává možnost kontroly a regulace uchopovací síly a prostorové detekce uchopení dílu. Při přesném vyhodnocení všech parametrů umožňuje bezpečné uchopení i značně citlivých dílů.

Mikrorobotika

Předchozí technologie byly zaměřeny spíše na oblast klasického strojírenství. Stejně jako řada technologií, zvláště v oblasti elektronické výroby, směřuje ke stále menším rozměrům, je těmto trendům poplatná i robotika, zvláště pak u montážních technologií elektronické výroby. Pro mikrorobotiku je požadována mimořádně vysoká přesnost, některé její operace nejsou ani okem postřehnutelné. Řízení procesu odvisí od vysokorozlišovacích kamer a jeho sledování je možné často jen pomocí mikroskopu. Jen u SMD technologií je při zakládání prvků požadována sériová přesnost polohování 10 µm, laboratorně až 1 µm. Na veletrhu Automatica se v tomto oboru prezentovaly opět především odborné ústavy společnosti Fraunhofer Gesellschaft, kde např. uváděnou 1µm bájnou hranici polohování dokázal překročit modulární automatický montážní systém, vyvíjený ve Fraunhofer Institutu IOP (Angewandte Optik und Feinmechanik) pro hybridní mikrosystémy s přesností polohování ?0,1 ?m. V IOP byl pro takové dimenze vyvinut i minirobot pro 100% automatickou kontrolu geometrie mikročástic či jejich případných materiálových nebo strukturních defektů.
Pro pružnou montáž miniaturních mechatronických dílů bylo ve Fraunhofer Institutu IPT vyvinuto modulární chapadlo, označené Endogrip 3, ovládané přes dva diskové piezoelektrické elementy, které po přívodu stejnosměrného napětí 750 V vykazují zdvih 15 ?m. Pákovým převodem je možné tento malý zdvih upravit až na maximální rozevření chapadla 1 mm při uchopovací síle 0,3 N. Maximální dosažitelná uchopovací síla je pak 0,6 N.
A do třetice z pracovišť uváděné společnosti: tentokráte z Fraunhofer Institutu ILT pochází automatická montáž se submikrometrickou přesností při usazování prvků mikroelektroniky pájením, dosažená vhodnou kombinací pinzetového chapadla a výstupů dvou diodových laserů s výkonem po 30 W.

36 (!) os

Pokud jde o prostorovou orientaci, není nijak mimořádné, dosahují-li už dnes samotné roboty šesti i více stupňů volnosti. Na trhu se objevily i řídicí systémy pro společné ovládání několika sdružených robotizovaných pracovišť, např. ABB - IRC 5, dovolující vzájemnou kombinaci až do řízení 36 os. Funkce MultiMove u IRC 5 tak umožňuje koordinovaný chod až čtyř robotů současně. Přitom všechny čtyři roboty a periferní zařízení mohou pracovat buď nezávisle na sobě, nebo ve vzájemné koordinaci. Výhodou je i modulární koncepce systému, která dovoluje při relativní vzájemné nezávislosti a vlastním zdroji možnost úpravy jednotlivých modulů, jejich náhradu i jejich hospodárné užití u variabilního aplikačního programu. Stejně jako předchozí řídicí systém ABB S4C plus i systém IRC 5 je postaven na bázi osobního počítače.
Obdobně předváděla na veletrhu Automatica společnost Motoman Robotec GmbH sdružené synchronizované robotizované pracoviště, složené ze čtyř typově odlišných robotů Motoman UP 6, UP 20 a UP 50, napojených na společné řízení, tentokrát typu Yasnac XRC, a pozadu nezůstala ani firma Reis s ukázkou synchronního svařování výfukových systémů třemi vlastními kloubovými roboty.
Na PC je možné pomocí programu ABB RobotStudio zavést i programování robotů způsobem off-line a připravit tak předem aplikační programy, které se většinou dělají až na reálném zařízení. Vizualizací řešení v prostorovém zobrazení je možné už na PC včas odstranit i případné chyby, které by se jinak mohly objevit až při reálném procesu.
Od firmy ABB pochází i nový řídicí systém pro servoovládání svařovacích kleští. U pneumaticky ovládaných kleští nebylo možné řídit sílu přítlaku, čímž trpěla kvalita svaru, a to např. u hliníku a vysokopevnostních ocelí. U nových svařovacích kleští LWG-SR/SRT-E je ovládání všech potřebných parametrů provázáno přes vlastní řídicí systém robotu, což ve svém důsledku přináší vyšší pracovní rychlost i kvalitu svaru. U počátečních aplikací se ovládání servořízení teprve dodatečně vestavovalo do řídicího systému robotu; nová generace řídicího systému elektricky ovládaných svařovacích kleští je už v řídicím systému robotu plně integrována a představuje tak jeho sedmou interní osu.

Trendy a výhledy

Co vůbec, kromě všech už uváděných směrů, lze od automatizace a průmyslových robotů očekávat a co nakonec zaznělo i na Automatice 2004, je nárůst jejich stále "inteligentnějšího" počínání, další rozvoj průmyslového zpracování obrazu. U takových robotů je výbava doplněna senzory vnějšího prostředí a roboty tohoto typu dokážou reagovat i na nenaprogramované situace. Nepotřebují na vstupu ani přesné polohování součástek, dokážou samy rozeznat tvar i polohu pohybujícího se předmětu. Rozpoznávají stav prostředí, ve kterém vykonávají svou činnost, a autonomně rozhodují o následných úkolech. Při digitalizaci dat materiálového toku mohou využívat různých obrazových senzorů od CCD kamer po laserové 3D skenery. Po systémové stránce poroste podíl modulové koncepce robotů s určitou typizací, jako přibližný mezistupeň mezi univerzálními a jednoúčelovými typy robotů, dávající efektivnější možnost zavádění této techniky i u variabilnějších výrobních programů.
Současným trendem automatizace je snaha po jejím zavádění v rámci celých technologických procesů, kde se roboty mohou uplatnit i v kombinaci s jinými automatizačními prostředky. Příkladem může být linka na zpracování plechových polotovarů na způsob Tailored Blanks, označená Bycell Line a pocházející od firmy Bystronic Laser, vybavená CO2 lasery pro vyřezávání plechů, kde 6osý kloubový robot obsluhuje ohraňovací lis a ostatní automatizaci zajišťují další modulové prostředky řízené společným programem. Jiným příkladem modulární komplexní automatizace při zpracovávání plechových polotovarů, tentokrát ale i bez nasazení robotů, mohou být systémy firmy Trumpf, modulově sestavované podle potřeb zákazníka. Jejich charakteristickým centrálním manipulačním prostředkem je manipulátor s otočným ramenem LiftMaster pro zakládání a vykládání tabulí u pracovního stroje, např. u laserových vyřezávacích strojů Trumatic řady L 3030, 4030, 6030 nebo L 3050, 4050 a 6050, doplněný systémy ovládání stohovacích zásobníků a případně i systémy pro třídění. Automatické ovládání celého manipulačního systému probíhá ve vazbě na programování laserového pracoviště. Výhodou modulové stavby automatizace u systémů Trumpf je možnost uplatnění i za prostorově stísněných podmínek. Tady se nabízí použít např. řezání laserem na novém středněformátovém stroji Trumatic L 2510, který i za této situace svou verzí s pohybem zaostřeného laserového paprsku v celém pracovním rozsahu (tzv. létající optika) dobře vyhovuje potřebě rychlostního řezání s kompaktní automatizací. Pracoviště je vhodné především pro tloušťky do 12 mm u konstrukční ocele, 6 mm u ušlechtilých ocelí nebo 4 mm u hliníku. Výhodné je u něj použít difuzně chlazeného laseru TCF 1, o kterém jsme se už zmínili u aplikace s robotem Reis, kde svým lehkým provedením a novým způsobem kolimace paprsku opět vrací CO2 laserům šanci na rovnocennou pozici s pevnolátkovými a výkonovými diodovými lasery. Při rychlostním řezání se tímto laserem s výkonem 2 kW dosahuje i takové rychlosti, která by příslušela laseru s výkonem vyšším o 50 %. Řízení Trumaticu L 2510 je na bázi systému Sinumerik 840D, možná je i vazba na Windows.
Požadavek modulární koncepce robotů doprovází i současný vývoj servisních robotů, často užívaných pro nestrojírenské aplikace. Modulárnímu zaměření může odpovídat i konstrukce chapadla, kde mezi nové směry patří vývoj antropomorfního, víceprstého chapadla, které svým vzhledem připomíná lidskou ruku a podobně jako lidská ruka i manipuluje s předmětem. Ovládání takového chapadla je vedeno přes pneumatické pohony nebo elektropohony a v poslední době přichází ke slovu i technologie s využitím umělých svalů, kde tyto svaly představují pružiny z materiálu s tvarovou pamětí SMA (Shape Memory Alloys). Prognózy vývoje těchto typů robotů, zahrnujících nepřebernou škálu asistenčních a inspekčních robotů v různých hospodářských odvětvích, ale i v medicíně, armádě, v informatice, při ostraze objektů nebo v domácím užití, předvídají jejich budoucnost srovnatelnou s dnešním významem automobilového průmyslu. V současné době se celosvětový odhad počtu takových robotů blíží dvěma milionům. Z široké veletržní nabídky vyberme alespoň ukázky vývoje servisních robotů v nám už dobře známém Fraunhofer Institutu IPA, který na základě dlouholetých vlastních prací v oblasti průmyslových robotů dnes zaujímá jedno z předních světových míst i v oblasti vývoje servisních robotů. Na základě vlastní hardwarové a softwarové základny zde světlo světa spatřily již takové servisní roboty, jakými jsou informační roboty pro kulturní instituce, pečovatelský robot Care pro ošetřování pacientů nebo třeba šplhající roboty pro mytí oken, vhodné nejen v případě rozsáhlých kancelářských budov se skleněným pláštěm, ale už i pro domácí užití. Středem pozornosti veletržní expozice ústavu byla verze asistenčního robotu Care-O-bot II, tentokrát už pro rozšířené domácí aplikace, s kamerou, 3D laserovým skenerem, a dokonce i kloubovým ramenem s dosahem 1 m, řízená hlasem nebo na dálku přes ovládací panel, odvozená od mimořádně úspěšného pečovatelského robotu. Jí asistoval, tentokrát spíše pro dílenské užití, asistenční kloubový robot označený rob@work, zamýšlený jako podpora při dílenském svařování. Novinkou je i hlídací mobilní robot Secur-O-bot, vyvinutý ve spolupráci s firmou Neobotix na bázi laserového skeneru. Dokáže rozeznat prakticky všechno jako člověk, mnohdy i lépe, a na jedno nabití akumulátorů je schopen provozu osm hodin. Zájemce o podrobnější popis funkcí a schopností domácích asistenčních robotů je možné odkázat na jejich průběžný ověřovací provoz v rámci pětiletého vývojového programu, který probíhá v experimentálním domu Fraunhofer Institutu IMS v Duisburgu.

Zamyšlení závěrem

Mezi širokou škálu asistenčních robotů, o nichž ostatně přineslo MM Průmyslové spektrum již v minulých letech poměrně podrobné informace, je možné zařadit i elastické robotické manipulátory s vysokým počtem stupňů volnosti, nazývané též redundantní manipulátory či monitorovací mobilní roboty, známé např. z nedávné mise na povrch planety Mars. Řadu nových poznatků průběžně přinášejí i roboty zkoumající podmínky života v hloubkách oceánů. Prvky umělé inteligence počítačů i robotů jsou dnes už dostatečně pokročilé, aby robot splňoval nejnáročnější úkoly i za značně složitých podmínek a ještě se dokázal v pořádku i vrátit. Při delších misích, zvláště pod mořskou hladinu, se však stále ještě objevuje tradiční problém všech zařízení závislých na elektrické energii, a to malá životnost baterií. Příslibem je využití solárních panelů, a to i u podmořských robotů, které by se pro dobití energie po určité době vynořovaly na povrch. V dnešní době všeobecného omezování výdajů i na tento druh výzkumu probíhá vývoj solárních podmořských robotů zvláště v USA na Autonomous Underwater System Institute za spoluúčasti zahraničních partnerů, včetně Ruské akademie věd, a bylo již dosaženo řady slibných výsledků. Ne všechny vyvíjené roboty však slouží k užitku lidstva: řadu špičkových robotů vlastní armády na celém světě. A pak se za mimořádných vnějších podmínek nebo i při technickém nedostatku robotu včetně selhání jeho řídicího systému může stát i to, co nedávno vzbudilo zvědavost turistů, ale co na druhé straně značně znepokojilo americké specialisty v US Navy - to když se jim při vojenském námořním cvičení armád NATO v Baltickém a Severním moři ztratila bezobslužná miniponorka BPAUV, vyrobená firmou Bluefin Robotics, kterou našli až po pěti dnech náhodní návštěvníci pláže. Miniponorka tohoto typu je určena ke skenování dna moře se zaměřením na zjišťování případných min (tedy spíše bohulibý cíl), kdy pomáhá zneškodnit jedny z nejnebezpečnějších nástrah. Obdobná porucha však není vyloučena ani u obdobných prostředků s útočným zaměřením; jejich vymknutí se lidské kontrole by pak mohlo přinést pro lidstvo zatím nepředstavitelné následky.
Reklama
Vydání #5
Kód článku: 50599
Datum: 18. 05. 2005
Rubrika: Inovace / Automatizace
Autor:
Firmy
Související články
Made in Česko: Zdění bez dotyku lidské ruky

Psal se rok 2012, když majitel firmy KM Robotics začal pracovat na projektu WLTR – robotického zedníka. Tento stroj nemá v Evropě konkurenci, představuje revoluci ve stavebnictví a otevírá nové možnosti v oblasti efektivity, přesnosti a udržitelnosti výstavby. Díky pokročilým algoritmům a integrovanému senzorickému systému dokáže operovat s minimálními odchylkami a rychlostí, která výrazně převyšuje lidské zedníky. Vývoj robotického zedníka byl v roce 2019 finančně podpořen z programu Trend TA ČR.

Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

Automatizace plug and play bez programování

Automatizace má za úkol usnadnit život lidem pracujícím u obráběcích center a samozřejmě zvýšit produktivitu, zajistit stabilní kvalitu výroby a stát se úsporným opatřením v nelehkých časech. Pokud se podíváte správným směrem, nemusí být robotizace frézky nikterak nedosažitelná, i když jste třeba společnost skromnějších poměrů.

Související články
Přeceňujeme, nebo nedoceňujeme automatizaci?

Ať už se jedná o jakýkoli proces ve firmě nebo provozovně, má se často za to, že automatizace je tím zázračným nástrojem, který přinese efektivitu do jakékoli činnosti a jistě zajistí prosperitu a rozvoj firmy. Ano i ne, automatizace má své zastánce, ale i odpůrce, a argumenty obou táborů jsou podnětné.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Automatizace masové výroby vs. 3D tisk

Automatizace ve velkých společnostech je již dlouho běžnou praxí. V posledních letech se však setkáváme s poptávkou po automatizaci i v případech malosériové výroby a u dodavatelů s kusovou výrobou. Mnohdy jde o produkty s vysokou přidanou hodnotou, ať už to jsou výrobky pro automobilový průmysl, nebo pro maloodběratele.

Automatizace v malých a velkých firmách

Automatizace přináší velké výzvy a příležitosti, ale má i svá úskalí. Jedním z nich je otázka návratnosti investic. Velké a globální společnosti mají v tomto ohledu vždy velkou výhodu oproti malým, lokálním firmám. I menší firmy však mají šanci uspět.

Automatizace výroby a kontrola kvality

Stejně jako rostou požadavky na přesnější a efektivnější výrobní procesy, rostou velmi výrazně i požadavky na kvalitu produktu. Kvalita produktu je sledována již od prvopočátku, kdy je za každý vstupní komponent zodpovědný výrobce a dodavatel.

Vzdělávání a rozvoj v provozech s automatizací

Moderní technologie s sebou přinášejí nejen vyšší stupeň automatizace, ale i velkou míru zodpovědnosti v oblasti obsluhy těchto technologií a obecně v oblasti spolupráce mezi lidskou obsluhou a strojem. I když jsou moderní technologie na vysoké automatizované úrovní a např. koboty se dnes vyrábějí s cílem až osmiletého bezúdržbového provozu, je velmi důležité mít na paměti, že i ta nejlepší technologie na světě stále vyžaduje lidský faktor. Další díl seriálu Fenomén automatizace pojednává o přístupu ke vzdělávání a rozvoji zaměstnanců.

Technologie stárnou stejně jako lidé

V minulém díle našeho seriálu Fenomén automatizace jsme uvedli, jak správně vybrat dodavatele automatizace. S úspěšným výběrem dodavatele přichází na řadu výzkum a vývoj technologie, která bude zajišťovat výrobu, montáž a všeobecně zisky. Takové technologie jsou poptávány s úmyslem sloužit celé roky, jen ve výjimečných případech se staví linky pro krátkodobé použití. Automatizace má pomoci s dlouhodobými plány na celé dekády, ovšem mnohdy s sebou nese velké náklady a trvá roky, než si na sebe začne vydělávat. A pak se často začne hlásit ke slovu potřebná modernizace či únava materiálu vyžadující investice a náklady jsou opět velkým strašákem. S výběrem dodavatele jde v ruku v ruce i výběr partnera na dlouhá léta.

Výběr správného partnera má zásadní význam

Při výběru dodavatele automatizace pro velký závod či malou dílnu je nutné nejprve důsledně definovat požadavky na očekávané aplikace, včetně základních parametrů řízení a případné škálovatelnosti do budoucna. Benefity automatizace jsou již z předchozích dílů seriálu Fenomén automatizace jasné – šetření nákladů, minimalizace lidské chyby, urychlení procesů a zvýšení jejich efektivity. Kolik času však zabere dostat se ke kýžené vizualizaci a implementaci plánu a vize? Úspěch není vždy jen o dodavateli a technologiích, důležité je také připravit klíčové lidi ve firmě na to, co je čeká, a dát jim prostředky pro pochopení představených plánů.

Automatizace není odpovědí na všechny otázky

Primárním cílem zavádění automatizace a robotizace je nejen zajistit více času, jak jsme si řekli v minulém díle, ale jejím účelem je také usnadnit lidstvu složité a zdraví škodlivé úkoly. Automatizace se nasazuje v oblastech stereotypní a nebezpečné práce. Motivací firem může být i škálovatelnost, maximalizace zisku a v neposlední řadě nižší počet lidských selhání. Tento díl našeho seriálu Fenomén automatizace se zamýšlí nad tím, proč, kde a jak automatizovat, a dalšími otázkami.

Velké výzvy pro malé společnosti

Automatizace je fenomén, který je výsledkem přirozené lidské touhy posouvat technologický pokrok kupředu ve snaze ulehčit si vlastní život. Byť je automatizace skloňována v mnoha odvětvích, je stále v počátcích svého vývoje. To, co určuje stupeň technologické evoluce, je náročnost člověka jako uživatele a zákazníka. Automatizovat se dá prakticky jakýkoli proces. Například i koupě chytrého telefonu je ve své podstatě automatizace určitého procesu. Chytrý telefon dokáže nahradit běžný telefon, diář, hudební přehrávač a mnoho dalších aplikací. To vše lze nosit v jedné malé krabičce, která se vejde do kapsy.

Automatizace je neskutečný fenomén

Když se na nás František Zimmermann poprvé obrátil jako věrný čtenář, myslela jsem, že jde jen o milou pochvalu a zpětnou vazbu, která vždy potěší a kterých si velmi vážíme. V naší vzájemné komunikaci však byla schovaná také nabídka na pomoc se zpracováním aktuálních témat z naší branže. Poté, co jsem pana Františka vyzpovídala, vyšlo najevo, že má opravdu bohaté zkušenosti nejen v oblasti vývoje, zavádění automatizace a robotizace, ale také s vedením týmů operátorů i vývojových pracovníků. V průběhu roku se s vámi, čtenáři, bude dělit o vlastní zkušenosti formou desetidílného seriálu o různých aspektech zavádění automatizace. Prosím, seznamte se s Františkem Zimmermannem.

Školní robot pro výuku automatizace

Vzdělávání žáků pro život v první polovině 21. století, v naší tzv. industriální civilizaci.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit