Co vůbec, kromě všech už uváděných směrů, lze od automatizace a průmyslových robotů očekávat a co nakonec zaznělo i na Automatice 2004, je nárůst jejich stále "inteligentnějšího" počínání, další rozvoj průmyslového zpracování obrazu. U takových robotů je výbava doplněna senzory vnějšího prostředí a roboty tohoto typu dokážou reagovat i na nenaprogramované situace. Nepotřebují na vstupu ani přesné polohování součástek, dokážou samy rozeznat tvar i polohu pohybujícího se předmětu. Rozpoznávají stav prostředí, ve kterém vykonávají svou činnost, a autonomně rozhodují o následných úkolech. Při digitalizaci dat materiálového toku mohou využívat různých obrazových senzorů od CCD kamer po laserové 3D skenery. Po systémové stránce poroste podíl modulové koncepce robotů s určitou typizací, jako přibližný mezistupeň mezi univerzálními a jednoúčelovými typy robotů, dávající efektivnější možnost zavádění této techniky i u variabilnějších výrobních programů.
Současným trendem automatizace je snaha po jejím zavádění v rámci celých technologických procesů, kde se roboty mohou uplatnit i v kombinaci s jinými automatizačními prostředky. Příkladem může být linka na zpracování plechových polotovarů na způsob Tailored Blanks, označená Bycell Line a pocházející od firmy Bystronic Laser, vybavená CO2 lasery pro vyřezávání plechů, kde 6osý kloubový robot obsluhuje ohraňovací lis a ostatní automatizaci zajišťují další modulové prostředky řízené společným programem. Jiným příkladem modulární komplexní automatizace při zpracovávání plechových polotovarů, tentokrát ale i bez nasazení robotů, mohou být systémy firmy Trumpf, modulově sestavované podle potřeb zákazníka. Jejich charakteristickým centrálním manipulačním prostředkem je manipulátor s otočným ramenem LiftMaster pro zakládání a vykládání tabulí u pracovního stroje, např. u laserových vyřezávacích strojů Trumatic řady L 3030, 4030, 6030 nebo L 3050, 4050 a 6050, doplněný systémy ovládání stohovacích zásobníků a případně i systémy pro třídění. Automatické ovládání celého manipulačního systému probíhá ve vazbě na programování laserového pracoviště. Výhodou modulové stavby automatizace u systémů Trumpf je možnost uplatnění i za prostorově stísněných podmínek. Tady se nabízí použít např. řezání laserem na novém středněformátovém stroji Trumatic L 2510, který i za této situace svou verzí s pohybem zaostřeného laserového paprsku v celém pracovním rozsahu (tzv. létající optika) dobře vyhovuje potřebě rychlostního řezání s kompaktní automatizací. Pracoviště je vhodné především pro tloušťky do 12 mm u konstrukční ocele, 6 mm u ušlechtilých ocelí nebo 4 mm u hliníku. Výhodné je u něj použít difuzně chlazeného laseru TCF 1, o kterém jsme se už zmínili u aplikace s robotem Reis, kde svým lehkým provedením a novým způsobem kolimace paprsku opět vrací CO2 laserům šanci na rovnocennou pozici s pevnolátkovými a výkonovými diodovými lasery. Při rychlostním řezání se tímto laserem s výkonem 2 kW dosahuje i takové rychlosti, která by příslušela laseru s výkonem vyšším o 50 %. Řízení Trumaticu L 2510 je na bázi systému Sinumerik 840D, možná je i vazba na Windows.
Požadavek modulární koncepce robotů doprovází i současný vývoj servisních robotů, často užívaných pro nestrojírenské aplikace. Modulárnímu zaměření může odpovídat i konstrukce chapadla, kde mezi nové směry patří vývoj antropomorfního, víceprstého chapadla, které svým vzhledem připomíná lidskou ruku a podobně jako lidská ruka i manipuluje s předmětem. Ovládání takového chapadla je vedeno přes pneumatické pohony nebo elektropohony a v poslední době přichází ke slovu i technologie s využitím umělých svalů, kde tyto svaly představují pružiny z materiálu s tvarovou pamětí SMA (Shape Memory Alloys). Prognózy vývoje těchto typů robotů, zahrnujících nepřebernou škálu asistenčních a inspekčních robotů v různých hospodářských odvětvích, ale i v medicíně, armádě, v informatice, při ostraze objektů nebo v domácím užití, předvídají jejich budoucnost srovnatelnou s dnešním významem automobilového průmyslu. V současné době se celosvětový odhad počtu takových robotů blíží dvěma milionům. Z široké veletržní nabídky vyberme alespoň ukázky vývoje servisních robotů v nám už dobře známém Fraunhofer Institutu IPA, který na základě dlouholetých vlastních prací v oblasti průmyslových robotů dnes zaujímá jedno z předních světových míst i v oblasti vývoje servisních robotů. Na základě vlastní hardwarové a softwarové základny zde světlo světa spatřily již takové servisní roboty, jakými jsou informační roboty pro kulturní instituce, pečovatelský robot Care pro ošetřování pacientů nebo třeba šplhající roboty pro mytí oken, vhodné nejen v případě rozsáhlých kancelářských budov se skleněným pláštěm, ale už i pro domácí užití. Středem pozornosti veletržní expozice ústavu byla verze asistenčního robotu Care-O-bot II, tentokrát už pro rozšířené domácí aplikace, s kamerou, 3D laserovým skenerem, a dokonce i kloubovým ramenem s dosahem 1 m, řízená hlasem nebo na dálku přes ovládací panel, odvozená od mimořádně úspěšného pečovatelského robotu. Jí asistoval, tentokrát spíše pro dílenské užití, asistenční kloubový robot označený rob@work, zamýšlený jako podpora při dílenském svařování. Novinkou je i hlídací mobilní robot Secur-O-bot, vyvinutý ve spolupráci s firmou Neobotix na bázi laserového skeneru. Dokáže rozeznat prakticky všechno jako člověk, mnohdy i lépe, a na jedno nabití akumulátorů je schopen provozu osm hodin. Zájemce o podrobnější popis funkcí a schopností domácích asistenčních robotů je možné odkázat na jejich průběžný ověřovací provoz v rámci pětiletého vývojového programu, který probíhá v experimentálním domu Fraunhofer Institutu IMS v Duisburgu.