Někteří provozovatelé FVE s instalovaným výkonem nad 2 MWp jsou poslední dobou pod časo-vým tlakem ve smyslu novely energetického zákona, viz kapitola 0. Množí se různé studie a návrhy řešení, která jsou v rozporu se zásadami projektování a provozu vysokonapěťových kompenzáto-rů. Uveďme zde alespoň některá hlavní rizika, která mohou nastat při těchto zapojeních:
• Časté spínání velkých kondenzátorových baterií a tlumivek za transformátorem 22/6 kV, který bude mít jen minimální činné zatížení, bude zdrojem přepětí, které může poškodit vinutí transformátoru.
• Zatížení transformátoru velkým kapacitním výkonem může vést, spolu se zvýšeným napětím v síti DS, ke kterému bude jistě docházet, k jeho přesycení.
• Kombinací indukčností transformátoru 22/6 kV a kondenzátorových baterií vznikne vzhledem k síti 22 kV laděný sériový rezonanční obvod s velice malým tlumením. Ten může v náhodné konfiguraci rezonovat na některé harmonické napětí nebo na kmi-točtu signálu HDO v síti DS.
Přitom by mnohdy pomohlo, kdyby se autor návrhu zamyslel nad jednoduchou možností při-pojit regulátory jalového výkonu do nízkonapěťové části jako individuální regulátor pro každý transformátor. Vzhledem k obvyklým rezervám zdánlivého výkonu a přetížitelnosti olejových transformátorů to je ve většině případů možné.
Další problém může v budoucnosti nastat, pokud PDS změní požadavky na regulaci jalového výkonu a regulátor na to nebude přizpůsoben. Současné požadavky u některých PDS na regulaci jalového výkonu jsou zjednodušené a požadují pouze regulaci účiníku. Pokud se podíváme na citované podmínky, PDS je možné, že systém regulace napětí v DS bude v budoucnu požadovat i jiné způsoby regulace jalového výkonu. Při volbě vhodného regulá-toru jalového výkonu je nutné, aby bylo možno změnou parametrů zvolit i jiné uvedené způ-soby regulace. To bohužel u jednoduchého regulátoru nebude možné.
Současnou výhodou pro dodavatele nesprávně navržené regulace jalového na VN je sku-tečnost, že se ještě po jistou dobu nebude v rámci dispečerského řízení prakticky používat, zejména kritická kapacitní část regulace. Je pravděpodobné, že při skutečném začlenění do systému regulace napětí v DS bude už dílo mimo záruku, a tak v případě selhání vzniknou provozovateli FVE další nemalé náklady na odstranění zhavarovaných částí kompenzátorů.
Distribuční soustavu jako takovou je nutno v budoucnosti přebudovat do tzv. Smart Grids (česky chytré, lépe inteligentní sítě), které si samy poradí s rozptýlenou výrobou, akumulací a spotřebou elektrické energie. Budoucnost těchto sítí je zatím vzdálená, ale bez dispečerského řízení jalového a činného výkonu u rozptýlených zdrojů elektřiny to určitě nepůjde.
Ing. Vladimír Korenc
Elcom
vladimir.korenc@elcom.cz