Témata
Reklama

Růst navzdory pandemii

Jen málo oborů v ČR si zachovalo svůj růst i v době koronavirové pandemie. Vedle internetového retailu či logistiky je to oblast podnikových služeb. Obor, který vznikl zhruba před 15 lety, zaměstnává bezmála 120 tisíc lidí a staví na tradici českého průmyslu a díky digitálním technologiím není závislý na konkrétním místě výkonu práce.

I když na první pohled obor podnikových služeb s tradičním českým průmyslem nijak nesouvisí, opak je pravdou. Právě úspěch zdejších výrobců dal tomuto modernímu oboru vzniknout. Firmy totiž často vedle svých výrobních provozů začaly v ČR zakládat i centra služeb, kam centralizovaly některé činnosti – například účetnictví, logistiku, personalistiku nebo IT podporu. Zaměstnanci těchto center je pak zpracovávali pro všechny pobočky dané firmy po celém světě. Na základě úspěchu těchto prvních vlaštovek se pak rozvinul celý sektor, do ČR přišli noví investoři z mnoha oborů a díky kvalitě, kterou zde našli, tu zůstali a svá centra dále rozvíjejí. A to zejména inovačním směrem. „Ukázalo se, že pracovníci center díky správě IT či účetnictví a dalším zpracovávaným procesům dokonale vidí do způsobu fungování svých mateřských firem, a nejlépe proto chápou, co a jak by se mělo změnit, aby se jejich fungování zefektivnilo. A tak se postupně staly centrem inovací a digitalizace,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která v Česku centra podnikových služeb sdružuje.

Reklama
Reklama

Hlavní motor: technologie

Hlavním motorem rozvoje oboru a všech inovací jsou logicky technologie. V prvé řadě jde o robotickou automatizaci procesů, velký význam má však i umělá inteligence, strojové učení a další disruptivní technologie. Ty mají také vliv na typ služeb, které se v centrech realizují. Dle průzkumu ABSL v uplynulém roce zaznamenaly největší růst služby jako datová analýza, digitální transformace obchodních procesů, strategický nákup a celá řada IT aktivit, ať už jde o automatizaci, robotizaci, či vývoj a údržbu počítačových systémů. Klesá naopak podíl transakčních služeb, jako je již zmíněné zpracování faktur, reporting či vyřizování objednávek – tento typ procesů se ve velké míře automatizuje pomocí softwarových robotů nebo se přesouvá do jiných zemí.

Hlavním motorem rozvoje oboru a všech inovací jsou logicky technologie. (zdroj: archiv redakce)

Bez digitalizace to nepůjde

Technologie podržely obor i v době probíhající koronavirové pandemie. Zatímco většina firem musela omezit, či dokonce zcela pozastavit svůj provoz, centra podnikových služeb během několika málo dnů přesunula své zaměstnance na home office, a zajistila tak hladký provoz všech služeb. Zhruba polovině center podnikových služeb se podařilo zajistit podmínky pro práci z domu pro všechny své zaměstnance, plných 93 % center převedlo na práci z domova více než 80 % svých lidí, 7 % pak zhruba dvě třetiny. Obor navíc i nyní roste a najímá nové zaměstnance, došlo však k úpravě náborového procesu – probíhá plně online, přes Skype či jiné digitální platformy. „Probíhající pandemie ukázala, že lépe tuto krizi překlenou ty obory a firmy, které v dřívější době investovaly do své digitální transformace. Věřím, že po skončení současného nouzového stavu se k digitalizačním projektům odhodlají i další obory a společnosti. Náš obor je může v mnohém svými zkušenostmi podpořit,“ říká Jonathan Appleton.

Nové služby, nové regiony

Připravenost českého oboru podnikových služeb na neobvyklé situace a krize podobné té probíhající odráží i skutečnost, že některá centra přebírají v těchto dnech procesy od svých sesterských center v Asii, kde infrastruktura neumožnila převést lidi na práci z domu. Zároveň centra začala poskytovat služby jako IT podpora zaměstnanců na home office, konsolidace dat či zavádění robotické automatizace, čímž umožňují fungování mnohým světovým firmám.

Firmy totiž často vedle svých výrobních provozů začaly v ČR zakládat i centra služeb, kam centralizovaly některé činnosti - napřklad účetnictví, logistiku, personalistiku nebo IT oboru. (zdroj: archiv redakce)

Pilíř ekonomiky

Je zřejmé, že nejen česká, ale i světová ekonomika se po skončení pandemie otřese v základech. Poroste nezaměstnanost a dojde k velkým propadům. Podnikové služby v tomto ohledu mohou sehrát velmi důležitou roli – představují totiž jednu z nejširších možností uplatnění znalostní ekonomiky, trendu, který je oproti výrobním oborům nejméně ohrožen ekonomickými krizemi. „Jsem si jist, že rozvoj našeho oboru může v budoucnu výrazně přispět ke stabilizaci české ekonomiky,“ uzavírá pozitivně Jonathan Appleton.

Hana Janišová

Reklama
Související články
Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Dělejte to, co chcete vy, a nenechte se řídit blbci!

Paní Markéta Šichtařová je ředitelkou společnosti Next Finance, ve které spolupracuje se svým mužem Vladimírem Pikorou, hlavním ekonomem Next Finance, například na tvorbě ucelených zpráv pro odběratele jejich denního zpravodajství.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Související články
Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době, část 5:
Plánování a průchod zakázky

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka. Dnes se zaměříme na plánování výroby.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 4. Obchod a poprodejní služby

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe. Dnešní, čtvrtá část je věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 2. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o vizích a cílech podnikání, o strategii firmy a její užitečnosti pro společnost, a samozřejmě o problematice řízení firem. Dnešní díl se již odehrává v definovaném scénáři, kdy oba dva společně diskutují s pozvanými hosty.

Tentokráte pozvání Petra Karáska přijal Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a nyní technický ředitel společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designér světového renomé. Diskuze ve studiu MM Průmyslového spektra svým tématem navazuje na úvodní rozhovor a zaměřuje se na inovace a vývoj produktu, ale i na zvládnutí úskalí v procesu zavádění inovací ve firmách.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 1. Úvod do problematiky

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii deseti podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty a diskutuje s nimi o aspektech aktuálních problémů v podnikání, se kterými se firmy potýkají v současné nepředvídatelné době. Podcasty přinášejí reference celé řady konkrétních praktických zkušeností, kterých Petr Karásek se svými týmem nebo jeho hosté nabyli při restrukturalizaci společností, především průmyslových firem. Následující tiskový výstup přináší pouze stručný přepis rozhovoru, komplexní pohled získáte poslechem aktuálního dílu podcastu.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Moderní vědecké řízení podniku, 6. díl. Závěrečný

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes vám předkládáme závěrečnou desátou tezi.

Ne solidarita. Trendem je relokalizovaná síť

V posledních letech došlo k výjimečnému povědomí a upřednostňování kultury na pracovišti ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců. Kultura je „osobností“ společnosti, včetně očekávání, chování, praktik a dalších norem, které ovlivňují interní interakce lidí i jejich jménem. Ignorovat tento fakt je možné jen na vlastní nebezpečí. Nedávný výzkum společnosti Hired totiž zjistil, že firemní kultura je druhým nejdůležitějším faktorem, který uchazeči zvažují, zda vůbec pracovat pro společnost.

Moderní vědecké řízení podniku, Část 2. Desatero 1+2

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu, obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes předkládáme první a druhé desatero.

Moderní vědecké řízení podniku, Část 1. Úvod

Před třemi lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra publikovali osmidílný seriál zabývající se potřebami maximálního zhodnocování kapitálu, ROI (Return on Investment). Tento materiál se ze strany čtenářů – především z výrobních firem, na které právě cílil – setkal s nevídaným zájmem. V redakci jsme obdrželi velké množství reakcí s převážně společným jmenovatelem: potřebu zhodnocování kapitálu si zástupci firem uvědomují, avšak z nedostatku informací jí nevěnují potřebnou, ale často bohužel pouze mizivou pozornost.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit