Témata
Reklama

S atomem v podpalubí

Když v polovině května dorazila do texaského přístavu Galveston loď USS Sturgis, byla to malá senzace. Ne že by více než sedmdesát let staré vojenské plavidlo třídy Liberty bylo samo o sobě zajímavé – ve své době jich světové oceány brázdily téměř tři tisíce. Sturgis byl ale dosud jedinou lodí, která na své palubě nesla malou jadernou elektrárnu.

Původně armádní reaktor MH-1A (zkratka z Mobile High Power Plant, tedy mobilní vysokoenergetická elektrárna), který byl odstaven již v roce 1976, teď bude v Texasu dekontaminován a rozřezán na kusy. A sešrotování nakonec čeká i loď Sturgis.

Jediná dosud známá plovoucí atomová elektrárna byla produktem své doby. Tlakovodní reaktor MH-1A byl vyvíjen v rámci vojenského programu ANPP, který měl zajistit pro odlehlá místa levný a spolehlivý zdroj energie. V rámci programu vzniklo celkem devět modelových reaktorů – dva plynem chlazené, šest tlakovodních a jeden varný typ. V průběhu šedesátých let minulého století byly všechny odzkoušeny v ostrém režimu na amerických vojenských základnách. Nejen na území USA, ale také v Grónsku nebo na Antarktidě.

Reklama
Reklama
Reklama
Vizualizace plovoucí jaderné elektrárny a pomocných pobřežních staveb, které budou sloužit k distribuci elektřiny, tepla a pitné vody vyprodukované plavidlem.

Model MH-1A o elektrickém výkonu 10 MW fungoval na palubě Sturgisu v letech 1967 až 1976. První rok v ústí řeky Potomac, následně byla celá loď odvlečena do Panamského průplavu, kde dodávala energii pro tamní přístavní správu. Odstavení reaktoru si vyžádala až změna energetické politiky a konec vojenského programu, který se od dodávek elektřiny pro civilní účely přeorientoval na atomový pohon pro ponorky. Samotný reaktor na Sturgisu ale fungoval bez větších obtíží.
A může mít brzy své pokračovatele. Zkušenosti i dlouhodobé kalkulace ukazují, že plovoucí atomová elektrárna je technologické zařízení, s nímž je možné v rámci diverzifikace energetických zdrojů počítat i do budoucnosti.

Nástupce se rodí v Rusku

Zřejmě nejdál jsou ve vývoji nástupce amerického projektu Rusové. Již příští rok na podzim by měla být v Baltských loděnicích v Petrohradě dokončena loď Akademik Lomonosov, která ponese na palubě malou jadernou elektrárnu. Plavidlo o délce 144 metrů a výtlaku 21 500 tun si objednala státní korporace pro atomovou energii Rosatom. Jeho srdcem se stane reaktor KLT-40S, velmi podobný modelu, který pohání i ruské jaderné ledoborce.

Tlakovodní reaktor, který pochází z vývojářského závodu OKBM Afrikantov, by měl dosahovat asi 35 MW elektrického a 150 MW tepelného výkonu. Akademik Lomonosov ponese na palubě dva takové reaktory, které mají plánovanou životnost kolem čtyřiceti let. Výměna paliva je plánovaná každé tři roky.

Kromě sdružených dodávek elektřiny a tepla se počítá také s tím, že na lodi bude zařízení na odsolování mořské vody, takže plovoucí elektrárna může sloužit zároveň jako vodárna. Denně bude schopna dodat 240 tisíc krychlových metrů vody, což odpovídá spotřebě dvousettisícového města.

Akademik Lomonosov je určen pro nasazení v oblastech za polárním kruhem, kde jsou obtížné podmínky pro zásobování energiemi. Jde zejména o odlehlé přístavy a aglomerace spojené s těžbou ropy a plynu. „Reaktor bude spojen kabelem s pobřežím a může tak zásobovat jakékoliv město v arktické oblasti,“ prohlásil nedávno ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin.

Energie pro odlehlé oblasti

Podle původních plánů by měl Akademik Lomonosov zakotvit u města Viljučinsk na Kamčatce, jeho následovníci pak budou dodávat energii v Pevěku na Čukotce. Mezi zvažovanými oblastmi, kde by plovoucí jaderné elektrárny našly své uplatnění, jsou také poloostrovy Kola, Jamal, Tajmyr nebo Jakutsko.

Podle Rosatomu o plovoucí elektrárnu projevilo zájem již patnáct zemí, mimo jiné Čína, Alžírsko, Indonésie, Malajsie nebo Argentina. Čína navíc Rusku nabídla, že by se na výrobě jaderné elektrárny na palubě lodi podílela formou joint venture. Zatímco ruská strana by dodala atomové technologie, Číňané by postavili plavidla.

Stavba plovoucí elektrárny Akademik Lomonosov v Baltských loděnicích

Zájem mají i Kanaďané, které láká využití plovoucí jaderné elektrárny tam, kde se nevyplatí vytvářet přenosovou soustavu a kde jediným zdrojem elektřiny a tepla jsou dosud špinavé dieselové generátory. „Čisté, bezpečné a přenosné zdroje energie jsou absolutně nezbytné pro rozvoj těžařského průmyslu - současné technologie založené na naftě nejsou na odpovídající úrovni,“ prohlásil letos v dubnu Peter Lang, ředitel kanadské Dunedin Energy Systems.

Náklady na stavbu plovoucích atomových elektráren jsou zatím velmi vysoké. Rosatom naposledy odhadl cenu Akademika Lomonosova na 21,6 miliardy rublů (9,8 miliardy Kč). Na druhou stranu ovšem ukotvená jaderná elektrárna dokáže ušetřit ročně až 100 tisíc tun nafty, která je v odlehlých oblastech na dalekém severu často jediným energetickým zdrojem.

Nejen Rusko tak s napětím čeká, až se Akademik Lomonosov dostaví a jeho dva reaktory najedou na ostrý provoz. Přesně po půl století odmlky by se tak americký Sturgis mohl dočkat důstojného nástupce.

Zdroj: Rosatom

Zuzana Sommerová

Essential Communication s.r.o.

zuzana.sommerova@essential-com.cz

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 150938
Datum: 01. 09. 2015
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Made in Česko: Kde rostou srdce laserů

Že se dá pěstovat kdeco, je jasné – žampiony ve sklepě počínaje a vzácnou orchidejí konče. A není vůbec vyloučeno, že se snadno stanete světově proslulými pěstiteli. Stačí, aby vaše orchidej chytila nějak výjimečnou, netypickou barvu nebo byla větší než jiné, a je to, budete v novinách a stanete se světově známým pěstitelem. Existuje však jedno pěstování, které na hobby úrovni realizovat a dosáhnout v něm světového věhlasu nelze. Jde o pěstování monokrystalů pro vědu, výzkum, inovace a průmysl.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Související články
Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit