Šance pro české podnikatele : čerpání ze strukturálních fondů EU

Další sedmileté programovací období Evropské unie s sebou přináší dotační programy pro podnikatele jejích členských zemí, které mají pomoci postupně snižovat strukturální rozdíly jednotlivých regionů tohoto uskupení. Naše republika má tak poprvé ve své historii v rámci cíle Konvergence možnost čerpat finance ze strukturálních fondů EU po celou dobu vyhlášení programovacího období, tedy v letech 2007 až 2013. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo na toto období nový Operační program Podnikání a inovace s alokovanou částkou 100 mld. Kč, který navazuje na předchozí zkrácený Operační program Průmysl a podnikání z let 2004 až 2006. Hlavním implementátorem těchto programů je agentura pro podporu investic a podnikání a investic CzechInvest. Tato přelomová událost se proto logicky stala impulzem vzniku nového diskusního seriálu na stránkách MM Průmyslového spektra, kdy počínaje příštím vydáním (č. 3/2007) budeme pravidelně přinášet přepisy těch nejzajímavějších pasáží z diskusních fór, která se budou konat vždy mezi konkrétními členskými podniky Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské techniky a zástupcem či zástupci agentury CzechInvest, zodpovědnými za určité programy podpory, jež budou tvořit hlavní téma daného diskusního setkání.

Než vám však představíme první programy podpory našich podniků, přinášíme úvodní rozhovor o roli CzechInvestu a aktuálních plánech v podpoře podnikání  s jeho  generálním ředitelem Tomášem Hrudou. Na konkrétní oblasti z připravovaného OP Podnikání a inovace jsme se také zeptali  Luboše Lukasíka, ředitelem Divize rozvoje podnikání  agentury CzechInvest. panem Ing. Lubošem Lukasíkem

MM: Pane řediteli, v úvodu prosím sdělte našim čtenářům, co je náplní činnosti agentury CzechInvest.

T. Hruda: Jak už název napovídá, Hhlavní náplní naší činnosti je podpora podnikání a investic.,v  Zatímco v oblasti investic je CzechInvest známý od roku 1992, historie našich aktivit v oblasti podpory podnikání je sice  kratší, o to však intenzivnější. oOd roku 2004 je z větší části náplní naší činnosti zejména podpora podnikání s využitím prostředků evropských strukturálních fondů. Z posledních tří let nás mohou podnikatelé znát zejména díky realizaci Operačního programu Průmysl a podnikání, od letošního roku Operačního programu Podnikání a inovace a také Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a Rozvoj lidských zdrojů. Naše činnost by se dala shrnout do několika bodů: společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR připravujeme operační programy, propagujeme je, diskutujeme o nich s podnikateli a poté následuje celý cyklus přijímání žádostí, hodnocení projektů, administrace všech náležitostí pro MPO, kontrola předložených plateb a monitoring projektu. Od okamžiku přijetí žádosti jsou s námi podnikatelé stále ve styku, většinou prostřednictvím našich regionálních kanceláří. Navíc ovšem mapujeme další možnosti podpory českých podnikatelů - ať už jde o alternativní formy financování podnikatelských záměrů (zde nám jde především o malé, začínající firmy postavené na vývoji a inovacích) až po - například - zapojení českých dodavatelů do dodavatelských řetězců významných nadnárodních firem.

MM: Jak jste uvedl, Operační program Podnikání a inovace (OPPI) je již druhým, s jehož pomocí mohou  čeští podnikatelé čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU. Po vstupu do EU jim bylo umožněno ve zkráceném programovacím období 2004 - 2006  využít zejména Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP) (jeho hodnocení najdete v tomto vydaní na str. xx v článku od JUDr. Grégra z MPO ČR). Prosím uveďte, v jakých podprogramech Operační program Podnikání a inovace, jenž je připraven na období let 2007 až 2013, navazuje na předchozí OPPP a naopak, jaké jsou nové oblasti pro zájemce.

T. Hruda: Hlavní rozdíly jsou následující: zvýšená alokace v OPPI, větší zapojení firem, které nejsou malé nebo střední (v některých programech je limit 250 zaměstnanců, v některých 1250 zaměstnanců a určitý roční obrat firmy, některé programy jsou bez omezení, ovšem s výjimkou nadnárodních společností), k osvědčeným podporám byly přiřazeny nové.

OPPP je v podstatě předchůdcem programu OPPI. Nový program OPPI je, stejně jako byl OPPP, zaměřen na podporu podnikání zejména malých a středních podniků. OPPI má intervence typu Rozvoj (pořízení technologií), Inovace (nákup inovativních výrobních zařízení), Klastry čili spolupráce firem. Navíc byly do OPPI přidány další programy z oblastí informačních technologií a poradenství, větší důraz je kladen na program Spolupráce. Oproti programu OPPP však máme nyní  k dispozici více finančních prostředků; v minulém období - 2004 až 2006 - byla tato částka 12 miliard korun, v současném období - 2007 až 2013 - je to už 100 miliard korun. Kromě toho, že chceme samozřejmě co nejvíce přispět k tomu, aby bylo maximum této částky našimi podnikateli využito, chceme, aby se tak dělo v oblastech, jejichž rozvoj  bude mít multiplikační efekt na zásadní, strukturální rozvoj celé české ekonomiky. Nejde o to tyto peníze pouze beze zbytku c´vyčerpat, jde o to využít je smysluplně a tak, aby stimulovaly kvalitativní růst.

MM: Jakým způsobem byla tato alokovaná částka určena a v jakém poměru je k ostatním operačním programům??

T. Hruda: O její výši se rozhodovalo v rámci diskusí o evropském rozpočtu. České republice bylo přiděleno celkem 700 miliard korun na období následujících sedmi let, na její úvaze pak bylo, kam chce tyto prostředky investovat, 12 % prostředků podpoří program Podnikání a 8 % Výzkum a vývoj pro inovace. Operačních programů, které vznikají, je několik, podnikatelů se týkají následující: Podnikání a inovace, Lidské zdroje pro zaměstnanost a Výzkum a vývoj pro inovace, jehož příjemcem jsou sice univerzity, nicméně v jedné části intervence získávají peníze na to, aby spolupracovaly s podniky. Jde tedy o podporu aplikovaného výzkumu, nikoli základního. V rámci programu Výzkum a vývoj pro inovace je oblast, která se zabývá tím, aby se na univerzitách vytvořily kapacity - například laboratorní vybavení - pro spolupráci vysokých škol s průmyslem.

Z tohoto výčtu je patrné, že v podpoře podnikání ze strukturálních fondů půjde v následujících letech v prvé řadě o kvalitu, inovativnost a synergie plynoucí ze spolupráce podniků v rámci výrobního řetězce formou klastrů nebo technologických platforem, výzkumné a výrobní sféry ve vědeckotechnickém parku nebo vývoje pod střechou samotných firem třeba formou vlastního výzkumného centra. CzechInvest v tomto procesu nebude pouze jakýsi „stroj na formuláře a peníze", ale odbornáou autoritaou, která bude mapovat další příležitosti rozvoje podnikání a zároveň bude profesionálním a flexibilním rádcem podnikatelů.

MM: V předchozím OPPP bylo nejvíce žádáno o dotace v programu Marketing, kde velké části žadatelů bylo vyhověno. Naopak v programech Rozvoj I a Rozvoj II, které byly zaměřeny na podporu vytvoření technických a ekonomických předpokladů pro zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků ve vybraných odvětvích české ekonomiky, bylo z podobného počtu žadatelů již procento obdržených dotací velmi nízké. Proč je podle vašeho mínění tento schodek tak markantní?

L. Lukasík: Každý program má přidělenou finanční alokaci, která je stanovena pro určité období nebo pro určitou výzvu, do každého programu se hlásí určitý počet žadatelů, do některého více, do některého méně a samozřejmě z každého programu je možné financovat určitou část, čerpat určitou maximální výši dotace. U programu Marketing je maximální výše dotace daleko nižší než maximální výše dotace u programu Rozvoj. O program Rozvoj byl velký zájem, převis poptávky nad nabídkou finančních prostředků byl obrovský. V rámci tohoto převisu byly dotace přiděleny nejkvalitnějším projektům. V rámci strukturálních fondů funguje princip, že kdo „přijde" dříve, dostane dříve dotaci, samozřejmě pokud splní kritéria, ale v případě výzvy u programu Rozvoj se přijímají žádosti do určité doby, potom se všechny vyhodnotí, sestaví se pořadí od „nejlépe vyhovující" po „nejméně" a určí se hranice.

      V programu Marketing je procento uspokojených adeptů vyšší, protože podmínkou je například účast na veletrhu, a pokud podmínku splňujete, tak tuto dotaci dostanete. Naproti tomu u programu Rozvoj se posuzuje, zda určitá technologie umožní firmě další působení na trhu. U programu Inovace podnikatelé musejí prokázat, zda konkrétní technologie, kterou pořizují, je unikátní minimálně na české úrovni, lépe na úrovni evropské. Každý program má svá specifika, u každého je procento uspokojených žadatelů jiné, nejvyšší finanční převis byl v minulém období u programů Inovace a Prosperita.

MM: V poslední době zaznamenáváme silnější provázanost výzkumné a podnikatelské sféry. Očekává se pravděpodobně i silný zájem o program Inovace, který navazuje na stejnojmenný program z období 2004 až 2006. Bude opět zaměřen na podporu zavádění výsledků základního a aplikovaného výzkumu do komerčního prostředí? Jaké navrhované projekty bude akceptovat a podporovat a naopak, jakým neposkytne finance k jejich další cestě?

L. Lukasík: Program Inovace je jedním ze stěžejních současných programů, oproti programu OPPP můžeme v OPPI sledovat posun k oblasti inovací a znalostní ekonomiky. Program Inovace má relativně výraznou alokaci finančních prostředků, což ale neznamená, že bychom chtěli ustupovat od kvalitativních požadavků na projekty. Podnikatel, který žádá o dotaci v rámci programu Inovace by měl mít projekt, který představuje inovaci nejen pro jeho firmu, ale i pro Českou republiku. Určitě mají šanci projekty, které zavádějí do výroby inovativní prvky v rámci celé Evropy, v minulém období jsme v programu měli projekty unikátní světové úrovně. Menší šanci mají projekty, které zavádějí inovaci pouze pro danou firmu, tohle není cílem, protože takový krok narušuje konkurenční prostředí. V rámci programu Inovace nejsou podporovány firmy, které si chtějí jen obnovit své zařízení bez toho, aby přišly s něčím razantně novým. Tento program je určen pro inovativní firmy, pro firmy, které svou oblast výzkumu a vývoje chtějí převést do výrobní praxe. Nedávno jsem slyšel zajímavý citát: Inovace je převod myšlenky v peníze. V programu Inovace budou podpořeny firmy, které jsou schopny myšlenku, jež koupily, nebo ještě lépe samy vymyslely, převést do komercializovatelné podoby, musí se jednat o projekty inovativní a realizovatelné.

Část programu Inovace umožňuje také chránit si duševní vlastnictví, pomáhá firmě snížit náklady na proces, kterým si bude projekt patentovat. Studie ukazují, že množství projektů, které by se daly patentovat ve firemní sféře, je v ČR relativně velké, ale mnoho podniků nechce do tohoto procesu investovat, což se může vymstít. V rámci programu OPPI Potenciál je tedy firmám umožněno vybavit vývojové centrum, jeho myšlenky poté patentovat v rámci programu Patent a nakonec je v rámci programu Inovace dotáhnout až do stadia výrobku.

MM: Jak jste řekl, inovace není schopna realizace bez potřebného potenciálu. Jakou lze hledat symbiózu programu Potenciál s grantovými projekty MŠaT ČR udílenými k podobným účelům?

L. Lukasík: Granty MŠaT ČR směřují do oblastí základního výzkumu, zatímco OPPI financuje výzkum aplikovaný, samozřejmě ale podporujeme to, aby se zachovaly i investice do primárního výzkumu.

MM: Mnohé výsledky základního výzkumu zůstávají na univerzitách, protože neexistuje nástroj k aplikaci do praxe.

L. Lukasík: MŠaT ČR realizuje prostřednictvím CzechInvestu část programu, který umožňuje na univerzitách vybudovat centra, jež umožní výsledky výzkumu převést do komercializovatelné praxe.

MM: Zkušenosti se zakládáním regionálních uskupení firem a přidružených institucí - klastry - máte již u Operačního programu OPPP Průmysl a podnikání z let 2004 až 2006. Jaká je koncepce zakládání nových klastrů spadajících do programu Operačního programu Podnikání a inovacePPI?

L. Lukasík: V současném období bylo podáno asi 40 žádostí do klastrů, do první fáze - mapování a přípravy projektů. Podpořeno bylo mnoho projektů, v této první fázi v oborech biotechnologie, nanotechnologie, zpracování dřeva, výroba hudebních nástrojů. Koncept je zachován i do budoucna s tím, že v současné době je ve druhé fázi funkčních a podpořených asi 10 projektů, které jsou aktivní v rámci ČR. Zastáváme myšlenku podporovat to, co má v regionech smysl a s čím firmy přijdou, samozřejmě někdy také napomáháme některým nápadům, pomáháme podnikům s hledáním partnerů v rámci projektů. Firmy musejí spolupracovat s univerzitou nebo výzkumným ústavem s danou specializací, potom jejich projekt, pokud splní ostatní kritéria, bude podpořen.Klastr je otevřené seskupení, takže neexistují konkurenční klastry v jednotlivých oborech.

MM: Vytvářejí se již i nadnárodní klastry?

L. Lukasík: Snažíme se klastrům pomoci v oblasti mezinárodní spolupráce, nasměrovat je na partnery ze zahraničí. Zájem o spolupráci mají klastry vzdálenější, nikoli příhraniční. Jde o výměnu informací o trzích, potenciálních investicích, o výměnu v oblasti výzkumu a vývoje. Čím dále jsou klastry od sebe, tím méně si konkurují přímo na trhu, zájem o spolupráci tedy je ze zemí EU i ze zámoří.

MM: Lze jako část klastru implementovat výzkumné centrum?

L. Lukasík: Některé ze vznikajících klastrů mají aktivity typu vybavení laboratoří, lze zmínit zlínský klastr v oblasti plastového průmyslu, centralizovaný kolem Univerzity Tomáše Bati. Součástí jejich projektu je také nákup výzkumné laboratoře, která bude využívána všemi členy klastru. Podobné je to v oboru technických textilií v Libereckém, Hradeckém a Pardubickém kraji, kde stěžejní roli hraje TU v Liberci a Výzkumný ústav textilních strojů. Velmi často se stává, že v klastru jsou sdruženy firmy z regionu a oboru, povinností je, aby přišly se společnými inovativními projekty, jejichž součástí často bývá vybavení laboratoře, vytvoření podmínek pro výzkum a vývoj, který je pro jednu konkrétní firmu finančně nedosažitelný.

MM: Jakým způsobem hodláte žadatelům usnadnit administrativní záležitosti týkající se podávání žádostí o dotace z fondů EU?

L. Lukasík: Už rok pracujeme na novém systému tak, aby proces podávání žádosti byl co nejsnazší, ale přitom respektoval veškerá poměrně složitá nařízení ze strany Evropské komise i poměrně komplikovaný právní systém ČR. Představíme nový systém pro komunikaci s žadateli, tzv. eAccount, který by se dal přirovnat k webovému účtu internet bankingu. Cílem je, aby podnikatel mohl veškeré dokumenty podávat přes internetové rozhraní. Pro žadatele nový způsob přinese větší komfort, pokud jde o sledování procesu, kterým projekt u nás prochází, jaké informace po něm kdy budeme požadovat, které materiály nám musí dodat. Většina dokumentů bude odevzdávána elektronicky, podnikatel bude používat elektronický podpis. Na „nástěnce" uvidí podnikatel po zadání svého specifického kódu historii komunikace mezi ním a jemu přiděleným projektovým manažerem, stav projektu a další krok, který je třeba realizovat. Přístup bude moci přidělit i svým zaměstnancům, aby se o veškerou agendu nemusel starat sám. 

MM: Na jaká úskalí celého řetězce podávání žádosti až po závěrečný proces realizace chcete po zkušenostech s předchozím obdobím OPPP žadatele upozornit? Na co se mají zaměřit nejvíce, aby žádost byla úspěšně realizována?

L. Lukasík: Stejně jako když žádá o úvěr v bance, by si měl být podnikatel jist tím, že údaje, které uvádí, jsou správné. Musí si být jist, že programu porozuměl a že si důkladně přečetl podmínky. Snažíme se, aby tyto podmínky a všechny důležité údaje byly jasně viditelné na našem webu a byly dostupné v našich regionálních kancelářích.Obecně se dá říci, že dotace jsou velmi dobrým nástrojem pro rozvoj podnikání, u projektů, které byly dokončeny, se ukazuje průměrné zvýšení obratu firem a přidané hodnoty o zhruba 65 %. Podnikatel ovšem musí očekávat, že určitý čas věnuje přípravě žádosti i její správě v době realizace. Ještě před podáním žádosti by se měl v naší regionální kanceláři informovat, zda jím vybraný program je pro něj opravdu vhodný. Podnikatel by měl také být připraven na to, že projekt bude během jeho realizace a po určitou dobu i po jeho implementaci několikrát kontrolován různými českými i evropskými úřady.Stejně jako žádost o úvěr, tak i žádost o dotaci v rámci strukturálních fondů s sebou nese určité náklady, pracovně je odhadujeme ve výši asi 5 % částky administrované jako náklady na správu dotace.

MM: Mnohé podnikatele ovšem nenapadne o dotace ze strukturálních fondů žádat, protože svým projektům tolik nevěří...

 L. Lukasík: O programech by měly podnikatele informovat naše regionální kanceláře. Dnes už můžeme ukázat úspěšné podnikatele, kteří dotaci získaliprogramy prošli, a na jejich případech ilustrovat pozitivní výsledky. Chystáme semináře a diskuse, kde se potenciální žadatelé budou moci setkat s adepty, kteří uspěli.

Děkujeme za rozhovor

Blanka Kutílková

Roman Dvořák