Témata
Foto: Paul Horn

Společnost Paul Horn z německého Tübingenu nese jméno po svém zakladateli Paulu Hornovi. Za největším rozkvětem podnikání stál jeho syn, Lothar Horn, který bohužel letos v únoru v 66 letech podlehl těžké nemoci. Štafetu rodinné firmy s globální působností převzal Markus Horn, vnuk zakladatele. Firma stopy svých aktivit zanechává i v ČR. Společnost Horn se postupně stala úplným vlastníkem brněnské firmy SK Technik. Následující reportáž vznikla při příležitosti Technologických dnů, které se konají každý druhý rok v prostorech firmy Horn.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Tübingen je malebné univerzitní město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko, nacházející se 30 km jižně od Stuttgartu. Tento region vždy patřil k průmyslové špičce nejenom v Německu, ale v celé Evropě. Najdete zde celou řadu renomovaných firem. A pro svůj byznys si jej v roce 1969 vybral i Paul Horn. Přestože se jedná o mladou firmu, v současné době již spadá do první desítky TOP světových výrobců obráběcích nástrojů a komponent. Vedle výroby ve zdejších prostorech se výrobní lokace nacházejí v USA, Anglii, Itálii a v České republice, konkrétně v Brně ve firmě SK Technik, které je společnost Horn vlastníkem. Ta ji od svého založení, coby obchodní společnost, na českém a slovenském trhu zastupovala. Když se po letech spoluzakladatelé firmy SK Technik, manželé Kirsteinovi, rozhodli svůj podíl ve firmě odprodat, oslovili na základě dlouhodobých vztahů pana Lothara Horna.Ten zde posléze v roce 2012 vybudoval první výrobní halu s administrativním zázemím a o sedm let později i druhou výrobní halu. Za úspěchy zdejší výroby, a samozřejmě i obchodní stránky firmy SK Technik – zastupuje celou řadu renomovaných výrobců z oblasti strojů, nástrojů a příslušenství, stojí Dušan Chodúr, dlouholetý jednatel společnosti.

Sídlo firmy Horn se nachází v Tübingenu, 30 km jižně od Stuttgartu. Vedle standardní produkce je zde soustředěna výroba všech speciálů. Zdejší prostory sestávají ze tří velmi moderních hal, ve kterých se nachází kompletní výrobní řetězec – od tvorby tvrdokovového polotovaru přes jeho slinování, broušení až po povlakování, a samozřejmě distribuci. (Foto: Paul Horn)

Do Tübingenu, sídla firmy Horn, je vedle standardní produkce směřována výroba všech speciálů. Zdejší prostory tvoří celkem tři velmi moderní haly, kde se nachází kompletní výrobní řetězec – od tvorby tvrdokovového polotovaru přes jeho slinování, broušení až po povlakování, a samozřejmě moderní distribuční sklad. V rámci Technologických dnů mají zákazníci z celého světa možnost navštívit zdejší prostory a v podstatě veškeré tyto dílčí technologické procesy jsou plně přístupné v rámci komentovaných prohlídek. Společnost SK Technik sem své zákazníky pravidelně přiváží, a oni tak mají možnost nahlédnout pod pokličku zdejšího umu. Nebývá zvykem, že by firma zpřístupnila téměř veškeré výrobní procesy do takového detailu jako právě Horn. Děkujeme za možnost, že naše redakce mohla být součástí letošní skupiny.

Produktové portfolio společnosti Paul Horn je rozsáhlé – od nástrojů pro obrábění v otvorech od průměru 0,2 mm přes vnější, vnitřní a čelní zapichování, upichování a stranové soustružení až po frézování zápichů a závitů kruhovou interpolací a mnoho dalšího. Celkově představuje na 25 tis. typů standardních nástrojů a přes 150 tis. speciálních řešení. V loňském roce činil obrat Paul Horn 300 mil. eur při 1 500 zaměstnancích (z toho 200 mil. v Německu s 950 zaměstnanci) – což činí přidanou hodnotu přes 200 tis. eur na zaměstnance. (Pro srovnání: v ČR je průměrná přidaná hodnota strojírenské výrobní firmy na zaměstnance 2,5x nižší.) Na rok 2023 jsou naplánovány investice ve výši 17 mil. eur. (Foto: Paul Horn)

Krok po kroku

Naše prohlídka začíná v hale o rozloze 5 000 metrů čtverečních, kde se nachází kompletní výrobní proces tvorby polotovarů pro nástrojové řady sestávající ze čtyř základních fází – míchání granulátu, jeho lisování, předslinování a slinování. Pro tento proces, kdy zahřátím směsi na vysokou teplotu dochází k vzájemnému splynutí práškových částic, se vedle slinování běžně vžilo několik jiných výrazů jako například spékání či sintrování. Není časté, že by světoví výrobci měli všechny tyto fáze pohromadě na jednom místě. Horn je výjimkou.

Reklama
Reklama
Reklama

Pod tlakem se v lisech formuje předem smíchaný granulát, čímž získává svůj specifický tvar. Vylisované polotovary o délce 300 mm, obsahující chladicí kanálky, se po odstátí na platech dělí na potřebné rozměry, a následně dochází k jejich slinování. Zde podle slov pana Chodúra hraje obrovskou roli zkušenost zdejších odborníků, jelikož tolerance slinovaných řezných nástrojů je v pěti setinách. A je tedy velmi náročné v rámci teplotní redukce, která se pohybuje v rozmezí 20 až 22 % v závislosti na složení polotovaru, stanovit jeho původní velikost.

Závěrečným technologickým krokem je slinování, které je rozděleno na dvě fáze. V té první jsou v peci z hmoty vylučovány nežádoucí látky, které byly do směsi přidány kvůli její plasticitě potřebné při tváření, jako je např. teflon. Ve většině případů se nejedná o škodlivé plyny, tudíž mohou odcházet přímo do ovzduší. Poté následuje finální slinování trvající cca 20 hodin v závislosti na složení dané směsi. Následně dochází ke 100% kontrole všech slinovaných polotovarů.

Od A do Z. Od výroby polotovarů přes broušení až po povlakování. Vše na jednom místě. (Foto: R. Dvořák)

V souladu s technologickým tokem se i my přesouváme do druhé haly, kde probíhá broušení řezných destiček. Člověk si zde připadá jako v science fiction – obrovská plocha, kde jsou v nedopočitatelném množství řad umístěny brusky. Další zajímavostí je i to, že se nacházíme ve druhém patře budovy, tudíž její statika mluví sama za sebe. Každá destička je dodávána se svými dokumenty, vše je postupně načítáno do SAP systému. Horn si konstruuje a vyrábí stroje sám v nově vybudovaném středisku výroby a generálních oprav. V každé řadě se nachází 10 brusek, vždy dvě řady současně obsluhují tři operátoři. Operátor umísťuje nástroje do palety a následné broušení probíhá v automatickém procesu pomocí obslužných zakladačů. Barevná signalizace stroje pak upozorňuje na potřebu proměření daného kusu. Všechny linie strojů jsou totožné, pouze se odlišují broušením tvaru destiček. To umožňuje plnou vzájemnou zastupitelnost operátorů. Uprostřed obsluhovaných řad se nachází kontrolní zařízení, 3D měření je pak v samostatném prostoru.

Některé typorozměry jedno-, tří- a šestibřitých cirkulárních destiček jsou broušeny v Brně, kde se nachází na 40 brusek. Zdejší filozofie klade velký důraz na kontrolu. Dle Dušana Chodúra podstata měření nespočívá ve verifikaci toho, jestli bylo něco uděláno špatně. S tím se primárně totiž nepočítá. V rámci vývoje procesu se prý nechá běžet celá směna bez kontroly. A pak v drtivé většině případů zjistí, že zde byla 100% kvalita. „Stroje si vyrábíme sobě na míru. Naší filozofií není měřit, ale mít takový proces, který garantuje absolutní spolehlivost,“ říká pan Chodúr. Bruska musí monitorovat teplotu svého okolí, úbytek brusného kotouče a další proměnné záležitosti, a na základě toho se musí sama korigovat.

Brněnský výrobní závod SK Technik stojí hrdě po boku dalších třech zahraničních výrobních lokací firmy Horn – Francie, Anglie a USA. Na 40 bruskách se zde brousí vybrané typorozměry jedno-, tří-3 a šestibřitých cirkulárních destiček. (Foto: SK Technik)

Ve třetí hale naší komentované prohlídky, opět patrové, se v přízemí vyrábějí rotační a kazetové držáky nástrojů. I zde jsme svědky masivní investice společnosti Horn do moderních výrobních technologií. Část prvního patra zaujímají stroje pro aditivní výrobu firmy Trumpf, které slouží především pro prototypování. V rámci technologických dnů byly na různých demo dílech z hliníku a titanu ukázány tvarové možnosti, kterých lze 3D tiskem dosáhnout. V oblasti řezných nástrojů konstruktéři především kvitují možnost tvorby složitých tvarů chladicích kanálků přivádějících kapalinu až k místu řezu.

Další část dotyčného patra budovy zaujímá technologie povlakování. I zde jsme měli možnost vše zhlédnout do nejmenšího detailu. Vyčištěné destičky po předchozím broušení v rámci logistiky přicházejí v zásobnících a operátoři je manuálně nasouvají na tzv. špízy, které se pak vkládají do boxů putujících na povlakování. V testovacím režimu zde byl i robot, který suploval lidskou práci, ale zatím nedosahoval takové spolehlivosti nasazení destiček jako zručná operátorka. Celkem se zde nachází 12 povlakovacích zařízení od firmy CemeCon s denní kapacitou 27 tisíc povlakovaných destiček, a to převážně PVD technologií. Horn má svoji vlastní divizi povlakování pro vývoj speciálních povlaků. Kontrola povlakování probíhá pomocí vážení, rozdílná hmotnost destičky znamená rozdíl v tloušťce povlaku. Z kapacitních důvodů jsou nuceni povlakování kooperovat. Snahou ale pochopitelně je rozšířit kapacity a být soběstačný. Ale je to mj. otázka velkých investic.

Logicky posledním místem zastavení je distribuční oddělení, které se z části nachází v přízemí budovy a z části v mezipatře. Denní kapacita představuje 1 000 expedovaných zásilek. V centrálním skladu hotových výrobků je pro zamezení vzniku a šíření požáru speciální prostředí dosažené sníženým obsahem kyslíku a směsí dalších plynů. Je zde pochopitelně omezený vstup z důvodu špatných klimatických podmínek, které jsou srovnatelné, co se týče obsahu kyslíku, s těmi na Mt. Everestu.

Personální zodpovědnost

Vedle duálního způsobu vzdělávání, kdy mladí lidé v rámci studia získávají zkušenosti u konkrétní firmy, se v Německu po dlouhá léta ukotvilo pravidlo, že nejlepší odborník je ten, kterého si vychováme sami. Horn není výjimkou. Zdejším školicím centrem procházejí všichni noví zaměstnanci ve věku 16 až 21 let, středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaní, a jsou zde školeni po celé tři roky. V prvním roce získávají znalosti v základech technologií a materiálového inženýrství, učí se rozpoznávat jednotlivé druhy materiálů, druhý rok jsou již „postaveni“ před konvenční stroj a třetí rok před moderní CNC stroje stejného typu, jako jsou v „ostré“ výrobě. V každém ročníku je kolem 15 studentů, maximální kapacitní počet celého training centra je 75 studentů.

Nástroje Horn se používají všude tam, kde dochází k lidskému pokroku. Paul Horn položil základ podnikání v roce 1969. Dnes je Horn rodinnou firmou třetí generace. Video přináší technologický postup výroby řezných nástrojů.

Výroba přesných nástrojů si žádá obrovské penzum postupně získávaných odborných znalostí. Moderní technologie nejsou primární zárukou kvalitní výroby, ale „pouze“ podmínkou bezpodmínečně nutnou k dosažení požadovaného stavu. Ten skutečný úspěch je na bedrech lidí, kteří zde v Tübingenu působí a své zkušenosti předávají do dalších výrobních lokací, naše Brno nevyjímaje. U Horna pak klíčový úspěch hledejme v entusiasmu, lidském a odborném přístupu pana Lothara Horna, jehož odkaz bezesporu ponesou i další generace „Hornovců“.


Horn Technology Days

Již poosmé otevřela společnost Paul Horn své brány více než 3 000 návštěvníkům z 37 zemí. Akce byla zaměřena na procesy, které jsou výsledkem optimální interakce nástroje, upínání obrobku a stroje. „Pouze ten, kdo ovládá proces obrábění, může dosáhnout optimálních výsledků s použitým nástrojem,“ říká Markus Horn, jednatel Paul Horn. Akce sestávala z odborných prezentací, ukázek obrábění, představení novinek, prezentací využití aditivní technologie v konstrukci řezných nástrojů. Dále samozřejmě z doprovodné výstavy 35 spoluvystavujících společností. Návštěvníci měli možnost se volně pohybovat v podstatě ve všech prostorech. Kromě dvou výrobních hal, které zahrnují především výrobu břitových destiček a držáků, měli přítomní možnost nahlédnout do výroby karbidů a různých tvářecích procesů na nejmodernějších zařízeních.

(Foto: R. Dvořák, Paul Horn/Sauermann)

Zajímavostí byly exponáty několika sportovních vozů, zakázkových bicyklů, spalovací komora Prometheus pro motor Ariane 6, lékařské produkty a kolekce hodinek a šperků. To vše bezesporu zanechalo v návštěvnících trvalé dojmy a ilustrovalo rozmanité oblasti použití přesných nástrojů Horn.

Dalším vrcholem události byla speciální akce ke společnému projektu ZykloMed financovanému Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu (BMBF). Projekt se zabývá výrobou funkčně integrovaných implantátů pomocí nových synchronně cyklických obráběcích procesů. Zúčastnění partneři předvedli své know-how v oblasti lékařské techniky opracováním kostního hřebu a kostního šroubu.

Příští technologické dny Horn jsou naplánovány opět za dva roky. Zájemci však měli možnost zhlédnout novinky již na zářijovém veletrhu EMO 2023 v Hannoveru, kde měl Horn v hale 5 rozsáhlou expozici. Samozřejmě s nimi seznámíme technickou veřejnost v následujících vydáních MM Průmyslového spektra.

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit