Témata
Reklama

Síň slávy strojařů: Věda je dobrodružná cesta

Profesor Jaroslav Koutský celý svůj život zasvětil vědecké činnosti a postupně se stal světově uznávaným odborníkem v oboru fyzikální metalurgie a mezních stavů materiálů. Je velmi obtížné ve stručnosti představit všechny jeho výsledky vědecko-výzkumné a odborné činnosti.

Těmito slovy profesora Koutského charakterizoval děkan FS ZČU v Plzni docent Staněk v závěru svého čtyřstránkového nominačního dopisu na udělení Zlaté medaile MSV za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy, který naše redakce obdržela. Prof. Koutský byl za svůj dosavadní život oceněn členstvím a vyznamenáním v řadě domácích i zahraničních organizací. Například v roce 1996 byl zvolen členem New York Academy of Science, poté mj. členem materiálového sdružení ASM International, v roce 2000 obdržel mezinárodní řád za zásluhy o rozvoj materiálových věd IOM na IBC Cambridge, v tomtéž roce a znovu o rok později obdržel pamětní medaile ZČU Plzeň za vědeckou činnost, v roce 2007 je jmenován Vědeckou radou ZČU emeritním profesorem atd.

Reklama
Reklama
Emeritní profesor Jaroslav Koutský obdržel Zlatou medaili Mezinárodního strojírenského veletrhu 2011 za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy během slavnostního večera v rotundě pavilonu A brněnského výstaviště.…

Je toho mnoho, co bylo důvodem ocenit emeritního profesora Koutského Zlatou medailí veletrhu MSV pro rok 2011. Toto uznání jeho celoživotní tvůrčí práce navazuje na tradici, kterou před několika lety naše redakce MM Průmyslového spektra zavedla a během slavnostních večerů Zlatých medailí předávala v podobě Ocenění za celoživotní přínos rozvoji československého strojírenství. Před dvěma lety se toto ocenění stalo součástí nové koncepce udílení Zlatých medailí.

Pojďme si při této příležitosti společně popovídat s tímto materiálovým odborníkem, jenž uznání za svoji práci sklízel jak doma, tak i v zahraničí.

MM: Celý svůj život jste zasvětil právě oboru materiálového inženýrství. Kde zpětně spatřujete prvotní historické kořeny, které vás k němu přitáhly? Co vás na tomto oboru fascinuje?

Em. prof. Koutský: Jako dítě jsem často navštěvoval kovárnu svého dědečka, který byl renomovaným vesnickým kovářem a podkovářem, inovátorem a výrobcem zemědělských strojů. V jeho kovárně jsem na vlastních popálených prstech poprvé poznal, co to je „teplota modrého žáru ocelových kusů“. Snad tady vznikaly první vazby mého vztahu ke kovům a budoucímu profesnímu zaměření. Až neuvěřitelná přitažlivost oboru se plně otevřela přede mnou později. Když jsme v roce 1965 objevili s Dr. Ježkem v našich ocelích, které jsme jako vysoce žárupevné vyvíjeli pro nové turbíny, jako jedni z prvních Lavesovu fázi, jež byla základní příčinou jejich vysokých žárupevných hodnot (tyto práce byly diskutovány a oceněny v roce 1969 na londýnském sympoziu v Iron and Steel Institute, pozn. redakce), pronesl můj spolupracovník Dr. Ježek tuto památnou větu: „To je ta nejkrásnější detektivka.“ Ano, práce v oboru materiálového inženýrství je mnohdy velké dobrodružství a přináší i velké osobní uspokojení.

Oslavy 60 let Ústředního výzkumního a zkušebního ústavu Škoda (rok 1967). Zde v této době druhým rokem zastával post ředitele jako mladý 38letý odborník s akademickým titulem profesor.

MM: Během své profesní dráhy jste se v úzkém pracovním kruhu setkal s mnoha odborníky. Koho z nich především pokládáte za vzor a inspiraci?

Em. prof. Koutský: Měl jsem štěstí, že ještě v posledním roce studií na fakultě jsem byl přijat jako asistent na katedru materiálu k prof. Josefu Teindlovi. Ten byl mimořádnou osobností nejen pro svou odbornou významnost, ale možná ještě více pro svou filozofii, přístup k životu a vztah k mladým pracovníkům. To si zaslouží zvláště ocenění vzhledem k podmínkám, které v naší společnosti v létech padesátých a šedesátých panovaly. Jeho příklad mě provázel prakticky celý můj další život. Druhou mimořádnou osobností byl prof. Přemysl Ryš, vedoucí katedry materiálu a technologie, dříve na VAAZ Brno, později na Strojní fakultě VTU Brno, poté ředitel Ústavu materiálu AV ČR v Brně. Jeho jednou z největších zásluh bylo vybudování pracoviště základního výzkumu materiálového inženýrství , které dosáhlo významných světově uznávaných výsledků především v oblasti únavového poškozování, společně s kolegy Klesnilem a Lukášem.

MM: Co v oblasti materiálového inženýrství za posledních 30 až 40 let pokládáte ve světovém měřítku za převratné?

Em. prof. Koutský: Ve vývoji materiálového inženýrství ve vazbě na strojírenství lze vidět za posledních 40 let dva výrazné milníky. Ve druhé polovině minulého století ztrácejí kovové materiály ve strojírenství své absolutní dominantní postavení. V šedesátých a dalších letech následně pak dochází v nauce o materiálech k prudkému posunu od klasických kovových materiálů k nekovovým – k plastům, keramickým materiálům, kompozitům. I na strojních fakultách vidíme jistou formální reakci na tento proces. Katedry mění své názvy z kateder nauky o kovech na nauky o materiálech. Druhým milníkem, zhruba před 15 lety, je patrný nástup nanomateriálů. Výsledkem je obrovské množství konkrétních moderních materiálů vyžadujících podrobná studia a s tím souvisí i následné silné rozšíření a diferenciace vědecko-výzkumné činnosti jednotlivých pracovišť.

Mladý odborný asistent Ing. Koutský v laboratoři katedry nauky o kovech, tváření a tepelného zpracování Vysoké školy báňské v Ostravě (rok 1954).

MM: Jaké výsledky vaší vědecko-výzkumné práce považujete za nejvýznamnější a které z nich následně našly uplatnění v praxi?

Em. prof. Koutský: Jednou z hlavních náplní mé výzkumné práce byl vývoj žárupevných vysokolegovaných ocelí pro parní turbíny. Vyvinuli jsme řadu původních modifikovaných martenzitických ocelí chráněných domácími i zahraničními patenty. Jednalo se celkem o 12 patentů, včetně 2 zahraničních. Byla vypracována jejich původní teorie žárupevnosti a v praxi potvrzena. Do této kategorie ocelí náleží i značka Škoda T 60, vyvinutá původně pro koncovou lopatku 200 MW parní turbíny Ledvice. Její velikost byla cca 950 mm a požadována byla mez kluzu kolem 750 MPa. Tyto požadavky žádná z tehdy existujících domácích lopatkových ocelí nesplňovala. Ocel T 60 se osvědčila, svými vlastnostmi se nejen vyrovnala, ale i překročila zahraniční lopatkové oceli a zůstala ve výrobním programu škodováckých turbín až do roku 1985, čímž bezesporu významně přispívala k jejich exportu.

Při příležitosti oslav 140letého výročí Škody Plzeň v roce 1999 převzal profesor Koutský od tehdejšího generálního ředitele ing. Filipce zlatý odznak.

MM: Pojďme se nyní přesunout na akademickou půdu, která bezesporu byla vaším druhým domovem. Když porovnáte studium vysoké školy dříve a dnes, kde vidíte zásadní rozdíly – z pohledu úrovně pedagogů, přístupu k výuce, kvality absolventů, jejich uplatnění atd.?

Em. prof. Koutský: Politický zlom v listopadu roku 1989 dal vysokoškolskému studiu nové dimenze. Otevřené kontakty se zahraničními fakultami a zahraničním výzkumem přinesly nové podněty, nesmírně nás obohatily, ale současně nás podnítily k větší pracovitosti, náročnosti, zaujatosti, k potřebě výrazně zvýšit kvalitu naší práce, abychom pro naše partnery dokázali být dostatečně kvalifikovaní a hodnotově souměřitelní. Pro studenty je možnost studia a stáží v zahraničí něco tak přínosného, co se ani nedá reálně kvantifikovat. Nastaly ovšem i změny, které nelze tak nadšeně přijímat. Vznikl až nadměrný počet nových vysokých škol a studenti mají nebývale širokou paletu možností vysokoškolského studia; i když strojních fakult se toto rozšíření zase tolik nedotýká. Masa netechnických škol ovšem zákonitě snížila počet zájemců o technické fakulty a došlo tím i ke snížení kvality uchazečů, což se neblaze projevuje ve velkém úbytku studentů během vlastního studia. Ani stoupající poptávka po absolventech technických oborů do výrobních společností a nasycenost až přesycenost oborů, kam směřují absolventi netechnických fakult, tuto situaci zatím příliš nemění. Stávající společenské klima se vážně dotýká i vnitřního života fakult. Každoroční snižování centrálních provozních prostředků fakultám nutí katedry, aby eminentní úsilí věnovaly získávání prostředků pro výzkumnou a expertizní honorovanou činnost a tím udržovaly své kolektivy. Pedagogická činnost, kontrola a zvyšování její úrovně se tak automaticky dostává na vedlejší kolej.

Tým pod vedením profesora Koutského vyvinul mj. řadu původních modifikovaných vysokochromových ocelí, které svými vlastnostmi překonaly zahraniční lopatkové oceli a zůstaly ve výrobním programu škodováckých turbín dlouhá léta.

MM: Závěrem mi dovolte osobnější otázku. Přes 60 let života jste zasvětil strojařině. Co na ní považujete za nejkrásnější a na co nejraději ze svého profesního života vzpomínáte?

Em. prof. Koutský: Kdysi to kolega Eminger vyjádřil výstižně: „Nejkrásnější odměnou inženýra je, když si na to, co vymyslel a nakreslil, může sáhnout.“ A to je podstatou a posláním naší inženýrské činnosti. Aby naše práce měla konkrétní výsledek. Aby ten stroj nebo jeho součásti, na které se dívám, nesly moji duševní a tvůrčí pečeť. To je a zůstane i do budoucna, bez nadsázky, kategorickým imperativem našeho inženýrského poslání.

A ke druhé části vaší otázky. Vícekráte se mi během mého profesního života dostalo potvrzení užitečnosti mé práce, která vskutku byla dobrodružstvím na cestě objevování nového. Například ještě dvacet let po publikaci naší práce o Lavesových fázích ji citoval japonský časopis Journal of Iron Steel Institute.

MM: Děkuji vám za rozhovor a do dalších let přeji jménem svým a našich čtenářů zejména pevné zdraví.

Roman Dvořák

Uznávaný představitel oboru fyzikální metalurgie a materiálového inženýrství emeritní profesor Jaroslav Koutský se narodil v červnu 1929. Je absolventem Vysoké školy báňské v Ostravě, kde poté na katedře nauky o kovech, tváření a tepelného zpracování působil jako odborný asistent. Po čtyřech letech v roce 1956 odchází do Plzně do Ústředního výzkumního a zkušebního ústavu Škoda jako vedoucí metalografických laboratoří. V roce 1965, ve svých 36 letech, je jmenován ředitelem tohoto ústavu. V roce 1969 již coby profesor (jmenován v roce 1966) odchází na univerzitu MTC v Káhiře, kde pracuje ve funkci vedoucího katedry metalurgie a beztřískového zpracování. Po čtyřech letech se vrací zpět do Plzně jako vedoucí oddělení materiálů na katedře materiálů a pružnosti na VŠSE. V letech 1978 až 1989 pracuje jako vedoucí odboru reaktorových materiálů v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Po listopadu 1989 opět přichází do Plzně coby vedoucí katedry materiálů a strojírenské metalurgie. Na VŠSE, resp. ZČU pak působí i v akademických funkcích jako prorektor pro vědu a výzkum a proděkan pro vědu na Fakultě strojní.
Reklama
Vydání #11
Kód článku: 111109
Datum: 22. 11. 2011
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

České tvářečky na čínském trhu

V minulém vydání jsme vám přinesli rozsáhlou reportáž ze šanghajského veletrhu obráběcích a tvářecích strojů CCMT 2018. Prezentované zkušenosti českých obráběcích firem na zdejším trhu dnes doplňujeme o postřehy z oblasti technologií tváření ústy Ing. Stanislava Hrdiny, ředitele klíčových projektů a zákazníků společnosti Žďas.

Jak se stát leaderem ve výrobě důlního zařízení

Moravská společnost Ferrit, s. r. o., se za 25 let působení v těžařském průmyslu stala světovou firmou v projektování a výrobě důlní závěsné dopravy. Zároveň je průkopníkem v oblasti vývoje a výroby důlních akumulátorových lokomotiv a jako jediná na světě vyrábí speciální lokomotivu, tzv. lokobagr, pro údržbu a čištění kolejové tratě a prostoru kolem kolejiště v hlubinných šachtách. Jejich stroje pracují v uhelných a rudných dolech napříč všemi kontinenty.

Související články
Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Formárenský veletrh se blíží

Již třetí ročník formárenského veletrhu Moulding Expo v druhé polovině května bude hostit výrobce forem a nástrojů a dodavatelé potřebných technologií ve Stuttgartu. Pořadatelé sezvali novinářskou obec do slovinské Lublaně, kde prozradili několik detailu o blížícím se veletrhu. Součástí tiskové konference byla také návštěva místních nástrojáren a výzkumného centra pro formárenství.

Technologie zpracování plechů od A do Z

Trojice konferencí s názvem Technology days 2019 hostila zájemce o tvářecí technologie v Praze, Prostějově a v Beladicích na Slovensku. Pořádala ji společnost Exinco, která na českém a slovenském trhu zastupuje několik špičkových zahraničních výrobců tvářecí techniky. Obchodní zástupci pěti z nich přijeli účastníkům konference představit novinky z vlastních výrobních portfolií. Konkrétně se jednalo o společnosti Zani, Muffato, Iron, Sangiacomo a Hürsan.

Ohlédnutí za MSV 2018

Jubilejní strojírenský veletrh v Brně se i letos nesl ve znamení inovací, technických i technologických novinek (často také světových premiér), ale hlavně v duchu oslav stého výročí založení Československé republiky, takže se také vzpomínalo na historické úspěchy v technice v expozici 100RIES. A není tedy divu, že partnerskou zemí bylo letos Slovensko. Na následujících řádcích přinášíme malé ohlédnutí za veletrhem, kde připomeneme některé exponáty, které v očích naší redakce za zmínku a vzpomínku stojí.

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Opřít se o silného partnera

V dnešní době hospodářského růstu mnoho firem přemýšlí o rozšíření výroby. To se však neobejde bez úvah o tom, kde získat prostředky na nové stroje a zařízení. Řešení má jméno SGEF.

Spjato s regiónem, otevřeno pro celý svět

Aktuálním tématem současné doby jsou diskuze o lokálních ekonomikách, jejich vlivu na inovační potenciál, vytváření firemní kultury a rozvoj podnikatelského prostředí. Jejím velkým zastáncem a propagátorem je profesor Milan Zelený. Učíme se od Baťů a jejich metody bychom měli s potřebnou modifikací upravovat pro naši dobu. Nedávno jsem měl možnost navštívit německého výrobce obráběcích strojů, společnost Hermle, která mojí optikou pohledu splňuje znaky lokální výroby s globální působností. Na každém kroku to bylo znát.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit