Témata
Reklama

Snažíme se, abychom nemuseli říkat "promiňte,to nemáme"

16. 07. 2002

Rozhovor se zástupci obchodních firem s obráběcími nástroji, nářadím, stroji, měřidly, pracovními pomůckami - společnostmi Grumant, s. r. o., a CKP Chrudim, v. o. s. -, pány Valerim Zakrepou a Oldřichem Klimentem.

Mohli byste na úvod nejdříve firmy Grumant a CKP Chrudim stručně představit?

Valeri Zakrepa:

Naše firma Grumant, s. r. o., vznikla v roce 1993. Postupně jsme vypracovali kompletní sortiment řezných nástrojů pro třískové obrábění kovů. Myslím si, že navzdory silné konkurenci jsme si vybojovali dobrou pozici na trhu a že jsme vstoupili do povědomí mnoha firem jako dodavatelé kvalitních nástrojů a především služeb technické podpory. Za 9 let jsme získali výhradní obchodní zastoupení pro Českou republiku od firem Korloy, Kyocera, GE-Tooling; YG-1; YesTool a Yamawa. Nedílnou součástí úspěchu naší firmy je zásada neformálního přístupu k zákazníkům. Velmi úzce spolupracujeme s obchodní firmou CKP Chrudim.
Oldřich Kliment: Naše firma vznikla v roce 1992 a postupem času stavěla zázemí, vybírala dodavatele a doplňovala sortiment zboží zaměřený na obor strojírenství. Celá firma se učila, jak vést moderní obchod. Výsledkem tohoto snažení je, že jsme se stali jednou z největších obchodních firem tohoto resortu na našem trhu, máme perfektní zázemí v novém areálu firmy v Chrudimi s moderním automatizovaným skladem. Úspěchu mimochodem také napomáhají zaměstnanci, kteří v naší firmě pracují a tvoří dobrou skupinu kolegů a přátel. V této době jsme schopni poskytnout zákazníkům velice širokou nabídku zahrnující nejen celý obor třískového obrábění, brusiva, ale i ruční a elektrické nářadí. Ke všem komoditám nabízíme servis a technickou podporu.
Reklama
Reklama
Reklama

Jak byste zhodnotili poměry na českém trhu nástrojů a vaše místo na něm?

O. K.: Toto je velice zajímavá otázka. Odpověď na ni hledá asi každá firma. Tyto poměry pocházejí z historických souvislosti a určité dočasné izolace českého strojírenství od moderního obrábění ve vyspělých průmyslových zemí. Strojírenství je relativně konzervativní obor, staré metody, postupy a představy přežívají v lidech léta. Dnes už je situace docela dobrá, většina firem se zařizuje pro moderní efektivní výrobu, ale i dnes jsou slyšet názory z doby před 10 lety. Mezi klasické můžeme zařadit například tyto: Důležité je kupovat ty nejlevnější nástroje. Stroje a nástroje se mají šetřit a ne "honit" na vysoké rychlosti. Povlaky na řezné nástroje jsou jen trikem obchodníků, jak víc vydělat. - Díky osvětě, která se tady provádí, jsou naštěstí tyto názory slyšet stále řidčeji.
V posledních letech vzniklo mnoho menších firem rozpadem z gigantických neoperativních podniků. Tyto firmy jsou pružné, aktivní a chovají se ekonomicky. Podařilo se jim pochopit, ve které fázi výroby se musí šetřit a kdy se musí utratit více, aby v důsledku došlo k efektivní a ekonomické výrobě. Sázíme především na tyto firmy. Máme snahu dát našim klientům nejlepší nástroje spolu s dlouhodobou osvětou a servisem přímo na pracovišti. Neděláme rozdíl mezi velkou a malou firmou, v tom, že bychom velkému a tedy pro nás slibnému zákazníkovi pomáhali a věnovali se více než menšímu odběrateli. Naopak se snažíme podpořit menší pružné firmy. Konec konců malí a pružní ovládnou tento trh obrábění komponentů a unifikovaných výrobků. Velké firmy budou zajišťovat montáž konečných výrobků a jejich vývoj.
V. Z.: Tyto postřehy bych doplnil srovnáním činnosti našich firem a jejich lidí s prací domácího lékaře. Náš zákazník nám svěří své problémy a starosti. Od toho okamžiku se stává jeho problém pro nás výzvou k řešení. Takřka vždy vhodné řešení nalezneme. Spokojenost zákazníka je pro nás více než zisk z poradenských služeb, proto je tato služba bezplatná.

V čem zejména se snaží vaše firmy dělat věci jinak než ostatní dodavatelé nástrojů?

V. Z.: Zaprvé je obvyklé, že se firmy snaží prosadit na trhu samostatně. Každá firma ze stejného oboru je pak konkurentem. My jsme měli od počátku naší aktivity strategii, která spočívá ve snaze najít v obchodních firmách především potenciálního partnera, což je cesta velmi trnitá. Mnohdy je spojena se zklamáním, nepochopením a negativní odezvou. Přitom propojování firem a obchodní řetězce nezávislých subjektů je metoda na západních trzích známá desítky let jako osvědčená a silná zbraň menších firem proti nadvládě těch velkých. Tato forma organizace má však jeden háček - je neslučitelná se sobectvím a vyžaduje velkou dávku dobrovolného podřizování se a pružnosti vůči partnerským firmám. Od začátku jsme hledali spojence, a to nejenom formální, ale především dynamické a otevřené partnery. Tyto firmy jsou páteří našeho společného prodejního systému. Především je to firma CKP Chrudim, se kterou tvoříme v podstatě jeden celek.
O. K.: Naším společným cílem je vytvořit systém maximálního servisu a pohodlí pro zákazníka. Systém máme zorganizovaný tak, aby kvalita a rozsah našeho sortimentu mohly zákazníkovi splnit jakoukoliv potřebu. Naše úsilí směřuje k tomu, abychom zákazníkovi nemuseli říci "promiňte, to nemáme" nebo "promiňte, my to seženeme, ale až za 2 nebo 3 měsíce". Pro takové služby je potřeba kvalifikovaný personál, velké skladové zásoby. Sloučení kapitálových možností nám dává velký náskok z hlediska vytvoření širokých zásob moderních nástrojů. V rámci našeho sdružení každá z firem má na svém skladě určitý sortiment, který dodává dál a v rámci sdružení.
Hlavním zdrojem naší síly je vzájemná důvěra v rámci naší kooperace, přinášející pocit jistoty a rychle rostoucí organizaci několika firem majících společný cíl.
V. Z.: Další věcí, ve které se zásadně lišíme od ostatních firem, je spojení odbornosti a šířky sortimentu. Abych toto tvrzení vysvětlil: Většinou se na trhu setkáme s firmami, které zastupují jednoho výrobce. Zákazníkovi se pak snaží nabídnout z jeho nabídky nástroje bez ohledu na to, že třeba některé z nich nejsou úplně vhodné buď cenově, nebo parametry. Nechci tyto firmy nijak poškozovat, ale sám to znám z počátků obchodování naší firmy, kdy jsme dodavatelskou síť neměli vybudovánu. Každý výrobce nástrojů má své silné "koně" a vedle nich má pochopitelně i slabiny, které pokulhávají za špičkou. Žádný pak nemá a ani nemůže mít úplně kompletní sortiment, který by se do detailu zabýval každou problematikou. Proto žádná firma nemůže, z důvodů omezeného sortimentu, dokonale splnit všechny potřeby zákazníků.
Potom jsou firmy, které prodávají veškerý sortiment. Tyto firmy ovšem dost často fungují tzv. "supermarketovým" systémem, tzn. zákazník si sám vybere, zákazník si sám koupí. U nás najde zákazník výhody obou - technickou podporu i široký sortiment. Ještě jednou bych chtěl zdůraznit, že jednáme vždy přímo s výrobci zboží, nikoliv s obchodními firmami a ode všech máme výhradní obchodní zastoupení pro Českou republiku.

Jak vypadá váš typický zákazník? Jakým způsobem si snažíte své stávající klienty udržovat a nové získávat? Chystáte případně nějaké proniknutí do "nových pozic"?

O. K.: Pro nás je typický zákazník každý, kdo se zabývá strojírenskou výrobou. Máme v zásadě dva modely zákazníků, ke kterým musíme zaujímat rozdílné přístupy. Na začátku naší činnosti byli našimi zákazníky převážně starší podniky se vším, co tyto firmy doprovází - velké zásoby starých nástrojů, málo zakázek, špatné financování aj. Problémy v těchto firmách jsme si brali k srdci a pomáhali je řešit. Odkupovali jsme zásoby, dávali delší doby splatnosti. Postupem času se to vyplatilo a situace se až na výjimky začala měnit k lepšímu. Podniky se postupně zvedly z kolen a začaly perspektivněji pracovat, započaly s modernizací výroby, při které se jim také snažíme pomáhat. Jako příklad bychom mohli uvést společnost Praga-Hostivař, pro kterou jsme provedli dodávku nástrojů pro započetí sériové výroby převodových skříní. Po několika jednáních náš tým nabídl a do 1 měsíce dodal moderní efektivní nástroje náhradou za konvenční, čímž ušetřil mnoho financí i výrobního času.
Nyní se snažíme soustředit na menší regionální firmy, které se zabývají výrobou větších či menších zakázek především od zahraničních společností. S těmito firmami je vždy třeba spolupracovat neformálně, s osobní účastí na jejich problému.
V. Z.: Naším typickým zákazníkem jsou stejně jako u CKP menší regionální firmy, ale nemalý podíl na našem obratu mají i takové společnosti, jako např. Bosch Diesel Jihlava nebo Letov Praha, s nimiž spolupracujeme v podstatě od počátku vzniku naší společnosti. Do prvního kontaktu s novým zákazníkem se zpravidla dostáváme na základě referencí od svých starých odběratelů, na základě veletrhů a výstav, inzerce a v neposlední řadě na popud našich obchodníků v terénu.
Do nových pozic pronikáme v podstatě stále nebo spíše podle poptávky našich zákazníků. Například v poslední době připravujeme obchod s novou komoditou, tedy s upínači. Relativně dlouho jsme hledali dodavatele, který může slíbit vysokou kvalitu, na niž jsou naši zákazníci zvyklí, ale za zajímavé ceny. Dodavatele jsme před nedávnem našli a během měsíce budeme mít v ČR rozsáhlý sklad, se kterým budeme schopni rychle reagovat na potřeby zákazníka.

Jakým směrem se chtějí vaše společnosti v budoucnu ubírat vzhledem k vývoji oboru obráběcích nástrojů i vašemu pohledu na perspektivy českého trhu?

V. Z.: Myslíme si, že české strojírenství navazuje na tradice první republiky a znovu se stává významným centrem strojírenské výroby. Naše firmy se budou vyvíjet podle potřeb našich zákazníků, tedy trhu. Myslíme, že se čím dál tím více budou vyvíjet kvalitnější povlaky, případně kvalitnější metody povlakování pro delší životnost nástroje. Myslím si, že náš postoj nejlépe vystihuje toto úsloví: "Nový typ nástroje, který dnes dáváme do výroby, považujeme již za zastaralý a hledáme modernější řešení."
O. K.: My samozřejmě vydáme maximální úsilí proto, abychom se stali největší obchodní společností v této komoditě na českém trhu. Věříme, že nám v tom pomůže také příprava velkého školicího a servisního střediska.

Grumant je název jednoho z příkrých horských údolí na severských Špicberkách. Byly náročné podmínky panující v této oblasti inspirací při volbě jména vaší firmy? Nebo něco jiného?

V. Z.: Grumant není název jedné části, ale je jedním z názvů pro celé skalnaté souostroví Špicberky. Mohli bychom si ten název vykládat různě, například že sortiment naší firmy je tak kolosální jako Špicberky. Nebo bychom mohli uvažovat o tom, že stejně jako Grumant - souostroví velkých a malých ostrovů, které odolává s úspěchem v těžkých podmínkách nepříznivému severskému podnebí -, tak i Grumant, s. r. o., se snaží vytvořit souostroví firem se společnou vizí služeb našemu zákazníkovi, s větší silou odolávající úskalím tržního prostředí, ve kterém vítězí silnější, chytřejší a důslednější. A podobných asociací by nás jistě napadly spousty, ale pravý důvod, proč jsem naši firmu nazval Grumant, ví jen málokdo. Je to pro mě velmi významné a osobní, proto se nezlobte, když si dovolím to neprozradit.
Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 20741
Datum: 16. 07. 2002
Rubrika: Výroba / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit