Barevný koncentrát tvoří polymerní nosič, který by měl být mísitelný s barveným polymerem. V něm jsou zabudovány anorganické pigmenty či organická barviva v takovém poměru a koncentraci (až do 90 %), aby výsledný barevný efekt výstřiků odpovídal etalonu či standardu zákazníka. Požadavky jsou obvykle specifikovány podle barevných vzorníků (RAL, Pantone apod.). Často se však jedná o speciální barevné odstíny (obvyklé požadavky automobilového průmyslu). Barevné koncentráty musí být stálé při teplotě vstřikování barveného plastu, dále musí být světelně stálé za podmínek použití barevného výrobku, odolávat UV záření, povětrnosti a pro některé aplikace musí být zdravotně nezávadné. Ke zlepšení účinku barevného odstínu se někdy přidávají optická zjasňovadla. Barevné koncentráty se většinou vyrábějí a dodávají ve formě granulí. Z hlediska rozptylu požadovaných hodnot na barevný odstín je důležitý způsob dávkování a mísení barevného koncentrátu.
Nejjednodušší je mísení barevného koncentrátu s přírodním plastem mimo vstřikovací stroj za použití míchacího barelu, míchačky na beton apod. Takto připravená směs se přepraví do násypky vstřikovacího stroje. Bohužel distribuce barevného koncentrátu v takto připravené směsi není dokonalá. Navíc dochází vlivem otřesů vstřikovací jednotky k dalšímu rozvrstvení směsi v důsledku vyšší specifické hmotnosti barevného koncentrátu, který obsahuje anorganické pigmenty, proti specifické hmotnosti barveného polymeru. Proto je tento způsob vhodný pro výrobky, u nichž se nekladou vysoké nároky na přesnost barevného odstínu.
Pro přesnější distribuci barevného koncentrátu se používají objemové nebo hmotnostní dávkovače, které dodávají odměřené nebo odvážené množství aditiva přímo do otvoru vstřikovací jednotky a to pro každý zdvih (obr. 8). Srovnáním obou způsobů se ukázalo přesnější hmotnostní dávkování.
Barevné díly pro automobilový průmysl vyžadují nejvyšší přesnost barevného odstínu. Například podle předpisu VW 500190, VW 50 190 2006-10 jsou požadované tolerance barevného spektra velmi přísné a liší se podle barvy. Například pro béžové odstíny je požadované rozmezí L 0,45–0,55, a 0,25–0,35, b 0,35–0,45. Pro hnědé a černé odstíny je ještě přísnější, a sice L 0,35–0,45, a 0,25–0,35, b 0,25–0,35. Význam uvedených hodnot je vysvětlen na obr. 9. Bylo prokázáno, že malou odchylku od předepsaných tolerancí lidské oko vůbec nepostřehne, a proto musí být pro kontrolu použit spektrální fotometr.