Použití plastů se vyskytuje i v konstrukci nářadí. Zčásti bylo již o jejich úloze pojednáno v úvodní kapitole o montážních plastových součástkách týkajících se ovládacích elementů. Jejich důležitost pro výrobní účely se však ukazuje i u dalších druhů nářadí. Příkladem mohou být ruční kladiva, event. palice používané v nástrojárnách, při montážních pracích nebo tvarování plechů, kde doposud převažovalo uplatnění pryže jako kontaktního materiálu.
Plasty se objevují u konstrukcí kladiv sestávajících z chromem plátovaných zinkových hlav, do nichž jsou z obou stran zašroubována válečková plastová čela z tvrdého a houževnatého polyamidu (PA). Kladiva jsou vybavena dle požadavků násadou buď dřevěnou nebo plastovou, vyrobenou z kompozitních skelných laminátů.
Jiný typ polyamidového kladiva představuje konstrukci umožňující údery bez pružného odrazu. Kryt hlavy a násady je v tomto případě z hliníkové slitiny a dolní část rukojeti je vyrobena z pryže absorbující rázy. Uvnitř hlavy kladiva je dutina zčásti naplněná ocelovými broky, které vlivem vlastní hmotnosti zesilují úder, po němž však zabraňují pružnému odrazu kladiva. Do hlavy kladiva jsou opět oboustranně zašroubována plastová válečková čela, u nichž podle účelu použití lze v tomto případě volit různé typy plastů, lišících se tvrdostí. Z identifikačních důvodů jsou plastová čela různé barvy.
Pro nejširší použití u lehkých i těžkých montážních prací se používají čela z polyamidu bílé barvy o tvrdosti Shore D 61 - 65. V případě úderů na ostré povrchy včetně řezných hran se osvědčila čela z houževnatých a otěruvzdorných polyuretanových elastomerů (TPU) barvy hnědé s tvrdostí ShD 58 - 62. Pro lehké údery při montáži přesných dílů je vhodný středně tvrdý polyvinylchlorid (PVC) červené barvy s tvrdostí ShD 45 - 55. Ideálním materiálem čel pro již dokončené ploché povrchy plechů nebo dřevěných nábytkových sestav se doporučuje měkčený polyvinylchlorid (PVC P) šedé barvy o tvrdosti Sh A 63 - 73.
Třetím patentově chráněným typem je kladivo, jehož hlava z temperované litiny je složena ze dvou půlených objímek opatřených šrouby a s kónicky tvarovaným vnitřkem. Utahováním šroubů dochází ke svírání objímek a tím k dokonalému upevnění vsunutých válečkových plastových čel. Důležitou funkci má i dolní límec kovové hlavy, do něhož je hlouběji zasunuta násada, zpevněná tím proti lomu.
Výhodou popsaných typů kladiv je možnost volby plastu čela s ohledem na jejich použití pro určený druh výroby a také jednoduchost a rychlost výměny čel při jejich opotřebení. Úspory času prostojů přispívají k ekonomii výroby.
Hmotnost kladiv s použitím plastů se dle typu orientačně pohybuje v rozsahu 525 až 3600 gramů, délka násad je od 270 do 400 mm a průměry plastových válečkových čel jsou v rozmezí od 25 do 70 mm.
Závěrem kapitoly lze zmínit použití plastů i u palic v provedení buď celoplastovém nebo s dřevěnou násadou. Tvar hlav je buď válcový nebo hruškovitý, průřezy násad jsou kulaté nebo oválné. Z plastů se nejvíce osvědčil ultravysokomolekulární polyetylen (UHMW-PE) díky vysoké rázové houževnatosti, odolnosti vůči opotřebení a chemikáliím. Celoplastové palice se nelámou, a nedochází tak k tvorbě třísek nebo delaminaci struktury. Jejich hladký povrch i nenasákavost přispívá k jejich snadné očistě a spolu se zdravotní nezávadností jsou proto vhodné pro použití v potravinářském průmyslu.
Veškeré tabulky a obrázky vztahující se k tomuto článku, naleznete v tištěné podobě časopisu.