Témata
Reklama

Stále aktuální odkazy Autodesk University

Počátkem letošního roku byly v MM Průmyslovém spektru zveřejněny články o největší CAD softwarové konferenci na světě - Autodesk University. Příští ročník je ještě několik týdnů před námi a ten loňský je již historií. Přesto i po desíti měsících od jejího skončení má stále co říci nejen uživatelům CAD programů.

Lubomír W. Novotný

Vystudoval konstrukci obráběcích strojů na FSI VUT v Brně. Zde rovněž absolvoval nástavbové studium Technického znalectví a obhájil disertační práci. Více než 16 let pracuje ve firmě Toshulin, a. s., kde se nejprve věnoval konstrukčním a vývojovým činnostem, inovacím, pevnostním výpočtům a byl několik let vedoucím detašovaného pracoviště a oddělení Vývojové projekty této firmy. Šest let je vedoucím úseku Technická podpora prodeje. Vedle hlavních profesních činností byl asistentem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky na FSI VUT v Brně, vedoucí a oponent diplomových a disertačních prací, a je spolupracovníkem a přednášejícím na dalších moravských technických a ekonomických vysokých školách, dopisovatelem významných vydavatelství technických publikací a poradcem firem pro oblast dodávek CAD/FEM software. Aktuálně je například činný ve výkonném výboru Společnost pro obráběcí stroje či pracovní skupině „Metodika mapování budoucích kompetencí - KOMPETENCE 4.0“ při MPSV.

Během pobytu za oceánem je možné zhlédnout přednášky, které jsou nadčasové a na nichž slovo software zaznívá snad jen proto, že jsou vyslovovány na softwarové konferenci. Dalo by se říci, že na těchto přednáškách se mnohdy řeší věci, které naše končiny zatím nezasáhly – možná proto, že pro ně nedozrála doba, společnost ani firmy je nemusely řešit, protože ještě nevyvstaly potřeby, možná také z důvodu odlišného uvažování společnosti. Přiznejme si, že v České republice čas běží přeci jen jinak než v zemích, jež jsou (mj. technickými) tahouny světa. (Pozn.: Vzpomeňme např. takovou „drobnost“, jakou je italská série komedií o panu účetním. Poukazováno je v nich humornou formou (způsob obrany) na sociální a společenské poměry Itálie sedmdesátých let, které nás dostihly až někdy po devětaosmdesátém roce.)

Reklama
Reklama
Fotografie charakterizující současnou generaci a jejich vztahu k technologiím.

Prezentované nesoftwarové přednášky patří do skupiny Leadership Forum, Education, Business Owner a Design Leadership atp. a převážně patří do kategorie Not Product Specific (softwarově nezařaditelné). Celkem takto softwarově nevyprofilovaných a do technických oborů nezařaditelných přednášek proběhlo na Autodesk University okolo padesáti. Přitom nelze vůbec říci, že se techniků netýkají, ba naopak.

Výkonnost týmů

Odchod do penze se stále posouvá k vyšší věkové hranici. Stěží lze tuto skutečnost nazvat technologickým trendem. Jisté je, že prodlužování (průměrné) délky lidského života vede k situaci, kdy se v konstrukčních kancelářích aktuálně potkávají 4 generace techniků. Donedávna to byly pouze tři, může nastat doba, kdy pět generací bude muset ve firmě táhnout za jeden provaz. (Pozn.: Věkový rozdíl mezi nejstarším a nejmladším zaměstnancem oddělení konstrukce ve firmě Toshulin je 50, v celé firmě 55 let). A tak zatímco u nás jsou preferováni třicátníci a padesátníci jsou na (za) hranici zaměstnanecké atraktivnosti, v Americe pracují na tom, jak budovat silné a přitom věkově heterogenní týmy a jak v nich na maximum využívat dostupné technologie. Zaškatulkování generací mají Američané obdobné jako u nás (přesto se podle autorů zabývajících se touto problematikou může mírně lišit). Ač konference proběhla za mořem, dějiny obou kontinentů jsou velmi svázané.

Na generaci válečnou a předválečnou (tradicionalisti, nazývaní též generace WW2) navazují tzv. Baby Boomers, kteří se narodili v letech 1946 až 64. Dále dělení pokračuje na generaci X (nazývaná Gen X, narození do roku 1976, pak na Gen Y (generace přelomu století, tzv. Millennials) a HomeLanders – aktuálně sedmnáctiletí a mladší. Statistiky říkají, že Baby Boomers spolu s WW2 tvoří 40 procent americké populace a že výrazně klesá podíl bělochů (WW2 80 %, Gen Y už jen 60 %, podle aktuálních statistik z roku 2012 novorozených HomeLanders bělochů už je pod 50 %), a přitom paradoxně jen 25 % populace Gen Y je ženatých/vdaných, zatímco u předchozích generací se podíl sezdaných v průměru pohyboval okolo 65 procent.

Obrazek Generace HomeLanders

Pro správnou práci s věkově pestrým týmem je důležité uvědomit si, že každá generace má odlišné motivace, má své zvyklosti, návyky a ty musí být zohledněny. Každá z uvedených pěti generací má své charakteristiky. Zatímco nejstarší generace měla respekt k autoritám, šetřila a vše platila (nakupovala) v hotovosti, Gen Y má sklon k sociálním sítím a vydělává proto, aby utrácela. Zdá se, že poněkud opomíjeni jsou v diskusích o moderních týmech HomeLanders, přestože je otázka jen pár roků, kdy se s novými mladými kolegy budeme denně potkávat/střetávat na trhu práce. Mimo jiné byl zmíněn dopad myšlení a způsob používání technologie jednotlivých generací. Zajímavé jsou například myšlenky, že znalost počítačů atd. byla pro Boomers důležitá a byla předpokladem úspěšnosti v budoucí kariéře, zatímco u Millennials znalost počítačových technologií už nemá přímou souvislost s úspěšnou kariérou (jedná se o standard, samozřejmost). Boomers byli více (sebe)organizováni a schopni řešit problémy. Nastupující generace chce sice všechno vědět, ale schopnost řešit problémy, uvažovat, rozhodovat se vytrácí. Při studiu problematiky věkově pestrých týmů lze narazit na řadu praktických doporučení jak pro ty, kdož jsou starší a mají mladší nadřízené pracovníky, tak pro starší mající na starosti mladší zaměstnance. Rovněž existují poměrně striktní doporučení, čeho se v manažerských činnostech vyvarovat právě u věkově smíšených týmů.

Praktické zkušenosti Američanů, lze shrnout do těchto bodů:

- každý (každá generace) dokáže přinášet hodnoty;
- je důležité respektovat to, co daná generace dokáže produkovat (přinášet);
- generačně smíšené týmy jsou chytřejší;
- generačně smíšené týmy jsou flexibilnější;
- generačně smíšené týmy dělají lepší rozhodnutí.

V předchozích odstavcích byly zmíněny osobnostní vlastnosti jednotlivých členů týmu s ohledem na věk. Tuto problematiku například doplňuje personální management zabývající se osobními vlastnostmi člověka. Ten stanovuje sedm věcí, které potřebuje ten, kdo pracuje s lidmi o nich vědět – sedm druhů inteligence (autor H. Gardner). Sedm bodů však v rámci osobnosti neexistuje izolovaně, každou z nich daný jedinec zapojuje individuálně, jsou spojeny s emocemi atd. Jedná se o jazykovou inteligenci (mluvy a vyjadřování, chápání, vnímání a pamatování obsahu slov), interpersonální (sociální, vztah k druhým), intrapersonální (vztah k sobě), pohybová (zahrnuje i manuální zručnost), matematicko-logická (schopnost řešit problémy), prostorová (v podstatě schopnost konstruovat) a jako sedmá je inteligence hudební. Obzvláště bez zmíněných personálních forem inteligence lze stěží budovat vícegenerační týmy. Teorie se věnuje velikostí týmů, rolemi v týmu, rituály týmu i osobností. K tomuto tématu se hodí bonmot: „I Know People Think Differently. Will I Behave Like They Do?“

Nemalá pozornost těch, kdo vynakládají prostředky za CAD systémy, je věnována účinnosti nasazení CAx technologií a hlídání její „úderné síly“. V Americe nazýváno CAD Momentum s aplikačním přívlastkem Capitalizing on CAD Mass and Speed. Pojem CAD je jasný, momentum je výraz pro hybnost, jež je definovaná vztahem p = m•v. Dále se v problematice hovoří o výnosech pramenících z uvedených vlastností kreslicích programů a jejich multiplikace. Hmotnost (mass) je definována jako počet licencí, proškolených lidí a dalších, které zrychlují práci. Rychlost je dána jak prostou rychlostí systému, tak i obsluhy. Pro měření a porovnávání „účinnosti“ uplatnění CAx technologií (na pracovištích, pobočkách) je zaváděn pojem 5T’s, pod čímž se skrývají anglické pojmy Tools, Talent, Technology, Training a Time. Na základě nich je vytvořen systém hodnocení od jedné do pěti, přičemž maximálně lze získat 25 bodů jakožto nejlepší možný výsledek při nasazování CAx technologií. Nedílnou součástí analýz jsou i praktické návody, jak jednotlivé body stávajícího stavu vylepšit. Do jedné skupiny patří např. CAD Goals (cíle), mezi něž bývají zařazeny například uživatelská přizpůsobení ovládacího prostředí, vlastní knihovny, propracované standardy vytvořené na míru firmě, oblasti produkce a další.

Ukázka, jak dodržování standardů napomáhá v běžném životě. V případě CAD programů je tomu stejně.
Výstižný citát Henryho Forda: „Myšlení je tady nejtěžší práce, která existuje, což je pravděpodobně důvod, proč se jí tak málo lidí zabývá.“

Standardy všude kam se podíváš

Za názorný příklad ve tvorbě standardů a jejich uplatňování může posloužit firma Foord. Status quo firmy Ford lze charakterizovat takto: 24/7 on 6 Continents: 1 Ford, 1 Goal, 1 Team = 1 CAD Standard. Pozadí toho, proč musí mít firma Ford pořádek v dokumentaci a standardech, lze ukázat na strohých statistických číslech. V USA má Ford 28 výrobních závodů, v Kanadě a Jižní Americe 17, 32 v Evropě, 19 v Asii. Ke každému regionu přísluší konstrukční kanceláře a firma spolupracuje se řadou subdodavatelů. Zaměstnává přibližně 210 000 lidí. (Pozn.: Nový Ford Fokus má být automobil vyráběný globálně na jednotných podkladech. Dosud zjednodušeně platilo, co region, to jiné modely aut.) Jako hlavní nástroj firmy Ford pro zajištění standardů dokumentace napříč firmou lze považovat dokument 00210 – Standardy dokumentace. Celkem má Ford sedm hlavních nástrojů, jak produkovat dokumentaci takovou, aby se technici, výroba a kontrola po celém světě domluvily a dokumentaci rychle vytvářeli a ještě rychleji četli atd. Tedy aby nevznikaly neefektivnosti pramenící z nedodržování standardů a pravidel. Vedle zmíněného obsáhlého dokumentu, knihoven dílců a speciálních školení má Ford s firmou Autodesk smlouvu o zajišťování nadstandardní podpory. Na přiložených obrázcích můžete vidět názornou ukázku toho, jak to dopadá, když se pravidla nedodržují, a taktéž jeden z bonmotů zakladatele firmy Henryho Forda.

Problematice nových trendů ve vzdělávání byla na Autodesk University věnována nemalá pozornost. Lze vysledovat, že stále více dochází k odluce učitele a studenta v té nejklasičtější podobě známé od Sókrata až po Marii Terezii. Diskuse vztahující se k této problematice se věnují porovnání knih a e-knih, tužce a papíru oproti textovým procesorům, tabulím a tabletům, výuce ve školních lavicích či virtuálních třídách. Nemohla být vynechána výuka prostřednictvím webinářů, synchronní a asynchronní způsob výuky a jejich přínosy a negativa. Hodně Američanů patří mezi zastánce e-learningové výuky (zejména co se týká výuky ovládání počítačových programů). Například webináře o programu Autodesk Simulation (Algor) vznikaly už na začátku tohoto tisíciletí. Výhody spatřují nejen v neomezeném množství posluchačů, ale navíc audiovizuální formy výuky jsou libovolně šiřitelné, existuje časová nevázanost posluchačů a vyučujících a samozřejmě se obhájci změn ve vzdělávání nemohou nevyhnout nákladům. Rozhodně lze souhlasit s tím, že IT technologie současnou mladou generaci velmi ovlivňují. Lze si položit otázku, zda to, že má generace HomeLanders tendenci odmítat (neakceptovat) tradiční formy výuky, je vlivem IT, nebo jiných (závažných) společenských vlivů? Nebudou ochuzeni o svého „velkého“ učitele?

Fikce, nebo tvrdá realita?

Tak již máme nachystané (digitální) výukové materiály (propustili jsme pedagogy a zrušili kamenné školy) a potřebujeme vhodné (e-learningové) posluchače z řad HomeLanders, kteří budou mít ty nejlepší předpoklady a motivaci stát se strojaři, stavaři. Jak toho dosáhnout? Klasické postřehy studentů na výuku, kteří ji absolvovali v klasické podobě: samá teorie a nudné, netuší jak matematickou a fyzikální teorii uplatnit na praktických aplikacích, ekonomické a další vědy jsou mnohem lehčí a je za ně více peněz – toť slova studentů. A kritikou nešetří ani pedagogy. Na druhou stranu kritice jsou vystaveni i studenti a celý systém. Studenti mnohdy vůbec nemají představu, co mají inženýři za práci (co je náplní jejich práce) a co vše musí znát, jsou líní atd. Vedle řady nových principů výuky existuje nejeden radikální koncept založený na velmi širokém nasazení konstrukčního a výpočetního softwaru. Jeden jeho princip je ukázán na přiloženém obrázku.

Pomyslné misky vah se naklání k modernějším formám výuky. Zejména negativum, jimž je například stávající studium mechanizmů takovou formou, že je studenti nikdy neviděli se pohybovat, je poměrně silným argumentem.

Závěr

Poslední ročník Autodesk University ukázal těm, kdo chtějí přes ikonky a okna programů vidět dále (do budoucnosti) a vnímat měnící se svět, že se nejedná o ryze softwarovou konferenci. Obecně velké firmy v mnoha místech suplují výuku, kterou mají (by měly) zajišťovat k tomu zřizované instituce. Vedle toho připomeňme Baťovy firemní školy. Je však otázkou, co je dnes klasické technické vzdělání a zda výuka ovládání CAD programu má pro absolventa (a jeho zaměstnavatele) větší přínos než to, že si něco již ve svém mládí pomoci vlastních (ochablých) svalů vyřeže, svaří, sestrojí, postaví atd.

Porovnání klasického a nového pojetí výuky. Místo klasického přístupu v podobě oddělených předmětů nově pomocí interaktivních nástrojů.

Že z výuky CAD programů u mladé generace mají softwarové firmy prospěch v tom, že si „zajišťují věrné“ uživatele, není pochyb, avšak jak zaznělo na přednáškách, znalost ovládání jednoho programu přestává být automatickou výhodou na trhu práce. A to i v případě, že uživatel zná CAD programy dva i více. Zdá se, že největší prospěch z „veřejných“ statků – výukových materiálů a školení poskytovaných CAx firmami – má aktivní a motivovaný uživatel. A už jsou pryč doby, kdy se učilo pouhé klikání v CAD programu bez konceptu… Teď už se učí i matematika a fyzika a v souvislostech s technickými objekty.

Zda by Newton dal dohromady svou mechaniku těles na základě simulace pádu těles, kterou by viděl na monitoru, nikoli na základě prožitku z dopadu jablka na svou hlavu, toť otázka. Jisté je, že studenti nyní mohou vidět vizualizované věci, o kterých Newton, Bernoulli, Maxwell a další měli pouze představy. Naštěstí v tomto případě je diskuse o tom, zda bylo dříve vejce nebo slepice, bezpředmětná. A tak se dostáváme zpět k tomu, že bez znalostí, které položili staří mistři, se technika dělat nedá – ti, co neabsolvovali (klasické) technické vzdělání (a nejen to) v plné šíři, mnohdy ani neví, co neví. Na druhou stranu je pak znalosti nemohou svazovat a neznalosti jim dávají křídla. Mnohdy naneštěstí. Avšak studenti by měli být připravováni i na to, že se v zaměstnání budou setkávat s kolegy, ke kterým mají mít úctu rozhodně větší než naši politici středního věku ke kmetům kandidujícím na českého prezidenta.

Lubomír W. Novotný
Las Vegas, USA
Kuřim, ČR
Zdroj ilustrací: AU

Lubomir.Novotny@toshulin.cz

Ing. Lubomír Novotný, Ph.D., vystudoval konstrukci obráběcích strojů na FSI VUT v Brně. Zde rovněž absolvoval nástavbové studium Technického znalectví a obhájil disertační práci. Více než 10 let pracuje ve firmě Toshulin, a. s., kde se nejprve věnoval konstrukčním a vývojovým činnostem, inovacím, pevnostním výpočtům a byl několik let vedoucím detašovaného pracoviště a oddělení Vývojové projekty této firmy. Je řadu let odborným asistentem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky na FSI VUT v Brně, externím spolupracovníkem dalších moravských vysokých škol, dopisovatelem významných vydavatelství technických publikací a poradcem firem pro oblast dodávek CAD/FEM software.
Reklama
Vydání #10
Kód článku: 121029
Datum: 17. 10. 2012
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Firmy
Související články
Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Autodesk University 2014

Na konci loňského roku se ve městě Las Vegas uskutečnil již dvacátý druhý ročník konference Autodek University. Co říci na úvod? Snad jen, že během konference firma Autodesk představila řadu nových produktů a služeb a to i v oblastech, ve kterých softwarové firmy běžně nepůsobí. Zastavíme se pouze u dvou přednášek, které korelují s obsahem časopisu MM Průmyslové spektrum. Zbylých více než 600 hodin ponechme bez zájmu.

Související články
Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lipsko letos jenom digitálně

Tradiční dvojice veletrhů pro oblast strojírenství a subdodavatelského průmyslu Intec a Z v Lipsku se letos uskuteční v termínu 2.–3. března 2021 výhradně digitálně pod názvem „Intec/Z connect“. Společnost Leipziger Messe, pořadatel veletrhu, se takto rozhodla, neboť současný vývoj koronavirové pandemie a s tím spojená omezení neumožňují takto velkou akci smysluplně realizovat klasickou ani hybridní formou

Platforma pro kolaborativní návrh i výrobu

Každoroční uživatelské setkání společnosti Dessault Systèmes dostalo nové jméno 3DExperience World. Jde o pokračování pravidelné konference Solidworks World pro uživatele softwarových nástrojů Solidworks. Nové jméno odráží nový ekosystém tvořený celou řadou inovativních řešení od společnosti Dassault Systèmes. Akce 3DExperience World 2020 se konala začátkem února v americkém Nashvillu ve státě Tennessee a účastnilo se jí na 6 000 konstruktérů, inženýrů a prodejců z celého světa.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Letem technickým světem IV

Každý den nás překvapuje zprávami z vědecko-technické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Atraktivní projekty - Vojenská základna plná tajemství

V rámci pěstování vztahů s veřejností – public relations – se v Americe nejen soukromé firmy, ale i vládní organizace snaží vycházet zájemcům vstříc a pořádají různé dny otevřených dveří. Tak jsem měl možnost prohlédnout si například Pentagon, ale i vojenskou základnu v Novém Mexiku, kde se testovaly atomové bomby.

Fanfáry pro inovátory

Soutěž o Zlaté medaile brněnského Mezinárodního strojírenského veletrhu se datuje již k roku 1964. Za tu dobu byly oceněny stovky vystavovaných exponátů, některé z nich jako světové unikáty. Za ta léta jsme se ale však setkali i s balastem, který technické veřejnosti předstíral, jaké výborné věci vznikají v hlavách československých socialistických konstruktérů. Soutěž v porevoluční době postupně ztrácela na třpytu, exponenciálně rostly počty udíělených medailí a naopak klesal respekt technické veřejnosti k soutěži.

Atraktivní projekty: Chytře na energetiku

Stále častěji se hovoří o chytrých sítích v energetice (smart grids), ale cesta k nim je ještě daleká. Zatím je nutné se držet spíš při zemi a myslet na inteligentní energetické řešení budov. Těch nových, ale i těch stávajících.

Sázka na design, díl 5.

Další díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, oslovuje nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro niž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu mají být použity – výrobky musejí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je představit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit