MM: Mohl byste nám v krátkosti představit firmu OK-BE?
Ing. Vender: Jsme společnost zabývající se výrobou a instalací ocelových konstrukcí. Máme tradici již od roku 1993. Já jsem v minulosti pracoval pro mostní stavitelství a po revoluci jsem chtěl dělat raději do oblasti zámečnictví, vyrábět zábradlí, točité schody a různé speciální výrobky. V Novém Kníně jsme si pronajali halu a začali vyrábět. Vcelku se začínající firmě i dařilo, ale postupně jsme dostávali zakázky od bývalých kolegů z oboru mostního stavitelství. A tak jsme začali vyrábět mostní zábradlí, konstrukce apod. Dostali jsme se až k mostu na Karlštejně, a tím jsme začali pracovat již úplně v mostním stavitelství. Firma se začala rozrůstat a z původních pěti zaměstnanců jich máme nyní osmdesát. V současnosti firma i přes krizi dobře funguje, protože není zatížena žádným finančním dluhem. Myslím se, že spousta konkurenčních firem nyní odchází z tohoto trhu, a proto by se nám do budoucna mohlo dařit.
Firma vyrábí kromě konstrukcí pro mostní stavitelství také mostní ložiska, a to jak ocelová, která se používala v minulosti, tak i ta novodobá hrncová a elastomerová ložiska. Do tohoto vývoje jsme investovali spoustu prostředků a doufáme v jejich brzkou návratnost. Chtěli bychom mít i stálou výrobu, aby nezáležel osud firmy jen na zakázkách z oblasti mostního stavitelství.
MM: Výroba mostů a jejich komponent je poměrně složitá záležitost, spojená se složitou legislativou. Jak dokáže relativně malá firma konkurovat velkým stavebním firmám?
Ing. Vender: Velkým stavebním firmám prakticky konkurovat nemůžeme, protože systém výběrových řízení je nastaven tak, že ho mohou vyhrát prakticky jen velké firmy. My pak můžeme dostat zakázku od těchto velkých firem na část stavby, ale se stlačením financí na minimum. Hlavní, čím se firma OK-BE drží tak dobře na trhu, je to, že má a vyvíjí nové technologie, kvůli kterým dostává složité zakázky.
Co je opravdu složité, je legislativa. Například jen certifikáty, které potřebujeme k práci, nás stojí cca 200 000 Kč ročně.
MM: Můžete nám přiblížit nějaké zajímavé zakázky, které jste realizovali?
Ing. Vender: Začalo to již zmíněným mostem na Karlštejně. Zajímavá je výměna mostů v Klášterci nad Ohří, kde nýtovaná konstrukce, která byla pro každou kolej samostatná, byla nahrazena konstrukcí příhradovou, opět pro každou kolej samostatnou. Montáž spočívala v technologii vyjmutí staré konstrukce na pomocných věžích s použitím pevnostních tyčí a namontování nové konstrukce na původní místo.
Teď v poslední době jsme udělali velký most u Chomutova s hmotností 1 300 tun konstrukcí. Zajímavou zakázkou byl také most v Českém Těšíně, který byl postaven před dvěma lety a má růžovou barvu.
MM: Jaké tedy používáte výrobní technologie?
Ing. Vender: Máme k dispozici veškeré výrobní technologie potřebné k výrobě mostních konstrukcí a jejich příslušenství. Pro přípravu materiálu používáme jak mechanické řezání a stříhání, tak i zařízení pro automatické řezání kyslíkem a plazmatem. Nejdůležitější z výrobního hlediska je pro nás především svařování – zde máme automaty na svařování pod tavidlem, dále používáme svařování elektrickým obloukem obalenými elektrodami i v ochranných atmosférách (metody 131, 135, 138, 141 apod.). Ve velké míře používáme také tzv. přivařování svorníků pro přivařování spřahovacích trnů na železobetonové konstrukce. Kromě toho vlastníme i technologii termického nástřiku elektrickým obloukem (metalizace), k tomu je dále potřeba mobilní tryskací zařízení a samozřejmě obráběcí procesy.
Firma má proto několik provozů: kromě původního sídla v Novém Kníně máme provozy i v Dublovicích a v Praze.
Abychom udrželi krok s požadavky ve stavebnictví a mohli dále naši firmu provozovat, je důležité se věnovat i výzkumným aktivitám a vlastnímu vývoji. Máme k dispozici vlastní konstrukci, ale snažíme se spolupracovat např. s vysokými školami a různými dalšími výzkumnými ústavy.
V poslední době jsme např. s Fakultou strojní a stavební ČVUT v Praze řešili výzkumný projekt na návrh nového typu zábradelního svodidla pro mosty pozemních komunikací pro vyšší stupeň zadržení. Spolupráce s fakultami nabízí možnost proměňovat myšlenky ve skutečnost a napomáhá nám získat pro tuto činnost dotace, které vše urychlí, případně rozšíří naše možnosti. Zmíněný projekt v současné době dokončujeme, a přestože se během řešení vyskytla celá řada problémů, myslím, že jsme se s nimi dokázali vypořádat. V současné době se dokončuje ošetření právní ochrany tohoto nového typu výrobku. V letošním roce bychom tedy chtěli na trh uvést nový typ zábradelního svodidla (zatím pro úroveň zadržení H3 dle EN 1317) s názvem PZSH3, které by mělo být výrobně i montážně jednodušší, s možností stavebnicového řešení a snadné vyměnitelnosti se stejnou nebo vyšší úrovní bezpečnosti. Dále plánujeme další výzkumný projekt na inovaci a modernizaci výroby mostních závěrů.
MM: Jak vidíte budoucnost firmy?
Ing. Vender: Budoucnost vidím velice dobře, protože naše služby budou zapotřebí pořád. Práce v mostním stavitelství se budou muset v České republice rozvíjet stále více, protože bude třeba přiblížit se městům, jako je např. Mnichov, se svými obchvaty a celkovým řešením dopravní situace (včetně stavby nadjezdů, mostů a víceúrovňových křižovatek), které má ulehčit přetížené dopravě ve městě. Praha je přece jenom srdce Evropy a vede přes ni mnoho obchodních cest. Do budoucna (a v podstatě již i nyní) je nutné spousty mostů rekonstruovat. Naše vize je také ve vývoji nových dilatačních systémů. Rekonstrukce mostů je časově náročná a mnohdy omezí dopravu i na několik měsíců. Jednou z nejčastějších oprav je právě kompletní výměna tzv. mostních závěrů. Naším cílem je vymyslet systém, který se po opotřebování bude moci jen vyměnit. Což by znamenalo například omezení provozu třeba na jedinou noc. Toto je budoucnost naší firmy, která dává čím dále více příležitostí i novým mladým pracovníkům – protože toto jsou již problémy, které musí řešit především nová, mladá generace.
MM: Jsou nějaké výrobní trendy v této oblasti?
Ing. Vender: Mostní stavitelství je krásný obor, protože člověk za sebou vidí hezkou práci a výrazný výsledek, který se bude používat desítky dalších let. Výpočetní technika a technologie pokročila tolik, že opravdu lze vymýšlet skoro nemožné. Co se týče trendů, tak ty jsou nyní hlavně v kvalitě a celkové údržbě. To znamená například, aby se po dostavbě mostu na dálnici nemuselo deset dvacet let nic opravovat a měnit. Budoucnost je právě ve snadné vyměnitelnosti, nízké údržbě a vysoké životnosti.
Velice děkuji za rozhovor a přeji spoustu zajímavých zakázek do dalších let.
Dana Benešová
dana.benesova@mmspektrum.com
ok-be@ok-be.cz
Článek byl zveřejněn v monotematické příloze strojírenského měsíčníku MM Průmyslové spektrum SPOJOVÁNÍ A DĚLENÍ MATERIÁLŮ na straně IV.