Témata
Reklama

Svařování mostních konstrukcí

Společnost OK-BE, s.r.o., vznikla v roce 1993 v Novém Kníně v okrese Příbram. Název společnosti vznikl spojením zkratek slov ocelové konstrukce a betony, čímž se firma zabývá dodnes. Za poměrně krátkou působnost si společnost vydobyla pevné místo na trhu kvalitou a výhodností svých nabídek prací, zejména ve výrobě, provádění povrchové ochrany a montáži ocelových konstrukcí.

Při příležitosti přílohy Spojování a dělení jsme pro vás připravili rozhovor s obchodním ředitelem a jednatelem společnosti OK-BE inženýrem Bohumilem Venderem.

Reklama
Reklama
Reklama
Konstrukční hala v Praze, práce na mostní konstrukci.


Ložiska pro mostní konstrukce

Protihlukový tubus D8
Most v Roudné (Langrův trám), postavený v roce 2008.

MM: Mohl byste nám v krátkosti představit firmu OK-BE?

Ing. Vender: Jsme společnost zabývající se výrobou a instalací ocelových konstrukcí. Máme tradici již od roku 1993. Já jsem v minulosti pracoval pro mostní stavitelství a po revoluci jsem chtěl dělat raději do oblasti zámečnictví, vyrábět zábradlí, točité schody a různé speciální výrobky. V Novém Kníně jsme si pronajali halu a začali vyrábět. Vcelku se začínající firmě i dařilo, ale postupně jsme dostávali zakázky od bývalých kolegů z oboru mostního stavitelství. A tak jsme začali vyrábět mostní zábradlí, konstrukce apod. Dostali jsme se až k mostu na Karlštejně, a tím jsme začali pracovat již úplně v mostním stavitelství. Firma se začala rozrůstat a z původních pěti zaměstnanců jich máme nyní osmdesát. V současnosti firma i přes krizi dobře funguje, protože není zatížena žádným finančním dluhem. Myslím se, že spousta konkurenčních firem nyní odchází z tohoto trhu, a proto by se nám do budoucna mohlo dařit.

Firma vyrábí kromě konstrukcí pro mostní stavitelství také mostní ložiska, a to jak ocelová, která se používala v minulosti, tak i ta novodobá hrncová a  elastomerová ložiska. Do tohoto vývoje jsme investovali spoustu prostředků a doufáme v jejich brzkou návratnost. Chtěli bychom mít i stálou výrobu, aby nezáležel osud firmy jen na zakázkách z oblasti mostního stavitelství.

MM: Výroba mostů a jejich komponent je poměrně složitá záležitost, spojená se složitou legislativou. Jak dokáže relativně malá firma konkurovat velkým stavebním firmám?

Ing. Vender: Velkým stavebním firmám prakticky konkurovat nemůžeme, protože systém výběrových řízení je nastaven tak, že ho mohou vyhrát prakticky jen velké firmy. My pak můžeme dostat zakázku od těchto velkých firem na část stavby, ale se stlačením financí na minimum. Hlavní, čím se firma OK-BE drží tak dobře na trhu, je to, že má a vyvíjí nové technologie, kvůli kterým dostává složité zakázky.

Co je opravdu složité, je legislativa. Například jen certifikáty, které potřebujeme k práci, nás stojí cca 200 000 Kč ročně.

MM: Můžete nám přiblížit nějaké zajímavé zakázky, které jste realizovali?

Ing. Vender: Začalo to již zmíněným mostem na Karlštejně. Zajímavá je výměna mostů v Klášterci nad Ohří, kde nýtovaná konstrukce, která byla pro každou kolej samostatná, byla nahrazena konstrukcí příhradovou, opět pro každou kolej samostatnou. Montáž spočívala v technologii vyjmutí staré konstrukce na pomocných věžích s použitím pevnostních tyčí a namontování nové konstrukce na původní místo.

Teď v poslední době jsme udělali velký most u Chomutova s hmotností 1 300 tun konstrukcí. Zajímavou zakázkou byl také most v Českém Těšíně, který byl postaven před dvěma lety a má růžovou barvu.

MM: Jaké tedy používáte výrobní technologie?

Ing. Vender: Máme k dispozici veškeré výrobní technologie potřebné k výrobě mostních konstrukcí a jejich příslušenství. Pro přípravu materiálu používáme jak mechanické řezání a stříhání, tak i zařízení pro automatické řezání kyslíkem a plazmatem. Nejdůležitější z výrobního hlediska je pro nás především svařování – zde máme automaty na svařování pod tavidlem, dále používáme svařování elektrickým obloukem obalenými elektrodami i v ochranných atmosférách (metody 131, 135, 138, 141 apod.). Ve velké míře používáme také tzv. přivařování svorníků pro přivařování spřahovacích trnů na železobetonové konstrukce. Kromě toho vlastníme i technologii termického nástřiku elektrickým obloukem (metalizace), k tomu je dále potřeba mobilní tryskací zařízení a samozřejmě obráběcí procesy.

Firma má proto několik provozů: kromě původního sídla v Novém Kníně máme provozy i v Dublovicích a v Praze.

Abychom udrželi krok s požadavky ve stavebnictví a mohli dále naši firmu provozovat, je důležité se věnovat i výzkumným aktivitám a vlastnímu vývoji. Máme k dispozici vlastní konstrukci, ale snažíme se spolupracovat např. s vysokými školami a různými dalšími výzkumnými ústavy.

V poslední době jsme např. s Fakultou strojní a stavební ČVUT v Praze řešili výzkumný projekt na návrh nového typu zábradelního svodidla pro mosty pozemních komunikací pro vyšší stupeň zadržení. Spolupráce s fakultami nabízí možnost proměňovat myšlenky ve skutečnost a napomáhá nám získat pro tuto činnost dotace, které vše urychlí, případně rozšíří naše možnosti. Zmíněný projekt v současné době dokončujeme, a přestože se během řešení vyskytla celá řada problémů, myslím, že jsme se s nimi dokázali vypořádat. V současné době se dokončuje ošetření právní ochrany tohoto nového typu výrobku. V letošním roce bychom tedy chtěli na trh uvést nový typ zábradelního svodidla (zatím pro úroveň zadržení H3 dle EN 1317) s názvem PZSH3, které by mělo být výrobně i montážně jednodušší, s možností stavebnicového řešení a snadné vyměnitelnosti se stejnou nebo vyšší úrovní bezpečnosti. Dále plánujeme další výzkumný projekt na inovaci a modernizaci výroby mostních závěrů.

MM: Jak vidíte budoucnost firmy?

Ing. Vender: Budoucnost vidím velice dobře, protože naše služby budou zapotřebí pořád. Práce v mostním stavitelství se budou muset v České republice rozvíjet stále více, protože bude třeba přiblížit se městům, jako je např. Mnichov, se svými obchvaty a celkovým řešením dopravní situace (včetně stavby nadjezdů, mostů a víceúrovňových křižovatek), které má ulehčit přetížené dopravě ve městě. Praha je přece jenom srdce Evropy a vede přes ni mnoho obchodních cest. Do budoucna (a v podstatě již i nyní) je nutné spousty mostů rekonstruovat. Naše vize je také ve vývoji nových dilatačních systémů. Rekonstrukce mostů je časově náročná a mnohdy omezí dopravu i na několik měsíců. Jednou z nejčastějších oprav je právě kompletní výměna tzv. mostních závěrů. Naším cílem je vymyslet systém, který se po opotřebování bude moci jen vyměnit. Což by znamenalo například omezení provozu třeba na jedinou noc. Toto je budoucnost naší firmy, která dává čím dále více příležitostí i novým mladým pracovníkům – protože toto jsou již problémy, které musí řešit především nová, mladá generace.

MM: Jsou nějaké výrobní trendy v této oblasti?

Ing. Vender: Mostní stavitelství je krásný obor, protože člověk za sebou vidí hezkou práci a výrazný výsledek, který se bude používat desítky dalších let. Výpočetní technika a technologie pokročila tolik, že opravdu lze vymýšlet skoro nemožné. Co se týče trendů, tak ty jsou nyní hlavně v kvalitě a celkové údržbě. To znamená například, aby se po dostavbě mostu na dálnici nemuselo deset dvacet let nic opravovat a měnit. Budoucnost je právě ve snadné vyměnitelnosti, nízké údržbě a vysoké životnosti.

Velice děkuji za rozhovor a přeji spoustu zajímavých zakázek do dalších let.

Dana Benešová

dana.benesova@mmspektrum.com

ok-be@ok-be.cz

Článek byl zveřejněn v monotematické příloze strojírenského měsíčníku MM Průmyslové spektrum SPOJOVÁNÍ A DĚLENÍ MATERIÁLŮ na straně IV.

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 140151
Datum: 12. 02. 2014
Rubrika: Monotematická příloha / Spojování a dělení
Autor:
Firmy
Související články
HiLASE - superlasery pro skutečný svět

Lasery nové generace, jež doposud nemají ve světě obdoby, se vyvíjejí a testují v nově postaveném centru HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy. Využití najdou v průmyslu i ve výzkumu. V nové budově působí téměř 60 laserových specialistů a techniků, z nichž přibližně polovina je ze zahraničních, často i velmi renomovaných pracovišť.

Technologické lasery a trendy vývoje za rok 2015

Letošní rok v oblasti laserových technologií byl neobyčejně bohatý na nové poznatky a přinesl i řadu nových jevů v metodice dalšího vývoje. Vznikala nová komplexní střediska laserového výzkumu a nás může těšit, že ani Česká republika nezůstala pozadu. Rozvíjí se program HiLASE, zaměřený na laserové technologie a vývoj optických komponentů, a nedávno bylo slavnostně otevřeno i středisko ELI Beamlines – Extreme Light Infrastructure – jako součást evropského plánu budování center nové generace vybavených nejvýkonnější technikou vhodnou pro naplnění programu bádání až na samé hranici poznání.

Harmonizace ve svařování

Mezinárodní harmonizace norem a pravidel pro svařování je důležitá z mnoha důvodů. Primárním důvodem je skutečnost, že svařování je považováno za "zvláštní proces" (EN ISO 9001), při kterém nelze zcela zjistit jakost po skončení procesu inspekcí, ale jakost musí být sledována před i v průběhu celého procesu svařování.

Související články
Aktuální možnosti v laserovém svařování

Laserové svařování lze v dnešní době považovat za velice moderní technologii. Vysoké svařovací rychlosti, štíhlý svar a z toho plynoucí výhody jsou pozitiva, která umožnila začlenění této metody do progresivních výrobních technologií. Tento článek si klade za cíl představit aktuální možnosti laserových svařovacích technologií.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Plazmová povrchová úprava nanovlákených polymerních struktur

Technologie plazmových povrchových úprav spočívá v navázání funkčních skupin na povrch řetězce polymeru v plazmovém výboji. Jedná se převážně o hydroxylové skupiny. Nepolární charakter povrchu materiálu se tímto mění na polární, tedy hydrofobní povrch se stává hydrofilním či naopak. Tato technologie nachází stále širší uplatnění v různých průmyslových, ale i medicínských aplikacích.

Průmyslové lepení není jen spojování materiálů – jak to vidí Kaletech

Představujeme vám dodavatele nejkvalitnějších technologií pro průmyslové lepení, českou společnost Kaletech, která dodává technologie švýcarského výrobce Robatech. Svým klientům nabízí mnohaleté zkušenosti při aplikacích průmyslových lepidel napříč různými odvětvími průmyslu.Jedná se zejména o technologie pro aplikaci lepidla s možností sprejování, nanášení v housenkách, bodech, nebo celoplošným nánosem.

Blíží se druhý ročník veletrhu broušení

Od 14. do 17. května 2024 se koná druhý ročník veletrhu GrindingHub, který odborníkům z celého světa představí – poprvé v historii ve čtyřech výstavních halách – nejnovější technologická řešení v oblasti broušení. Tentokrát se ve Stuttgartu představí přes 460 vystavovatelů z 31 zemí.

BIM otevírá dveře k robotizaci stavebnictví

Robot, který místo člověka postaví zeď, nanese omítky nebo třeba takový, co vyvrtá díry pro rozvody vody či elektřiny. To není sci-fi ani budoucnost vzdálená staletí. Je to realita, kterou máme (nebo můžeme mít) nadosah. Zásadní úlohu v nástupu robotů na stavby přitom hraje metoda BIM, přesněji digitální model stavby (DiMS). Právě ten totiž nese informace potřebné k řízení automatických nebo poloautomatických strojů, které mají lidem výrazně ulehčit práci.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

VaVaI a průmysl: Aby know-how zůstalo ve firmě

Ryze česká společnost Lavat se sídlem v Chotuticích vyrábí a dodává přesné strojírenské součásti, vakuové zařízení a komponenty a také výrobky z oboru laboratorní techniky. A aby toho nebylo málo, intenzivně se věnuje vlastnímu výzkumu a vývoji, na který vynakládá více než 15 % z celkového obratu. Na zkušenosti s propojením vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, tak aby bylo prospěšné oběma stranám, jsme se zeptali Ing. Tomáše Chaloupky, technického ředitele a vedoucího zdejšího výzkumně vývojového oddělení.

Stroje v pohybu: Velký ocelový krtek

Tentokrát se za pohyblivými stroji vypravíme pod zem. Představíme vám stroje, které dokážou účinně, rychle, bezpečně a bez použití trhacích prací prorazit tunel a zároveň postavit jeho ostění. Jde o plnoprofilové razicí stroje, označované zkratkou TBM (Tunnel Boring Machines). Česky se tento způsob ražby nazývá „technologie mechanizovaného tunelování“.

MM Podcast: Glosa - Jak se upekl dort (Národního plánu obnovy)

Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory. 

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit