Témata
Reklama

Svařování mostních konstrukcí

Společnost OK-BE, s.r.o., vznikla v roce 1993 v Novém Kníně v okrese Příbram. Název společnosti vznikl spojením zkratek slov ocelové konstrukce a betony, čímž se firma zabývá dodnes. Za poměrně krátkou působnost si společnost vydobyla pevné místo na trhu kvalitou a výhodností svých nabídek prací, zejména ve výrobě, provádění povrchové ochrany a montáži ocelových konstrukcí.

Při příležitosti přílohy Spojování a dělení jsme pro vás připravili rozhovor s obchodním ředitelem a jednatelem společnosti OK-BE inženýrem Bohumilem Venderem.

Reklama
Reklama
Reklama
Konstrukční hala v Praze, práce na mostní konstrukci.


Ložiska pro mostní konstrukce

Protihlukový tubus D8
Most v Roudné (Langrův trám), postavený v roce 2008.

MM: Mohl byste nám v krátkosti představit firmu OK-BE?

Ing. Vender: Jsme společnost zabývající se výrobou a instalací ocelových konstrukcí. Máme tradici již od roku 1993. Já jsem v minulosti pracoval pro mostní stavitelství a po revoluci jsem chtěl dělat raději do oblasti zámečnictví, vyrábět zábradlí, točité schody a různé speciální výrobky. V Novém Kníně jsme si pronajali halu a začali vyrábět. Vcelku se začínající firmě i dařilo, ale postupně jsme dostávali zakázky od bývalých kolegů z oboru mostního stavitelství. A tak jsme začali vyrábět mostní zábradlí, konstrukce apod. Dostali jsme se až k mostu na Karlštejně, a tím jsme začali pracovat již úplně v mostním stavitelství. Firma se začala rozrůstat a z původních pěti zaměstnanců jich máme nyní osmdesát. V současnosti firma i přes krizi dobře funguje, protože není zatížena žádným finančním dluhem. Myslím se, že spousta konkurenčních firem nyní odchází z tohoto trhu, a proto by se nám do budoucna mohlo dařit.

Firma vyrábí kromě konstrukcí pro mostní stavitelství také mostní ložiska, a to jak ocelová, která se používala v minulosti, tak i ta novodobá hrncová a  elastomerová ložiska. Do tohoto vývoje jsme investovali spoustu prostředků a doufáme v jejich brzkou návratnost. Chtěli bychom mít i stálou výrobu, aby nezáležel osud firmy jen na zakázkách z oblasti mostního stavitelství.

MM: Výroba mostů a jejich komponent je poměrně složitá záležitost, spojená se složitou legislativou. Jak dokáže relativně malá firma konkurovat velkým stavebním firmám?

Ing. Vender: Velkým stavebním firmám prakticky konkurovat nemůžeme, protože systém výběrových řízení je nastaven tak, že ho mohou vyhrát prakticky jen velké firmy. My pak můžeme dostat zakázku od těchto velkých firem na část stavby, ale se stlačením financí na minimum. Hlavní, čím se firma OK-BE drží tak dobře na trhu, je to, že má a vyvíjí nové technologie, kvůli kterým dostává složité zakázky.

Co je opravdu složité, je legislativa. Například jen certifikáty, které potřebujeme k práci, nás stojí cca 200 000 Kč ročně.

MM: Můžete nám přiblížit nějaké zajímavé zakázky, které jste realizovali?

Ing. Vender: Začalo to již zmíněným mostem na Karlštejně. Zajímavá je výměna mostů v Klášterci nad Ohří, kde nýtovaná konstrukce, která byla pro každou kolej samostatná, byla nahrazena konstrukcí příhradovou, opět pro každou kolej samostatnou. Montáž spočívala v technologii vyjmutí staré konstrukce na pomocných věžích s použitím pevnostních tyčí a namontování nové konstrukce na původní místo.

Teď v poslední době jsme udělali velký most u Chomutova s hmotností 1 300 tun konstrukcí. Zajímavou zakázkou byl také most v Českém Těšíně, který byl postaven před dvěma lety a má růžovou barvu.

MM: Jaké tedy používáte výrobní technologie?

Ing. Vender: Máme k dispozici veškeré výrobní technologie potřebné k výrobě mostních konstrukcí a jejich příslušenství. Pro přípravu materiálu používáme jak mechanické řezání a stříhání, tak i zařízení pro automatické řezání kyslíkem a plazmatem. Nejdůležitější z výrobního hlediska je pro nás především svařování – zde máme automaty na svařování pod tavidlem, dále používáme svařování elektrickým obloukem obalenými elektrodami i v ochranných atmosférách (metody 131, 135, 138, 141 apod.). Ve velké míře používáme také tzv. přivařování svorníků pro přivařování spřahovacích trnů na železobetonové konstrukce. Kromě toho vlastníme i technologii termického nástřiku elektrickým obloukem (metalizace), k tomu je dále potřeba mobilní tryskací zařízení a samozřejmě obráběcí procesy.

Firma má proto několik provozů: kromě původního sídla v Novém Kníně máme provozy i v Dublovicích a v Praze.

Abychom udrželi krok s požadavky ve stavebnictví a mohli dále naši firmu provozovat, je důležité se věnovat i výzkumným aktivitám a vlastnímu vývoji. Máme k dispozici vlastní konstrukci, ale snažíme se spolupracovat např. s vysokými školami a různými dalšími výzkumnými ústavy.

V poslední době jsme např. s Fakultou strojní a stavební ČVUT v Praze řešili výzkumný projekt na návrh nového typu zábradelního svodidla pro mosty pozemních komunikací pro vyšší stupeň zadržení. Spolupráce s fakultami nabízí možnost proměňovat myšlenky ve skutečnost a napomáhá nám získat pro tuto činnost dotace, které vše urychlí, případně rozšíří naše možnosti. Zmíněný projekt v současné době dokončujeme, a přestože se během řešení vyskytla celá řada problémů, myslím, že jsme se s nimi dokázali vypořádat. V současné době se dokončuje ošetření právní ochrany tohoto nového typu výrobku. V letošním roce bychom tedy chtěli na trh uvést nový typ zábradelního svodidla (zatím pro úroveň zadržení H3 dle EN 1317) s názvem PZSH3, které by mělo být výrobně i montážně jednodušší, s možností stavebnicového řešení a snadné vyměnitelnosti se stejnou nebo vyšší úrovní bezpečnosti. Dále plánujeme další výzkumný projekt na inovaci a modernizaci výroby mostních závěrů.

MM: Jak vidíte budoucnost firmy?

Ing. Vender: Budoucnost vidím velice dobře, protože naše služby budou zapotřebí pořád. Práce v mostním stavitelství se budou muset v České republice rozvíjet stále více, protože bude třeba přiblížit se městům, jako je např. Mnichov, se svými obchvaty a celkovým řešením dopravní situace (včetně stavby nadjezdů, mostů a víceúrovňových křižovatek), které má ulehčit přetížené dopravě ve městě. Praha je přece jenom srdce Evropy a vede přes ni mnoho obchodních cest. Do budoucna (a v podstatě již i nyní) je nutné spousty mostů rekonstruovat. Naše vize je také ve vývoji nových dilatačních systémů. Rekonstrukce mostů je časově náročná a mnohdy omezí dopravu i na několik měsíců. Jednou z nejčastějších oprav je právě kompletní výměna tzv. mostních závěrů. Naším cílem je vymyslet systém, který se po opotřebování bude moci jen vyměnit. Což by znamenalo například omezení provozu třeba na jedinou noc. Toto je budoucnost naší firmy, která dává čím dále více příležitostí i novým mladým pracovníkům – protože toto jsou již problémy, které musí řešit především nová, mladá generace.

MM: Jsou nějaké výrobní trendy v této oblasti?

Ing. Vender: Mostní stavitelství je krásný obor, protože člověk za sebou vidí hezkou práci a výrazný výsledek, který se bude používat desítky dalších let. Výpočetní technika a technologie pokročila tolik, že opravdu lze vymýšlet skoro nemožné. Co se týče trendů, tak ty jsou nyní hlavně v kvalitě a celkové údržbě. To znamená například, aby se po dostavbě mostu na dálnici nemuselo deset dvacet let nic opravovat a měnit. Budoucnost je právě ve snadné vyměnitelnosti, nízké údržbě a vysoké životnosti.

Velice děkuji za rozhovor a přeji spoustu zajímavých zakázek do dalších let.

Dana Benešová

[email protected]

[email protected]

Článek byl zveřejněn v monotematické příloze strojírenského měsíčníku MM Průmyslové spektrum SPOJOVÁNÍ A DĚLENÍ MATERIÁLŮ na straně IV.

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 140151
Datum: 12. 02. 2014
Rubrika: Monotematická příloha / Spojování a dělení
Autor:
Firmy
Související články
Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Harmonizace ve svařování

Mezinárodní harmonizace norem a pravidel pro svařování je důležitá z mnoha důvodů. Primárním důvodem je skutečnost, že svařování je považováno za "zvláštní proces" (EN ISO 9001), při kterém nelze zcela zjistit jakost po skončení procesu inspekcí, ale jakost musí být sledována před i v průběhu celého procesu svařování.

Související články
Aktuální možnosti v laserovém svařování

Laserové svařování lze v dnešní době považovat za velice moderní technologii. Vysoké svařovací rychlosti, štíhlý svar a z toho plynoucí výhody jsou pozitiva, která umožnila začlenění této metody do progresivních výrobních technologií. Tento článek si klade za cíl představit aktuální možnosti laserových svařovacích technologií.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Průmyslové lepení není jen spojování materiálů – jak to vidí Kaletech

Představujeme vám dodavatele nejkvalitnějších technologií pro průmyslové lepení, českou společnost Kaletech, která dodává technologie švýcarského výrobce Robatech. Svým klientům nabízí mnohaleté zkušenosti při aplikacích průmyslových lepidel napříč různými odvětvími průmyslu.Jedná se zejména o technologie pro aplikaci lepidla s možností sprejování, nanášení v housenkách, bodech, nebo celoplošným nánosem.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Laser jako nástroj: Paprsek v pohybu

Je-li řeč o laseru ve výrobní praxi, nejedná se již jen o paprsek vysílaný ze zdroje, ale o celý systém, který zajišťuje potřebné parametry i opakovatelnost požadovaných úkonů. O jejich výsledné kvalitě rozhoduje souhra výkonu, optiky, pohybu i řízení procesu. Jaké parametry se v praxi skutečně nastavují a proč nestačí mít jen „silnější zdroj“?

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

66. MSV v Brně – živoucí dějiště velkých věcí

Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Revoluce udržitelnosti: Přes 300 let starý pojem

V mnoha oblastech lidské činnosti, od zemědělství až po strojírenskou výrobu, je udržitelnost aktuálně jedním z nejčastěji skloňovaných slov. Tento úvodní článek ze série „Revoluce udržitelnosti“ se věnuje tomu, jak se tento pojem dostal do centra veřejných diskuzí, co vlastně znamená a proč se v posledních desetiletích stal tak důležitým.

Výherci Zlaté medaile MSV 2024

Součástí 65. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se i letos stalo udělování cen Zlaté medaile. Tyto ceny byly předány za celkem šest veletržních exponátů, které komisi oslovily inovativním provedením, a v sedmém případě také za celoživotní přínos oboru. Tradice této soutěže sahá až do roku 1964.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit