Témata
Reklama

Technická normalizace není oborem na okraji jiných technických oborů, ale je jejich rovnocenným partnerem, bez kterého by se tyto obory nemohly rozvíjet.

Výsledky normotvorné činnosti, tedy převážně technické normy, jsou v  prvé řadě nedílnou součástí vzdělávacího procesu, a proto bude úvodem vhodný pohled do vzdělávacího procesu v českých zemích.

Reklama
Reklama
Dopis T. G. Masaryka k 10 letům technické normalizace v Československé republice

Kořeny technické normalizace

Na kořenech technické normalizace v oblasti strojírenství se ve svých počátcích podílela i pražská univerzita Karlova, a to při koncepčním řešením pražského orloje. Již roku 1402 jsou zmiňovány hodiny na věži Staroměstské radnice a roku 1410 zde byl hodinářem Mikulášem z Kadaně ve spolupráci s astronomem Janem Ondřejovým (Jan Ondřejův zvaný Šindel, lat. Iohannes Andreae dictus Schindel) profesorem na Karlově univerzitě postaven současný orloj. Realizace geniálně uspořádaného převodového systému ozubenými koly, jak je zřejmé z obrázku, by byla bez uplatnění technické normalizace nereálná.

Historie technického vzdělávání v českých zemích se odvíjí od roku 1707, tedy od založení pražské polytechniky vojenským stavebním inženýrem Christianem Josefem Willenbergem, ke které se pojí založení Českého vysokého učení technického.

V březnu 1803 podepsal císař František I. dekret o založení Českého stavovského polytechnického ústavu, učit na nové polytechnice se začalo 10. listopadu 1806. Ředitelem ústavu byl jmenován F. J. Gerstner. Od 8. 9. 1815 přestal být Polytechnický ústav součástí univerzity a získal statut samostatné školy.

Pražská polytechnika byla od poloviny 19. století hned po vídeňském polytechnickém ústavu nejnavštěvovanější technickou školou v Evropě. Výnosem Ministerstva školství a národní osvěty Československé republiky z 1. 9. 1920 vzniklo České vysoké učení technické jako svazek sedmi vysokých škol technických: stavebního inženýrství, kulturního inženýrství, architektury a pozemního inženýrství, strojního a elektrotechnického inženýrství, chemicko-technologického inženýrství, zemědělského a lesního inženýrství, speciálních nauk.

Je opodstatněné tvrzení, že české země byly na předním místě mezi světovými válkami na úseku techniky a technologií.

Výročí české technické normalizace

Při příležitosti 90 let trvání české technické normalizace v České republice bude vhodné položit si otázku. Co představuje pro naši každodenní činnost technická normalizace? Česká verze evropské normy, tedy ČSN EN 45020:2007, přisuzuje terminologickému sousloví technické normalizaci následující definici: činnost, kterou se zavádějí ustanovení pro všeobecné a opakované použití, zaměřená na dosažení optimálního stupně uspořádání v dané souvislosti s ohledem na aktuální nebo potenciální problémy.

Šest století technické normalizace v pražském orloji

Tato činnost sestává zejména z procesů tvorby, vydávání a implementace technických norem. Důležitým přínosem normalizace je zlepšení vhodnosti výrobků, procesů a služeb pro zamýšlené účely, předcházení překážkám obchodu a usnadnění technické spolupráce. Uvedený strohý výčet informací o technické normalizaci je důležitý nejen pro aktivisty působící v technické normalizaci při tvorbě technických norem, ale i pro jejich širokou uživatelskou základnu. I pro technickou normalizaci platí rčení: suchá teorie, košatý strom praxe, kde košatým stromem praxe je reakce uživatelů technických norem nejen na jejich obsahovou náplň, ale zejména na jejich užitnou hodnotu.

Pro informaci je možno uvést, že v našich národních podmínkách díky aktivitám na úseku technické normalizace byly vytvořeny desetitisíce technických norem (v současné době je to cca 31 000 českých technických norem).

Celostátní společnost

Z lokálního historického pohledu na technickou normalizaci vyplývá skutečnost, že roku 1922 byla založena celostátní společnost pro všeobecnou normalizaci ČSN, která měla statut všeobecně prospěšné neziskové organizace. Společnost tvořily výrobní podniky, profesní svazy, komerční organizace apod. Členové platili členské příspěvky a podle svého zájmu a na své náklady se podíleli na činnosti společnosti. Návrhy technických norem zpracovávali odborníci z průmyslových podniků, výzkumných ústavů, vysokých škol apod.

První československá technická norma označená ČSN 1001:1924 Technická norma závitů byla vydána v roce 1924. Je pozoruhodné, že československá normotvorná aktivita velmi často určovala směr v normotvorné aktivitě na mezinárodní úrovni, zejména v mezinárodní normalizační organizaci ISO (ISA) – příkladem je lícovací soustava v současnosti nazvaná ISO systém kódu pro tolerance lineárních rozměrů (Část 1: Základní tolerance, úchylky a uložení), o jejíž vytvoření se v maximální míře zasloužila Škoda Plzeň –, která v současné době sdružuje 270 technických normalizačních komisí označených ISO/TC, z nichž například problematiku normalizace výše zmíněných závitů řeší ISO/TC 1 Závity a zmíněný ISO systém kódu pro tolerance lineárních rozměrů je řešen v ISO/TC 213

Rozměrové a geometrické specifikace produktu a jejich ověřování a v CEN/TC 290 Rozměrové a geometrické specifikace produktu a jejich ověřování.
Ne náhodou je v řadě případů identita obsahové náplně mezinárodních a evropských technických normalizačních komisí, což se ve svém důsledku projeví i v označení přejímané technické normy do soustavy českých technických norem. Tedy ČSN EN ISO.

Globální pohled

Od lokálního historického pohledu na technickou normalizaci lze přejít na pohled globální. Globální pohled na technickou normalizaci předurčuje sám název přívlastek technická, a to nejen pro normalizaci, nýbrž i pro revoluci, rozvoj, vývoj a další tvůrčí aktivity. Kde je možné nacházet kořeny technické normalizace, je zřejmé z následující stručné úvahy.

Problematika vzájemného mezilidského dorozumění a spolupráce byla již ve starověku spojována s pojmem norma, za jejíž odpovídající české ekvivalenty lze považovat pojmy pravidlo, předpis, míra a měřítko. Norma charakteristická pro románské jazyky má v jazycích anglosaských ekvivalent standard.
Kde všude je možné setkat se s normou ? Zejména ve stavebnictví, kde jsou to rozměry tvarovaného stavebního materiálu. Ve strojírenství, kde jsou to ozubená kola, spojovací materiál a konečně i struktura materálu jako taková. Přichází v úvahu i matematika v oblasti statistiky, spolehlivosti atd.

Výsledky technických aktivit spojených s normalizací musely být měřeny, případně zkoušeny, a zde se otevírá další oblast pro technické normy.
Pro zmíněné aktivity, a nejen pro ně, byly a stále jsou vypracovávány řady technických norem, na jejichž základě je realizován vzájemný konsenzus pro příslušné obory.

Co přestavuje konsenzus?

Všeobecný souhlas charakterizovaný tím, že žádná z důležitých zainteresovaných stran nemá odůvodněné námitky vůči podstatným sporným otázkám, a vedený snahou vzít v úvahu stanoviska všech zainteresovaných stran a smírně vyřešit protichůdné argumenty. Nejen globální, nýbrž i lokální požadavek na obsah technických norem (normativních dokumentů) lze shrnout do následující věty. Obsah normativních dokumentů musí být založen na společných výsledcích vědy, techniky a praxe s cílem dosažení optimálního společenského prospěchu. Předpokladem pro splnění tohoto požadavku a tedy i pro proces tvorby technických norem je znalost současného stavu techniky, neboť jen tehdy je možné technickou normu považovat za uznávané technické pravidlo.

Zmíněnou suchou teorii lze opět podpořit náležitostmi, které má technická norma splňovat pro splnění mezinárodního konsenzu:

• vhodnost použití pro daný účel (fitness for purpose);
• kompatibilita, slučitelnost (kompatibility);
• zaměnitelnost (interchangeability);
• řízený výběr variant (variety kontrol);
• bezpečnost (safety);
• ochrana životního prostředí (protection of the environment);
• ochrana výrobku/produktů (product protection);
• kvalita (quality);
• ochrana spotřebitele (consumer protection).

Kvalitativní uspořádání technické normy z hlediska uživatele, tedy z hlediska splnění jeho požadavků: základních (basic), terminologických (terminology), pro zkoušení (testing), pro výrobek/produkt (produkt), pro proces (process), pro služby (service), pro rozhraní (interface). Musí umožňovat na základě technické normy jejich měřitelnost, případně možnou kontrolu.
Z uvedeného přehledu je možné konstatovat, že proces technické normalizace, jejímž produktem jsou technické normy:
• vytváří pro uživatele prostředí komunikace;
• podporuje hospodárnost systému;
• chrání spotřebitelské zájmy, a to jak na úseku výroby, tak i služeb;
• podílí se na vymezení přijatelné udržitelnosti environmentu a společenské odpovědnosti.

Směrnice nového přístupu

Zlomem ve využívání technických norem bylo vytvoření směrnic nového přístupu v Evropské unii. Takzvané harmonizované normy se zmíněnými směrnicemi jsou doporučením pro využívání těchto směrnic.

Harmonizované normy typu A (základní bezpečnostní normy) uvádějí základní pojmy, zásady pro konstrukci a všeobecná hlediska, která mohou být aplikována na všechna strojní zařízení. Harmonizované normy typu B (skupinové bezpečnostní normy) se zabývají jedním bezpečnostním hlediskem nebo jedním typem bezpečnostního zařízení, které může být použito pro větší počet strojních zařízení. Harmonizované normy typu B1 se týkají jednotlivých bezpečnostních hledisek (např. bezpečných vzdáleností, teploty povrchu, hluku). Harmonizované normy typu B2 se týkají příslušných bezpečnostních zařízení (např. dvouručních ovládacích zařízení, blokovacích zařízení, zařízení citlivých na tlak, ochranných krytů). Harmonizované normy typu C (bezpečnostní normy pro stroje), se zabývají detailními bezpečnostní požadavky pro jednotlivý stroj nebo skupinu strojů,

Uvedené členění je předpokladem pro současné aktivity na úrovni analýzy, případně managementu rizika.

Tato současnost tvorby technických norem má, jak již bylo uvedeno, svoje 90leté kořeny mezi nestory normotvorných aktivit. Byli to například Ing. Charuza, Ing. Jetmar, případně Ing. Jícha a další. Dnešní trend vytváření pravidel správné praxe již předešli autoři technických příruček, jako byl Ing. Černoch, případně pan Dobrovolný. A nejen tito, nýbrž i aktéři typizace a unifikace, jako byl Tomáš Baťa a řada dalších průkopníku sériové a hromadné výroby v našich zemích. Nelze opomenout ani jméno pražského rodáka prof. Lista. Větší část svého působení strávil prof. List v Brně jako profesor Elektrotechnické fakulty Vysoké školy technické. Byl typem člověka, ve kterém se spojily mimořádné vědecké, pedagogické a organizační schopnosti. To se projevovalo především ve dvou hlavních směrech – jako vědec a pedagog se významně podílel na rozvoji elektrotechniky, jako organizátor má nezpochybnitelné zásluhy o institucionální základnu československé normalizace a o její rozvoj.

T.G. Masaryk v doprovodu profesora Lista

Pohled na perspektivu české technické normalizace je nutné spatřovat v postupné celosvětové globalizaci. Jedná se o cílenou spolupráci s organizacemi ISO, IEC CEN a CENELE, a to zejména v oborech inteligentních povrchů v nanotechnologiích, materiálové struktury v biomimetice, stejně jako na úseku udržitelného rozvoje, případně společenské odpovědnosti. Na domácí půdě je potom velmi prospěšné zpracovávání pravidel (správné) praxe pro optimální využití normativních dokumentů.

Doc. Ing. Jaroslav Skopal, CSc.

ČVUT v Praze, Fakulta strojní; Úřad pro technickou normalizaci

skopal@unmz.cz

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 130101
Datum: 13. 02. 2013
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Quo vadis, svařování?

Svařování je dlouhodobě jedna z nejvýznamnějších strojírenských výrobních technologií. Má rozhodující vliv na jakost řady výrobků a na výrobní náklady, proto má klíčové postavení mezi výrobními technologiemi. Patří také mezi technologie zpracovávající největší objem kovových materiálů (cca 25 %). Žádná jiná technologie nezpůsobuje tak rozsáhlé změny ve vlastnostech materiálů.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Stále aktuální odkazy Autodesk University

Počátkem letošního roku byly v MM Průmyslovém spektru zveřejněny články o největší CAD softwarové konferenci na světě - Autodesk University. Příští ročník je ještě několik týdnů před námi a ten loňský je již historií. Přesto i po desíti měsících od jejího skončení má stále co říci nejen uživatelům CAD programů.

Související články
Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Mezi světem znalostí a světem peněz

Není zvykem začínat článek citací, ale nemohu si pomoci: „Spolupráce mezi komerční a akademickou sférou je obvykle nejvyšší přidaná hodnota, která vůbec v celé společnosti existuje.“

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Světová hvězda v oblasti inovací míří na pražský festival

Na Festival Česká inovace 2014 míří Tony Ulwick, strategický guru a neochvějný inovátor, který světovým firmám pomáhá k úspěchu více než čtvrt století. Zakladatel severoamerické firmy Strategyn a autor metody Jobs-To-Be-Done představí inovační postupy, které pomáhají světovým značkám uspět v boji o zákazníka.

Nový rámcový program pro financování výzkumu

Základní informace o programu Horizont 2020 přednesl W. Burtscher, zástupce generálního ředitele direktorátu pro výzkum a inovace, na konferenci s názvem "The EU Horizon 2020 Programme and Teaming for Excellence in the European Research Area" (H2020-TEERA), která se uskutečnila 17. a 18. října 2013. Uvedl, že H2020 je součástí víceletého finančního rámce (MFF), který v období 2014-2020 bude disponovat rozpočtem 960 miliard eur.

Srovnávat srovnatelné

V dnešní době se lze poměrně často setkat s názorem o poklesu úrovně našeho školství, mimo jiné i v technické oblasti. Jako nejčastěji nabízenými důvody se uvádí podfinancování škol a pedagogů, malá popularita odborné vzdělanosti a výuky řemesel, vysoký počet studentů až honba za vědeckými výkony na vysokých školách namísto zodpovědné a individuální práce se studenty.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit