Témata
Reklama

Technicky vzato…

Mám rád techniku. A techniky. Techničky samozřejmě taky. To, co mi imponuje, je jejich nekomplikovaný, ale přesto systémový přístup. Kde použije makroekonom složitou myšlenkovou konstrukci, připomínající známý bonmot o motýlích křídlech, má technik kovovou páku, rameno, výztuhu. A ta prostě musí držet. Další díl seriálu v režii odborníků z Controller Institutu se zabývá výpočtem celkové efektivity zařízení.

ČÁST 3.

RNDr. Tomáš Nekvapil, vedoucí poradenského týmu, Controller Institut


„Nevymýšlejme vymyšlené – pro jednou nás technici prostě předběhli!“

Není divu, že ukazatel zvaný celková efektivita zařízení (Overall Equipment Effectiveness) neboli OEE vymysleli technici. Jde o součin tří čísel menších než jedna, která získáte tak, že sto procent (neboli jedničku) ponížíte v prvním případě o procento časové ztráty z neplánovaných prostojů, ve druhém o procento časové ztráty z nepředpokládaně pomalé produkce a ve třetím odečtete procento časové ztráty způsobené produkcí nekvality, kterou nelze tržně uplatnit. Jedna minus nepráce krát jedna minus nevýkon krát jedna minus nekvalita, chcete-li. Výsledek jako součin tří čísel menších než jedna je také menší než jedna. Vyjde-li vám třeba 0,95 (95 %), znamená to, že 5 % času, který jste chtěli u nějakého stroje využít ke komerčnímu účelu, k zákazníky zaplacené produkci, jste ztratili – a to kvůli jedné ze tří uvedených příčin.

Takový ukazatel je tvrdou lekcí všem těm, kdo vymýšlejí složité reporty, v nichž snadno napočítáte třicet různých KPI na jeden proces. Nejméně polovina z nich zpravidla vyžaduje složitý sběr dat a složitý výpočet s řadou úprav, které mohou být kdykoli zpochybněny. A co je horší, splníte-li „tak nějak napůl“, vůbec nikdo vám neřekne, zda je to lépe, nebo hůře než minule, kdy to bylo také tak nějak napůl, ale nesplněná polovina se týkala úplně jiných ukazatelů s úplně jinými hodnotami. Takže: Co vlastně můžeme technikům v případě OEE závidět?

Za prvé: OEE lze snadno přesně měřit a vyhodnocovat. Třeba každou hodinu – stačí zaznamenávat, co se na příslušném zařízení průběžně odehrávalo (problém může být snad jen s nekvalitou, která může být odhalena s velkým zpožděním).

Za druhé: OEE je pro daný účel komplexní: postihuje všechny příčiny časových ztrát, které připadají v dané situaci v úvahu – pokud ovšem předpokládáte, že celý čas (100 %) mohl být komerčně využit, tedy máte-li dost zakázek. (V opačném případě se přidává čtvrtý faktor „neprodej“ a ukazatel se přejmenuje na TEEP.) Obsahuje jakýsi přirozený a správný směnný kurz: výsledný součin za vás rozhodne, jestli je lepší 3 % nevýkonu a 7 % nekvality (0,93 x 0,97), nebo 6 % nevýkonu a 4 % nekvality (0,96 x 0,94).

Za třetí: Téměř okamžitě dokážete zhoršení OEE převést na něco tak hmatatelného, jako jsou peníze. Nemusíte čekat na účetní závěrku, abyste spočítali ztrátu. Jednoduše řečeno: zhoršení o 1 % znamená 1 % fixních nákladů provozu příslušného zařízení, které mohly být v ceně produktu předepsány k úhradě konkrétnímu zákazníkovi. Pokud žádný produkt nevznikl, právě tolik jste ztratili. Fixní náklady samy od sebe nezmizí a ostatní zákazníci nemají důvod je zaplatit. Aspoň pokud mají na výběr konkurenční nabídku bez podobné zátěže.

V čase Průmyslu 4.0 bude role složitých a nákladných zařízení nepochybně nabývat na významu. Místo relativně levného člověka pro jednu operaci budeme stále více řešit automatizovaná pracoviště s velmi vysokou sazbou fixních nákladů na minutu… a velmi vysokými ztrátami z nevyužití.

Reklama
Reklama
RNDr. Tomáš Nekvapil



Reklama
Související články
Mýty o digitální budoucnosti

Téma digitalizace, robotizace a čtvrté průmyslové revoluce naplňují média už několik let. Tak jako v jiných případech, je-li na obzoru změna, jejichž důsledky se mohou dotknout širokých vrstev společnosti, najdeme vedle střízlivých předpovědí také nejrůznější typy mýtů, které, ač vesměs nepodpořené logickými argumenty, přežívají často jako to jediné, co si o digitální budoucnosti dokážeme vybavit. V čase, který dává jedinečné šance a zároveň přináší specifické druhy hrozeb, však štěstí přeje především připraveným – a ti, kteří se oddávají pohádkám, k nim mohou patřit jen těžko. Zaměřili jsme se na pět podobných mýtů – více či méně souvisejících s pozicí financí a controllingu v podnicích budoucnosti.

Krycí příspěvek z hodiny produkce

Poměrové ukazatele vycházející z nekompletního hospodářského výsledku (třeba hrubého zisku nebo krycího příspěvku) jsou většinou založeny na poměru k tržbám. Pro takovou konstrukci jsme si dokonce vyhradili specifický název marže (při jehož užívání jsme však většinou nepozorní a často jím plýtváme pro úplně jiné případy). Příspěvková marže – contribution margin – by měla vyjadřovat poměr krycího příspěvku (contribution profit) k tržbám, hrubá marže – gross margin – označuje tentýž zlomek pro případ hrubého zisku (gross profit).

Jak digitalizace mění pracovní náplň

Budou některá zaměstnání, jež vyžadují plánování a operativní rozhodování, díky automatizaci založené na umělé inteligenci v budoucnosti dokonce zbytečná?

Související články
Více účetních dat nepotřebujete

Rozhodnutí, na kterých můžete vydělat i prodělat miliony, přicházejí často bez varování a pod časovým tlakem. Příležitost ani konkurence na vás nepočká. Právě to je zásadní změna, kterou do podnikání vnesla globální konkurence ruku v ruce s prudkým rozvojem informačních technologií. Tichá revoluce, v mnoha ohledech ještě významnější než očekávaná éra Průmyslu 4.0. Zareagovali jsme na ni správně?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Dobrá nebo špatná?

Práce s daty je jedním z nejdůležitějších témat pro malé a střední podniky. Důvodem je digitalizace a Průmysl 4.0. Ale musíme začít od píky, musíme vědět, že se můžeme spolehnout na informace v datech uložené a adekvátně posoudit jejich kvalitu. Další díl seriálu z produkce společnosti Controller Institut upozorňuje na problematiku práce s daty v digitální době.

S pravdou ven

Společnost ráda podléhá zjednodušeným receptům. Když je zjednodušení příliš velké, stává se necitlivým a mezi skutečností a jejím obrazem se objevuje mezera - prozíravější však mluví o nafouknuté bublině. To proto, že nafouknutá bublina musí brzy prasknout. Další díl z režie odborníků z Controller Institutu upozorňuje na nedostatky ve firemních systémech v otázkách opotřebování majetku firmy.

Normy a rozpočty jsou (a budou) opět v kurzu

Na pozadí hospodářské krize se odehrává skutečná bitva, která má své vítěze i poražené: bitva o hospodárnost. Vede se zbraněmi, které jsme se možná již chystali odložit. O čem hovoříme? Nepřeslechli jste se: normy a rozpočty jsou (a budou) opět v kurzu.

Zombie se probouzí

Podnikové ekonomy rozhodně nečekají klidná léta. Globální recesi a dluhovou krizi můžeme protentokrát pominout, faktické hrozby mohou být mnohem přízemnější. Jednou z nich bude zcela nepochybně znovuobnovená vláda fixních nákladů. Další díl seriálu v režii odborníků z Controller Institutu poukazuje na problémy spojené se zaváděním automatizace a dalších nástrojů Průmyslu 4.0.

Vymačkejte z dat to nejlepší pro váš byznys

Řízení podniku v rychle se měnící době vyžaduje rozsáhlé analytické, manažerské i finanční schopnosti. Controlling, systém moderního řízení podniku, který rozvíjí společnost podle stanovených cílů, pomáhá dosáhnout podnikatelských záměrů (zejména zisku) a zajišťuje dlouhodobou existenci firmy, se pro stále více firem stává nezbytnou pomůckou k úspěšnému podnikání. Seriál, který připravují odborníci z Controller Institutu, si klade za cíl představit způsoby zapojení controllingu do úloh souvisejících s financemi, účetnictvím a kontrolním systémem neboli co mohou controlleři nabídnout své firmě, která zřejmě bude požadovat více specializací, více znalostí, více profesionality?

Setkání výrobních ředitelů

Výrobní ředitelé průmyslových podniků jsou denně stavěni před problémy, které musejí zvládat efektivně řešit. Stojí někde v polovině pomyslné pyramidy podnikové hierarchie, kdy musejí vyhovovat požadavkům shora a proměňují je v praxi, komunikují nastalé změny svým podřízeným a zase "nahoře" vysvětlují, proč se např. nepodařilo požadované výsledky dosáhnout. Leckdy uvítají radu od zkušenějšího kolegy, či možnost porovnání, jakým způsobem to dělají v podobném provozu. Debatu nad tématy, která spojují většinu průmyslových podniků, každoročně zprostředkovává společnost Controller Institut, poskytovatel vzdělávacích služeb v oblasti controllingu a financí.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Metody a techniky pro inovační projekty

V mnoha podnicích se snaží o inovace, avšak výtěžnost nápadů od zaměstnanců je nízká. Proč?

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Soutěž Manažer roku vyhlíží vítěze

Nejlepší manažeři, podnikatelé, lídři, účastníci 27. ročníku soutěže České manažerské asociace Manažer roku se sejdou 21. října v pražském Paláci Žofín. Předcházet mu bude panelová diskuze autorů knihy Návrat k prosperitě.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit