Témata
Reklama

Trend vývoje si určuje zákazník

16. 07. 2002

Josef Baďura

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vašispolečnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

J. Baďura: Strojtos Lipník, a. s., sídlí v Lipníku nad Bečvou a patří co do velikosti ke středním strojírenským podnikům. Společnost byla založena před sedmi roky a během této doby získala dobrou pozici mezi renomovanými výrobci obráběcích strojů. Náš výrobní program je stabilizovaný a tvoří jej konzolové frézky řady FGS ve třech velikostech - 40, 50 a 63 -, každá v provedení s ručním řízením, v provedení NCP a CNC. Mimo tuto základní řadu vyrábíme též nástrojařskou frézku FVT 3 CNC a stolovou frézku FGS 8O CNC. Velký rozsah příslušenství a variabilita provedení umožňují dodat zákazníkovi stroj podle jeho potřeb, včetně technologického vybavení.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na zahraničních trzích.

J. Baďura: Pro výrobu obráběcích strojů je charakteristická vysoká přesnost jednotlivých dílů, pečlivost provedení a dlouhodobá spolehlivost výrobků. Tomu musí odpovídat nejen kvalitní vybavení dílen, ale též vysoká kvalifikace pracovníků. V našich podmínkách se nám daří vyrábět stroje na úrovni srovnatelné s ostatními konkurenty v oboru jak kvalitou a technickými parametry, tak i cenou. Vyžaduje to však nejen trvalou inovaci a vývoj, ale i systematickou modernizaci výrobního zařízení, trvalé zlepšování všech činností a udržování vysoké odborné úrovně všech pracovníků. O tom, že se nám to daří, svědčí trvalý zájem zákazníků ze zahraničí o naše výrobky a rok od roku rostoucí počet dodaných strojů.

MM: Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?

J. Baďura: Jsem přesvědčen o tom, že vývoj povede ke zjednodušování obsluhy při současném rozšiřování pracovních možností strojů, zvyšování výkonu a přesnosti obrábění s víceosým obráběním. Z těchto předpokladů také vycházíme v našich úvahách o rozšiřování sortimentu a inovacích stávajících výrobků

MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?

J. Baďura: Společný výzkum má nepochybně výrazný vliv na celkovou úroveň oboru a tím i na postavení firem ve světové konkurenci. Činnost Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii považuji za velmi potřebnou a prospěšnou pro podporu výrazných inovací výrobků, na které především menší strojírenské podniky nemají dostatek vývojových kapacit a financí. Témata řešená v projektu jsou zaměřena na využití nových perspektivních technologií a výsledky výzkumu budou obecně využitelné všemi výrobci obráběcích strojů. Naše společnost s centrem spolupracuje již 2 roky v rozsahu odpovídajícím našim potřebám a možnostem.

MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či z hlediska vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?

J. Baďura: Konstrukční a vývojové oddělení máme na velmi slušné úrovni a převážnou většinu inovací provádíme vlastními silami. Personálně jsme posílili vývojovou konstrukci, ale většina pracovníků je zde zaměstnána dlouhodobě a jejich zkušenosti jsou pro firmu velmi cenné. Rovněž materiálově jsme oddělení dost výrazně podpořili, i když nemohu tvrdit, že jsem s dosaženou úrovní zcela spokojen. Rozpracované a dále plánované vývojové úkoly však budou vyžadovat další vybavení a posílení, a to jak v konstrukci, tak i především v technologickém oddělení.

MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?

J. Baďura: Naším rozhodujícím teritoriem je samozřejmě Evropa, máme však navázány kontakty i v severní Americe, Egyptě a Jihoafrické republice. Naším nejbližším cílem je proniknout i na východní trhy, které představují značné možnosti a jsou velmi perspektivní. Tomuto potenciálu však odpovídají i velmi tvrdé konkurenční podmínky. Z celkového počtu vyrobených strojů jde 70 % do zahraničí a také u tuzemských dodávek tvoří významnou část zákazníků firmy se zahraniční účastí.

MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?

J. Baďura: Využíváme především nabídky CzechTrade a v letošním roce jsme byli zařazení do programu Marketing MPO. Přesto však jsem přesvědčen o tom, že proexportní politika státu by mohla a měla být výraznější a podmínky přístupu ke každoročně vyhlašovaným proexportním programům jednodušší.

MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?

J. Baďura: Myslím, že na nízké. Kooperujeme hlavně v oblasti speciálních součástí, plechárenských dílů či operací povrchové úpravy. Současně rozvíjíme dodávky konkrétních výrobních uzlů od externího dodavatele. Vývoj by měl být jednoznačný a hlavní výrobní úsilí by mělo být věnováno montáži či dokončení stroje.

MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

J. Baďura: Mohu potvrdit, že požadavky našich zákazníků řešíme velmi vstřícně. Podle informací našich smluvních prodejců i našeho vlastního průzkumu průběžně inovujeme stávající sortiment a v současné době intenzivně dokončujeme vývoj další velikosti stolové frézky FGS 100 CNC a malého obráběcího centra. Tyto stroje budou pro zájemce vítaným rozšířením stávající nabídky na trhu a jsem přesvědčen o jejich potřebnosti.

MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?

J. Baďura: Přístup bank k profinancování strojírenské výroby považuji za velmi opatrný až nedůvěřivý. Možná se to dá pochopit vzhledem k špatným zkušenostem z předchozích let, přesto však by mohly být podmínky nastavené bankami vstřícnější, přístup k úvěrům na kvalitní projekty jednodušší a pro podniky především z pohledu výše úroků snadnější.
Děkujeme vám za rozhovor
SST & MM
Josef Baďura
Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 20791
Datum: 16. 07. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit