Tvorba a řešení inovačních zadání

Poznání těchto řešitelských postupů zvyšuje efektivitu studia techniky a inovačních procesů v praxi. Metodika vede uživatele krok za krokem od nejasné problémové situace přes detailní rozbor vymezeného systému ke správné formulaci inovačních zadání a úloh, k návrhům variantních řešení a dnes také k jejich ověření v konfrontaci se současným stavem techniky. V posledních letech je uživatel této metodiky podporován komplexním softwarem, který z metodiky vzešel, a dnes mu umožňuje zkoumat četné databáze patentů a doslova dolovat dostupné informace až znalosti.

Metodika TRIZ využívá především dvě navzájem se doplňující základní metody: analytickou (rozborovou) metodu FNA ‒ funkčně nákladovou analýzu objektu inovace ‒ a syntetickou (řešitelskou) metodu ARIZ ‒ algoritmus řešení invenčních zadání.

Funkční a nákladová analýza FNA je v podstatě pokročilá a počítačem vedená hodnotová analýza objektu. Pomáhá řešiteli odpovídat na otázky CO a PROČ by mělo být na objektu inovováno. Pomáhá nalézt podstatu (příčinu) problému v technickém systému (tj. výrobku nebo procesu), uspořádat prvky podle jejich funkční, nákladové a problémové významnosti. Dále pak vybrat „správná“ inovační zadání (významná pro zadaný cíl a respektující zákonitosti rozvoje techniky) a v neposlední řadě „správně“ (konkrétně) formulovat inovační zadání, jako např. který prvek, která jeho veličina a hodnota mají být v systému změněny a k jakému účelu.

Je známo, že správná inovační zadání a z nich správně odvozené typové invenční úlohy jsou více než polovinou úspěšného řešení. Největší ztráty, a nejen v technice, vznikají, když týmy odborníků vypracují dobrá řešení (odpovědi) na špatně formulovaná zadání (otázky). I v politice, ale hlavně v technice platí, že „nevíš-li kam jdeš, určitě dojdeš někam jinam...".

Algoritmus řešení invenčních zadání – ARIZ (postup algoritmického typu) ‒ druhá metoda metodiky TRIZ, pomáhá řešiteli hledat odpovědi na řadu otázek, JAK by mohla a měla být jednotlivá zadání řešena, a to v souladu s koncentrovanými doporučeními a v souladu s tendencemi zdokonalování techniky, obojí získáno na základě analýzy velkého množství patentovaných řešení. Pomáhá řešiteli formulovat rozpory technické (víme, co zlepšit, víme, jak to udělat, ale něco jiného se tím zhorší), dále pak definovat příčiny, tj. rozpory fyzikální (na jedné komponentě, jedné její veličině, na jejíž hodnotu jsou kladeny rozporné požadavky), nacházet konfliktní vazby mezi vzájemně působícími látkami a energiemi mezi prvky uvnitř objektu a ukázat na nedostatečně plněné technické funkce, které je potřeba plnit lépe nebo dokonce principiálně jinak než dosud. Teprve potom ARIZ řešiteli nabízí inspiraci (nápady, invence, ideje, náměty) pro hledání řešení uvedených čtyř typových úloh, a to ze čtyř skupin sice zobecněných, ale právě proto široce použitelných doporučení v podobě:

• 40 invenčních principů inspirujících řešitele k nalézání řešení technických rozporů;
• 6 skupin separačních postupů inspirujících řešitele k řešení fyzikálních rozporů;
• 76 modelových příkladů doporučovaných k řešení konfliktních modelů látek a polí,
• 9 500 animovaných jevů a efektů z přírodních věd, na kterých jsou principiálně zakládány všechny technické funkce.

Tato řešitelská doporučení jsou vždy doplněna četnými příklady z patentovaného stavu techniky, kde bylo to které doporučení objektivně a s úspěchem použito. Řešitelská doporučení s konkrétní informací o příkladu úspěšného použití v technice mohou v hlavě myslícího řešitele podnítit novou znalost, použitelnou k vyřešení inovační úlohy. Navíc jsou k dispozici inspirativní zákonitosti (trendy) progresivního rozvoje techniky, opět doplněné četnými příklady z různých oblastí techniky. ARIZ nenahrazuje, ale doporučeními inspiruje a informacemi až znalostmi podněcuje myšlení řešitele! „Jestli myslíš, že jsi inženýr, mysli!" (z folklóru uživatelů TRIZ).

TRIZ je metodika inženýrská, respektující systémový a týmový přístup k objektu inovace a rozšiřující znalosti a podporující tvořivost řešitele v týmu. Proto vyžaduje seriózní osvojení. Také proto se výrazně odlišuje od četných jiných metod podpory tvořivosti, např. od snadno použitelného brainstormingu a jeho různých variant.

Co řešiteli technických inovací poskytuje software podporující FNA, ARIZ a vyhledávání informací a znalostí v elektronicky dostupných databázích? Především snižuje celkové náklady uplatněním systémového přístupu již v časných etapách inovace objektu. Analyzuje patenty konkurence a umožňuje sledovat vývojové trendy v oboru, usnadňuje firmám tvořit, sdílet a získávat znalosti z elektronicky dostupných dat (databáze patentů). Dále pak podporuje tvorbu zadání ve fázích analýzy i hledání nových řešení ve fázi syntézy výrobků a procesů, doporučuje postupy k řešení a ukazuje aplikace oněch doporučení v patentovaném stavu techniky. V neposlední řadě software opakovatelným způsobem podporuje systematickou a tvůrčí práci zadavatelů i řešitelů inovací. Metodika TRIZ a její softwarová podpora jsou prostředky procesních a výrobkových inovací v praxi a pěstují tvořivost na školách.

Asociace TRIZing, jejíž je autor tohoto článku prezidentem, realizovala anketu mezi účastníky jejích seminářů (přednášky a nebo kurzy v rozsahu dvou až dvaceti hodin). Přes 2 200 posluchačů z firem a technických vysokých škol (poměr 90:10) poskytlo cenné informace. V anketním vyjádření odpovídali na celkem pět otázek směřujících na uplatnění metody TRIZ a příslušného softwaru na jimi řešené projekty. Dotázaní uznávají přínos analytické a řešitelské metodiky TRIZ a její použitelnost v inovační aktivitách. Například Ing. Suchý z firmy Honeywell GDC uvádí, že „metoda TRIZ zasahuje oblast vědy, výzkumu a vývoje nepostradatelnou pro existenci firmy, a proto je nutné využít její potenciál v největší možné míře“. Poznal v ní nástroj, který nutí pracovníky precizně analyzovat problém, identifikovat kritické uzly, generovat a ověřovat varianty řešení v konfrontaci se stavem techniky v oboru, to vše s podporou softwaru. Další z řady referencí zmiňme zkušenosti technologů z firmy Elmarco. „Před poznáním a reálným použitím metodiky TRIZ jsme byli již vyčerpaní často neplodným používáním brainstormingů, brainwritingů a řízených diskusí ve snaze o inovace a řešení problémů. Třídenní školení metodiky TRIZ včetně řešitelského workshopu znamenalo pro firmu Elmarco jistý milník,“ uvádí šéf technologie pan Gardián a pokračuje: „Akci hodnotím jako jednu z nejlepších v historii firmy. Nabyli jsme odvahu znovu se pustit do již opuštěných a neřešených problémů i do řešení budoucích inovačních problémů, a to proto, že jsme získali jasný rámec pro analýzu problémových situací i syntézu jejich řešení.“ V reakcích se objevily i názory zakomponovat metodiku TRIZ do výuky na školách. „Nejen naše firma, ale i další by uvítaly, kdyby absolventi škol byli s metodikou TRIZ detailněji seznámeni a připraveni na její aplikaci v praxi,“ uvedl Ing. Pěnička, vedoucí konstrukce Siemens elektromotory, Mohelnice. Profesor Sobota z Fachhochschule Wiesbaden uvádí, že „TRIZ vede inženýra k přesné definici problému a podněcuje jeho fantazii návrhy z příbuzných i vzdálených oborů. Tím spojuje ideálním a dosud nevídaným způsobem dva typické prvky inženýrské práce, totiž systematický postup v analytické fázi s kreativitou při syntéze řešení problému.

Doc. Ing. Bohuslav Bušov, CSc.,

FEKT VUT v Brně, TRIZing asociace

busov@feec.vutbr.cz