Jak byste charakterizovala přechod mezi jednotlivými programovými obdobími?
Programové období 2007–2013 bylo ukončeno z důvodu pomalého čerpání až ke konci roku 2015. Věřím, že spousta firem si například z programu Rozvoj odnesla vlastní, a to pozitivní zkušenosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu především v roce 2015 reagovalo extrémně flexibilně a rychle a schvalovalo velké množství projektů. Žadatelům se v rámci Operačního programu Podnikání a inovace podařilo nakonec vyčerpat veškerou alokaci ve výši 84,4 miliardy Kč. Nové období 2014–2020 bylo zahájeno u většiny programů s různě dlouhým zpožděním a na konci roku 2016, tedy po třech letech od zahájení programového období, nejsou proplaceny žadatelům téměř žádné prostředky. Teprve v posledních měsících se tempo schvalování projektů začalo zrychlovat.
V rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), což je základní programový dokument Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů, se bude rozdělovat celkem 117 miliard Kč. Největší podíl, a to 38 % na celkové alokaci, má první osa programového dokumentu s názvem „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“, která by měla sloužit jako primární nástroj pro dotační financování výzkumu a vývoje (VaV). Všechny níže uvedené programy buď přímo vyžadují, nebo bodově zvýhodňují propojení VaV institucí a soukromého sektoru.
Finanční prostředky pro dotace na podporu výzkumu a vývoje jsou rozdělovány z několika zdrojů. Můžete je vyjmenovat a krátce charakterizovat?
Nejdříve bych ráda uvedla programy již z výše zmíněného OP PIK. Jsou to programy Aplikace, Potenciál a Inovace pro podnikatelské subjekty bez rozdílu velikosti, které chtějí vytvořit prostředí pro vývoj nových produktů či je následně uvést na trh. Dále jsou to národní dotace Technologické agentury ČR – programy podporující propojení výzkumných institucí s podnikatelskou sférou.
Za zmínku také určitě stojí méně známý mezinárodní program Horizont 2020 –podporující propojení společností na mezinárodní úrovni pro rychlejší získání výsledků výzkumu.
Existuje v novém programovém období program, který podporuje čistě jen nákup nové technologie bez nutnosti doložení vývojové nebo inovativní činnosti?
Ano, je to program s názvem Technologie. Jde v podstatě o obdobu známého programu Rozvoj z předchozího období. Bohužel, předposlední výzva, kdy příjem žádostí probíhal v lednu loňského roku, rozčarovala mnoho žadatelů, a to z následujících důvodů. Prvním z nich byl extrémně dlouhý hodnoticí proces. V porovnání s poslední výzvou do programu Rozvoj, kde se projekty hodnotily dva až tři měsíce, se zde čekalo skoro 10 měsíců. Docházelo totiž k přechodu z externích hodnotitelů na interní, kdy zároveň v období podávání žádostí nebyly personální kapacity úplně zajištěny. Dalším důvodem, který měl vliv na zdržení, byl přechod na nový elektronický systém pro administraci žádostí MS 2014+ s důrazem na unifikaci pro všechny operační programy. Univerzální portál na podávání žádostí nebyl bohužel schopen postihnout všechny programy a jejich specifika. V období vkládání žádostí do systému tak nebylo prostředí aplikace MS 2014+ zcela technicky doladěno. Žadatele také hodně znepokojovalo, že termín vyhlášení výsledků se několikrát oddaloval.
Největším rozčarováním nad minulou výzvou byla hlavně úspěšnost programu. Celkově byl podán požadavek na dotaci ve výši 5,9 miliardy Kč. Rozdělovaly se však pouze 3 miliardy Kč. Po vysoké úspěšnosti na konci předchozího programového období v rámci posledních dvou výzev do programu Rozvoj to byl pro žadatele velký šok.
Ráda bych zdůraznila, že k vyhodnocení došlo ve druhé polovině listopadu loňského roku a Rozhodnutí o poskytnutí dotace k 3. lednu 2017 má zatím jen jeden projekt.