Témata
Reklama

Aktuální informace ze světa dotací

Zkušenosti s výběrem vhodného dotačního programu aplikovatelného na konkrétní projekt a možnosti čerpání finanční podpory z evropských fondů nám v rozhovoru přiblížila Ing. Pavlína Torhanová, jednatelka poradenské společnosti 201 consulting s.r.o.

Je vaše společnost zaměřena na určitý segment na trhu?

Zaměřujeme se především na projekty z oblasti strojírenství. Většina projektů se týká pořízení obráběcích a tvářecích strojů. V portfoliu našich klientů jsou však i firmy z jiných oblastí.

Reklama
Reklama
Reklama
Ing. Pavlína Torhanová, jednatelka poradenské společnosti 201 consulting s.r.o.

Jak byste charakterizovala přechod mezi jednotlivými programovými obdobími?

Programové období 2007–2013 bylo ukončeno z důvodu pomalého čerpání až ke konci roku 2015. Věřím, že spousta firem si například z programu Rozvoj odnesla vlastní, a to pozitivní zkušenosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu především v roce 2015 reagovalo extrémně flexibilně a rychle a schvalovalo velké množství projektů. Žadatelům se v rámci Operačního programu Podnikání a inovace podařilo nakonec vyčerpat veškerou alokaci ve výši 84,4 miliardy Kč. Nové období 2014–2020 bylo zahájeno u většiny programů s různě dlouhým zpožděním a na konci roku 2016, tedy po třech letech od zahájení programového období, nejsou proplaceny žadatelům téměř žádné prostředky. Teprve v posledních měsících se tempo schvalování projektů začalo zrychlovat.

V rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), což je základní programový dokument Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů, se bude rozdělovat celkem 117 miliard Kč. Největší podíl, a to 38 % na celkové alokaci, má první osa programového dokumentu s názvem „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“, která by měla sloužit jako primární nástroj pro dotační financování výzkumu a vývoje (VaV). Všechny níže uvedené programy buď přímo vyžadují, nebo bodově zvýhodňují propojení VaV institucí a soukromého sektoru.

Finanční prostředky pro dotace na podporu výzkumu a vývoje jsou rozdělovány z několika zdrojů. Můžete je vyjmenovat a krátce charakterizovat?

Nejdříve bych ráda uvedla programy již z výše zmíněného OP PIK. Jsou to programy Aplikace, Potenciál a Inovace pro podnikatelské subjekty bez rozdílu velikosti, které chtějí vytvořit prostředí pro vývoj nových produktů či je následně uvést na trh. Dále jsou to národní dotace Technologické agentury ČR – programy podporující propojení výzkumných institucí s podnikatelskou sférou.

Za zmínku také určitě stojí méně známý mezinárodní program Horizont 2020 –podporující propojení společností na mezinárodní úrovni pro rychlejší získání výsledků výzkumu.

Existuje v novém programovém období program, který podporuje čistě jen nákup nové technologie bez nutnosti doložení vývojové nebo inovativní činnosti?

Ano, je to program s názvem Technologie. Jde v podstatě o obdobu známého programu Rozvoj z předchozího období. Bohužel, předposlední výzva, kdy příjem žádostí probíhal v lednu loňského roku, rozčarovala mnoho žadatelů, a to z následujících důvodů. Prvním z nich byl extrémně dlouhý hodnoticí proces. V porovnání s poslední výzvou do programu Rozvoj, kde se projekty hodnotily dva až tři měsíce, se zde čekalo skoro 10 měsíců. Docházelo totiž k přechodu z externích hodnotitelů na interní, kdy zároveň v období podávání žádostí nebyly personální kapacity úplně zajištěny. Dalším důvodem, který měl vliv na zdržení, byl přechod na nový elektronický systém pro administraci žádostí MS 2014+ s důrazem na unifikaci pro všechny operační programy. Univerzální portál na podávání žádostí nebyl bohužel schopen postihnout všechny programy a jejich specifika. V období vkládání žádostí do systému tak nebylo prostředí aplikace MS 2014+ zcela technicky doladěno. Žadatele také hodně znepokojovalo, že termín vyhlášení výsledků se několikrát oddaloval.

Největším rozčarováním nad minulou výzvou byla hlavně úspěšnost programu. Celkově byl podán požadavek na dotaci ve výši 5,9 miliardy Kč. Rozdělovaly se však pouze 3 miliardy Kč. Po vysoké úspěšnosti na konci předchozího programového období v rámci posledních dvou výzev do programu Rozvoj to byl pro žadatele velký šok.

Ráda bych zdůraznila, že k vyhodnocení došlo ve druhé polovině listopadu loňského roku a Rozhodnutí o poskytnutí dotace k 3. lednu 2017 má zatím jen jeden projekt.

Ke zpoždění v hodnocení došlo jen u programu Technologie nebo také u jiných programů?

K časovému posunu došlo u všech programů a mnoho žadatelů dosud nezná výsledky hodnocení. U programu Inovace bylo k 3. lednu letošního roku vydáno pouze 25 Rozhodnutí o poskytnutí dotace při alokaci 4 miliardy Kč v rámci I. výzvy. Většina projektů je však již vyhodnocena a věříme, že proces vydávání Rozhodnutí o poskytnutí dotace se rychle rozeběhne.

Jaký to mělo dopad na trh?

Již několik let je patrný trend, kdy se investiční aktivita firem více váže na dotace a jistotu jejich získání. Rok 2016 tedy znamenal výrazné zpomalení prodeje strojů, což mělo určitý dopad také na dodavatelské společnosti. Zdravé úvahy nad investicemi se mezi některými majiteli firem vytratily a často do způsobilých výdajů svého projektu mají tendence zahrnovat dražší řešení, než by si normálně pořídili.

Dále se hodně firem cítilo diskriminováno oproti firmám z podporovaných regionů, které několik let po sobě využívaly dotaci z programu Rozvoj a pořídily si tak nový strojový park výrazně levněji. Nezřídka se totiž pak stávalo, že dotované firmy zvyšovaly svoji konkurenceschopnost díky snížení cen své produkce. Neuvědomují si však, že pokud nebudou zároveň produktivnější, nebudou moci v budoucnu obnovit strojový park v té kvalitě, jakou jim umožnila dotace. Na nový dražší stroj si při takové cenové politice těžko vydělají sami.

Máte nějaký komentář k poslední výzvě do programu Technologie?

Určitě, a to rovnou několik. IV. výzva byla zaměřena pouze na podporu malých podniků do 49 zaměstnanců. Střední firmy byly zcela vyloučeny a doufejme, že jen pro toto kolo programu. Podporované regiony byly značně omezeny. Dále byly provedeny změny v závazných ukazatelích a požadavky na žadatele v podobě navýšení obratu a zaměstnanosti byly velmi zpřísněny, což mnoho žadatelů zcela odradilo.

Můžete být konkrétnější?

Firmy do 10 zaměstnanců musejí povinně zaměstnat dva nové zaměstnance. Firmy s velikostí od 10 do 25 zaměstnanců tři nové zaměstnance a firmy nad 25 zaměstnanců čtyři nové zaměstnance. U navýšení tržeb za prodej zboží a služeb v souvislosti s projektem se výsledky budou porovnávat s rokem před podáním žádosti o dotaci, což je rok 2015, který byl pro mnoho firem velmi úspěšným. Z tohoto důvodu mnoho žadatelů z podporovaných regionů od úvahy podat žádost o dotaci ustoupilo. Navíc vázat udělení podpory na vytvoření nových pracovních míst v době, kdy je všeobecný nedostatek pracovní síly, postrádá logiku.

Existuje ještě nějaký další důvod, který může potenciální žadatele od podání žádosti odrazovat?

Doba mezi vyhlášením výzvy a zahájením příjmu žádostí se zkracuje. Někdy jsme vystaveni opravdu velkému tlaku, kdy do poslední chvíle neznáme všechna pravidla ke konkrétní výzvě, nebo musíme rychle reagovat na změny, protože v průběhu podávání žádostí poskytovatel dotace vydává ještě různá dovysvětlení pravidel pro žadatele.

Doporučila byste nějaký náhradní program místo programu Technologie?

Doporučila bych program Úspory energie, který podporuje mimo jiné i pořízení nových technologií za předpokladu, že se jedná o energeticky úspornější řešení. Z naší zkušenosti však vyplývá, že pouhá výměna stroje za stroj není vždy úplně dostatečná a musí pak dojít i k dalším opatřením (např. zateplení obvodového pláště, výměně zdroje vytápění) snižujícím spotřebu energie v rámci areálu provozovny. Program platí pro celou Českou republiku kromě hlavního města Prahy, pro všechny velikosti firem. V otevřené výzvě je nachystáno až 11 miliard Kč.

zbynek.koukolik@mmspektrum.com

Informace o poradenské činnosti společnosti 201 consulting naleznete na webových stránkách:
https://www.201consulting.cz
https://www.201consulting.cz/clanek/aplikace-71
https://www.201consulting.cz/clanek/potencial-podpora-vyvoje-70
https://www.201consulting.cz/clanek/inovace-72
https://www.201consulting.cz/clanek/uspory-energie-78

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 170105
Datum: 08. 02. 2017
Rubrika: Monotematická příloha / Věda, Výzkum, Inovace
Autor:
Firmy
Související články
Inovační proces a jeho financování

Jak dokládají statistiky, česká ekonomika je proexportně zaměřena. Jsme vývozci jak výrobků, tak komponent. Významné zastoupení v portfoliu vyvážených výrobků pak mají produkty z oblasti strojírenství a automobilového průmyslu. Čím inovativnější jsou tyto produkty, tím je vyšší jejich přidaná hodnota. Nejsme zemí oplývající nerostným bohatstvím. Naší komoditou jsou výsledky výzkumu, vývoje a inovací převedené do praxe, které jsou konkurenceschopné a naleznou uplatnění na světových trzích.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích: Kapitálové investice

V první části našeho třídílného seriálu jsme se věnovali různým možnostem podpory operativních výdajů na výzkum a vývoj, ve druhé části jsme se pak detailně zaměřili na daňový odpočet způsobilých výdajů. V tomto, třetím a závěrečném díle bychom se rádi podrobněji věnovali možnosti podpory investičních výdajů vynaložených v souvislosti s prováděním nebo využíváním výsledků výzkumu a vývoje. Blíže si povíme o možnostech využití investičních pobídek a vybraných programů Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK).

Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Našimi „nerostnými surovinami“ musejí být mozky a know-how

K aktuálním problémům v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, efektivity jejího financování a implementace výsledků do praxe se v rozhovoru vyjadřují místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, a předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Ing. Petr Očko, Ph.D.

Evropská podpora výzkumu, vývoje a inovací

Představujeme největší evropský dotační titul na podporu výzkumu, vývoje a inovací – program Horizont 2020 – a jeden z nástrojů, který tento program nabízí – SME Instrument, nástroj pro malé a střední podniky.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit