Inovační potenciál společností v České republice je velmi dobrý, a to napříč firmami od velkých přes střední po malé podniky. Proces výzkumu, vývoje a inovací je pak jeden z klíčových, který tyto společnosti musejí zvládnout a rozvíjet. Doposud je většinou pozornost věnována spíše návrhům a optimalizaci procesů výroby, kontroly, případně procesům spojeným s prodejem a službami při implementaci nových výrobků. V některých společnostech je pak samotný proces vývoje řízen intuitivně, případně jen finančními nástroji, bez vazeb na další oddělení společnosti.
Proces výzkumu, vývoje a inovací prostupuje celou organizací a má přesah i mimo její struktury. Nejedná se jen o oddělení konstrukce, designu, technologie, zkušebny apod. Jde i o spolupráci s marketingem, obchodním oddělením, nákupem, výrobou, servisem a technickou podporou. Spolupráce při vývoji nových produktů také zahrnuje stávající i potenciální zákazníky, dodavatele, ale i výzkumné organizace, vysoké školy apod.
Formalizovaný popis procesu výzkumu, vývoje a inovací je součástí řady manažerských systémů, jako je např. ISO 9001. Vždy však záleží na konkrétních lidech v odděleních i ve vedení společností a jejich schopnosti nejen vymýšlet nové produkty a technologie, ale i celý proces efektivně řídit, tak aby bylo dosaženo výstupu realizovaného na trhu.
Pro monitorování stavů procesů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací lze využít tzv. inovační audit. Je rozdělen do několika oblastí. V úvodu je monitorován základní charakter společnosti, jako jsou oblast podnikání, struktura, počet zaměstnanců atd. V následujícím je pak podrobněji analyzován inovační proces v několika oblastech. Jsou to: inovační strategie, kultura a komunikace, zaměstnanci VaV, rozpočet VaV, spolupráce v oblasti VaV, inovační cyklus. Výstupem jsou slovní i grafické zhodnocení stavu uvedených oblastí i inovačního procesu v auditované společnosti jako celku. Získané informace pak slouží ke zlepšení inovačního procesu a k jeho zefektivnění.
Prakticky se inovační audit osvědčil již ve třech ročnících soutěže NEJinovátor Jihomoravského kraje. Cílem soutěže není hledat firmu, která vytvořila nejlepší inovativní produkt či službu, ale najít organizaci s nejlepším řízením inovací. Hodnocen je tedy proces, jakým společnosti k inovacím přistupují. Firmy tak mají možnost porovnat nejen své nápady v oblasti inovací, ale především to, jak s nimi umějí pracovat, jak je dále převedou do praxe a zpeněží.
Stejně jako u ostatních procesů i zde jsou důležité zdroje pro jejich realizaci. Klíčové jsou lidské kapacity, znalosti a zkušenosti pracovníků podílejících se na výzkumu, vývoji a inovacích. Dalším předpokladem je potřebné technické a materiální zajištění inovačního procesu. Nedílnou součástí je pak finanční zajištění realizace. Zejména pak v oblasti výzkumu a vývoje lze chápat tyto investice jako rizikové. Ne vždy se podaří dosáhnout vytčených cílů a vyvinout zamýšlený výrobek, technologie apod. Riziko je spojeno nejen se samotnou podstatou výzkumu, která obsahuje výzkumnou a technickou nejistotu, ale i v konkurenci, která tzv. nikdy nespí, změnách na trhu, změnách legislativních požadavků atd. Firmy do vlastního výzkumu a vývoje investují především vlastní prostředky (graf obr. 1). Proto jako v ostatních vyspělých státech také Česká republika finančně podporuje výzkum, vývoj a inovace.